Nepochopil jsem českého premiéra, naopak jsem si vzpomněl na fotbalového bafuňáře, který se rozčiloval, když rozhodčí zapískal penaltu v 90. minutě. Jakoby 90. minuta nebyla součástí hry a měla by se řídit jinými fotbalovými pravidly. Stejně je to se zločiny 2. světové války, za které byli potrestáni odsunem ti Němci, kteří se provinili kolaborací s okupanty na území Československa a jejichž zločiny nelze promlčet.

Zeman se sice distancoval od principu kolektivní viny, ale konstatoval, že „člověk by neměl zapomínat, že devadesát procent sudetských Němců hlasovalo pro pomahače Hitlera“. Ocenil, že zbývajících deset procent – socialisté, komunisté a další – bylo proti Hitlerovi. Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny, protože odhadovaných deset procent bylo vyjmuto z odsunu. K otázce „vlastizrady“ mnoha sudetských Němců pak prohlásil větu, co zabrnkala na nervy Sudeťákům: „Když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhánění mírnější trest než například trest smrti.“

A akce vyvolala reakci; o předválečném vůdci sudetských Němců Henleinovi šéf rakouského landsmanšaftu Gerhard Zeihsel poznamenal: „Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.“ Nevěřím, že by v tom případě nebylo ani Mnichovské dohody a Protektorátu Böhmen und Mähren… Proč Nečas stejně nekritizoval i šéfa rakouského landsmančaftu…? Princip „padni komu padni“ je zde víc jak opodstatněný. Není slovo „uměřenější“ náhodou jen zbabělým gestem a submisivitou vůči Rakousku…?

Máme snad zapomenout na hrůzy nacismu? Proč na ně nezapomíná rakouský deník Die Presse, který před dvěma roky napsal, že prý „též Česko konečně dostihl válečný zločin.“ Mezi obcemi Dobronín a Kamenná na Jihlavsku byly totiž odhaleny ostatky lidských těl. Údajně jde o oběti nelidské vraždy německých starousedlíků, určených před 65 lety k odsunu. Neměl by být i tento list „uměřenější“? Možná bude odpověď na tuto otázku snadnější po uvedení několika faktů, včetně toho, že se v Rakousku, v městečku Braunau am Inn, narodil Hitler.

A každý třetí muž Rakouska ve věku od 17 do 45 let šel za něho a Třetí říši ochotně bojovat. Máme snad být „uměřenější“ také vůči těm, co chtěli skoncovat s duševně chorými židovskými dětmi a dětmi Svědků Jehovových. Přišli na to, že na každého dětského mrzáka, říkali jim „zatěžující existence“ či „nežádoucí životy“, doplácejí denně skoro pět marek. S přispěním morfio-hydro-chloralu a totálního vyhladovění je usmrcovali a potom naložili přes osm tisíc těchto dětských mozků do formalinu, aby posloužily vědě a oni ušetřili tisíce. A co čert nechtěl, jak na potvoru, se dělníci loni při výstavbě nové části areálu psychiatrické kliniky v rakouském Hallu notně vyděsili, když odkopali zbytky 220 těl. Ne pěti či deseti…

Podle mluvčího firmy vlastnící tamnější psychiatrickou kliniku jde o těla lidí pohřbených v letech 1942 až 1945. Za jejichž smrtí je pravděpodobně nacistický program zvaný “Eutanazie”, který předcházel holokaustu. Nacisté ve svém prvním hromadném vyhlazovacím programu zabili v rakouský zámku Hartheim celkem 30 tisíc mentálně a fyzicky postižených lidí. Přesně podle slov, která napsal v roce 1913 napsal Theodore Roosevelt, 28. prezident USA, že věda zvaná eugenika, (resp. vědecký rasismus), jež dokonale zkvalitňuje lidskou, resp. bílou rasu, je základem jedinečného rozvoje lidské společnosti. Prohlásil: “Chceme-li zdokonalit kvalitu rasy, musíme stimulovat plodnost nejhodnotnějších jedinců… společnost nemá právo dovolit degenerovaným, aby rozšiřovali její řady” Aby pak v USA podle tohoto vzoru zabránili rasové degeneraci, bylo jen během roku 1930 každý měsíc vykastrováno a sterilizováno přes dvě stě osob…

Proč mi to všechno připomíná slova z Hitlerovy knihy Mein Kampf, kterou mám doma ze studijních důvodů: „Analogicky k výchově chlapců povede národní stát ze stejných hledisek i výchovu dívek. Též zde je třeba klást hlavní důraz na tělesnou výchovu a teprve až poté na podporování duševních a posléze duchovních hodnot. Cílem výchovy žen je jejich příprava na budoucí mateřství… Kdyby dnes tělesná krása nebyla zatlačena do pozadí našimi nedbalými módními bytostmi, nebylo by možné svádění statisíců árijských dívek křivonohými odpornými židovskými mladíky. Též to je v zájmu německého národa, že se vzájemně najdou nejkrásnější těla a pomohou národní pospolitosti propůjčit novou krásu. Mladá dívka bude dávat přednost vojákovi před nevojákem…“

Tak už tedy víme z rakouských novin o české Katyni, o českém „masakru“ Němců v obci Budínka, kde měl být koncem roku 2011 odhalen jejich hromadný hrob. Našly se v něm ostatky asi třinácti osob. Pak se ukázalo, že šlo patrně o Němce, jejichž vrahy byli zřejmě jejich soukmenovci. Srovnávat zatím pět nalezených a neidentifikovaných lidských pozůstatků z Budínky s více než 20 tisíci prokazatelně polských obětí, které mají dnes pomník v Katyni, je přinejmenším pošetilé, přímo zrůdné. A vůbec nemám v úmyslu obviňovat Rakušany z kolektivní viny. Nikdy jsem to neudělal a ani tak neučiním. Marně se mnozí pseudohumanisté snaží mě z tohoto činu nařknout. Události před 65 lety nelze posuzovat dnešním pohledem. Je třeba se vžít do situace obětí, jež konaly v emocích dnů po bezprostředním skončení nejhrůznější světové války, kterou vyprovokoval a vedl německý nacismus…

Zatím skončili svoji práci v obci Budince antropologové, kteří nepřišli na nic, co by nasvědčovalo jakémukoli násilí na inkriminovaných ostatcích údajných německých “vyhnanců“…

“Na kostech byla pozorována zhojená zranění, ke kterým došlo v průběhu života jedinců. Ostatní pozorovaná poškození kostí vznikla s největší pravděpodobnosti až po smrti jedinců. Na kostech nebyly pozorovány známky násilí, které by s jistotou odkazovaly na příčinu nebo okolnosti smrti jedinců. Tento závěr může být důsledkem nízké zachovalosti a fragmentárnosti nálezu,“ vysvětlila antropoložka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová.

Jednalo se o více než 250 fragmentů dlouhých kostí, dále zlomky sedm lebek, dvě dolní čelisti, 16 zubů, jedna snímatelná zubní protéza a dvě samostatné umělé zubní náhrady, nejméně 13 jedinců. Je pravděpodobné, že se ve všech případech jedná o muže ve věku 30 až 60 let. Zatím se neví, jsou-li to vůbec Němci z odsunu… Kde jsou ty roztříštěné lebky Němců po ranách lopatami zrůdných českých zločinců? Není to náhodou tak, že ves Bergersdorf, dnes obec Kamenná, získala v roce 1943 titul Vzorová vesnice SS jako vůbec jediná obec nacistické říše. Z této poměrně malé vsi vstoupilo z 246 obyvatel do jednotek SS 46 osob a ty se zúčastnily mj. zvěrstev na Slovensku.

První začal o Budince psát již před lety sudetský Němec Fritz Hawelka, bratr Hawelky z Begersdorfu, člena SS, vyznamenaného Rytířským křížem. Z práce pana Hawelky – “Dokumentation eines Massenmordes in der nördlichen Iglauer Sprachinsel am 19. Mai 1945 – Recherchiert und zusammengestellt durch: Fritz Hawelka” lze citovat informace o tom, kdo měl zabíjet v Budínce. Že to patrně vůbec nebyli zvlčilí Češi, ale pár Rakušanů a sudetských Němců.

Podle Hawelky byl hlavním strůjcem vraždy jistý Robert Kautzinger senior. Podle dochovaných údajů to však nebyl Čech, jak píše pohádkář pan Christian Andersen-Mareš z Jihlavských listů, ale německý Rakušan. Pracoval ve Schutzendorfu jako sklář a vzal si za ženu Sudetskou Němku z Dobronína. Dalšími spolupachateli měli být jejich synové Robert a Rudolf. Po otci Rakušané, po matce Sudetští Němci. K nim se měl přidat Polreich, sedlák z Dobronína. Jiří Dejnožka sice byl Čechem, kterého ale donutil Kautzinger senior pod pohrůžkou zastřelení zahrabat špatně pohřbené mrtvoly.

Tak taková byla „česká ohavná masová vražda nevinných Sudetských Němců“, jak uváděl ve svém veledíle „Vraždění po česku“ redaktor ČT David Vondráček ještě dřív, než znal výsledky antropologů a DNA, aniž věděl, zda vůbec jde o Němce na odsunu. Prostě senzace za každou cenu. Navíc tento bulvární pseudonovinář jaksi „opomenul“, že mezi místními Němci a Čechy vypukla řada konfliktů, jeden hned po 15. březnu 1939, kdy německy mluvící obyvatelé napadli českou základní školu v Dobroníně, vytloukli okna, vyrazili dveře, zničili zařízení a snažili se zlynčovat českého učitele. Jeho smrti zabránili až místní čeští sedláci. Odplatou po tomto útoku bylo zavření této české školy… Německý spolek „Deutscher Turnverein“, ve kterém byl sdružen každý dvacátý sudetský Němec, měl ve svých stanovách tzv. „Árijský paragraf“,  ve kterém stálo, že žádný žid nemůže být členem. Též budoucí sudetoněmecká elita vyrůstala v tomto duchu, netolerantnosti a nenávisti vůči Čechům a židům. Uměřeně…

…“Jsem zneklidněn z toho, že s odstupem pouhých dvou či tří generací začíná být zamlžován kontext a že se začíná hovořit převážně jen o jednotlivostech vytržených ze souvislostí… Tyto individuální zločiny je sice třeba pojmenovat, odsoudit a také připomínat, nesmí se ale zakrývat jejich širší souvislosti… Genocidu židů a nacistické plány na likvidaci českého národa nelze relativizovat….“ řekl prezident Klaus v rámci piety v Terezíně. Ihned zareagoval Rudolf Reimann, předseda sdružení Němců, kteří byli po válce vysídleni ze zemí střední a východní Evropy a nyní žijí v Rakousku, jenž obvinil českého prezidenta z údajného překrucování dějin.Vzpomínka na papeže Jana Pavla II. na Křížové hoře v Litvě... Foto:Břetislav Olšer

A co osud nechtěl; na území kasáren ve Štýrském Hradci v jihovýchodním Rakousku byly nedávno pod hřištěm už s konečnou platností identifikovány dva hromadné hroby obětí nacismu z konce druhé světové války. V hrobech by mohly být pozůstatky nejméně 77 osob, mezi nimi vězňů z koncentráků, spojeneckých letců, odbojářek a maďarských Židů. Zavraždily je jednotky SS v dubnu 1945 ve snaze zakrýt zvěrstva nacistického režimu. Kdy napíše Právo, že také Rakousko má svoji Katyň…?

Nikdo ze sudetských Čechů a hlavně Židů nezapomene na „křišťálovou noc“ z 9. na 10. listopadu 1938; v Sudetech, které po Mnichovské dohodě už šest týdnů patřily německé říši, nacisté vypálili a poškodili na 35 synagog, celkem jich bylo v Německu vypálených a zdemolovaných 267, k tomu přes 7 500 vypleněných židovských obchodů a bytů, 91 přímo při pogromu zabitých Židů a 30 tisíc židovských osob uvězněných v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. Sudety se rozkládaly v prostoru od ašského výběžku přes Karlovarsko, oblast Českého středohoří, Liberecko, krkonošské a orlické podhůří až na Jesenicko a Opavsko… Za jednotkami SA zničený židovský majetek, na který měl nárok německý lid, byli naopak Židé ve Třetí říši donuceni zaplatit finanční částku ve výši 1 miliardy říšských marek…  Samozřejmě, že co „nejuměřeněji“…

Časopis “Přísně tajné” mj. napsal: “Teprve nedávno vyšla najevo informace až dosud pečlivě skrývaná, že byli odškodněni nejen odsunutí sudetští Němci v SRN a v roce 1993 i v bývalé NDR, ale i tzv. Novorakušané, tj. osoby, které získaly rakouské občanství teprve po roce 1945, prakticky po odsunu, na něž se nevztahovaly čs. – rakouské smlouvy o odškodnění z r. 1964 a 1974, kdy ČSSR zaplatila Rakousku pro tzv. Starorakušany (tj. osoby, které byly rakouskými občany před anšlusem v roce 1938) miliardu šilinků. Novorakušané byli odškodněni na základě zvláštní rakousko-německé smlouvy v letech 1961-62…”

Inu, neměl pan premiér Nečas na mysli svým konejšivým útlocitem „uměřenosti“ nakonec promlčení nacistických zločinů…? http://www.freeglobe.cz/Articles/407-pripad-nepovsimnute-knihy-havel-udaval-zidy-a-schwarzenberg-pouzival-k-praci-vezne-z-tabora-v-letech.aspx

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135