Jsou Češi rasisté, nebo jen patologičtí úchyláci a psychopaté…?

5. Srpen, 2013 – 8:14
Rodina Vladimíra Kroščena... Foto: Břetislav Olšer

Rodina Vladimíra Kroščena... Foto: Břetislav Olšer

Když policie ohlásila, že musí hlídat obydlí romské matky s paterčaty a dát do oken speciální fólie proti zápalným lahvím a střelám, začal jsem pochybovat o zdravém rozumu většiny českého národa. Události posledních dnů mě zkrátka přesvědčily, že my, bílí, jsme vlastně mnohdy horší, než ta nejšpinavější cikánská pakáž. Musí být vlastenec za každou cenu xenofob a rasista..?

Jen s tím rozdílem, že naše hajzlovina je mnohem sofistikovanější. Češi nejsou jen rasisté, ale také patologičtí hnusáci a zloduši. Některé z nás prostě baví nenávidět jiné. A vůbec nehraje roli, že z 10 milionů lidí asi zanedbatelných dvě stě tisíc čtenářů blogu paní Demlové negativně reaguje na stupidní nenávist vůči cikánským paterčatům… Na toto téma jsem napsal článěk pro ontarijský deník Globe and Mail a byl jsem okamžitě největší rasista z Toronta… http://www.britskelisty.cz/9710/19971007c.html

Jiří Paroubek nebyl nikdy cikán a už to asi ani nestihne, aby se jim stal, ale lidé ho vůbec neměli rádi, proto byli zlí hlavně na osobu, která mu byla nejmilejší – na jeho druhou ženu Petru. A měli šanci ji urážet, ponižovat a ubližovat jí. Poprvé potratila a zavládlo zrůdné nadšení, do něhož se zapojil i karikaturista Mareš se svými komixy, pak znovu otěhotněla a tak všichni dělali vše proto, aby se jí dítě znovu nenarodilo. Ale když přišlo zdravé na svět, poplivali její známou z Řecka, která novorozenci koupila za pár tisícovek botičky od Diora. To bylo plivanců… Jsou Češi rasisté, nebo jen nemají mnohé Romy rádi?

Takže, nejen rasová nenávist, ale v genech uložená zloba a patologická zášť, to je obraz většiny Čechů. Proto jdou jako ovce za neonacisty, kteří zneužívají potíží a svádějí běžné občany, které nechaly vlády ve štychu, aby ve svém bezradném zoufalství vyšli protestovat do ulic. Ne však proti vládě, jež může za nevymahatelnost zákonů, tedy i za nepřizpůsobivé Romy, ale protestujeme proti cikánům, kteří nemají nic, zatímco ty, kdož berou od sociálních úřadů miliony z jejich sociálních dávek za ubytování v domech, jež vlastní jako ubytovny pro sociálně vyloučené, necháme být. Neprotestuje se proti těmto gadžům, ale proti negramotným cikánům. Všechno je u nás účelově naruby…http://olser.cz/wp-content/uploads/romove6.jpg

Všude ve světě se lidé předbíhají, aby uctili jeden z nejúžasnějších zázraků, k nimž patří i narození paterčat. Dávají jim velké byty, spoustu peněz, dárků, kojeneckých potřeb a poskytují jim několik vychovatelek. A státy, v nichž se narodí paterčata, jsou pyšné na své zdravotnictví, na svoji humanitu, bez rozdílu barvy pleti, náboženství či rasy. Češi jsou však jiní. Hlavně matky, co křičí, že nejsou rasistky, ale dát zadarmo dva kočárky, to je příliš. Že to tvrdí zrovna matky, co jsou jak lidský poddruh, který se schopen využívat k odkládání svých čerstvě narozených miminek Hassovy bababoxy.

To se mi pak chce zvracet a proto se snažím rychle odvšivit a dezinfikovat svoji duši, přes kterou se přehnalo hejno sraček. Je mezi námi spousta podobných od(z)růd, ale naštěstí i přes dvě stě tisíc čtenářů u blogu matky čtyř dětí Markéty Demlové, což mě dojalo. Stejně jako text zmíněné blogerky. Nechtěl jsem se k případu paterčat vůbec vyjadřoval, protože nerad zvracím ze zvráceností lidského humusu po česku. Když ale musela policie chránit rodinu matky prvních paterčat u nás, nemohl jsem jinak, než se k tomu vyjádit. Paní Demlová sice napsala vše dokonale a kritizuje kámen úrazu správně, ale ne konstruktivně. Popisuje totiž důsledky, ale ne příčinu, a nepřidává východisko, co s tímto Augiášovým chlévem…?

V Česku jsou skoro čtyři stovky romských ghett, mnohé bez jakékoli infrastruktury, peníze určené pro jejich vybudování byly rozkradeny, hlavně českými „bílými“ majiteli ubytoven. Stát jim totiž dnes doplácí za každou jednu osobu ubytovanou ve stejném bytě kolem 26 tisíc Kč měsíčně. Je třeba si uvědomit, kam a jak mizí peníze v Česku nejen na sociální dávky a pro romské organizace. Denně dostávám nezdvořilé e-maily, v nichž se píše, kolik miliard nás stojí Romové na sociálních dávkách. Ale nic o tom, že pouhých dvě stě neromských poslanců nás za rok přijde na 250 milionů, přičemž nám připravili svojí legislativní „prací“ dluh skoro dva biliony korun. A to si musíme započítat do zmíněného poslaneckého 200tisícového platu s náhradami, také miliardové náklady do sídla Sněmovny v Thunovském paláci, peníze na jeho zaměstnance, výdaje na vodné, stočné a elektřinu či plyn… Romů je přes dvě stě tisíc a ročně nás stojí mnohem míň jako menšina, co je však tisíckrát větší než český 200členný Parlament.http://olser.cz/wp-content/uploads/kanada-kroscenovi-e28093-600.jpg

Rodina Vladimíra Kroščena v Paříži… Snímek Břetislav Olšer

Zkrátka, pokud nebude schopná česká vláda trvat na vymahatelnosti zákonů, bude situace horší a horší. Pokud si neuvědomíme, že tato a předcházející vlády nám připravily nejen bilionové zadlužení a zdražení všeho, ale také nám hodily na krk obtíž zvanou Pandury, Gripeny, Opencard, Promopro a nejrůznější trafiky, ale též nepřizpůsobivé cikány, co kradou a nepracují. Matka paterčat, ani ony samy, za to však nemůžou. Že jsou to jen plané vyhrůžky? Jako třeba ve Vítkově? Podle posledních průzkumů přes 80 procent Čechů Romy nenávidí. Pokud si tohle nezapíšeme za uši, nehneme ani s cikánskými ghetty a s jejich parazitováním na našich daních, na čemž však ani žádní neonacisté v čele s Vandasem a jeho lživými proklamacemi naprosto nic nezmění. Kolikrát byl ještě jako premiér Petr Nečas na Šluknovsku, v Janově, Č. Budějovicích či v ostravském Přednádraží…?

Proto uvedu jen pár příkladů, které jsem zažil na vlastní kůži, když jsem se setkal v roce 1997 v Torontu s tzv. českým romským exodem do Kanady. Druh od třiadvacetileté Alexandry Kiňové z Milovic, matky paterčat, je Antonín Kroščen, který běžně chodí do práce a nebere sociální dávky jako nezaměstnaný. Při letu do Toronta jsem se při mezipřistání v Paříži seznámil s příbuznými Antonína Kroščena – rodinou Vladimíra Kroščena, který se svými čtyřmi dětmi emigroval do Kanady. Proč?

Romští manželé a jejich čtyři děti ve věku od osmi do třinácti let utíkali z Česka podle jejich vlastních slov hlavně před Romy. Děti této rodiny patřily ve škole v Ostravě k nejlepším a rodiče nechtěli, aby skončily v nějaké romské bandě, která krade, bere drogy a přepadá lidi. Matka, jež byla ze třinácti dětí, ani její manžel nebyli nikdy trestáni. Vezli si sebou do Kanady čistý výpis z trestního rejstříku. Navíc hlava rodiny osvědčení o svářečských zkouškách a učebnice angličtiny hlavně pro děti, které chtěli v Kanadě začít nový život.

“V Ostravě jsem měl v devadesátých letech plat něco přes sedm tisíc, ale jen za byt jsme platili měsíčně asi čtyři tisíce. Přesto jsem nikdy nevzal ani korunu sociální podpory,” podotýká otec Vladimír. „Byt jsme ale prodali a 90 tisíc dali za letenky. Cesta zpátky pro nás neexistuje…”

“Ráno syna zbili romští kluci, že chodí do školy a ne s nimi krást, odpoledne měl problémy s výrostky od gadžů, kteří ho šikanovali za to, že je cikán. V Kanadě si nás prý nikdo nevšimne, budeme-li poctivě pracovat. Když jsme odjížděli, tak pošťačka v našem domě plakala. Měly jsme se rády, klidně mi svěřila i velké sumy peněz, když jejich adresáti-sousedé nebyli doma. Prostě mně i jako Romce věřila,” řekla mi jeho žena Denisa.

Pak jsem toho během následujících roků napsal spoustu o českých Romech v Torontu. Občas mi napsal jeden z tamějších romských nicků “vlídný” vzkaz, že se mám jít s Kroščenem vycpat, protože se s ním v Torontu nebaví ani jeden romský azylant, jelikož je to zrádce. Zrádce? Jasně, pracuje a jeho děti už umí anglicky, jelikož chodí vzorně do školy. Dělají úplně něco jiného, než počátkem tohoto týdne popsal kanadský deník Toronto Star, že malí Romové vykazují nulovou znalost angličtiny, chabý vztah ke škole i vyučování a ve srovnání s vrstevníky jiných národností značně omezené znalosti.

V jednom ze svých blogů jsem uvedl prorocká slova spisovatele Josefa Škvoreckého z Toronta, která stojí za zopakování. Jakoby paralela k rodině Kroščenů:

“Kdysi dávno jsme s manželkou chtěli v Praze vyměnit byt za větší a ozvali jsme se na inzerát lidí, kteří měli zájem prodat své pětipokojové apartmá za menší,” začíná zeširoka. “Když jsme přišli na patřičnou adresu, otevřela nám slušně a čistě oblečená paní, za ní na nás vykukovaly z elegantně zařízeného bytu její děti jako z cukru,” říká obdivně. “Byli to Cikáni, ale velmi spořádaní. Byt jsme s nimi ale k našemu smutku nevyměnili. Když totiž ta dobrá romská žena zjistila, kde bydlíme a kam by se měla s dětmi stěhovat, odmítla to, protože tu naši čtvrt a ulici prý dobře zná. Žili v ní podle ní špinaví Cikáni a ona se bála, že by se její děti s nimi hrávaly a zkazily se…,” zakroutí nechápavě hlavou.

“Češi mají zkrátka od Romů nezdravý odstup. Říkáte u vás o Romech, že jsou nevzdělaní, ale když takové romské děcko přijde do první třídy základní školy a ostatní děti se na něj dívají přes prsty, jelikož doma od svých rodičů pořád slyší, co jsou ti Cikáni za pakáž, pak se nedivme, že se romským dětem do školy nechce a nemají zájem se učit….”

Znovu se odmlčí; v Kanadě se musejí některé formulace zvažovat.

“Otevírání romských škol je nesmysl, začátek nebezpečné separace. Musíte se prostě naučit tento problém řešit a dělat vše proto, aby u vás vznikla romská buržoazie a inteligence,” usmál se mému údivu.

“Tak to udělali v USA s černochy a přineslo to už první pozitivní výsledky. Měl jsem v Torontu dvě velmi dobré studentky, z nichž se vyklubaly kanadské Romky, ale zřejmě ne ze současného romského exodu. Jejich romský původ jsem ale zjistil až potom, kdy jedna z nich napsala studijní úkol, v němž zcela přesně i s odbornými cikánskými výrazy popsala práci cikánské kartářky. Byla to velmi inteligentní a schopná dívka. Nikdy bych jinak nepoznal, že je to Romka.”

Kolem dvou set holých lebek neonacistů a jejich příznivců opět pochodovalo Svitavami. Prý chtěli upozornit na údajný justiční omyl v procesu s jejich soukmenovcem Vlastimilem Pechancem, který před osmi lety dostal 17 roků vězení za vraždu svitavského Roma Oty Absolona. V červnu 2001 na diskotéce ve Svitavách bodl Pechanec dvakrát nožem do břicha Absolona. Třicetiletý Rom v nemocnici zemřel. Jeho družka, s níž měl dvě malé děti, podlehla v roce 2002 rakovině. Další příklad toho, jak lze najít každou příležitost, provádět nenávistné akce proti Romům.

Vrcholem byl tento víkend, kdy se ve Vítkově na povel neonacistů, kteří se zde sjeli ze všech koutů Česka, demonstrovali proti věznění čtyř jejich soukmenovců, co zapálili dům Romů a nezletilá Natalka málem uhořela, dnes má po téměř desítce operací… Zhruba třem stovkám lidí, které svolala extremistická skupina Čeští lvi, policisté zabavili 22 zbraní. Šlo o různé sečné a úderné zbraně, například baseballové pálky či kovové tyče. Zabaven byl i slzný plyn….

Proč se nedemonstruje proti Jaromíru Šebestovi. Krajský soud v Ostravě ho poslal za zabití Roma šípem z kuše na deset let do vězení. Proč? Všiml si, že poblíž zastavilo auto a z něj vystoupili čtyři Romové. Několikrát už ho někdo vykradl, vzal mu dva motocykly, a tak se obával, že jde o další zlodějský nájezd. Před vchodem do sklepení na Romy křikl, aby okamžitě vypadli. V ruce měl nedávno zakoupenou kuši, kterou při výhrůžce předtím odjistil. Muži utekli k autu. Když nastupovali, Šebesta vystřelil. Šíp 39letému Romanu Hospodimu vletěl levým spánkem do hlavy, kde zůstal z obou stran trčet. V ostravské fakultní nemocnice muž zemřel. Všichni však tvrdí, že to bylo v sebeobraně, ale jak mohl Šebestovi vyhrožovat smrtí, když před ním utíkal…?

A místo toho, aby se matka historicky prvních českých paterčat těšila domů z porodnice, kterou opustí po dlouhých měsících, má rodina strach. Z výhrůžek a rasistických útoků. Třiadvacetiletá Alexandra Kiňová z Milovic a její druh Antonín Kroščen musí být hlídáni policií a mít strach ukázat své děti ani prozradit, kdy přesně s miminky, která přišla na svět 2. června, pojede domů…

Inu ano, vaše potrefené reakce, vážení neposkrnění bílí nadlidé, co za to vaše Česko, Nic než národ a Čechy Čechům, vděčíte velké porodnosti menšin a zahraničních migrantů, jen potvrzují, že když se vám sáhne do svědomí, je vám „pravda“ nadevše… Když se zpívá …”Zas čtyři roky v prdeli…“ a kejklíř Žito vyhrožuje…

Ať jsi černý nebo bílý… http://www.youtube.com/embed/pfxB5ut-KTs?rel=0

Nejsem rasistka, ale… kočárky zadarmo?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=113

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *