Tak jste mě doběhl, nevyzpytatelný důchodče z Vysočiny…

8. Březen, 2013 – 9:08
S Milošem Zemanem...

S Milošem Zemanem...

Čekám na inauguraci nového „přímého“ českého prezidenta a pořád mi to nedochází. Mým favoritem byl přece Jan Fischer, ale Vladislavským sálem dnes bude důstojně kráčet znovuzrozený důchodce Miloš Zeman (68). Když jsem s ním dělal před rokem rozhovor, byl na třetím místě. Pak ale první přímou volbu prezidenta ČR v druhém kole s desetiprocentním náskokem vyhrál.

Na Hradčanském náměstí i na třetím nádvoří jsou instalovány velkoplošné obrazovky, jež přenášejí veškeré dění z Vladislavského sálu. Kromě zástupců obou komor parlamentu zde bude také nejužší vedení SPOZ, nové politické strany o ”literárním” názvu Strana práv občanů Zemanovci. V žádném případě by to prý neměla být partaj, která by kopírovala programy jiných stran. Tím novým tématem by mělo být rozšíření práv občanů. Strana vznikla ze Sdružení Přátelé Miloše Zemana, aby usilovala o podporu své ikony pro prezidentskou volbu. Občanské sdružení bylo 24. července 2008 oficiálně zaregistrováno Ministerstvem vnitra ČR. Miloš Zeman už tak měl přes pět set zaregistrovaných přátel, co o sobě dávali patřičně vědět; chtějí údajně kultivovat české politické prostředí…

Dnešní inaugurace má své zvláštnosti; v průvodu budou neseny Řády bílého lva a TGM, také slavnostní výtisk Ústavy ČR, na kterou skládali svůj slib prezidenti Václav Havel a Klaus. Ve Vladislavském sále jsou též vystaveny jmenovací listiny T. G. Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy. Zpestřením je i slavnostním předáváním klíčů od Pražského hradu. Kromě historiků, památkářů a pracovníků Hradu se na pátek připravují i policisté. Na inauguraci bylo pozváno na 500 hostů včetně všech členů Sněmovny a Senátu.

Foto: Herbert Slavík

Několik desítek zákonodárců však prý nepřijde, jelikož nesouhlasí se způsobem, jakým Zeman vyhrál volby, poslanci TOP 09 zase narukovali s motýlkem, aby tak vyjádřili, že stojí za Karlem Schwarzenbergem, kterého Zeman porazil. Jen placky: „Volím Karla“ chybí. Teď má ale Miloš Zeman jiné, milejší povinnosti; hrdý na svoji první dámu a krásnou dceru složí slib prezidenta republiky, pak ho čeká vojenská přehlídka na třetím nádvoří Hradčan, položí za zvuku sedmi zvonů květiny k ostatkům svatého Václava v katedrále svatého Víta, uctí památku prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a na Hradčanském náměstí se setká s občany. Vypadá to na déšť, takže ne vše musí vyjít podle plánu, ale třeba bude pršet štěstí i panu prezidentovi.

Tomu všemu ovšem před deseti roky předcházela nečekaná šlamastyka. Jak hektická občas bývají vítězství. Na podzim 2002 vyhlásila ČSSD referendum pro veřejnost, koho by měla nominovat na prezidenta. Jeho  vítězem se stal Miloš Zeman. Do první prezidentské volby ovšem ČSSD navrhla Jaroslava Bureše, protože Zeman byl ochoten se účastnit až volby druhé. To se mu splnilo 24. ledna 2003. Volba však pro něj nebyla úspěšná…

Nikdy jsem nevolil v žádných volbách, ani v přímé volbě prezidenta ČR. Není to zbabělost, ale pouze vrtoch nezávislého novináře. Nesnáším: Koho chleba jíž, toho píseň zpívej… Proto se držím zásady: Padni komu padni. Mám na to důkazy; před pěti roky jsem psal o Zemanovi jako o významném přeběhlíkovi, co by měl raději objímat stromy na Vysočině a na politiku zapomenout. A ejhle, jak mě doběhl, nevyzpytatelný důchodce z Vysočiny. Kdybych byl jeho adorátorem, těžko bych mohl psát např. takto: „Takže, pane Miloši, nejvýznamnější český přeběhlíku; pro blaho českého národa zůstaňte už napořád na Vysočině a dál objímejte své léčivé stromy. To Vám vzkazují důchodci nad hrobem, co jim nemíníte svojí stranou egoistické pýchy populisticky dopřát třináctý důchod a místo toho chcete postavit další domovy důchodců. Těch je pro ty, co na ně mají, dost…“

