Tak už tady máme, v co jsme nevěřili; existuje mírumilovný islám?

19. Srpen, 2013 – 20:46
Ostražitosti není nikdy dosti...

Ostražitosti není nikdy dosti...

Přišlo varování. Mnoho, povyku pro nic? České dráhy z vlastní iniciativy reagují na všechny informace a nechtějí ponechat nic náhodě. Ale rozhodně by nechtěly věc přeceňovat. Proč? Na hrozbu teroristické sítě al-Káida upozornil německý list Bild. Podle něj hrozí na evropských železnicích například sabotáže kolejí a elektrického vedení, ale také výbušniny na vysokorychlostních trasách, v tunelech nebo přímo ve vlacích.

Tajná služba možnost akutního nebezpečí popírá a na opatřeních se podílí „jen“ policie. Před několika lety odcestovalo na sto padesát vojáků protiteroristické speciální jednotky z Prostějova do afghánských hor na „lov“ teroristických bojůvek Al-Kajdy. Každá akce vyvolává reakci. Také jiné země v Evropě podceňovaly riziko islámu a doplatily na to. Smáli se, mávali rukou, prý nač poplašné zprávy. A pak to udeřilo, jako blesk z čistého nebe. Kdo je připraven, není překvapen…

Březen 2004 byl masakrem po islámských atentátech, které si v Madridu vyžádaly 191 obětí na životech a 1800 raněných. Celkově bylo použitých 13 časovaných bomb, ukrytých ve sportovních taškách. Bomby zanechali pachatelé v různých vlacích, spojujících předměstí Madridu s centrem města. Dva atentáty byly nedávno spáchány též v moskevském metru. V jednom z vagonů ve stanicí Lubjanka se odpálila se. Sebevražedná atentátnice a zabila 24 nevinných lidí. Útok další muslimky ve stanici Park kultury na téže trase si zatím vyžádal 14 obětí, které se ničím neprovinily. Někteří se zabitých třeba ani nevěděli, kde je Čečensko, jiní byli možná též muslimové…

Čečenští teroristé zaútočili v Moskvě už několikrát, nejznámější je útok na divadlo Na Dubrovce z října 2002, kde gang zadržoval na tisíc lidí. Při osvobozovací akci speciálních sil zemřelo 129 osob. Beslan – Rusko, Severní Osetie, 3. září 2004. V budově školy zadržovali čečenští teroristé 1800 dětí a jejich rodičů, kteří sem přišli, aby zahájili nový školní rok. Všichni islámští teroristé byli zlikvidováni, pouze jeden byl zajat. Po ukončení bojů zbylo v budově 323 mrtvých, z toho 156 dětí.

Redaktorka Šámalová ČT zesměšňovala fakt, že ve Volgogradě už vzniklo pět kreslených filmů pro děti,  jako instruktáž, jak se bránit terorismu. Prý jde o návod k donašečství, udavačství a špiclování. Víte, jak to chodí v americkém televizním seriálu South Park. Kdo by neznal Stana, Kylea, Kennyho či Cartmana a další raubíře? Může jim konkurovat kreslený chlapeček z Volgogradu, kde ho stvořili v tamní pobočce ruské tajné služby FSB, následnici KGB? Tito rozvědčíci z Povolží však údajně jen učí děti udavačství a ničí jejich psychiku.

Mravokárný obsah končí vždy výzvou „Občané, buďte bdělí!“ a telefonním číslem pobočky FSB – Federální bezpečnostní služby Ruské federace. V jednom díle klučina upozorní na strejdu s pistolí své rodiče, kteří vzápětí ukázkově vyrozumí strážce pořádku. V jiné části se zlý žáček dopustí telefonického vyhrožování, že ve škole je bomba a trest ho nemine. Divákům se také dostane ponaučení, že v řádně neuzamčeném podkroví „se může skrývat nepřítel“ a že neuposlechnutí pokynů strážců zákona může taky skončit tím, že dotyčný „se navždy ztratí“. A to vše nakreslili a zbásnili přímo zaměstnanci FSB. Ne že by to zabránilo teroristům v jejich šílených činech, ale někde se musí začít…

A co říká na donášečství v USA? Nejlíp je ho třeba uzákonit, např. “Zákonem o vlastenectví” (Patriot Act). Americký Senát ho schválil hlasováním 98:1, a tak tento zákon vešel v USA v platnost do sedmi týdnů po 11. září. Americká vláda tak získala nové pravomoci odposlouchávat telefony, konfiskovat majetek osob, podezřelých z terorismu, špehovat vlastní občany bez soudního rozhodnutí, provádět tajné domovní prohlídky a zaznamenávat, jaké knihy čtou uživatelé veřejných knihoven. Inu, politici, kteří „od voleb do voleb“ myslí formulacemi typu „Kdo není s námi, je proti nám“, rádi zneužili po 11. září 2001 teroristickou hrozbu k „ukáznění“ obyvatelstva a také k manipulaci s vědomím a sympatiemi voličů, jimž bylo třeba vysvětlit potřebu zvyšovat válečné výdaje a důvody omezování občanských práv. Nyní citace s originálního překladu Patriot Act:

„Důležitý bude úkol vytvořit obří databázi informací o DNA jednotlivých občanů, aby to usnadnilo vyšetřování teroristické činnosti. Kdo tento vzorek odmítne poskytnout, může být pokutován částkou 200 000 dolarů či uvězněn na jeden rok. Úřady smějí odposlouchávat kohokoliv po dobu 15 dnl a sledovat, jak lidé užívají internet (včetně chatů a emailu) bez soudního příkazu. Podniky, které budou udávat své zákazníky policii, navzdory tomu, že s nimi budou mít dohodu o důvěrnosti informací, dostanou imunitu před soudním stíháním….” Američtí občané se tak stali cílem tajného sledování svou vládou. Brzy poté vešel v USA v platnost také zákon, podle nějž musí mít cestovní doklady s biometrickými identifikačními prvky každá země, jež bude chtít se Spojenými státy udržovat bezvízový styk.

Po Manhattanu, Madridu či Moskvě, otřásly atentáty rovněž Londýnem. Dne 7. července 2005. Tři pumy vybuchly v metru a jedna v autobusu. S dvaapadesáti oběťmi na životech a asi sedmi sty zraněnými to bylo největší krveprolití v Londýně od konce války a zároveň nejhorší atentát teroristů v britské historii. Pachateli byli čtyři britští muslimové většinou původem z Pákistánu. Jen abychom nelitovali, jak jsme se kdysi smáli ruským dětem, co se kolem sebe dívaly víc než měly zvykem.

Kdyby nebylo špatnosti jiných, neměli by žurnalisté co na práci. Proč však nepíší a nenatáčejí reportáže o podobných masakrech třeba v Izraeli, Pákistánu, Iráku či Afghánistánu? Že jsou tyto země příliš daleko a že se nás jejich masakry netýkají? Omyl. Evropa, jak je již známo, je už dnes plná muslimů. Třicet milionů je jich už nyní v evropských zemích, v roce 2040 jich má být podle projektu Euromed přes 80 milionů. Pro radost demografům…

Že jsou to jen hodní a přísně mírumilovní občané, co by kuřeti neublížili? Asi zapomínáte na atentáty v Madridu, Londýně či Moskvě. Výjimka potvrzuje pravidlo? Kéž by. Také tam všude byly matky a otcové, oplakávající své děti. Že není třeba vzbuzovat zbytečnou paniku? Jistě, ale ostražitosti není nikdy dost. Laxní byli též v Moskvě, Londýně či Madridu. Kdo by čekal tak hrůzné atentáty? V Izraeli, kde vědí na vlastní kůži, co jsou to teroristické útoky islamistů, zažil jsem je osobně loni v Tel Avivu i v Jeruzalémě. Rakety kasám a bomba v autobusu. Naštěstí bylo jen zraněno přes dvacet lidí. To vše však řeší Izraelci s humorem…

