Kočkování na pokračování, aneb Někdo z vás, soudruzi mafiáni, lže…

4. Listopad, 2008 – 16:10

Tragédie, spojená s patetickou okázalostí a pachem krve, jako za starých dobrých časů „cosa nostry“ nebo amerických kmotrů. Ovšem tentokrát nejde o dobrodružné filmy s Marlon Brandem, Al Pacinem, Paulem Newmanem, Frankem Sinatrou a přehnanými fabulacemi, ale o pravý český scénář divočiny on live.

Kdyby nešlo o životy, žal a smutek, dalo by se to vše, co se odehrálo kolem záhadami opředené vraždy či zabití v pražské hospůdce Monarch, nazvat „kočkováním“, jinak řečeno s duchem Sicílie – šlo o „naši věc“.

Hoteliér Bohumír Ďuričko obviněný z vraždy Václava Kočka mladšího řekl ve vazební věznici opět exkluzivně pouze Právu, že vinu za smrti zemřelého nese jeho otec Václav.

„Je to jeho vina, přivedl ho ke stolu. Já jsem pouze bránil sebe, svou přítelkyni a nenarozené miminko. Čelil jsem brutálnímu útoku Václava Kočky mladšího a myslel si, že nás zabije,“ uvedl ve své zpovědi Ďuričko.

Napřed prý byl konflikt s Václavem Kočkou starším. Mírně ovíněný, tedy spíš ovodkovaný Ďuričko, mu měl říct, že své milióny vydělal na kolotočích. A to asi neměl. Kočka starší se urazil, jakoby si je na kolotočích nevydělal, a zašel k baru..

Nikdo ještě netušil, že se schyluje k tomu nejhoršímu. Najednou se objevil u stolu, kde seděl Ďuričko se svojí přítelkyní, cizí muž a zakřičel: “Ty mi nebudeš urážet mýho tátu!“. A udeřil pěstí Ďuričku do rtu.

Otec si zkrátka přivedl svého syna, aby jeho urážku pomstil, jak se to v každé pospolité „siciliské“ rodině asi tradičně dělá. Naše věc je naše věc.

Po prvním úderu údajně vytáhl napadený přes dvacet roků legálně drženou zbraň a držel ji u těla. Kočka mladší si toho prý všiml, ale přesto jej měl udeřit podruhé do nosu. Tekla červená a krevní msta mohla být dokonána, pokud by se zápolilo v rámci dávných čestných soubojů „do první krve“.

„Spadl jsem na bříško mé přítelkyně, ve kterém je má dcera, a vleže začal střílet směrem ke stojícímu Kočkovi. Vypálil jsem tři rány v řadě a pak už si dalších asi pět minut vůbec nic nepamatuju. Jen to, že mi přítelkyně říkala, co jsem to udělal, že jsem zničil lidský život i celou naši rodinu…“

Pokud si to vše Ďuričko vymyslel, určitě by se skvěle uživil jako scénárista v Hollywoodu. Ale vzhledem k tomu, že informace o jeho fyzickém napadení Kočkou juniorem potvrdila nejen jeho přítelkyně, ale i policie, zatímco ostatní v lokále byli jako ve gansterském filmu „hluší a slepí“, je otázka, zdali skutečně nešlo o zabití a nepřiměřenou obranu.

Každopádně, soudruzi mafiáni, jeden z vás zatraceně dobře lže… Pospolitý klan Kočků však ví své. Krevní msta zřejmě není zdaleka u konce…

PS: Rozličné jsou však druhy kočkování. Jednou přijela jako vždy na Valašsko pouť. Kolotoče, střelnice i bleší akrobati a švarní kolotočáři v maringotkách. Do jednoho z nich se zamilovala dcera místního předsedy MNV a s milým šikulou uprchla.

Navzdory tomu, že byla předsedkyní místní Pionýrské organizace, posléze i Svazu mládeže. Láska je prostě láska a pudy, natož politické cíty si nevybírají. Kdo měl větší kolotoč a maringotku, ten bral vše. Tedy i Marušku, ať se pan starosta snažil z práva své moci dělat, co mu otcovská čest našeptávala. A tak to prý funguje u kočovných zábavných parků podnes… Pořád platí: Naše věc a větší bere!

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *