Nic už však nebylo řečeno o tom, co by se stalo, kdyby vlastní dítě vychovával heterosexuální alkoholik, prostitutka či patologický vrah; jaká je pravděpodobnost a co tomu zabrání, že i dítě se stane v rámci “skvěle fungující tradiční rodiny” alkoholikem, prostitutkou (prostitutem) nebo třeba vrahem…? Dále jsem byl obeznámen s fakty, že homosexualita není běžnou záležitostí a spíše svědčí o úpadku společnosti, viz pád římské a řecké říše z důvodů homosexuálů, jichž bylo v obou říších údajně více než polovina obyvatel a ne obligátní česká čtyři procenta. Na nesmysl, racionální fakta; sexuální orientace je ve své podstatě biologická záležitost, daná komplexní souhrou genetických faktorů a raného děložního prostředí, a proto sexuální orientace není osobní volbou. Vytváří se jako gen v plodu v děloze matky. Z toho plyne, že homosexualita není psychická úchylka, nýbrž působení genu s chromozomem X.

Hodně se o tom dnes mluví; gayové, lesbičky, registrované partnerství, adopce dětí homosexuálními, resp. lesbickými páry. Je to složitá věc, i když by mohla být zdánlivě velmi jednoduchá. Včetně Česka, v němž by to už konečně mohlo být stejné, jak tomu už je v několika desítkách zemí severní Ameriky a Evropské unie, kde je soužití s páry v registrovaném partnerství s adoptivními dětmi běžné i bez veřejného pobouření. Hlavní argument “proti” ovšem říká, že se tím destabilizuje či ničí tradiční rodina. Argument hodný alespoň zamyšlení.

Z největší travesti show na světě v Thajsku…

Ovšem nelikviduje se tradiční rodina naopak rozvody a ostudnými soudními tahanicemi kolem nich, na nichž vydělávají pouze advokáti…? Rodiče se pak rozvedou, hádají se o děti, které musí slyšet z obou stran jen špínu pomluv a nenávisti, čtrnáct dnů je u jednoho z rodičů, dalších čtrnáct dnů u druhého. Ženy či muži musejí trpět, když jejich partneři neplatí alimenty a unášejí si navzájem děti do ciziny. Je toto vše opravdu pro děti psychicky lepší, než kdyby žily ve spořádaném registrovaném partnerství? Že by se tyto děti za to styděly před spolužáky a byly by v jistém ohrožení, že se z nich stanou také gayové či lesbičky? A to se děti z heterosexuálních rodin nestydí, když slyší, jak si jejich otec, toho času v kriminále, a matka alkoholička, vyčítají milostné avantýry na veřejnosti, jak se opíjejí, donášejí na sebe a vzájemně se na sobě dopouštějí domácího násilí…?

Že rovněž registrovaně-partnerská tradiční rodina se může rozpadnout a též homosexuál se může stát alkoholikem, narkomanem či násilníkem? Samozřejmě, kdos bez chyby, hoď kamenem, ale všichni potenciální adoptivní rodičové, ať z řad hetero či homo sexuálů, musí projít stejně přísnými testy, jako třeba lidé, ucházející se o práci v sociální sféře. Charakter, věk, trestní restřík, zaměstnání, pravidelný  měsíční příjem, bytové poměry, vybavený dětský pokoj, vztah k alkoholismu či drogám a násilí, životní perspektiva a citový vztah k dětem… Trvá to řadu měsíců, než jsou tito adepti adopce prověřeni a získají dítě do své péče…

V Česku je ročně uzavřeno přes 50 tisíc manželství, o rozvod jich loni požádalo na 32 300 párů, šílený poměr, a taková to byla velká láska… Každoročně se u nás setkává s rozvodem svých rodičů obludných až 40 tisíc nezletilých dětí. A to není ještě řeč o rodinách alkoholiků, kriminálníků či drogově závislých… A mezitím dětské domovy doslova praskají ve zdech. Česko je ve špičce zemí, jež mají v těchto ústavech nejvíc dětí, aniž by tyto měly šanci být adoptovány či žít v náhradní rodině. Kolik mladých chlapců z dětských domovů či rozvedených manželství se ocitne ve finanční nouzi a stanou se z nich na ulici zdrogovaní prostituti, kteří jdou za úplatu především s úchylnými muži. Pražské hlavní nádraží by mohlo vyprávět nejedno story o podobných osudech.

A jedná se většinou o mladíky, kteří homosexuály nejsou, ale okolnosti a potřeba peněz je přivedla až k ponižujícímu “šlapání chodníku”. A to že by byl ten nejlepší způsob existence? Že by byl lepší, než kdyby mělo dítě tátu Honzu a matku Karla? Nebo matku Lenku a tátu Marii…? Měli byste snad něco proti tomu, aby dítě adoptovali hypoteticky zpěvák Pavel Vítek a jeho partner, producent Janis Sidovský?

Nebo malíři Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarotti, nebo Caravaggio. skladatel Čajkovský, herec Marais a pohádkář Andersen, či herečka Jodie Fosterová se svou lesbickou partnerkou Cydney Bernardovou. Sedmačtyřicetilá Fosterová má už tři děti, které úspěšně vychovává se svojí milenkou. Spousta lesbiček se nechá uměle oplodnit, aby mohla mít ve svém registrovaném partnerství děti. Navrhoval by snad někdo, aby šla na potrat a zničila tak „tradiční rodinu“…?

Premiérka Islandu Jóhanna Sigurdardottirová se otevřeně hlásí ke své lesbické orientaci. Po rozvedeném manželství, ze kterého má dva dospělé syny, žije už delší dobu se spisovatelkou a dramatičkou Jónínou Leósdóttir. Dne 28. června 2010 vešel v platnost zákon povolující stejnopohlavní sňatky a Sigurdardottirová se v tento den vdala za svou dosavadní partnerku… Svět už je mnohem dál; 17 amerických států a 85 významných společností z žebříčku Fortune 500, který zahrnuje největší firmy, už má sexuální orientaci zahrnutou do svých protidiskriminačních opatření. Homosexuálové stojí také v čele významných evropských metropolí jako je Paříž nebo Berlín. Pařížský starosta Bertrand Delanoe se ke své homosexualitě přiznal jako jeden z prvních francouzských politiků. Také v čele německé metropole stojí gay – Klaus Wowereit. Ten se proslavil svým výrokem, když prohlásil: „Jsem teplý a tak je to i dobře.” Také Rakušan Fritzl byl příkladem “tradiční rodiny”. Svou vlastní dceru i s šesti společnými dětmi zrozenými z krvesmilného vztahu po znásilnění jejich matky, nechával v “bunkru” svého domu jako ve vězení přes čtvrt století. A tento svůj “příběh” chtěl bezostyšně médiím prodat za více než sto milionů korun…

Osobně bych nejraději viděl pouze heterosexuální tradiční rodinu, ovšem život není o tom, co bychom chtěli, ale o tom, co opravdu je… Samozřejmě, že si jako valašský heterosexuální křesťan nemyslím, že by adopce zmíněných sexuálně “odlišných” registrovaných párů měla vyřešit problém dětí v dětských domovech, ale vždycky je lepší alespoň jedno zachráněné děcko, než aby trpěly úplně všechny… Když se ptali nezletilé dívky, která strávila celý život po dětských domovech v Česku, jestli by chtěla jít do homosexuální rodiny, řekla, že ne.

Následně dostala otázku, zdali by volila mezi děcákem a “registrovaným partnerstvím”, sice zaváhala, ale pak řekla, že by zvolila asi tu druhou variantu. Lepší žít jako lesbička, než předčasně zemřít jako heterosexuálka na HIV nebo drogy… Prostě by volila menší zlo. Dětské domovy u nás mají asi polovinu všech svých chovanců bez šance, že si je někdo adoptuje, páry v registrovaném partnerství však přitom stojí přímo fronty se žádostmi na adopci. Bohužel, zatím jsou nevyslyšeny a děti dál trčí v nevlídném prostředí stresujících děcáků nebo si na ulici vydělávají na živobytí homosexuální prostitucí… Jaká bude jejich budoucí rodina? Určitě tradiční…?

Slyšel jsem další „závažný“ argument: „Buzny jsou odporné, když chlap s chlapem souloží do konečníku. Hlava mi to nebere, že strká svého ču.áka do análu jiné buzně…“ A přitom tento „kritik“ gayů sám souloží pro rozptýlení a zahnání nudy při sexu se svojí přítelkyní rovněž do konečníku… Je to fakt, že homosexuálové jinou možnost pohlavního styku nemají. Ovšem znám asi dvě třetiny heterosexuálů, kteří souloží rovněž do análního otvoru svých partnerek, přestože tyto ženy mají svá přirozeni, vhodné pro běžný pohlavní styk. Proč to tito heterosexuálové dělají? Je to jen sexuální úchylka jejich perverze. A tito satyriasis budou hanět pro anální sex homosexuály…? Není to jen do nebe volající pokrytectví…?

Co je to tradiční rodina – muž a žena, v harmonii vychovávající své děti. Je tradiční rodina i ta, která je rozvedená, několikrát, v níž jsou alkoholici, lidé, kteří mají milence a milenky, jejichž děti drogují…? A takových rodin je nejmíň 50 procent… Rozhodně je takových rodin víc než jen diskutovaná čtyři procenta. Podle jedné okresní předsedkyně senátu jsou u nás i heterosexuální manželé s akademickým vzděláním, kde se manželka snaží vehnat svoji vlastní dceru do postele svého chotě, jehož krev má i jeho dcera, jen proto, aby jí neodešel za jinou, mladší… Jde o incest nebo rovněž o tradiční rodinu…?

Rozvádějí se i páry gayů a lesbiček. Do registrovaného partnerství už jich u nás vstoupilo na 5000 párů, asi tucet z nich se již “rozvedly”… Americká akademie pediatrů (AAP) publikovala v roce 2006 analýzu komplexních záležitostí týkajících se stejnopohlavních párů a jejich dětí ve svém oficiálním odborně recenzovaném akademickém žurnálu Pediatrics. Představenstvo AAP schválilo širokou distribuci této zprávy, v níž se mj. uvádí:

„Existuje dostatek důkazů o tom, že děti vychovávané rodiči stejného pohlaví si vedou stejně dobře jako děti vychovávané heterosexuálními rodiči. Více než 25 let výzkumů zdokumentovalo, že neexistuje vztah mezi sexuální orientací rodičů a zdravým emočním, psychosociálním a behaviorálním  – výchovným vývojem dítěte. Tato data neukázala žádné riziko pro děti v důsledku výchovy v rodině s jedním nebo více homosexuálními rodiči. Svědomití a pečující dospělí, muži i ženy, heterosexuální nebo homosexuální mohou být vynikajícími rodiči. Práva, výhody a ochrany civilního manželství mohou tyto rodiny ještě více posílit…“

http://www.glpartnerstvi.cz/rodicovstvi/siroka-vedecko-odborna-shoda-na-vychove-deti-stejnopohlavnimi-pary.html

Inu, je lepší, když je z děcka prostitut(ka), než aby mělo za rodiče dva homosexuály…?

Snímky Břetislav Olšer

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135