Český prezident Miloš Zeman si totiž včera při slavnostním obědě v Berlíně, kdy se určitě jedlo zdravě, ale též „český slon v míšeňském porcelánu“ jistě hodně kouřil a možná dostal i štamprlku slivovice, přesto si údajně vyslechl kritiku svého hostitele Joachima Gaucka, ne však pro svoji korunovační virózu, ale v souvislosti s nynější přestavbou české vlády. Náš pan prezident to sice dementoval, že to nebyla kritika, ale zřejmě se nerad vidí v pozici napomínaného, když nejraději jiné rád kárá sám. Jinak by někdo mohl říct, že se jednalo o vměšování do vnitřních záležitostí Česka, i když to byl asi jen rozverný předkrm k obědu…

Hlava Německa mu totiž ke snaze jmenovat úřednickou vládu navzdory postoji parlamentní „většiny“ řekla, že prezident by neměl být druhou vládou v zemi. Přímá kritika při slavnostních příležitostech na veřejnosti je v diplomacii poměrně neobvyklá, už jen slovní narážky v projevu a otření se o dané téma je vyjádřením nesouhlasu. Podle Gaucka má Zeman jako první občany zvolený prezident České republiky „vzrušující a současně obtížnou úlohu definovat roli prezidenta v souladu s jeho přímým mandátem – aniž by se přitom vytvářela druhá vládní moc. „Právě v neklidných politických dobách by měl prezident působit jako moderátor a usmiřovatel. K tomu musí ovládat tiché tóny a nesmí slovně útočit,“ řekl Gauck sice svému hostu, ale patrně pouze z obav o jeho zdraví a krevní tlak.

Příběh obou německých politiků je svérázný. Napřed přišla z bývalé NDR Angela Merkelová. Narodila se jako dcera luteránského pastora v Hamburku. Její otec nastoupil i za komunistů na místo faráře. Začátkem sedmdesátých let vstoupila jako svazačka do FDJ – Svazu svobodné německé mládeže, Freie Deutsche Jugend – jednotné masové mládežnické organizace NDR. Po volbách do lidové sněmovny se stala mluvčí poslední východoněmecké vlády. V roce 2012 prohrála svůj boj proti dvaasedmdesátiletému Joachimu Gauckovi, obhájci lidských práv rovněž z někdejší NDR, který se stal přes její odpor novým prezidentem Německa. Patří mezi uznávané morální autority. Po pádu Berlínské zdi vedl úřad dokumentující činnost východoněmecké tajné policie Stasi. Referendum zjistilo, že přes polovinu Němců si za prezidenta přeje právě jeho. Vystudoval teologii, působil jako pastor v Lüssowě v Meklenbursku. Se svou ženou má čtyři děti. Během mírového převratu v NDR se stal poslancem východoněmeckého parlamentu. Vedl pak „Úřad spolkového zmocněnce pro dokumenty Stasi“ a mnohé nechal “klientelisticky” zřejmě skartovat. Situace byla přesto napjatá, možná stejně jako v Česku…

Gaucka, jako společného kandidáta, prosadila 991 hlasy vládních liberálů (FDP), spolu se dvěma nejsilnějšími opozičními formacemi – sociální demokracií (SPD) a Zelenými, proti již zmíněné vůli kancléřky Angely Merkelové, za což její křesťanští demokraté (CDU) nyní FDP obviňují z narušení důvěry v koalici. Gaucke měl dva prezidentské protikandidáty. Protinacistickou aktivistku Beate Klarsfeldovou, kterou nominovala opoziční postkomunistická strana Levice, si připsala 126 hlasů a krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD) do voleb vyslala revizionistického historika Olafa Roseho, jenž dostal tři hlasy. Řada německých komentátorů interpretuje prosazení Gaucka jako porážku kancléřky. Postup FDP ale v deníku Leipziger Volkszeitungostře kritizoval parlamentní předák CDU Michael Kretschmer, podle něhož vyvolal v koalici „obrovské narušení důvěry“, které bude mít vážné důsledky.

