Nominoval ho senátorský klub ČSSD, který má v horní komoře parlamentu pohodlnou většinu. Jeho nominaci podepsal předseda klubu Petr Vícha, známý socialista z Bohumína. Pokud skutečně tajnou volbou projde, potřebuje ještě souhlas prezidenta Miloše Zemana. Psal se únor 2009, kdy jsem si zavzpomínal na čas malin nezralých a své dětství. To jsme měli favorita jménem dětská káča nebo-li vlček, co se roztáčel bičem, jinak též obrtlík, vlastně malý obrtel. Naši předkové tím označovali více věcí, které však měly jedno společné, a to že se do zblbnutí točily nebo otáčely. Asi podle malého vlčka, který se točil a točil, když se chtěl chytit za vlastní ocas…

A pak přišel na řadu první ze super trapasů Miloslava Vlčka; z trucu se odmítl zúčastnit slavnostního podpisu česko-americké smlouvy o umístění radaru USA v Brdech. Nebyl u podpisu v Černínském paláci a nezúčastnil se ani následné recepce na americké ambasádě, protože mu nebylo umožněno se s americkou ministryní zahraničí Condollezzou Riceovou osobě sejít. Americká ambasáda mu to neumožnila, údajně kvůli časové zaneprázdněnosti ministryně. Rozhodl se proto poslat Riceové osobní dopis, který byl předán na velvyslanectví USA, kopii také poslal do jejího úřadu do Washingtonu. Chtěl americkou ministryni informovat o tom, jak vypadá situace ve Sněmovně, kde radar nemá jistou většinu, a rovněž měl v záměru jí zvěstovat nelichotivé zvěsti o postoji veřejnosti, která většinově vybudování radarového systému v ČR odmítá. Takže musel předseda Sněmovny napsat poníženou supliku po vzoru učitelského Zajíčka z Jiráskovy Lucerny, který se chtěl se svojí suplikou vnutit milostivé kněžně, jež zavítala na své panství.

Poté pomyslel na své ještě vyšší uplatnění; spočívalo v tom, že odletí do Paříže, aby tam na schůzce šéfů parlamentů EU přednesl svůj vlastnoručně sepsaný návrh na usmíření Izraele a Palestinců. Monitorovací jednotky EU by podle něj měly zabránit pašování zbraní do Gazy a Izrael má ukončit blokádu Pásma Gazy a pomoci jeho “izolovaným a nedostatky trpícím obyvatelům”. Hamas má zahájit dialog s palestinskou samosprávou a vážně by se měl zamyslet i nad jejím návrhem na ustavení vlády národní jednoty… A také navrhoval, aby OSN prošetřila, zda při lednové izraelské vojenské operaci v Gaze nebyly spáchány válečné zločiny. Tento elaborát prý však spoluvypracoval bývalý ministr zahraničí za ČSSD Jan Kavan. Ten se už před lety “proslavil” mírovým plánem, který měl vyřešit kosovskou krizi.

Osobně si myslím, že v tomto desateru Vlčkových přikázání chybělo to nejzásadnější – jedenácté přikázání, bez něhož jsou všechny zbývající naprosto irelevantní. V klasice je to: Nezapřeš nikdy ženy své, jak ho v komedii z roku 1935 ho porušil slavný komik Hugo Haas. V životě Blízkého východu jde o jinou repliku: Pokud neuzná arabský svět stát Izrael, tedy včetně Hamasu a Hizballáhu, nemá smysl žádný jiný bod virtuálních mírových pokusů. Pokud nebude Ahmadínežád vykřikovat, že smete Izrael do moře a palestinské děti nebudou zpívat ve škole před zahájením vyučování, že prolijí svoji krev za Jeruzalém, nepomůže žádná parlamentní ani jiná diplomacie. O smír se pokusili zatím dva politici. Egyptský prezident Anvar Sadat, který jako první islámský politik vstoupil 19. listopadu 1977 do izraelského knesetu, aby přivítal Židy na Blízkém východu. Byl za tuto svoji “zradu” zastřelen vlastnímu vojáky. Poté to byl izraelský premiér Jicchak Rabin, který podepsal v Oslo mírovou dohodu s Arafatem a byl za tuto svoji “zradu” 4. listopadu 1995 zastřelen vlastními souvěrci…

Pan Vlček, co zatím ještě žije, se prostě jen otáčí, jak se na každou pořádnou “káču” sluší a patří. Už vidím ve svých zvrhlých představách, jak ho bičem roztáčí dáma number one ve Sněmovně a její místopředsedkyně po pravici Miroslava Němcová coby domina sado-maso. Lapálie s ním měla, když se na svém předsednickém křesle točil jako “káča” na všechny strany k pobavení všech, aby si získal nerespektovatelný respekt… Známá je jeho snaha vychovávat poslance napomínáním jmény nebo předčítáním latinských citátů. Pak se Němcová nakonec dočkala a stala se předsedkyní ona sama…

A to se přitom Vlček vyučil v oboru traktorista mechanizátor, poté odmaturoval na Střední odborné škole se zaměřením na agronomii v Prostějově. Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně a po promoci nastoupil do JZD Ludmírov, kde pracoval jako zástupce ekonoma… Jako traktorista a agronom, jenž povýšil až na post předsedy Sněmovny, se stal dokonce samozvaným blízkovýchodním emisarem, který chtěl utišit konflikt v Pásmu Gazy. Je prý třeba “vyzvat Izrael, aby řešil problémy v pásmu Gazy politickými a diplomatickými metodami a nikoliv použitím vojenské síly”. Sepsal tzv. Vlčkovo desatero, kterým chtěl spasit mír na Blízkém východu.

Že by se zasnil a chtěl též Nobelovu cenu míru…? Desatero však rázně odmítli poslanci ODS i mnozí soudní socialisté s tím, že by to Vlček neměl prezentovat jako názor Sněmovny, ale pouze jako svoji ryze soukromou iniciativu, jinak udělá Česku ostudu. V Izraeli jsem zaregistroval napřed nefalšovaný údiv a musel jsem vysvětlovat, kdo to Vlček vůbec je, aby poté mí přátelé svolávali hromy a blesky na českou politickou scénu. To v Pásmu Gazy mě plácali po ramenou; prý odkdy máme muslimy ve vládě, je s námi jiná řeč…

V roli předsedy Sněmovny totiž vedl 10. června 2009 delegaci politiků do Gazy. Část členů delegace vyjednávala tajně s militantní organizací Hamas, třebaže Vlček ujišťoval, že se tak nestane. Ke schůzce s jeho představiteli ale nakonec přesto došlo, byť neoficiálně. Zatímco byl Miloslav Vlček na návštěvě Islámské univerzity, čtyři členové delegace v čele s Janem Kavanem s Hamasem osobně jednali. Je to ten samý Kavan, co je s ostudou jedna ruka. Např. s podvodníkem Lukášem Kohoutem, co neoprávněně vystupoval jako vedoucí kanceláře a mluvčí Jana Kavana a jako zprostředkovatel extrémně levných cest do zahraničí pro politiky. Tak si objednával poslanecké služební cesty. Zdarma si za peníze z našich daní zaletěl na Srí Lancu, byl v Thajsku, JAR, Tunisku, Peru či Kolumbii. Bez placení bydlel za peníze daňových poplatníků i v pražském hotelu U Kříže. Jménem předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana objednal cestu VIP tryskáčem na Srí Lanku. Letadlo však nedostalo povolení k přeletu nad Indií a následně byl odhalen pro podvod za 2,5 miliónu korun a zajištění ochranky za 100 tisíc korun.

K pozitivům můžeme započítat jediný fakt, že blahopřál k devadesátým narozeninám začátkem ledna 2010 Čestmíru Císaři. Připojili se i jeho vrstevníci, mezi nimi i někdejší premiér Lubomír Štrougal. Oslavu v pražském Domě armády uspořádala Společnost Ludvíka Svobody. Mezi gratulanty byli také exministři Jan Kavan a Miroslav Grégr, zakladatel občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana a Strany práv občanů. Při této příležitosti ho v Poslanecké sněmovně přijal jako její předseda a předal mu pamětní list a medaili. A také mu dal možnost znovu si vyzkoušet křeslo předsedy Sněmovny.

V senátních volbách roku 2012 neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu, svoji porážku potom komentoval slovy „Máte, co jste chtěli. Se svým rozhodnutím budete žít vy…“ Bylo to něco poté, kdy se vzdal poslaneckého mandátu, jelikož se provalil skandál s dotací pro Sportovní centrum Harrachov. Vlček v roce 2007 jako šéf sněmovny tlačil na poslance, aby hladce prošla 25 milionová dotace pro neznámé sdružení Sportovní centrum Harrachov, za nímž stál Vlčkův známý Petr Vrtal. Jeho bývalému poradci totiž poslanci schválili 25 milionů korun na neziskové sportovní centrum, peníze ale nakonec skončily v luxusním hotelu, co se asi bude jmenova Sportovní centrum Harrachov. Vlček nedokázal věrohodně vysvětlit, kde vzal 2,5 milionu na byt a porušil zákon o praní špinavých peněz, když si na kampaň půjčil peníze od svého asistenta Zdeňka Klapky, jemuž pak vracel víc než milion korun ve Sněmovně v papírovém pytlíku. A senátoři dál žijí se svým rozhodnutím, mám pocit, že to mnohé i dosti blaží a že s ním docela slušně žijí…

Proti jeho nominaci do ÚOOÚ se však ostře postavily lidskoprávní a protikorupční organizace, Vlčkovi totiž podle nich chybí oba zásadní předpoklady pro funkci kontrolora: nezávislost a odbornost. Jako vrcholný politik nejsilnější politické strany nemůže být považován za nezávislou osobu, stejně tak ho ani v nejmenším nelze považovat za odborníka. Píší o tom v prohlášení organizace Transparency International, Oživení nebo Otevřená společnost. Není divu, že politici si chtějí na jmenování inspektorů ponechat vliv. Mají nárok na 79 tisíc korun měsíčně, k tomu dostávají reprezentaci, stravování a dopravu, jejich měsíční plat se tak může přiblížit až 100 tisícům. Navíc mají nárok na služební byt v Praze a do funkce jsou jmenování na deset let.

Inu, proč ne, když své trafiky po česku už mají i jiní političtí frajeři – k těm posledním patří Vondra, Tluchoř, Fuksa a Šnajdr; tak proč ne i Vlček, co se tak parádně točí jako káča…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135