A to mně paradoxně připomnělo zcela pacifistickou „Knoflíkovou válku – Guerre des boutons“, natočenou na motivy legendárního románu Louise Pergauda. Lovreňáci a Velraňáci byly dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenáviděli a bojovali proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje byly knoflíky… Titulní píseň o tom, „že mám v kalhotách díru jak trám“, je v této Vondrově situace velmi výmluvné a signifikantní. Stejně jako „pindíková“ burza; kdo a proč může být vůdce “smečky“. A na pinďoura pan ministr správně kašle, protože podle Lovreňáků a Velraňků je nejdůležitější čest. Jako u pana Vondry.

A když si připomeneme ústřední bonmot malého Gibusíka, je vše jasné úplně: “Kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil”. Ale Vondra může do firmy Český Aeroholding, co zastřešuje státní společnosti působící v oblasti letecké přepravy a souvisejících službách. Patří mezi ně například Letiště Praha a ČSA. A právě v jeho dozorčí radě se „zatrafikuje“ i Alexader Vondra. Proč ne? Umí v tom chodit. Byl nejpovolanější osobou v případu sporné zakázky pro firmu Promopro z doby českého předsednictví EU, jemuž šéfoval, ale za nic neodpovídal. Panák vycpaný slámou? A tak protikorupční policie po více než ročním vyšetřování navrhla obžalovat 12 lidí, samé pěšáky, kromě velitele Vondry. Zakázka na zajištění audiovizuální techniky byla podle detektivů předražená o 388 milionů korun.

Společnost Promopro zajišťovala dodávky této techniky na  konference v Praze a regionech. Od úřadu vlády dostala zaplaceno přes půl miliardy korun. Zakázku získala bez výběrového řízení. Podle staršího  vyjádření úřadu vlády bylo hlavním důvodem to, že exkluzivním  provozovatelem a dodavatelem techniky a služeb byla v Kongresovém centru Praha právě společnost Promopro. Proto prý bylo z organizačního hlediska vhodné  a z koordinačního hlediska méně náročné jednat s jedním partnerem, který navíc  disponoval bezpečnostními prověrkami.

Zábavná byla Partie TV Prima a její tragikomický protagonista, ministr obrany Alexandr Vondra. A znovu Promopro; pan opičák, co nevidí, neslyší a nemluví, připustil pouze tolik, že “dnes ve světle těch zkušeností by si tuto záležitost snažil víc hlídat”. Tak jsem se na něho díval. “Reálný problém byl, že nakonec akcí bylo podstatně víc, téměř dvakrát tolik,” uvedl, aniž by se začervenal. Odmítl, že by proplatil devítinásobek (zhruba 500 miliónů) původně předpokládaných nákladů. Takže, nic o tom nevěděl, nic nepodepsal, za nic nezodpovídal…

Ani za fakt, že v roce 2015 vydá stát pár desítek miliard za nášlapné miny. Podle Saši byly pro jednání s „audiovizuálním“ Promoprem nastaveny kontrolní mechanismy, a to, co nebylo perfektně zdokladováno, nebylo proplaceno… takže možná bude český stát „promoprácké“ firmě ještě doplácet…Přitom podle policie převedli „Vondrovci“ necelých 400 milionů na jiné osoby či firmy, vytvářeli fiktivní faktury a prostředky následně vybírali v hotovosti. Ovšem, trestní imunita českého extrašpióna a exministra obrany je nadevše.

Přitom podle deníku Insider byl Vondra o veškerých záležitostech podrobně informován. Dělo se tak prostřednictvím pravidelných porad. On nebyl sice schvalovatelem faktur, ale samozřejmě znal částky, které se týkaly techniky a jejího financování, tedy věděl o sporných fakturách a způsobu řešení, navýšení nákladů proti plánovanému rozpočtu a mohl do těchto sporů kdykoli vstoupit, navrhnout jiná řešení či se jinak angažovat. Toto však neučinil…

Nemusel, stačilo jen vždy mrknout na zvyšující se stav svého konta. Bývalý velvyslanec Česka v USA Vondra si přece vysloužil medaili za zásluhy od ”National Endowment for Democracy” (NED). Za co asi…? A co že je tato “National Endowment for Democracy”, neboli Národní nadace pro demokracii? Jeden ze zakladatelů NED Allen Weinstein k její činnosti dosti výmluvně uvádí: „Mnoho z toho, co my dnes děláme, dělala před 25 lety tajně CIA…” Bývalý český ministr obrany Vondra má ale na svém kontě i členství v zednářské “Trilaterální komisi”, jež je často s notným přitažením za vlasy považována za skupinu, jejímž cílem je vytvoření jedné světové vlády. Dnes v této komisi místo Alexandra Vondry zasedá, tedy spíš spí, český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg…

Aktivní Alexandr Vondra také spoluzakládal s dalším bývalým velvyslancem v USA Michaelem Žantovským “Program of Atlantic Security Studies”, jehož cílem je „identifikovat a analyzovat otázky a problémy zahraniční politiky a bezpečnosti v oblasti transatlantických vztahů a pomoci navrhnout praktická řešení a způsoby čelení těmto problémům“… Pod hlavičkou PASS organizoval současný český ministr obrany spolu s dalšími jeho členy konference na téma “obecné perspektivy transatlantické vazby”. Dnes je PASS nahrazen institutem “Prague Security Studies Institute” a brdský radar jásajícími Greenpeace…

Český dramatik, scenárista a novinář Karel Steigerwald by zajásal jako spoluautor normalizačního rozhlasového seriálu “Jak se máte Vondrovi”. Možná by mohl napsat další lobbistický díl. Třeba o tom, co kdyby tohle všechno u nás prováděli s našimi politiky ne Američané, ale Rusové, co by z toho bylo řečí a nařčení ze špionáže. Došlo přece ke střídání Big Brotherů, pozici toho východního zaujal ten západní. Lépe lobbovat za dolary než za rubly… A je to, basta findli…

Trpělivost růže přináší. V tom spočívá Vondrova sofistikovaná arogance. Jen si zkuste troufnout na pravdoláskového disidenta. Napřed hra na slabšího jelena; já nic, já muzikant. Pak nudný slovník: Promopro? Sice jsem tomu šéfoval, ale nic nevím, neznám, nezodpovídám, nepodepsal jsem, nevěděl jsem, neodstoupím. A je tu ještě hořká vzpomínka na ostudu, jak trám. Byla to napřed velká sláva, od níž si nejvíc sliboval Saša Vondra, že si třeba srovná svůj pokřivený pohled na svět. Uvěřil sobě i podobně libovému frajerovi, co ze sebe též dělal, co není – Davidu Černému, vydávajícímu se za výtvarníka.

Domluvili se spolu na “sochařském” díle, co by oslavilo naše předsednictví EU. Podepsali smlouvu o vytvoření Entropy, o níž David Černý původně tvrdil, že onu pozdější slátaninu vytvoří umělci ze všech 27 členských zemí Unie. Nakonec se ukázalo, že autorem je on sám s několika kolegy, ostrými hochy. Stát za projekt zaplatil 1,9 milionu korun a za jeho půlroční pronájem v Bruselu měl dát Černému 1,2 milionu. Dalších 10,3 milionu korun pochází ze sponzorského daru Bakalovy těžařské společnosti NWR. Vypadalo to prý slibně. V britském deníku Independent o nich psali a všechno jim “zbaštili i s navijákem”.

Opsali jen vymyšlená jména autorů. Ti kluci, co spolu mluví, se prostě chtěli podívat do Bruselu, aby tam završili svoji taškařici za cizí prachy. Alexandr Vondra, který jim nechal vyplatit obří sumu ze státní pokladny, aniž dal zkontrolovat, na co byla využita, je “prostě za užitečného idiota”. Vzniká však otázka, zda člověk s takovýmto vztahem ke státní pokladně by měl zastávat vysokou vládní funkci…?

Česká a izraelská vláda budou v létě jednat společně v Izraeli. Přímo v Jeruzalémě to včera řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Neřekl ale, že jeho cesta vedla do židovského státu hlavně proto, aby připravil další trafiku pro Alexandra Vondru, super kamoše-křiváka do deště, co namočil do průšvihu tucet svých spolupracovníků…

Inu, jak se vám lobbuje za půl miliardy, Vondrovi…? V Izraeli raději odříkávají chvalozpěv kadiš, jen aby jim kníže Karel Spáč I. neposlal jako velvyslance ČR právě hlavní hvězdu zlodějského Promopra…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135