Jistě šokující zvěst zastihla prezidenta Zemana dnes, kdy s hrůzou zjistil, že poprvé v historii našeho státu zasahovala česká policie v české Kramářově vile, aby prošetřila konání mj. vedoucí kanceláře premiéra Nečase, sekretářky Nagyové, co dřela jako kůň za statisíce měsíčně. Proto si Miloš Zeman na zítřek předvolal na Pražský hrad k poskytnutí vysvětlení premiéra, šéfy obou komor Parlamentu ČR, včetně předsedy ČSSD…. Opět šance prezidenta vytvořit si další svoji kompetenci, eventuálně při rozpadu Sněmovny, vlády a rozhodování o novém premiérovi… Ještě se neusadil v křesle, a má vládní krizi na krku. Hurá… Krize jsou přece Miloši Zemanovi jako voda na jeho mlýn…

A začalo to prezidentování tak v klidu. Asi se během svého prvního pracovního dne levicový prezident Miloš Zeman mírně vystrašil, že ještě ani nezačal pořádně vládnout a už by si měl znepřátelit Senát, co by ho mohl žalovat pro velezradu jako Václava Klause. Proto řekl, že nikdy žádná amnestie a že podepíše doplněk Lisabonské smlouvy, který se týká nového záchranného fondu eurozóny – Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), co ho měl Klaus za zrůdnou a absurdní věc a odmítl ho podepsat přesto, že byl schválen parlamentem a k podpisu jej vyzval Senát.

A podle tohoto prezidentského alibismu se také odvíjelo prvních sto dnů Zemanovy levicové vlády. Jeho aktivita mnohé překvapila, jak nové koště dobře mete, ale další pobouřila, když prezident podnikal kroky, jež mu dle pravice nepřináleží. Využil svých kompetencí zhruba na hraně Ústavy. Ve hře byl především její článek 63, týkající se mj. návrhů a schvalování velvyslanců. Minístr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg odmítá za velvyslankyni ČR na Slovensku Livii Klausovou, jelikož prý není profesionál a hlasovala pro prezidenta Miloše Zemana. Velvyslanci však reprezentují Česko v zahraničí a Livie Klausová, původem Slovenka, jako někdejší první dáma po boku prezidenta Václava Klause, to svým způsobem dělala deset roků. Z toho plyne, že nejen svým vzděláním předčí knížete Karla Spáče I., adoptovaného kariérního aristokrata.

Napřed vše vysvětlil Zemanův poradce Hynek Kmoníček: „Existuje celkem jednotný právní názor, že z Ústavy prezident může jmenovat velvyslance pouze po kontrasignaci vládou. A kontrasignací je podpis premiéra, který ho může, nebo také nemusí, přenést na jiného člena vlády.“ Připomeňme si tedy článek 63 Ústavy ČR. Podle něho prezident pověřuje či odvolává vedoucí zastupitelských misí. Ovšem takové rozhodnutí musí svým podpisem stvrdit předseda vlády nebo jím pověřený ministr. Prezident Miloš Zeman trvá na tom, že dodržuje Ústavu ČR: “Já bych doporučoval všem, kdo se v tomto sporu angažují, aby si přečetli pozorně ústavu a zejména článek 63. Dodržuji ústavu a je mi líto, že někteří ji neznají…”

Karel Schwarzenberg však dál mele svou; “Rozhodují o tom dva – pan prezident a já…“ Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Otázkách Václava Moravce ovšem upozornil, že v tomto ohledu přímo nedává ministrovi zahraničí žádné kompetence; v ústavě se konkrétně ve věci jmenování velvyslanců o ministrovi zahraničí skutečně nic nepíše. Ovšem princip kontrasignace premiérem je v ní jasně uveden a politická praxe proto v této věci vyžaduje dohodu mezi vládou a prezidentem.

Miloš Zeman během inkriminovaných sta dnů jako prognostik pragmaticky dělá a říká přesně to, co neříkal a nečinil jeho předchůdce na Pražském hradu Václav Klaus. Až na opoziční smlouvu … A pak ještě trapas se spícím ministrem zahraničí. Bezprecedentní knížecí šaráda, co už leze na nervy nejen mně. Kariérní adoptovaný aristokrat. Copak by si mohl dovolit v zaměstnání opakovaně spát jako Schwarzenberg, byť jen formou mikrospánku, nějaký řidič, operující chirurg, pilot Gripenu či obyčejný pokrývač…?

Zeman rovněž doplnil Ústavní soud na kompletních patnáct soudců, když Senátu jako své kandidáty úspěšně předložil Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Sládečka a Miladu Tomkovou. „Musím říct, že si velice vážím toho, že prezident oceňuje nezastupitelnou roli Ústavního soudu,“ řekl v této souvislosti předseda ÚS Pavel Rychetský. Za tři měsíce Miloš Zeman navštívil Ústavní soud, brněnský Nejvyšší soud, Poslaneckou sněmovnu, Senát, sjezd sociální demokracie, SPOZ i Starostů a nezávislých. Absolvoval státní návštěvu Polska, Rakouska a Slovenska, v Česku zavítal na Zlínsko a do Brna, chystá se na návštěvu Německa…

„Jsem hluboce a dlouhodobě přesvědčen, že nejúčinnějším nástrojem v boji proti ekonomickým mafiím je zákon o prokázání původu příjmů a majetku i nepolitických osob, včetně možnosti zabavení nelegálně získaného, tedy nakradeného majetku…“ řekl prezident Miloš Zeman ve svém prvním projevu a hned se potázal se zlou. Ještě v březnu 2013 měla koalice v této oblasti jasno; podávání majetkových přiznání všech je buzerace lidí. Přitom podle návrhu opozice by i nepolitické osoby dle nového zákona musely přiznat majetek v hodnotě nad dvacet milionů korun a firmy nad 50 milionů korun. Teď však Nečasovi boys a ladies couvají, začínají předvolebně levicovatět…? Už ale také víme, jak chutná moc, ale také moc vodky, becherovky, slivovice, whisky… Patří to k politice. Jen se to vždycky jinak nazývá. Nejnovější terminus technicus pro opilectví je “viróza”, kterou se Miloš Zeman zřejmě “infikoval” na ruské ambasádě, kde den před “otevřením” korunovačních klenotů pro národ oslavoval vítězství nad nacismem.

Petr Hájek, exporadce předcházející hlavy státu Václava Klause v oblasti médií se vyjádřil ke kauze Putna…“Profesorský aspirant pan Putna a jeho primitivní transparent o „katolických buznách“, s nímž pochodoval na nátlakové politické akci „hrdého“ homosexualismu, je, řečeno slovníkem Miloše Zemana, prachsprostou lidskou žumpou. Zápach, který z ní vychází, má ovšem ještě další rozměr…“ Hájek dodal: „Demonstrativní homosexuál, jenž se vydává za katolíka, vědomě a záměrně znevažuje principy Nové smlouvy, na níž vznikla naše civilizace. Právě kvůli tomu to všechno dělá. Otevřeně a hrdě pochoduje v prvních řadách protikřesťanské revoluce….“

Z jeho slov plyne, že tento moderní bolševismus, s cenzurou svobody slova zvanou politická korektnost, má své nedotknutelné akční bojůvky právě v aktivistech homosexualismu, feminismu, ekologismu a dalších obdobných ideologiích. Právě v přímém přenosu podle Hájka sledujeme jednu z bitev o další území, které chtějí zabrat. Putna je perfektní politruk současné podoby bolševismu…

Český Ovčákov zkrátka úřaduje v klotových rukávech, aniž by si jeho ovce uvědomovaly, že všechno je jen jeden Augiášův chlév. Prostě, politik se nažral a kmotři zůstali i nadále za vodou. Prezident Zeman je fenomén české politiky, ovšem je tady jedno ale… Je tak silný, protože jsou politici ukrutánsky slabí, nebo slabost oponentů uspokojuje jeho politické ego a stejně jako v každém jiném utkání se jen přizpůsobuje výkonu svého soupeře? Opravdu platí, že “jednooký” prezident Zeman je mezi slepými politiky králem…?

Ke kompetencím prezidenta Zemana se vyjádřil rovněž prof. Václav Bělohradský, který křtil moji knížku „Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi“. Tento přednášející v italském Terstu politickou sociologii mj. řekl: „Prezident zvolený v referendu nemůže nikdy být jen „ceremoniářem“; kdo chtěl „prezidenta ceremoniáře“, měl zabránit jeho přímé volbě…“ V habsburské říši byli významní profesoři často jmenováni dvorními rady, ale třeba Masaryk čekal na jmenování císařem pánem třináct let, pořád totiž na něj docházely stížnosti a navíc byl nekatolík – tedy velká překážka…“

Inu, konečně bude nejen funkce prezidenta levicová, ale asi k tomu brzy přibude i levicování vláda, než by jeden Nečas mrkl; a to Se právě s úsměvem rozvedl… Kde teď vezme na alimenty…? A že by se mohl do Bratislavy těšit i Livie Klausová…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135