Podle průzkumu společnosti SANEP – Střediska analýz a empirických výzkumů, které se ptalo ve druhém zářijovém týdnu 2009 po internetu reprezentativního vzorku 9 470 lidí, zaznělo: Návrat Miloše Zemana si přálo pouze 21 % dotázaných, přičemž 70 % z nich tvoří voliči ČSSD a 20 % voliči ODS. Přes 62 procenta bylo zásadně proti návratu Miloše Zemana do politiky… Pokud by se ještě jednou ucházel o post prezidenta, přes 74 procent respondentů by ho nezvolilo… Jak hrubě jsem šlápl vedle. A nejen já. A pak to před třemi roky totiž přišlo; expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman zvažuje návrat do politiky. Prý zadarmo. Nechce být placeným poslancem, nýbrž jen předsedou-altruistou nové politické Strany práv občanů Zemanovci. Potvrdil to v televizních Otázkách Václava Moravce, kde svým roztomile kolohnátských způsobem s vážnou tváří líčil své virtuální sci-fi vize, vzbuzující soucitné úsměvy přísedících. Vzbuzoval lítost i rozpaky. Ty tam byly doby jeho jiskrných bonmotů; slova jako šaškárny či Kocourkov jsou dávno vyčichlé floskule. Zapomněl na své prohry…?

Nepomohla ani kritika tzv. opoziční smlouvy, která byla podepsána v Praze 9. července 1998 v pěti vyhotoveních. Jedním z bodů smlouvy bylo rovněž konzultování způsobu řešení zahraničně-politických a vnitropolitických otázek před jejich projednáváním v Parlamentu ČR, s přednostním zřetelem na stabilitu, prosperitu a postavení České republiky ve světě… Za ČSSD smlouvu podepsal její předseda Miloš Zeman, Za ODS její předseda Václav Klaus. “Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD ODS” bylo označením spolupráce obou stran po předčasných volbách v roce 1998. Smlouva umožnila fungování Zemanovy menšinové vlády po celé funkční období 1998-2002. Tato úmluva byla doplněna tolerančním patentem z 26. 1. 2000, který umožnil přijetí státního rozpočtu a změnu volebního systému do Poslanecké sněmovny.

Po neúspěšné volbě na prezidenta v roce 2003 se zkrátka zdálo, že bude Zeman už napořád jen důchodcem z Vysočiny, co pouze objímá stromy. Nejraději vysokánské smrky ve stáří 150 let… Přesto se opět ocitl v politické mlýnici. Odpustí voliči marnotratnému synovi? Možná je zde dobré připomenout, co sám jednou řekl: „Vyvarujte se politiků, kteří se nedokáží smát, včetně toho, aby se smáli sami sobě…“

Pak mi poskytl rozhovor a mohl jsem se ho zeptat: Selský rozum mi říká, že jsou dvě možnosti, proč se vracíte do velké politiky; za “a” proto, že Vás už nudí objímat stromy na Vysočině, nebo za “b”, jelikož už máte plné zuby české panoptické politické scény…?

“Tak správně je “b”. Jeden můj soused na Vysočině se mě ptal, co říkám na ten blázinec v české politice. A já jsem mu řekl; to není blázinec, sousede, protože v blázinci máte jednak blázny a také psychiatry. A v české politice žádní psychiatři neexistují…”

Nedá mi, ale musím se vrátit do roku 1989. Zdá se mi, že až když už bylo každému jasné, že KSČ to má spočítané, napsal jste tři měsíce před “sametem” v srpnu 1989 v Technickém magazínu inkriminovaný článek “Prognostika a přestavba”…

“Musím dodat, že za tento článek mě komunisté už potřetí vyhodili z práce. Poprvé v roce 1969, podruhé v roce 1984. Článek vyšel v srpnu 1989 a ještě v listopadu téhož roku nikdo neočekával, že bude nějaká revoluce. Optimisté ji očekávali tak za dva, za tři roky, pesimisté až za pět deset let. Teď je velice snadné říkat, když už všichni víme, jak to dopadlo, že všichni věděli, co se stane. Vzpomínám si, že když jsme šli 17. listopadu z Vyšehradu na Národní třídu, tak jsme volali: A 10. prosince, kdy je den Lidských práv, zase tady. Takže, ani my, demonstranti,. jsme netušili, že za několik dnů se tento režim sesype…”

Nikdo z nás asi nezapomene na prezidentské volby, kdy jste byl velkým favoritem, kráčel jste hrdě a sebevědomě 24. ledna 2003 Španělským sálem Pražského hradu, ovšem volba pro Vás skončila poněkud nešťastně… Co jste podcenil?

