Římané. Ne Židé… (Na Květnou neděli je vždy křesťany připomínán příběh, kdy před Velikonočními svátky přijíždí Ježíš sedě na oslátku do Jeruzaléma a je oslavován jako triumfální vítěz. Tento den – Květná neděle se nazývá podle květů či palmových větví, které lidé kladli na cestu, když Ježíš přijížděl do Jeruzaléma…)

A Pilát, neomezený vládce nad židovským životem i smrtí, najednou alibisticky prohlásil, že si jde umýt své ruce, když zfanatizovaný dav farizejů požadoval Ježíšovu smrt, avšak záměrně opomenuli tisíce prostých Židů, kteří s jásotem vítali Ježíše při návratu z pouště do Jeruzaléma. Ale tato legenda se nelíbila Melu Gibsonovi. Napřed se předvedl jako režisér brutálního filmu „Umučení Krista“, následně jako fanatický a promiskuitní katolík, co tluče svoji ženu. Kdysi modrooký sexy idol a sedminásobný otec býval pravidelně vyhlašován nejerotičtěji vyhlížejícím mužem planety.http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0421-2.jpg

“Vy jste Žid? Zasraní Židi! Židi můžou za všechny války na světě!” křičel opilý po zatčení na dálnici v kalifornském Malibu, kdy je „bombardoval antisemitskými poznámkami“, proloženými sprostými slovy. Doma pak přidal další vyhrůžky. “Vypadáš jako zkurvená děvka, a jestli tě znásilní parta negrů, můžeš si za to sama, jasné? Říkám ti to jasně: Klidně tě dostanu pod kytky…“ vyhrožoval a bil svoji druhou manželku, ruskou klavíristku a modelku Oksanu, popsal mi nedávné storry Tibor Spitz – slovenský Žid a výtvarník z Kingstone v USA. Co má Mel Gibson společného s Velikonocemi? Protože Velikonoce nám připomínají umučení Krista, tedy film, který Mel Gibson natočil. A co má Mel s Oxanou? Jejich vztah charakterizuje fakt, že je to psychopat…http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0462-2.jpg

Pravidlo Hollywoodu ale zní: „Prominout a zapomenout, pokud váš film vynese sto milionů dolarů…“ Americký soud poté rozvedl herce Mela Gibsona a Robyn Mooreovou. Manželství trvalo 31 let. Gibson a Mooreová, kteří se brali v roce 1980, spolu mají šest synů a jednu dceru.

Se čtyřicetiletou Oksanou Grigorijevovou si o čtrnáct let starší Gibson začal už v roce 2007, když byl ještě ženatý. „Stydím se za tebe. Vypadáš jako spařené prase, a kdyby tě znásilnila nějaká banda pošuků, je to jen tvoje chyba,“ řve Gibson v nahrávce na Oksanu. Tvrdil, že se zná se dvěma agenty FBI, kteří mu ji pomohou zabít. Byl obviněn ze spáchání trestného činu fyzického napadení vůči blízké osobě žijící s ní ve společné domácnosti.

Jedno je jisté; mezi nejhorší rozhodnutí v historii lidstva patří závěry, které přijal IV. lateránský koncil v roce 1215, kdy bylo výslovně zakázáno soužití křesťanů s Židy, kteří byli oficiálně prohlášeni za ty, kdož zavraždili Ježíše Krista. Důsledkem tohoto byla separace židovského obyvatelstva ve zvláštních ulicích a čtvrtích. Fyzická izolace byla posilována řadou dalších nařízení a zákazů. Židé museli nosit odlišující znamení na oděvu (žluté kolečko a bílý skládaný krejzlík, aby nemohli vstupovat do manželství s křesťany…

Jeruzalém mě fascinoval zhmotněním biblických příběhů, které jsem znal od svého prvního ministrování. Getsemanská zahrada, poslední večeře Páně, Křížová cesta Via Dolorosa, Golgota, Západní zeď – Zeď nářků, Chrám Božího hrobu, hrob krále Davida…  Zkrátka vše, co poskytovalo k obdivu město, v němž měla svá nejsvětější místa tři největší monoteistická náboženství světa. Jak narůstá počet turistů, přijíždějících do Izraele v souvislosti s křesťanskými vánočními svátky, připravuje se zvláštní jednotka izraelské policie na jednání s proměnlivým počtem návštěvníků, u nichž propukne tzv. Jeruzalémský syndrom. Člověk postižený touto duševní poruchou nabývá přesvědčení, že je Mesiášem nebo že Mesiáše osobně viděl, případně se ztotožní s jinou biblickou osobností.

Vypravil jsem se také k oficiálnímu Božímu hrobu. V uličkách k bazilice bylo ale plno; poutníci polští či portugalští s rudými šátky kolem krku, střídavě nesli dřevěný kříž a u každého zastavení Křížové cesty se modlili. Myslel jsem, že na Golgotu snad nikdy nedorazím. Kamarád Michael Dorr z Tel Avivu mě proto zavedl na liduprázdné střechy Starého města a já se mohl dívat na hemžení pode mnou na Via Dolorosa, strážené vojáky s M 16, přes mříže kamenných větracích šachet a bez potíží se dostat ke svému cíli.

V Bibli je psáno: “Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka – Golgota. Tam ho přibili na kžíž…” Podle archeologů bylo toto místa vyhrazeno Židům pro kamenování svých odsouzenců k smrti. Předtím zde popravovali také Římané. A znalci to dokládají rovněž faktem, že Ježíš nebyl popraven jako rouhač, přestože veřejně prohlašoval, že je “Ježíš, syn Požehnaného”. Za rouhačství Židé své provinilce nepopravovali ukřižováním, ale právě kamenováním. Přibití na kříži si vysloužili jen ti, kdož se veřejně postavili proti autoritě císaře, v tomto případě Tiberia, resp. v té době jeho zástupci v Judei, prefektu Pilátu Ponskému.

Ten chtěl darovat Ježíši život, jak to bylo zvykem na svátek Pesach, kdy byl vždy jeden ze zloduchů omilostněn. Farizejové to však nechtěli, nezapomněli, jak je z kostelů vymrskal bičíkem. Pilát si proto šel umýt ruce a byla tak naplněna legenda o tom, že se syn Boží obětuje smrtí na kříži za lidstvo, aby pak mohl vstát z mrtvých. Pesach je „Svátek nekvašených chlebů“ nebo „židovské velikonoce“, ve starší české literatuře někdy překládáno jako Přesnice. Je svátkem osvobození židovského národa z tyranského zajetí a zároveň slavnostní probouzení půdy a země.

Bůh řekl Židům, ať obětují beránky a jejich krví natřou veřeje svých domů, aby poznal, kde nemají zemřít prvorozené egyptské děti jako desátá egyptská rána, jež definitivně přinutila faraona propustit Židy ze zajetí. “Před zhruba 3200 lety se vzbouřili hebrejští otroci z otrokářské velmoci Egypta. Památku osvobození židovských otroků z Egypta oslavil v Bílém domě také první prezident USA s černošskými předky Obama při večeři seder, jenž odpovídá Poslední večeři Páně, na níž byli také jeho židovští přátelé,” připomněl mi Tibor.

Inu, třetí poutní svátek Pesach slaví Židé také letos, podle nich v roce 5773. Potrvá sedm dnů na paměť odchodu Izraelitů z egyptského otroctví, čehož jsme my křesťané využili, pečeme beránky a slavíme Velikonoce…http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0463.jpg

Použity úryvky z mé knihy „Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi“

Snímky Břetislav Olšer

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135