Také generální tajemnice SPD Andrea Nahlesová médiím prozradila, že jednání o společném kandidátovi „nebyla vůbec poklidná“. Paní Merkelová totiž musela uznat, že před rokem udělala chybu. Bavorský ministr financí za sesterské křesťanské socialisty (CSU) Markus Söder dokonce podle deníku Bild otevřeně mluvil o vydírání ze strany liberálů. Jeden ze členů vedení FDP agentuře Reuters přiznal, že diskuze v koalici byly „na ostří nože“. Kancléřka údajně dokonce varovala šéfa FDP a ministra hospodářství Philippa Röslera, že jeho strana podporou Gaucka ohrožuje koalici. „Opravdu to chcete?“ rozčilovala se podle Bildu Merkelová. Jako bych viděl vyděračské rebely z ODS a slyšel předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou, kandidátku na třetí ústavní šanci na předsedkyni české vlády…

Bylo by asi neuvěřitelné, že by právě prezident Joachim Gaucke připomínal demokracii „většiny“ ve Sněmovně ČR, která je jen umělý slepenec odpadlíků a přeběhlíků koaličních politických stran bez mandátu. A naštěstí už jen s premiérem v demisi Nečasem. „Měli bychom si uvědomit, že se píše rok 2013 a jsme členskou zemí Evropské unie. Měli bychom být uměřenější,” reagoval při své submisivní návštěvě Bavorska na nedávnou zmíněnou tiskovou konferenci prezidenta Miloše Zemana s jeho rakouským protějškem Heinzem Fischerem ve Vídni. Zeman se totiž s vervou sobě vlastní distancoval od principu kolektivní viny, i když každý třetí muž Rakouska ve věku od 17 do 45 let šel s nadšením bojovat za Rakušana Hitlera z Braunau am Inn a jeho Třetí říši, ale konstatoval, že “člověk by neměl zapomínat, že devadesát procent sudetských Němců hlasovalo pro pomahače Hitlera”. Ocenil, že zbývajících deset procent – socialisté, komunisté a další – bylo proti Hitlerovi. Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny, protože odhadovaných deset procent bylo vyjmuto z odsunu.

K otázce “vlastizrady” mnoha sudetských Němců pak prohlásil větu, co zabrnkala na nervy Sudeťákům: ”Když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhánění mírnější trest než například trest smrti.” A akce vyvolala reakci; o předválečném vůdci sudetských Němců Henleinovi šéf rakouského landsmanšaftu Gerhard Zeihsel poznamenal: “Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.” Nevěřím, že by v tom případě nebylo ani Mnichovské dohody a Protektorátu Böhmen und Mähren… Proč Nečas stejně nekritizoval i šéfa rakouského landsmančaftu…? Princip „padni komu padni“ je zde víc jak opodstatněný. Není slovo „uměřenější“ náhodou jen zbabělým gestem a submisivitou vůči Rakousku, resp. Německu…? http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/necas-v-bavorsku-zopakoval-ze-cr-lituje-krivd-z-vysidleni-nemcu/904451#projev

…“Jsem zneklidněn z toho, že s odstupem pouhých dvou či tří generací začíná být zamlžován kontext a že se začíná hovořit převážně jen o jednotlivostech vytržených ze souvislostí… Tyto individuální zločiny je sice třeba pojmenovat, odsoudit a také připomínat, nesmí se ale zakrývat jejich širší souvislosti… Genocidu židů a nacistické plány na likvidaci českého národa nelze relativizovat….“ řekl ještě prezident Václav Klaus v rámci piety v Terezíně. Ihned zareagoval Rudolf Reimann, předseda sdružení Němců, kteří byli po válce vysídleni ze zemí střední a východní Evropy a nyní žijí v Rakousku, jenž obvinil Klause z údajného překrucování dějin.

Inu, nebyla Gauckova „kritika“ náhodou, jen tak mimochodem, „následkem“ toho, že Miloš Zeman vyhrál prezidentské volby v přímém souboji se švýcarským občanem jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=113