Nikdy jsem premiérovi Izraele Benjaminu Netanjahuovi, zvanému Bibi, příliš nevěřil. Třikrát ženatý, tři děti, navíc se přiznal k nemanželskému poměry se sedmnáctiletou studentkou a jeho hospodyně si stěžovala na špatné zacházení. Nepřímo též mohl za smrt Jicchaka Rabina. Týden před jeho vraždou se sešli v Jeruzalémě příznivci Likudu v čele s ním, aby veřejně kritizoval Rabina jako zrádce, vzdávajícího se Země izraelské…

„Rozdávány tam byly letáky, na nichž měl Jicchak Rabin uniformu nacistického důstojníka. Nějaká fanatička zabodla do Rabinovy fotografie nůž. Na demonstracích Rabinovi odpůrci nosili rakev s jeho figurínou a jemu i jeho ženě vyhrožovali smrtí. Zlověstná předzvěst něčeho tragického…“ řekla mi na místě vraždy Rabina učitelka Hana Ringová-Rožanská z Ramat Hasharon u Tel Avivu, která přežila plynové komory v Osvětimi zásluhou seznamu Židů pro práci v podniku Oskara Schindlera. „Poté se Šimon Peres, Jicchak Rabin a další politici shromáždili 4. listopadu 1995 v Tel Avivu na demonstraci, podporující mírový proces. Chtěli společně se statisíce lidmi na Náměstí Králů Izraele působit optimisticky. Bibi však k nenávisti vyprovokoval ultraortodoxního žida Jigala Amira, který po mítinku Rabina zastřelil…“http://olser.cz/wp-content/uploads/66380010.jpg

Hana Ringová-Rožanská na místě, kde byl zastřelen Jicchak Rabin…

To už bylo veřejným tajemstvím, že v roce 1993 se Netanjahu přiznal v rozhovoru pro televizi Kanál 1 ke zmíněné nemanželské aféře, pak přišlo skandální odhalení, že financoval úpravy svého soukromého jeruzalémského bytu z finančních prostředků úřadu premiéra. V březnu 2000 ho navrhla policie obvinit z podvodu, korupce, zpronevěry a maření úředního jednání. Žádné obvinění však nakonec vzneseno nebylo… Nicméně jeho tiskový mluvčí David Sarenga, s nímž jsem se setkal v roce 2003, už toho měl dost a odešel raději od Netanjahua, tenkrát na postu ministra financí, do New Yorku dělat konzula na izraelskou misi při OSN. Benjamin Netanyahu portrait.jpg

Plik:Benjamin Netanyahu Signature.svg

V čem měl Bibi problém? Měl velký mindrák vůči Jicchaku Rabinovi a Arielu Šaronovi. Oba byli váleční hrdinové, generálové, co bojovali už za samostanost Izraele a v dalších válečných konfliktech židovského státu. Kbyby nebylo jich, nebyl by dnes Netanjahu předsedou vlády státu, který Šaron s Rabinem vybojovali… Měl mindrák i kvůli kvůli svého bratra. Bibi nebyl hrina, spíš jen pecivál, co řečnil a planě vyhrožoval. Zatímco on žil většinou v USA, jeho bratr Jonathan Netanyahu byl izraelský voják a zahynul jako velitel komanda při osvobozování rukojmí na ugandském letišti v Entebbe. Tato brilantně provedená protiteroristická mise byla původně známa jako operace „Kadur Ra’am“ ( „Hromoklín“, volněji „Úder blesku“), ale krátce po svém ukončení byla přejmenována na operaci „Jonathan“. A to právě na počest velitele přepadového komanda Jonathana Netanyahua.

Jako zcela bezvýchodná situace se jevil 27. červen 1976, kdy sedm arabských a německých teroristů uneslo letadlo společnosti Air France na lince Tel Aviv – Paříž. Na palubě bylo 248 cestujících. Únosci přikázali pilotům letět do Libye, kde letoun natankoval a kde byli také propuštěni všichni pasažéři nežidovského a neizraelského původu. V zajetí tak zůstalo 105 osob, s nimiž letadlo přistálo na ugandském letišti Entebbe. Únosci požadovali propuštění třiapadesáti palestinských teroristů vězněných po celém světě.http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael-2012-dsc_0518-12.jpg

Záchranné akce se zúčastnilo pět izraelských letadel. Jedno z nich se zavěsilo za pravidelný britský let nákladního letadla tak, aby ho nemohla zpozorovat řídicí věž v Entebbe, z něj potom byla vysazena parašutistická jednotka, která na ranvej umístila přenosná přistávací světla. V tmavém koutě letiště byla z letadla vyložena tři auta, která vypadala stejně jako vozidla sympatizujícího ugandského prezidenta a tudíž u únosců nevzbudila podezření. Tak se mohlo osvobozující komando bez problémů přiblížit k budově a zaútočit na teroristy. Mezitím přistály na letišti další tři letouny s vojáky, kteří odrazili útok ugandského vojska. Osvobozování trvalo necelou hodinu a byla při něm teoristy zabita čtyři rukojmí, velitel komanda a všichni únosci.

A na řadu přišla kromě žárlivosti a strachu z autority svého bratra další potíž – aféra Bar-On přezdívaná „Bibi-gate“; politický obchod vlády s ŠAS (Sefardští strážci Tóry), kteří umožnili její podporu. Policie doporučila obvinit Netanjahua, ale generální prokurátor Eljakim Rubinstein toto doporučení odmítl. Holt, klientelismus a protekcionismus funguje i v Izraeli. Náboženské strany vítaly důrazný nacionalismus Likudu, který byl odezvou předstátního revizionistického sionismu. Rabíni ze strany ŠAS za to před volbami rozdávali věřícím amulety, které tvrdily, že volba Netanjahua je požehnáním. Jedním z jejich předvolebních hesel bylo: „pro Židy je dobrý Netanjahu“. Ostudou též skončila tajná operace Mosadu; dali do jídla pomalu působící jed, jenž měl zabít Mašála, jednoho z šéfů Hamásu, co byl zrovna v jordánském Ammánu, kde však byli Izraelští agenti zatčeni jordánskou policií a Izrael, tedy spíš Bibi, měl z ostudy kabát; musel urychleně dodat protilátku a propustit vůdce Hamásu Ahmeda Jásína a desítky dalších teroristů…

Netanjahua zřejmě prohlédli i mnozí politici. Jako první bývalý premiér Ariel Šaron, který opustil pravicový Likud a založil si svoji středovou stranu Kadima-Vpřed, když Bibi kritizoval jeho vyklízení izraelských osad na území Palestinské autonomie. Podnikal i jiné promyšlené útoky na pozici nemocného Šarona, ten začal trpět depresemi a po mozkové mrtvici v roce 2005 je už osmý rok v těžkém komatu. Kvůli Bibiho tvrdé kritice mírových dohod z Osla byl zabit premiér Rabin. Kariéra Netanjahua je lemována mrtvými premiréry. Jeho submisivní povahu odhalili i Sarkozy a Obama při jednání v Bílém domě. Sarkozy označil izraelského premiéra Netanjahua za nedůvěryhodného politika. “Nemůžu ho už ani vidět, je to lhář,” prohlásil. “Ty ho máš plné zuby, ale já s ním musím jednat den co den,” řekl na to při nepozorovaném natáčení lakonicky Obama, další farizej, co to hraje na islámskou i židovskou notu.http://olser.cz/wp-content/uploads/svata-zeme-d41a1.jpg

Shakespearova tradédie jako přes kopírák, jen s tím rozdílem, že si oba protagonisté vyměnili barvy svých maursko-míšenecky-bílých pletí… Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu se v telefonickém rozhovoru s tureckým premiérem omluvil za „chyby, které vedly ke smrti tureckých civilistů“ v květnu 2010 na lodi Mavi Marmara a slíbil odškodné rodinám zabitých s tím, že tragický výsledek zásahu nebyl úmyslný, ale byl způsoben „operačními chybami.“http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael-20102-dsc_05363.jpg

Napřed ale byla zpráva izraelské komise o napadení flotily, která vychází z výpovědí vojáků, co tvrdí, že byli velmi brutálně napadeni poté, co se nalodili na loď Mavi Marmara. Vojáci prý jednali v sebeobraně, v ohrožení vlastního života. Že aktivisté proti nim použili nože, sekyry, že měli tyče, rozebrali lodní zábradlí a to pak také použili jako zbraně. Vojákům prý také sebrali i jejich střelné zbraně, které potom i používali. Přitom Izrael se jen bránil provokaci, kterou byla kamufláž s „humanitární pomocí“ pro Pásmo Gazy a devíti mrtvými na jedné z šesti lodí. Ta loď byla turecká a vyslala ji “Inzani Jardim Vakfi“, doslovně přeloženo „Nadace pro humanitární pomoc“, zkratkou IHH.

Jeden z hlavních organizátorů flotily „Svobodná Gaza“ IHH byla turecká nevládní organizace, založená roku 1992 a roku 1995 úředně zaregistrovaná v Istanbulu. Vedoucím IHH je Turek Bülent Yildirim, který zakoupil tři z devíti lodí flotily, mezi nimi i osobní loď „Mavi Marmaris“, na níž došlo časného rána 31. května 2010 k nejtvrdším srážkám. Islamisté se železnými tyčemi pokusili zlynčovat izraelské vojáky. Byli zde mrtví a zranění…. Mezi šesti stovkami „dobrovolníků“ bylo 30 Jordánců, 16 Kuvajťanů a další aktivisté z Pákistánu, Indonésie, Azerbajdžánu, Malajsie, Alžírska, Maroka, Mauretánie, Ománu, Jemenu a Bahrajnu. Co ty všechny jmenované národnosti spojuje? Všechny vyznávají islám.http://olser.cz/wp-content/uploads/1871.jpg

Kromě dvou pracovníků ČT – pány Zavadila a Línka, jimž nešlo (doufejme) o islám, ale pouze a jen o „objektivitu“ reportáže. Na veřejných tiskových konferencích v Turecku v uplynulých letech zástupci IHH agitovali pro Hamás a jeho strategii, včetně ozbrojeného boje proti Izraeli. Plavbu spolufinancoval palestinský Arab Jasser Kašlak, obchodník ze Sýrie: „Nenechte se pomýlit umírněnými arabskými vůdci. Mír s námi není možný. Naše děti se do Palestiny vrátí. Izraelci nemají právo na existenci.“ To jsou jeho slova pro TV Al-Manar, kterou provozuje v Libanonu teroristický Hisb´allah. Opravdu mírumilovný muslim na humanitární lodi do Gazy. Kolik ještě podobných lodí bude Izrael obtěžovat svými řízenými provokacemi?

“Námořní konvoj, proti kterému Izraelci zasáhli, byl plánovanou provokací pod záminkou humanitární pomoci Gaze.” řekl tehdejší předseda senátu Přemysl Sobotka pro Český rozhlas. „V daném okamžiku se objevuje určité propojení humanitární společnosti směrem na Al-Káidu. Izraelci to vnímají jako porušení blokády. A blokáda je právě pro boj s terorismem nesmírně důležitá. Hamás přeci není žádná mírumilovná společnost. To jsou teroristé, kteří atakují Izrael,“ řekl z Tel Avivu Sobotka. “Jsem stále toho názoru, že ti, kteří se akce zúčastnili, věděli, do čeho jdou. To je i případ našich novinářů, kteří při své inteligenci museli také přesně vědět, čeho se dopouští, takže i následky nechť si nesou sami…”http://olser.cz/wp-content/uploads/svata-zeme-d321.jpg

„Kdokoliv viděl fotografie z Mavi Marmary chápe bez jakýchkoliv pochybností, že vojáci jednali v sebeobraně proti aktivistům organizace IHH, která je v Evropě uznávána jako teroristická,“ uvedl izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman, předseda strany Jisrael Bejtejnu (Izrael – náš domov). „Takováto omluva snižuje motivaci vojáků Izraelských obranných sil a jejich ochotu jít do budoucích misí a posiluje radikální elementy v regionu, prohlásil. „Ještě horší je, že omluva také ovlivňuje nekompromisní boj Izraele za morálku jeho vojáků s tím, že mezi židovským a tureckým lidem existují dobré vztahy po řadu let, ale za současnou krizi je výlučně zodpovědný současné turecké vedení Recepa Tayyipa Erdogana…“

Příslušníci námořního komanda Šajetet jsou Netanjahuovou omluvou rozhořčeni. Izrael musí být přece neustále ve střehu. Důkazem je i německá loď Victoria ve službách francouzské společnosti, plující pod liberijsou vlajkou ze Sýrie přes zastávku v Turecku do egyptského El Ariše, jež byla nucena změnit kurs a zamířit do izraelského Ašdodu ke kontrole. Přestože deklarovala, že veze kontejnery s čočkou a bavlnou, přitom náklad obsahoval mj. 2 270 střel do lehkého minometu (ráže 60 mm ), 230 střel do těžkého minometu (ráže 120 mm), šest protilodních střel C-704, dva radarové systémy vyrobené v Británii, odpalovače, hydraulické montážní jeřáby pro radarové systémy, 66 960 nábojů ráže 7,62 mm pro automatické pušky typu Kalašnikov… Zbraně pak obvykle z Egypta putují pašeráckými tunely do Gazy…

A jak se mají lokální Arabové v Pásmu Gaza, co si říkají Palestinci. o nichž britský premiér prohlásil, že žijí jako ve vězení…?

http://www.youtube.com/watch?v=o37GHxeRqGA&feature=player_embedded

http://www.youtube.com/watch?v=QxaDmAyt84g&feature=player_embedded

http://www.youtube.com/watch?v=70Oqo_wmuGo&feature=channel

Inu, kdyby byl Benjamin Netanjahu českým prezidentem Klausem, byl by dozajistě za svoji omluvu Turkům žalován a vydán plným právem Ústavnímu soudu pro velezradu, protože útočníky byli islamisté na lodi a ne izraelské komando, které osádku lodi předem varovalo, že pokud se nezastaví, bude se Izrael bránit vojenské „humanitární pomoci“ pro Pásmo Gazy…

Snímky Břetislav Olšer

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135