“Je obecně známo, že proti mně hlasovalo 27 poslanců sociální demokracie, přestože dvě referenda, členů ČSSD a příznivců, jsem vyhrál. Dopadlo to však překvapivě; sociální demokracie neměla svého prezidenta, stal se jím Václav Klaus. Byl to podraz, ale ne na mé osobě, ale na ČSSD. Na druhé straně jsem poslancům v duchu poděkoval a děkuji dodnes, že mně umožnili deset roků klidného života na Vysočině…”

Novináře nemá moc rád, i když je potřebujete. Nebo ne? Není to trošku schizofrenie? Tvrdit, že novináři jsou pitomci, hnůj a fekálie, blbečci a póvl… Bez médií by ale neobstál. Miloš Zeman ale má jasno: “Ne já potřebuji novináře, ale novináři potřebují mě. Důkazem je i náš rozhovor, o který jste mě požádali vy a ne já vás… “ Projel jako premiér celou zeměkouli, proto ví své. Na mezinárodní konferenci „Evropa sjednocená a svobodná“ se ostře vymezil proti islámu. Soustředil se nejprve na paušální odsouzení všech vyznavačů islámu, který označil za „anticivilizaci“.

A k tomu mj. dodal: „Ideovým základem islámu je bezpochyby Korán. Muslima lze definovat jako vyznavače Koránu, podobně jako nacista je vyznavačem rasové nadřazenosti a antisemitismu nebo komunista vyznavačem třídního boje a diktatury proletariátu. … Nepřítelem je anticivilizace táhnoucí se od severní Afriky až po Indonésii. Žijí v ní na dvě miliardy lidí a financovaná je dílem z prodeje ropy, dílem z prodeje drog…“ Možná bude muset slevit ze své protiislámské rétoriky, aby dobře vycházel s arabskými diplomaty.

Miloš Zeman je nesmírně vitální, i přes svůj středně důchodcovský věk, a sám tvrdí, že mu lékaři zjistili jen nepatrné výchylky v jeho zdraví, ale o plících mu řekli jenom samou chválu. Proto pořád miluje svoji vlast. Jak to souvisí? Pořád totiž vášnivě kouří a nejen dýmku. ”Kouřím, protože mám rád naši zem. Tím, že kupuji cigarety, podporuji ekonomiku našeho státu. A tím, že kouřím, ničím své zdraví, brzy zemřu, a stát ušetří na mém důchodu…”

Je pátek 8. března 2013, Mezinárodní den žen a Miloš Zeman si možná vzpomene i na další část své řeči, kterou pronesl 24. ledna 2003: …“Dámy a pánové, dovolte mi skončit jedinou osobní poznámkou. Považoval jsem za samozřejmé, že ty z Vás, které jsem v uplynulých dnech měl možnost oslovit, nebudu přemlouvat, aby mne volili, nebudu jim za to nabízet lukrativní místa, nebudu, což mně někdy dává trošku přemáhání, pomlouvat ani slovem své protikandidáty, ale pouze a výlučně je seznámím přesně s tímto programem. A říkal jsem tuto představu na všech poslaneckých a senátorských klubech, říkal jsem ji vždy stejně, bez ohledu na to, ke komu jsem mluvil. Prosím Vás proto o jediné. Považujte tento nelobbistický postup nikoli za výraz neúcty nebo nezájmu o Vás, ale naopak prosím, abyste jej považovali za výraz hlubokého respektu k Vaší svobodné vůli a k Vaší svobodné volbě…“

Podcenil své proradné voliče, ale kdo si počká, ten se dočká. I navzdory tomu, že mezi pětistovkou hostů prezidentské inaugurace 2013 bude partička, jejíž členové vypadají jako číšníci. Ovšem, nešlo o personál, nýbrž o zástupce strany TOP 09, kteří si svým demonstračním motýlkem chtěli připomenout poraženého prezidentského kandidáta Karla Schwarzenberga…

Inu, možná se jim vítězství Miloše Zemana nad knížetem nelíbí, ale jak praví klasik, mohou s tím nesouhlasit, ale to je asi tak jediné, co s tím mohou udělat…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *