Kolik už bylo ve světě “21. srpnů 1968″…?

2. Listopad, 2008 – 21:09

Kolik bylo už ve světě tragických 21. srpnů 1968? Kolik už jsme ve světě zaznamenali “trestů” za neposlušnost…? Možná to stojí za kratší úvahu. Prezident Václav Klaus se asi nemohl smířit s tím, že by se nesl na vlně módního hanění Ruska a všeobecné protiruské hysterie, když pravdivě prohlásil, že za 21. srpen 1968 nemohou Rusové, ale komunismus.

Navíc na rozdíl od USA nemají Rusové své vojáky ve více než 150 zemích světa…

Tak si připomeňme, kde všude se už odehrály stejně zákeřné útoky, jaké zažilo i Československo před čtyřiceti roky.

Pod vedením generála Douglase MacArthura došlo 15. září 1950 k vylodění jednotek US army v korejském přístavu Inčchon, pak k přesunu Američanů a jejich spojenců přes 38. rovnoběžku, aby 19. října američtí vojáci obsadili Pchjongjangu a postupovali k hranicím s Čínou…

Prvního náletu v operaci “Rolling Thunder” na severní Vietnam se 5. srpna 1964 kromě letadel jihovietnamského letectva účastnila i americká letadla ze tří letadlových lodí v Jihočínském moři a 7. srpna schválil Kongres USA rezoluci o Tonkinském zálivu, která prezidenta opravňovala k „použití síly na pomoc obraně svobody kteréhokoli státu SEATO“.

“Každá jednotka US army měla ve Vietnamu svoji My-Lai, ale byl jen jeden zrádce, který to prozradil!” řekl poručík Calley o veteránu Ronu Ridenhourovi, jehož příběh o vyvraždění tří stovek starců, dětí a žen, publikoval novinář Seymour Hersh.

Dne 8. února 1971 začala operace jihovietnamské armády “Lam Son 719″ s leteckou podporou USA, která měla být pokusem o narušení zasobování postupem k Tchepone v Laosu. Po zakončení operace se počítaly ztráty - pouze na straně útočníka padlo 1529 vojáků a 107 vrtulníků.

Dne 27.března 1971 zaútočily jihovietnamské jednotky s podporou amerických vrtulníků na základny severních Vietnamců za hranicemi v Kambodži.

Po deseti letech války zbylo na bojištích Indočíny přes tři miliony mrtvých Vietnamců, Laosanů a Kambodžanů, plus 59 tisíc vojáků US army. K tomu největší novodobá ekologická katastrofa, způsobená 72 miliony litrů defoliantů.

A z původního komunistického severu byl po protikomunistické desetileté válce komunistický celý Vietnam a tak je tomu podnes.

V poledne 21. dubna 1982 zaútočili Britové s celou eskadrou, třemi stovkami špičkově vycvičených mužů a vzdušnou podporou vrtulníků Wessex, Lynx a Wasp z lodi Endurance na ostrovy Falklandy u pobřeží Argentiny.

Její obyvatelé se pokusili po vzoru tichomořského Východního Timoru, který se snažil vymanit z koloniální nadvlády Portugalska, učinit totéž s britskou koloníí, jež byla vzdálená od Velké Británie na deset tisíc kilometrů.

Pokus to byl marný. Britové si své neokoloniální panství uhájili za cenu tisíců argentinských obětí na životech, přestože Falklanďané se v referendu přiklonili k britské nadvládě…

Dne 25. října 1983 po krátkém boji obsadila armáda USA (proboha) Grenadu za spolupráce některých okolních zemí. Byly uspořádány volby. Po vytvoření nové proamerické vlády v prosinci se americká armáda ze země stáhla. USA invazi oficiálně zdůvodnily ochranou 600 amerických studentů na místní univerzitě

Dne 20. prosince 1989 napadla Panamu US army s 27 000 vojáky jako pomstu za smrt amerického vojáka, který byl zastřelen, když se v noci vracel z baru. Panamský prezident Noriega, jako agent CIA a Frankensteinovo monstrum, se obrátil proti svému stvořiteli

Rozkazem prezidenta USA G. Bushe začala vojenská operace z 19. na 20.12.1989. Vojenské letadla USA bombardovala 27 cílů, mezi nimi i Noriegovo velitelství El Chorillo, oblast San Miguelito a část města Colon. Během prvních hodin invaze spadlo na hlavní město Panama City přes čtyři sta bomb…

V roce 1994 začala ruským bombardováním města Grozného čečenská válka. Jejími oběťmi se za dobu trvání stalo přes 20 000 vojáků a na 70 000 civilních obyvatel. Okolo čtvrt miliónu obyvatel Čečenska bylo nuceno uprchnout ze své země do sousedního Ingušska.

Dne 7. října 2001 vyhlásil Georg Busch válku světovému terorismu a toho dne začalo americké bombardování Afganistánu. Ve svém rozhodování byl podporován Tonym Blairem, ale i ruským prezidentem Vladimírem Putinem.

Je otázka, jestli by došlo k náletům na Manhattan 11. září 2001, pokud by USA nechaly Sověty v Afghánistánu dál bojovat pro Mudžahedínům a Talibanu v čele s dalším Frankensteinovým monstrem Usámo bin Ládinem, který byl agentem CIA, nasazeným proti vojákům SSSR.

Třeba by ho Rusové zničili už tenkrát a byl by klid se světovým terorismem. A odpadl by i krvavý útok na Irák…

Když americké jednotky začaly 20. března 2003 s útokem na Irák, nikdo netušily, že se válka protáhne na několik let a počet obětí ze strany Američanů přesáhne čtyři tisíce a na straně Iráku překročí číslo obětí jeden milion.

Dne 29. února 2004 byl opozičními silami, s podporou sboru americké armády o síle 3600 mužů USA, svržen n a Haiti populární prezident Jean-Bertrand Aristide a unesen do Afriky. V hlavním městě země Port-au-Prince a jeho blízkém okolí bylo zabito na osm tisíc osob.

Na 35.000 žen bylo v této oblasti znásilněno. Více než polovinu obětí tvořily dívky a ženy mladší 18 let

Dne 24. březen 2004 začaly nálety USA a NATO a bombardování Srbska…

Fakta a nic než fakta, citovaná především ze Zprávy Kongresu USA k vietnamské válce 1965 - 1975, The Guardian, třetího nejserióznějšíjo deníku ve Velké Británii, a německého Die Welt…

Prostě, každý z nás už někdy globálně zažil ten svůj tragický jedenadvacátý srpen osmašedesátého…

Reklama:
  1. 2 reakce na “Kolik už bylo ve světě “21. srpnů 1968″…?”

  2. V poledne 21. dubna 1982 zaútočili Britové s celou eskadrou, třemi stovkami špičkově vycvičených mužů a vzdušnou podporou vrtulníků Wessex, Lynx a Wasp z lodi Endurance na ostrovy Falklandy u pobřeží Argentiny.

    Její obyvatelé se pokusili po vzoru tichomořského Východního Timoru, který se snažil vymanit z koloniální nadvlády Portugalska, učinit totéž s britskou koloníí, jež byla vzdálená od Velké Británie na deset tisíc kilometrů. Co je to za koninu? Loď “Endurance” byla jen ledoborec se 2 vrtulníky “Wasp”, k britské invazi na Falklandy nedošlo 21. dubna, ale 21. května 1982 a Falklanďané se ani vesnu nechtěli rozejít s Velkou Británií, protože odtud pocházejí. Co by jim asi mohla nabídnout argentinská fašistická diktatura? Teror? Hyperinflaci? Vnucení španělštíny?

    od Škval v Čvc 29, 2009

  3. Na rozhodnutí Margareth Thatcherové vyplula ze Stanley HMS Endurance, aby podpořila britské polárníky, což se stalo 21. dubna 1982.
    Pouhé tři dny po argentinské invazi byly na cestě dvě britské letadlové lodě, pět torpédoborců, sedm fregat a čtyři cisternové a zásobovací lodě. Kromě toho, o něco později, vyplouvaly další výsadkové lodě s brigádami commandos (zelené barety), dělostřeleckými brigádami, posílenými o prapory pěchoty a 3. parašutistický prapor (červené barety). Poslední lodě opustily Portsmouth 26. dubna. Úkolem operace Corporate bylo znovudobytí Falklandských ostrovů. Kromě toho byla vyvíjena snaha o stažení argentinských sil i na půdě OSN (Rezoluce č. 502). Argentinskou reakcí bylo opětovné povolání vojáků ze zálohy. Kvalita jejich výcviku se však nedala srovnat s vysokým standardem NATO.

    Britové zadrželi pouze 593 Argentinců, většinou důstojníků a specialistů.
    Válka o Falklandy si vyžádala životy 255 britských vojáků a osadníků: 217 v přímém důsledku vojenských akcí, 28 při haváriích vrtulníků a letadel a 10 zahynulo omylem palbou vlastní strany. Celkem 777 Britů bylo raněno.
    Materiální škody byly značné. Byly ztraceny: 2 torpédoborce, 2 fregaty, výsadková loď a mnoho bylo poškozeno. Dále 10 letounů a 24 vrtulníků.
    Na straně argentinské bylo promarněno 746 životů vojáků a stovky dalších obyvatel. Armáda přišla téměř o všechnu výzbroj a výstroj dopravenou na ostrovy. Je nutné zmínit i hospodářské a politické ztráty způsobené sankcemi EHS a krizí politické moci v Argentině. Diskuse o perspektivách Argentiny skončila 17. června rozhodnutím, že se Galtieri musí vzdát všech svých funkcí. K formální rezignaci došlo 17. června v 15:00. Ve funkci vrchního velitele armády nahradil Galtieriho generál Cristino Nicolaides, ve funkci prezidenta generál Reynaldo Benito Bignone. Někteří argentinští velitelé chtěli konflikt dále internacializovat, tím, že se do něj zapojí některé země Latinské Ameriky, ale nakonec nevyhlášená válka postupně odezněla, přestože přetrvávající nacionalistické vášně v části argentinské veřejnosti nedovolovaly nové vládě učinit formální prohlášení o ukončení nepřátelství.

    od olser v Čvc 29, 2009

Přidat komentář

CAPTCHA image