Jsem grafoman, exhibicionista a schizofrenik…

8. Listopad, 2008 – 13:54

…„Samozřejmě že jsem grafoman. A taky egoman. Jak jsem už dřív napsal v jednom svém sloupku, grafomanie a egomanie jsou základní stavební kameny novinářovy mentality,“ odpověděl jsem (a ještě dodal, že citování sebe samého patří mezi průvodní jevy obou zmíněných dysfunkcí).

Abych zkrotil výbuch nadšení nickových závistivců, rád bych upozornil, že tentokrát jsem si dovolil citovat pár vět z báječného fejetonu Miloše Čermáka „Seš grafoman!“, v němž dokonale charakterizoval pejorativní pojem grafoman, tedy chorobnou touhu po psaní.

Mnozí mi předhazujete tu samou „neřest“ a proto přidám další grafomanské, tedy novinářské vlastnosti. Jako třeba exhibicionismus. Má-li být žurnalista k něčemu a chce psát otevřeně a pravdivě, musí se podepisovat vlastním jménem a musí doslova prahnout, aby byly jeho články čteny.

Pokud se někdo skrývá za pseudonym nebo anonymní zkratku či nick, je to alibista, který nechce nést svoji kůži na trh a odmítá brát zodpovědnost za svá tvrzení. Nebo se nechce ke svému zprofanovanému jmén a příjmení z nějaký důvodů raději znát…

Takže exhibicionismus je pro novináře nezbytný, pokud ovšem nemíní psát jen z nutnosti a bez rizika. A ještě musí být schizofrenik. Sedí u počítače a musí být dvojjediný.

Jako důvěryhodný novinář a zároveň též jako svůj čtenář. Musí si přečíst, co že to jeho první žurnalistické „já“ napsalo a uvědomit si, zdali tomu jeho druhé čtenářské „já“ rozumí, jestli mu to něco poučného dalo a jestli ho tento text nenudí.

Navíc jsem zodpovědný živitel rodiny a plním redakční pensum, tedy cca dvě stě řádků denně, které též přejímá dalších zhruba tucet serverů….

To by potom musel být chorobně psavý také Shakespeare, Rowlingová či Dietl, předem se omlouvám, že se stavím do role někoho, kdo těmto grafomanům nesahá ani po paty, ale kdybych byl pořád v redakci, asi by mě nepochválili za můj nynější pracovní výkon. V deníku jsem musel denně vyplodit dvakrát tolik článků….

Skakespeare stačil bez počítače a internetu napsat pouze rukou a špatným brkem přes sedm obsažných historických her, čtrnáct komedií, jedenáct ještě obsažnějších tragedií, tři pohádkové hry a šest básnických sbírek. K tomu 154 sonety… To vše za pár desítek roků svého tvůrčího života.

Byl to génius, ale i přesto, pokud chtěl ty tisíce stran na pergamenu a špatném papíru ručně napsat, musel milionkrát namočt své pero do nekvalitního inkoustu v jistě nepraktickém kalamáři.

A to si ještě pohrával s anglickým jazykem. Pro jeho dramata byl typický tzv. nerýmovaný verš, sestávající z pěti jambických stop. Naopak sonety psával podle rýmového schématu ababcdcdefefgg či abbacddceffegg …

Přestože některé věci znám ještě jako pozůstatek svých studií, řeknu raději, že to tyto informace mám z encyklopedie. Stejně byste mi nevěřili a nařkli mě z plagiátorství….

Jaroslav Dietl, dramatik a scénárista – přes 200 dílů televizních seriálů, k tomu filmové scénáře, divadelní a televizní hry…

Rowlingová – sedm románů o kouzelnickém uční Harry Potterovi za deset le – jeden román má cca 700 rukopisných stran…

Kam se hrabu na tyto psavce, když já stihnu tak akorát dva skromné textíky za den…

Já a grafoman? Moc mi fandíte. Takové uznání si fakt nezasloužím…

Zvláště, když si podle vás nepamatuji ani začátek 2. světové války, počet obětí holocaustu, den založení Izraele či tragickou smrt princezny Diany a nusím kvůli tomu vykrádat jiné servery včetně encyklopedií…

Musím jít do sebe, kolik já vlastně už těch chorob mám…?

A kolik jich máte vy, moji „příznivci“?

Závist, žárlivost a nenávist jsou také patologické závislosti…

Reklama:
  1. 18 reakce na “Jsem grafoman, exhibicionista a schizofrenik…”

  2. hezké.na druhou stranu se zase já jako čtenář se budím někdy odkopaný,jak se mi zdálo,že nestačím ani za deset životů přečíst,co ostatnínapsali.a pak prý písmo je největší vynález lidstva.samý problémy.

    od zbyněk v Pro 27, 2008

  3. Jo, milý pane, já jsem odkopaný neustále, jelikož to vím, že nepřečtu asi miliontinu toho, co jiní napsali a mnohem líp než já, a že čím víc studuji, tím míň toho vím… To už je osud. Koupíte cedník, teče. Dáte ho spravit, necedí… a tak je to se vším…

    od obr v Pro 27, 2008

  4. Máte pravdu.Někde jsem četl,že:“žijeme v době informační exploze,kde vše nepotřebné se dozvíme s dostatečným předstihem“.Jak smutná je to skutečnost víte líp,než já.Relevantní informace mezi záplavou všeho ostatního balastu aby člověk pohledal.

    od zbyněk v Pro 27, 2008

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *