Zabito bylo zbaběle neozbrojených sedmdesát sedm židovských lékařů, zdravotních sester a pacientů. Zákeřné přepadení odřízlo nemocnici od zbytku Izraele a donutilo Hadassah k přesunu. Z osmadvaceti zachráněných lidí z konvoje nebylo pouze osm zraněno… Mezi mrtvými byl i oftalmolog a ředitel Hadassy Chajm Jassky, přestože jeho úspěšné výzkumy chronického infekčního očního onemocnění spojivek a rohovky či zeleného zákalu, neboli glaukomu, zachránily zrak tisícům Arabů. Zařízení na hoře Scopus bylo znovu otevřeno až v roce 1967, kdy byl Jeruzalém opět sjednocen. Nepsat o tom, znamená pošlapat jejich paměť, pietu. Nesmrtelnost lidí je přece přímo úměrná lidské paměti…

„Léčíme pacienty bez ohledu na národnost nebo náboženské vyznání. Asi třetinu našich dětských pacientů tvoří arabské děti. S Araby spolupracujeme a vzděláváme jejich tým z arabské nemocnice v Beit Jala při léčení rakoviny dětí. Okolo 60 arabských lékařů se pak vrátí do arabské samosprávy ke své praxi. Je to pro nás zcela samozřejmé, že provádíme rovněž transplantace orgánů mezi Židy a Araby i obráceně. Loni jsme takových operací uskutečnili hned několik,” říká mi ředitelka Public Relations Hadassah Barbara Sofer.

Deník arabské samosprávy Al Hayat Al Jadidai nformoval o návštěvě ministra zdravotnictví Haniho Abdeena v izraelské nemocnici Hadassah. Byla to první návštěva představitele samosprávy v proslulé jeruzalémské nemocnici. Ministr navštívil arabské dětské pacienty a rozdal jim dárky. Je to symblický akt, navzdory ministra zahraničí ČR Schwarzenberga, který vyčítá Izraeli, že diskriminuje lokální Araby, co si říkají Palestinci. Ví, o čem tento kariérní diplomat mluví? Ví, že oddělení pohotovosti a jednotku léčby jater v nemocnici Hadassah vedou arabští lékaři a nemocnice má početný arabský personál. Arabský lékař odhalil gen, vedoucí k onemocnění jater. Podle výroční zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2012 schválil Izrael 91,5 procent všech žádostí o léčbu arabských pacientů. Izraelská organizace Save a Child´s Heart zachránila život 3000 dětí a polovina byla z arabské samosprávy. V Hadasse se ujali postiženého dítěte z Gazy, které odložili jeho rodiče a arabská samospráva přestala jeho léčbu financovat.

Ležím na elektroléčbě a vzpomínám na svoji pracovní návštěvu jeruzalémské nemocnice Hadassah. Shromažďoval jsem materiály pro román „Krev pod obojí“ o transplantaci ledviny. „Jestli léčíme Palestince, kteří se zranili při útoku na Židy?“ s údivem opakuje mou otázku Michaela Erlichová, asistentka šéfa tiskového oddělení tohoto největšího zdravotnického zařízení v Izraeli a na Blízkém východě. „Je to pro nás samozřejmost…“ Procházíme rehabilitačním, transplantačním a traumatologickým oddělením nemocnice. Pacienti jsou zde houževnatí a stateční. Bez nohou, o berlích, s krvavými šrámy, cvičící v bazénu, na invalidních vozících i speciálních zátěžových přístrojích či pod dohledem rehabilitačních pracovnic. Uvědomuji si, proč lze být v tak “mrazivém” prostředí lidského utrpení a zároveň i neuvěřitelného optimismu vcelku snadno patetický…Hizballáh

Čtyři izraelské rodiny souhlasily s tím, aby orgány jejich zesnulých členů byly darovány potřebným. Díky tomu byly při 15 transplantacích v 7 různých nemocnicích zachráněny životy 13 lidí. Jeden z dárců, voják Amir Benaim, podepsal svůj souhlas k dárcovství před pouhým měsícem před svojí smrtí – a jeho orgány byly použity k záchraně 5 životů poté, kdy zemřel na následky zranění po nehodě na motocyklu. Další dárce byl 15letý Mahmad Jusúf, který zemřel při nehodě automobilu. Mezi operacemi, jež proběhly, byla i transplantace jater 12leté dívce, která na orgán čekala rok. Také ve Šnejdersově dětské nemocnici v Petach Tikvě obdržela 3letá holčička ledvinu. V Beilinsonově nemocnici obdržela dvě plíce 55letá žena z Šoham, trpící cystickou fibrózou. Rok již byla napojena na respirátor a „její stav se den ode dne zhoršoval,“ řekl její manžel.

Izraelští lékaři v Schneiderově dětské nemocnici v Petach Tikva v minulých dnech zachránili život 10letému chlapci z území Palestinské správy. Arabský chlapec z vesnice u Hebronu měl ledviny nefunkční, musel se od 3 let podrobovat dialýzám v jeruzalémské nemocnici Ša’are Zedek a čekat, zda se pro něj najde dárce. Nyní se po operaci nachází na jednotce intenzivní péče a jeho stav je stabilizovaný. Ledviny, které získal arabský chlapec, patřily židovskému dítěti, které zemřelo na následky nezvratného poškození mozku po pádu z druhého poschodí. Jeho rodiče Avi a Sarit Naor uvedli, že nezáleží na tom, kdo dostal ledviny jejich syna, protože „nejdůležitější je, že další dítě nebude muset i nadále podstupovat dialýzu.“.

“Kdyby si lidé uvědomili, že si své orgány do nebe nevezmou, umíralo by mnohem míň čekatelů na orgány,“ vysvětluje mi Kiril Grozovský, ruský Žid od Moskvy, který žije v Izraeli už patnáct let a v nemocnici Hadassah pracuje jako koordinátor předtransplantačních záležitostí. Obchod s lidskými orgány je obecně amorální, neetický a zhůvěřilý počin. V Izraeli proto může být podle zákona uskutečněna transplantace pouze mezi jeho občany. Z více než sedmi milionů občanů židovského státu ho tvoří i milion Arabů. Transplantace se ale v Izraeli nesmí provádět za peníze, stejně tak nelze platit za darovaný orgán. Pokud ho chce někdo darovat, jedná se především o kompabilitu rodinných příslušníků, musí podepsat dokument o tom, že svůj orgán daruje dobrovolně a zcela nezištně, tedy bez finanční odměny.

Izraelský parlament přijal dva zákony, které podporují darování orgánů. První zákon stanoví dárcům orgánů finanční kompenzaci ve výši 18.000 šekelů za jejich čas a nepřítomnost v zaměstnání kvůli operaci a zotavování po ní. Zákon také vyčleňuje pět milionů šekelů ročně na osvětu veřejnosti o darování orgánů. Druhý zákon zřizuje výbor, složený z lékařů, rabínů a odborníků na etiku, který určí okamžik smrti, po němž bude možné provést transplantaci orgánů od zemřelého člověka.

Po dvanácti hodinách jedné z nejnáročnějších transplantačních operací za účasti sedmdesátičlenného týmu lékařů a jejich asistentů se stal Mahzana Valid opět zdravým mužem a projevil přání seznámit se s rodinou svého zachránce. Lékaři mu sdělili, že je to možné, pokud mu ovšem nebude vadit, že dárcem jater byl Žid. Mahzana však byl šťastný, že žije, o nějakých židovsko-arabské nenávisti nechtěl ani slyšet. Byl rozhodnut manželce svého dárce osobně poděkovat. Tohoto setkání se zúčastnil také jeden z nejlepších izraelských chirurgů, který před čtvrt stoletím uskutečnil v židovském státě první úspěšnou transplantaci jater. Byl to izraelský Arab, profesor Ahmed Ida, pod jehož vedením byla darovaná játra transplantována také Mahzanu Validovi.

Dvanáctiletý chlapec a nemocná arabská žena zemřeli koncem dubna 2008 a jejich orgány byly transplantovány sedmi lidem. Poprvé v Izraeli bylo transplantováno tenké střevo. Pět orgánů 12letého Omriho Gilora z mošavu Kadima u Netanje bylo transplantováno jediné 16 leté dívce, která byla vyživována posledních 12 let trubicí. Navíc musela každý den brát okolo 30 tablet… Operace, která se týkala nejen tenkého střeva, ale také žaludku, jater, slinivky a částí tlustého střeva. Omriho srdce bylo navíc transplantováno 8leté dívce, jeho plíce 11letému chlapci a ledviny dvěma dospělým lidem.Hamas

Život sedmiměsíčního Odaje Al-Kafarny z Pásma Gazy zachránili lékaři v izraelské nemocnici, kteří mu provedli operaci srdce. Mezi těmi, kdo dítě doprovodili z Gazy do Izraele, byla i jeho babička Haníja, která v rozhovoru pro theworld.org uvedla: „Vše pokračuje dobře. O Odaje se zde v nemocnici starali opravdu velmi dobře.“ Její vnuk měl otvor v srdci, kvůli níž srdce nepracovalo dobře. Jedna strana jeho srdce byla o přibližně třetinu větší, než měla být, a příliš se namáhala.

Jediným možným způsobem léčby byla operace, při níž je díra v srdci uzavřena pomocí malého kousku gortexu. Lékaři v Gaze však nebyly tento druh operace schopni provést, protože navzdory značnému množství peněz, které do oblasti přitéká, nemají odpovídající vybavení. Nedávno však utratili přes sedm miliard USD, poskytnuté dárcovskou konferencí v Paříži, raději za cement z Egypta, aby mohli stavět pašerácké tunely. Nemocnice a lékařský personál v Izraeli jsou však poněkud jiná káva. Odajovu operaci umožnila skupina izraelských dětských chirurgů zvaná Zachraňme dětské srdce (Save a Child’s Heart), která zachránila už více než 2.000 dětí s vrozenými srdečními vadami z 36 zemí, včetně Iráku, Jordánska, Súdánu a Palestinské správy.

„O tomto případu jsme se dozvěděli brzo,“ sdělil tanzánský lékař na tříletém studijním pobytu v organizaci Zachraňte dětské srdce. „Pacientův stav se zlepší do stavu jakéhokoliv jiného člověka a bude mít zcela normální život.“ Dodal, že bez operace by Odaj zřejmě příliš dlouho nežil, ale nyní je jeho prognóza „velmi dobrá.“ Po úspěšné pooperační kontrole se dítě a jeho babička vrátili po 20 dnech od příjezdu do Izraele zpět do jejich domova v Bejt Chanún na severu Pásma Gazy. Rodina webu theworld.org sdělila, že je Izraeli za léčbu Odaje velmi vděčna. Jeden z Odajových dědečků, Mahmúd, připomněl dny před intifádou, kdy se palestinští Arabové z Gazy s Izraelci běžně stýkali.Palestinský chlapec na manifestaci k 21. výročí založení hnutí Hamás

V případě nutnosti je židovským právem povoleno provést transplantaci orgánu i od člověka, který je HIV pozitivní, a ohrozit tak příjemce rizikem nákazy. Precedenční halachické rozhodnutí vydal bývalý sefardský vrchní rabín Izraele rabi Elijahu Bakši-Doron. „Především musíme dovolit HIV pozitivním lidem darovat orgány jiným HIV pozitivním pacientům. Takové operace už řadu let úspěšně probíhají v Jižní Africe a před více než měsícem výbor pro zdraví Senátu USA schválil taková darování také v USA. Tím, že HIV pozitivní pacienti dostanou možnost darovat orgány jiným HIV pozitivním, se zkrátí čekací doby na transplantace, které jsou dlouhé – zejména v zde v Izraeli. Za druhé jsou zde i situace, kdy musíme povolit – tak jak to doporučil rabi Bakši-Doron – darování orgánů HIV pozitivních lidé lidem, kteří HIV pozitivní nejsou. Například v situaci, kdy příjemce orgán naléhavě potřebuje a není možné orgán získat od osoby, která není HIV pozitivní, pak může darování zachránit jeho život,“ prohlásil ředitel izraelské AIDS Task Force Dr. Juval Livnat.

Odborný časopis The Lancet informoval, že Izrael jako první země na světě poskytne lidem, kteří dají souhlas s transplantací svých orgánů, právo na přednostní vlastní léčbu. Určité výhody získají také jejich partneři a blízcí příbuzní. Izrael tak chce řešit kritický nedostatek orgánů pro transplantace. Zatímco v Británii je na seznamu dárců orgánů čtvrtina dospělých Britů, v Izraeli je to jenom desetina občanů. Izrael se proto rozhodl zavést do systému i nezdravotnická kritéria. Kdo podepíše dárcovskou kartu, získá výhody při vlastní léčbě. Tyto výhody se ale nebudou týkat osob, které orgán poskytnou osobě podle svého výběru, a nikoli vybrané ze seznamu čekatelů.

V Izraeli může získat orgán jen občan židovského státu. Východní části Jeruzaléma žije přibližně čtvrt milionu Arabů, z nichž však vlastní jen 12 tisíc izraelské občanství, zbytek má v drtivé většině občanství jordánské, resp. „občanství palestinské autonomie.“ Podle aktuální zprávy ministerstva vnitra Izraele však o udělení izraelského občanství požádalo za poslední půlrok okolo 3 tisíc dalších jeruzalémských Arabů, zejména těch, kteří žijí v okrajových částech města, o nichž koluje mýtus jako o oblastech, jichž by se Izrael měl vzdát především. Pokud by tito Arabové přestali být izraelskými rezidenty, nemohli by se stát příjemci orgánů a přišli by měsíčně o sociální podpory, přídavky na děti a další dávky v celkovém objemu statisíců dolarů.

Nastává tak paradoxně situace, kdy Arabové masivně žádají o izraelské občanství a chtějí se přidat k 1,4 milionu izraelských Arabů. Zažil jsem je přímo v Pásmu Gazy, kam jsem se dostal s cestovkou Alternative Tours: Experience Palestine. A aby toho nebylo málo, Civilní správa Izraelských obranných sil uspořádala od 2. do 5. července 2012 speciální letní tábor pro 24 děti z autonomních územích Palestinské správy v Judeji, Samaří a Gaze, které mají rakovinu. Děti, jež doprovázeli jejich rodiče, jezdily na koních, hrály si v nafukovacích stavbách pro děti, účastnily se hudební dílny a dalších atrakcí. Tábor probíhal v Jordánském parku, kde se nachází řada turistických, rekreačních i archeologických míst. Park o rozloze přibližně tisíc hektarů patří Židovskému národnímu fondu.

Není se tedy čemu divit, že zatímco se islámský Hamas tvrdohlavě brání uznání státu Izrael, přes milion a dvě stě tisíc izraelských Arabů nechce ani slyšet, že by žili někde jinde, než v zemi s více než 33 tisíci dolary HDP na občana, což jím dává třikrát lepší živobytí, než v kterémkoli z okolních muslimských států… Ovšem britský premiér David Cameron Gazu označil za “zajatecký tábor” (prison camp) a odhalil svůj pohled na situaci: “Humanitární zboží i lidé by měli mít volný pohyb v obou směrech.”

Inu, musel jsem se znovu učit chodit a neustále jsem si jen připomínal slova Alberta Schweitzera; měl pravdu, když prohlásil: „Být člověkem znamená být podroben moci strašného pána, jehož jméno je Bolest… Kdo zůstal ušetřen vlastního utrpení, nechť se cítí být povolán mírnit utrpení jiných…“

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135