A co se stane, když spadne do kafe moucha…? Angličan – odhodí šálek a odejde. Američan – vyndá mouchu a kafe vypije. Číňan – sní mouchu a kafe vyhodí. Japonec – vypije kafe s mouchou, protože moucha je zdarma. Izraelec – prodá kafe Američanovi, mouchu Číňanovi a koupí si novou kávu. Palestinec – obviní Izraelce z násilného činu hození mouchy do kávy, požádá OSN o pomoc, vezme si půjčku od Evropské unie na koupi nové kávy, peníze však použije k nákupu výbušnin, dá si je na tělo a vyhodí se do vzduchu v kavárně, ve které se Angličan, Američan, Číňan a Japonec snaží vysvětlit Izraelci, že je příliš agresivní…

Suma sumárum; kde jsou muslimové nešťastní? Nejsou šťastní v Pásmu Gazy, nejsou šťastní v Egyptě, nejsou šťastní v Libyi, nejsou šťastní v Maroku, nejsou šťastní v Íránu, nejsou šťastní v Iráku, nejsou šťastní v Jemenu, nejsou šťastní v Afghánistánu, nejsou šťastní v Pákistánu, nejsou šťastní v Sýrii, nejsou šťastní v Libanonu, nejsou šťastní v Jordánsku, nejsou šťastní v Bahrajnu…

Tak potom kde jsou šťastní?  Šťastní jsou v Austrálii, šťastní jsou v Anglii, šťastní jsou ve Francii, šťastní jsou v Itálii, šťastní jsou v Německu, šťastní jsou ve Švédsku, šťastní jsou v USA, šťastní jsou v Norsku, šťastní jsou Kanadě, šťastní jsou v Dánsku, šťastní jsou v Nizozemsku… Prostě jsou šťastní v každé zemi, která není muslimská.

Inu, a koho z toho viní? Paradoxně neviní islám, ani svoji zemi, neviní ani sami sebe; viní země, v nichž jsou šťastní…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=113

Reklama:
  1. 2 reakce na “Tak už tady máme, v co jsme nevěřili; existuje mírumilovný islám?”

  2. Tohle nemá vůbec žádnou logiku.
    Jak můžeme my pracovití obyčejný a poctiví a slušný lidé žít v kapitalismu.
    Prosím vás lidi mějte rozum a pojďte doopravdy volit českou suverenitu.
    Paní Volfová má bohužel pravdu, islám opravdu se k nám řítí.
    Víte ale proč, protože čtu na internetu o islámu a řeknu vám že al-kaida opravdu dobývá svět a saudská arabie jí v tom brání.
    Opravdu, je to nejhorší věc a nejhorší na tom je že to bude i daleko horší než 2.světová válka.
    Lidi už dneska nevěří nikomu, a nikdo už se dneska jen tak ničemu nepřizpůsobí.
    Lidi už dnes nadávají na současný systém.
    Prosím vás, jedinný co po vás chci abyste měli zdraví rozum a přišli k volbám a volili českou suverenitu jedině tak si zachráníte svoje životy.
    A věřte mi že nebude hůř, ale líp.
    Dívejte se na svět optimisticky, dyť to není nic složitého.
    Prosím je to jediná naděje pro náš společný život.
    Přeci nechceme, aby jsme byli v evropské unii která nám bude dál ničit naše životy.
    Prosím věřte i sami sobě, vy to dokážete a já vám taky věřím!
    Islám si z nás totiž dělá legraci, a snaží se nás nalákat abychom jim uvěřili a stali se jejich otroky.
    Tohle všechno je bohužel vymejvání mozku.

    od David v Kvě 17, 2014

  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *