Když své krvavé dílo dokončili, odtáhli tělo z chodníku doprostřed ulice. Černoch se do kamery omluvil, že to musely vidět ženy. Pak začali provolávat: „Přísaháme věčnému Alláhovi, že proti vám nikdy nepřestaneme bojovat.“ Vše na vlastní oči vidělo mnoho lidí. Útočníci však vůči nim nebyli agresivní, naopak je nabádali k tomu, aby je fotili a natáčeli. „Tohle všechno jsme udělali proto, že muslimští lidé umírají rukama britských vojáků. Oko za oko, zub za zub. Nikdy nebudete v bezpečí, vaše vláda vás neochrání. Svrhněte vládu, která se o vás nezajímá,“ hlásal jeden z útočníků.


Muži vystoupili z havarovaného auta a sekáčkem na maso napadli vojáka. Po několika sekundách byl mrtvý, útočníci však byli podle svědků jako smyslů zbavení a do bezvládného těla sekali dál, dokud neoddělili hlavu od trupu.

Když své krvavé dílo dokončili, odtáhli tělo z chodníku doprostřed ulice. Pak začali provolávat: „Přísaháme věčnému Alláhovi, že proti vám nikdy nepřestaneme bojovat.“ Vše na vlastní oči vidělo mnoho lidí. Útočníci však vůči nim nebyli agresivní, naopak je nabádali k tomu, aby je fotili a natáčeli.

„Tohle všechno jsme udělali proto, že muslimští lidé umírají rukama britských vojáků. Oko za oko, zub za zub. Nikdy nebudete v bezpečí, vaše vláda vás neochrání. Svrhněte vládu, která se o vás nezajímá,“ hlásal jeden z útočníků.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/utoky-v-londyne-0jd-/zahranicni.aspx?c=A130523_084024_zahranicni_ert

Nepokoje se v noci rozšířily i do dalších britských měst a zesílily. V ulicích Liverpoolu nebo Manchesteru ale i dalších městech hořely obchody, vozy a mohutně se rabovalo. V ulicích měst většinou řádili mladí lidé, často příslušníci gangů, hlavně muži, ale i dívky. Už dnes žije ve Velké Británii skoro šest milionů muslimů a dalších nábožensky problémových migrantů. V hlavním městě Anglie je to přes 55 procent barevných obyvatel a cizinců, co ještě nemají britské občanství, nejvíc Poláků. Bílí Britové se houfně stěhují na venkov. Vědí proč. Za dům v Londýně zaplatí půl milionů liber, stejné obydlí stojí na venkově necelých dvě stě tisíc. No, nekup to. Důvod? Nebožtík Kaddáfí jednou řekl, že sebevražedné atentáty nejsou nutné, v Evropě stačí jen spousta muslimek s vysokou porodností; ne víc jak pět šest dětí…

Nebylo těžké objevit v Londýně muslimy. Seděli v trávě, konzumovali hranolky s kuřetem a vydrželi tak v siestě po dobu svých pěti denních modliteb. Muži v galábiích, ženy většinou v černých nikábech až na paty, s úzkým průzorem pro své oči. Vytlačili rodilé Londýňany z jejich oblíbeného místa relaxace do britsky konzervativního, ale čistějšího St. James’s Park, i když i v něm už se začíná pozvolna stmívat… Kdo by ale čekal globální finanční krizi a přes 50 milionů nezaměstnaných. Ve Velké Británii přesáhl jejich počet poprvé od roku 1997 hranici dvou milionů a příjmy rostly nejpomalejším tempem nejméně od roku 1991. Pochopitelně z toho Britové viní imigranty…

Po atentátech z 11. září 2001 byly jen ve Velké Británii zablokovány účty více než 250 charitativních organizací, soustředěných u islámských fundací, u nichž hrozilo, že získané peníze investují do terorismu… Po roce 2005 bylo odhaleno, že charitativní dary od fondu stanice BBC Children In Need ve výši mnoha tisíc liber, dostali v k dispozici na svou propagandu bomboví atentátníci, kteří zaútočili v červenci 2005 v londýnském metru. Další tragický požár na sebe nenechal dlouho čekat. Teroristé se odpálili v soupravách metra a na horní palubě dvoupatrového autobusu, přičemž zabili 52 lidí.

Británie má hlavu ve smutku. Jen 59 procent obyvatel se označilo za křesťany, zatímco v roce 2001 jich bylo ještě 72 procent. Celá čtvrtina uvedla, že se nehlásí k žádnému náboženství, zatímco před deseti lety jich bylo jen 15 procent. Muslimové tvoří 4,8 procenta obyvatel Anglie a Walesu, 1,5 procenta jsou hinduisté, 0,8 procenta sikhové, 0,5 procenta židé a 0,4 procenta buddhisté…

Vzpomněl jsem si na Karla Kyncla. Zpravodaje Čs. rozhlasu Praha v Londýně. Jako rozhlasák pracoval též v New Yorku i v Indočíně. Po zákazu práce žurnalisty spolupracoval se Svobodnou Evropou i s BBC v Londýně. V roce 1982 mu nabídly politický azyl britská i švýcarská vláda, rozhodl se pro Londýn a od roku 1990 začal vysílat jako zpravodaj Českého rozhlasu Praha z Velké Británie. Seděli jsem v jeho mininahrávacím studiu, z něhož namlouval své fejetony přímo do vysílání. Dostal jsem knížku: “Moje Británie”. Byly to jeho odvysílané texty pro pořad zahraničních zpravodajů.

…V roce 1968 získal Kyncl místo v Československé televizi; ve vysílání se však neskrýval se svými kritickými názory na okupaci státu. Po smrti Jana Palacha pak došlo k dalšímu vyhrocení střetu názorů mezi skupinou kriticky orientovaných redaktorů a nastupujícím normalizačním režimem. Konflikt Kyncla s režimem vyvrcholil, když na zasedání MV KSČ otevřeně kritizoval konformní postoje Gustáva Husáka. Díky tomu byl roku 1969 vyloučen z KSČ a definitivně byl zařazen na seznam nepřátel režimu. Současně dostal výpověď ze zaměstnání a perzekucím byla podrobena i jeho rodina…

Také mi připomněl, jak se jeho  a ostatních ve vězení zastali rodinní příslušníci v dopise Husákovi…

Karel Kyncl … Snímek Břetislav Olšer

Prezident ČSSR Gustav Husák, Praha-Hrad. V Praze, dne 6. listopadu 1981

„Pane prezidente, od 6. května tr.r. jsou obviněni z podvracení republiky a už půl roku vězněni příslušníci našich rodin Eva Kantůrková, Karel Kyncl, Jan Mlynárik, Jan Ruml, Jiří Ruml, Jiřina Šiklová a Milan Šimečka. Jmenovaní ve vyšetřovací vazbě absolvovali desítky výslechů a generální prokuratuře byly předány stovky stran protokolů, které mají prokázat jejich údajnou trestní činnost. Jsme hluboce přesvědčeni, že věznění našich blízkých je neoprávněné a jejich obvinění z nepřátelských úmyslů považujeme za absurdní. Jde o lidi, kteří nejlepší léta svého života zasvětili práci pro tuto zemi, a kteří své socialistické orientaci zůstali věrni i po roce 1968, kdy se neztotožnili s tzv. normalizační politikou…“

Kdyby ještě Karel Kyncl žil, určitě by napsal fejeton rovněž o muslimském kazateli Abu Waleed, jenž se Britům za jejich shovívavost odměnil svým kázáním 23. června 2011 v Londýně, kdy je seznámil s jejich „blízkou budoucností“. „S Alláhovou pomocí dobudeme Bílý dům. Zažijeme den, kdy budou vykopnuty dveře do Bílého domu a vejde kalif (následník Mohameda),“ vykřikoval za souhlasného halekání kolemstojících muslimů. „Přijde den, kdy skončí Obama i Cameron na kolenou, aby nám muslimům platili daň za ochranu nemuslimů,“ prohrábl si svůj mohutný plnovous. „Prapor islámu zavlaje nad Bílým domem i nad sídlem britské vlády na Downing Street.“ Inu, stará dobrá Anglie, co se jednou změní v další zemi proroka Mohamada, kde už dnes uslyšíte proroctví: „Věřte mi, přijde den, kdy královna Alžběta II. bude nosit burku…“http://olser.cz/wp-content/uploads/olof-palme-hrob-4004.jpg

U hrobu Olofa Palmeho ve Stockholmu…. Snímek Břetislav Olšer

Ani severské státy neminuli islamisté. Za problémy Švédska může být i multikulturní politika socialisty Olofa Palmeho, jenž se angažoval hlavně ve věci odzbrojení, zabránění šíření atomových zbraní a pomoc rozvojovým zemím mu získala sympatie i za hranicemi země. Švédsko bylo od roku 1814 neutrální, nikdy se od té doby nezapojilo do žádné války. Existuje však od roku 1646 švédská zbrojařská firma Bofors. Podle švédského historika Jana Bondesona mohly být za Palmeho vraždou dodávky houfnic od švédské firmy Bofors do Indie, které byly spojeny s úplatky pro indickou vládu…

Řízený příliv muslimů přinesl nebývalé potíže. Na stockholmském předměstí Rinkeby se v noci na čtvrtek 10. června 2010 odehrála také bitva – násilné nepokoje, které rozpoutali islámští imigranti zřejmě za to, že je Švédsko přijalo a poskytlo jim pomoc v nouzi. Zrob susedovi dobře, os.re ti plot; říkáme u nás v Ostravě. Schválně ti netalentovaní zapálili místní školu pro nadané studenty a studentky, k tomu hodili pár molotovových koktejlů na několik aut a motorek i autobus, aby vlákali do pasti místní policisty a hasiče. Mládež z přistěhovaleckých rodin na ně poté házela dlažební kostky. To vše údajně proto, že je nepustili na soukromý večírek.

Rinkeby ležící na západě Stockholmu a je typickou přistěhovaleckou čtvrtí, kde žijí výlučně ekonomičtí přistěhovalci, z 90 procent z muslimských zemí, kteří vytrhávali z vozovek dlažební kostky, aby je použili jako munici. Policie proto posílila přítomnost ve čtvrti o více než dvacet hlídek se služebními psy. Následně kvůli prevenci vytrhala sama i zbývající kostkovou dlažbu. Švédové to mají s islamisty v poslední době poněkud složité. Švédský karikaturista Lars Vilks, který před třemi lety nakreslil proroka Mohameda se psím tělem, se stal 12. května 2010 podle deníku The Daily Telegraph terčem fyzického útoku. Během jeho přednášky na univerzitě v Uppsale ho napadl a lehce zranil jeden muž.

Předměstí švédské metropole zažila v noci na středu další násilnosti. Rozzuřený dav zapaloval auta a demoloval obchody. Švédská média uvedla, že násilnosti ve stockholmské čtvrti Husby pramení ze zoufalství tamních chudých obyvatel a že hrozí, že se situace vymkne kontrole. Lidé podle nich žádají dlouhodobé řešení sociálních problémů. Podle prohlášení organizace Megafonen, která reprezentuje obyvatele stockholmských předměstí, jsou protesty odpovědí na policejní zákrok, při něm byl zastřelen 69letý muž, který jim hrozil mačetou.

Kvůli rasové toleranci musejí být imigranti z východu nazývání v Norsku a Švédsku výhradně „nezápadními přistěhovalci”. Rovněž ve Švédském Malmö žije už asi dvacet procent muslimů a skoro 70 procent severských kriminálníků se rekrutuje právě z řad “nezápadních imigrantů”, resp. „nových seveřanů“. Nejvíc to děsí švédské i norské ženy, jichž je ročně znásilněno imigranty několik stovek, mezi nimi jsou stále častěji i dívky mladší patnácti let. Úřady proto říkají, že když je Norsko multikulturní zemí, musí se tomu obyvatelé přizpůsobit a rodilé Švédky a Norky proto budou asi muset nosit hidžáb, aby své snědé spoluobčany neprovokovaly. Každý muslim může totiž podle špatně interpretovaného islámského práva šaría beztrestně znásilnit hříšnou ženu, která chodí na veřejnosti bez arabského šátku.

Ohledy na „nové seveřany” jsou zřejmě přehnané. Podle statistik se ve Skandinávii výrazně zvýšila kriminalita. Zatímco v USA je spácháno kolem čtyř tisíc trestných činů na sto tisíc obyvatel, v Norsku, Švédsku a Dánsku je to více než dvakrát tolik. Evropské perspektivy nejsou růžové ani v jiných zemích. V roce 2050 bude v Rakousku podle demografů každý pátý školák muslim, protože tamní muslimky rodí v průměru pět děti, zatímco katoličky jen dvě. Proto máme také v Česku už čtvrtý rok víc dětí, co se narodí, než lidí, co umřou…

Paradoxně zcela obráceně se k muslimům chovají v “nedemokratickém” Izraeli, kde můžou kromě sebevražedných atentátů skoro všechno, navíc jsou vedle synagog a kostelů i stovky mešit, muezzinové a ve 120členném Knessetu mají tři arabské strany 10 křesel. Velvyslanec Izraele ve Finsku je arabského původu. Arabština je spolu s hebrejštinou uznaná jako státní jazyk židovského státu.

Roku 2002 rozhodl Nejvyšší izraelský soud, že vláda nemůže přidělovat pozemky na základě etnického či náboženského původu. Izraelští Arabové mají stejné možnosti získat vedoucí pozice v zemědělských, průmyslových podnicích či ve státních službách. Arabští studenti mají volný přístup na střední a vysoké školy, desetitisíce lokálních Arabů, co si říkají Palestinců, jsou zaměstnávány v Izraeli.

Ani tato izraelská brána mezi Evropou a islámským světem však nestačí zadržovat islamisty před jejich migrací do Evropy, kde nyní už žije na 25 milionů přistěhovalců islámského vyznání. To by mělo do konce tohoto století Evropu zcela svojí “mírumilovností” ovládnout… Pouliční “zápalné” loňské a předloňské nepokoje v Paříži a současné ve Stockholmu i stovky obětí při sebevražedných atentátech islamistů v Madridu nebo Londýně nevěstí pro budoucnost křesťanské Evropy nic dobrého. Zvláště, když nyní teroristé přidávají do sebevražedných náloží i injekční jehly, infikované virem HIV..

A co se stane, když spadne do kafe moucha…? Angličan – odhodí šálek a odejde. Američan – vyndá mouchu a kafe vypije. Číňan – sní mouchu a kafe vyhodí. Japonec – vypije kafe s mouchou, protože moucha je zdarma. Izraelec – prodá kafe Američanovi, mouchu Číňanovi a koupí si novou kávu. Palestinec – obviní Izraelce z násilného činu hození mouchy do kávy, požádá OSN o pomoc, vezme si půjčku od Evropské unie na koupi nové kávy, peníze však použije k nákupu výbušnin, dá si je na tělo a vyhodí se do vzduchu v kavárně, ve které se Angličan, Američan, Číňan a Japonec snaží vysvětlit Izraelci, že je příliš agresivní…

Inu, Barroso chce 80 milionů muslimů, Merkelová touží po dalších imigrantů a prezident Zeman hlásá, že islám je anticivilizační náboženství… a teď, babo, raď…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135