Humorná scénka s tragikomickou zápletkou; Felix Holtzmann se snaží pochopit, co to je statistika. Mohl by tak krmit hladové důchodce, co nemají na maso. Přijde na to, že když sní jedno grilované kuře, tak statisticky sní jen jeho půlku a teoreticky hladový pensista tu druhou. Takže statistika (ČSÚ) říká: Chudoba v ČR je sice nejnižší v EU, ale toto číslo se může rychle zvýšit. Vždyť nejvíce jsou u nás chudobou postiženi důchodci a nezaměstnaní. Valorizace důchodů bude přitom nižší, než se předpokládalo. V ČR tedy stoupne počet chudých penzistů. Doplňme, že podle údajů OECD u nás důchodci pobírají 64 % průměrné čisté mzdy.

V Polsku je to 68 %, na Slovensku 75, v Rakousku 90, v Nizozemsku 100 a v Maďarsku 106 %. Na hranici chudoby je již skoro každý desátý Čech, včetně dětí i seniorů.  A je také větší počet exekucí, dluhů a neplacených dluhů, osobních bankrotů. Hranice chudoby nastává, když je příjem od sedmi do desíti tisíc korun hrubého na hlavu 2-3 členné rodiny. Počet těchto lidí se již blíží k milionu. Nejvíce trpí matky samoživitelky, senioři a mladiství. Během 10 let, co existují soukromí exekutoři, tedy v letech 2001 – 2011, bylo nařízeno přes 4,3 milionu exekucí…

Současná ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová klidně říká: „Na důchody nemáme! Zvykejte si!“ A apeluje na občany, aby se začali sami starat o svůj důchod, ačkoli jsou od něj ještě daleko. Současný systém, kdy lidé spoléhají na peníze od státu je údajně neudržitelný. Copak se v zaměstnání málo starali o svůj důchod? Kam zmizely ty peníze, které důchodci ještě v produktivním věku vydělali tomuto státu, aby si pak ve stáří zaslouženě žili právě z částky z těchto peněz? Naopak platí: Vyděláš, odvedeš státu daně a pak si ještě připlatíš sám ze svého na své stáří… Velmi milá ohleduplnost státu vůči těm, kteří tento stát drželi desítky let svojí produktivitou nad vodou…

Konec rozmazlování, holenkové, statisíce důchodců totiž už dnes nemají  ani na maso. A zadluženost Čechů roste. Dluh obyvatel republiky poskočil na 1,37 bilionu korun, z toho 46 miliard představují splátky půjček, které Češi neuhradili včas. Pan ministr financí Kalousek ví, čím to je; neuvažujete, a proto vás žádný zákon nemůže ochránit před vaší nezodpovědností. Předchůdcem Kalouska, co se též projevil jako hulvát a arogantní křupan, byl v roce 2009 expremiér a předseda ODS Mirek Topolánek, který se veřejně v televizi vyjádřil o více jak dvou třetinách občanů ČR v produktivním věku, že jejich platy jsou nízké proto, že se jim nechce dělat! Lenochům… Ponížil tím tisíce horníků, kteří ztrácí kilometr pod zemí své zdraví, když těží uhlí – jednu z nejvíc potřebných surovin, bez nichž se žádný průmysl neobejde.

Urazil rovněž chirurgy, kteří transplantacemi orgánů zachraňují životy lidí, aniž by měli svůj roční plat vyšší, než čutálista s týdenním příjmem kolem pěti milionů korun. Dotkl se na nejcitlivějším místě pedagogů, vědců, zdravotního personálu i statisíců nezaměstnaných, kteří díky špatným manažerům mnoha podniků přišli o práci, zatímco tuneláři odcházejí prznit jiné firmy se “zlatými padáky”. A to nemluvím o skupině ožebračovaných občanů-důchodců, kteří bez důstojných podmínek umírají v hospicech a hrůzách zvaných LDN. Pustil se rovněž do žen a jejich počtu v politice: “Pokud by měly příslušné kvalifikace, tak by jich tam bylo nepochybně víc.” Za tento nekorektní sexistický výrok si vysloužil cenu Kyselá žába, udělovanou Galerii Vltavín.

Bída třepe kurníkem, ale ti, co se vždycky zaštiťovali pokryteckým heslem: ”Chudoba, hanba, pokora”, mají dnes zákon, jenž počítá, že církve dostanou zpátky majetek v hodnotě cca 75 miliard korun, plus inflace, které jim bude stát splácet 30 let. Navíc bude stát dále 17 let přispívat na platy duchovních; tři roky 1,4 miliardy, další každý rok se podpora bude o pět procent snižovat. Církev navíc požaduje náhradu i za pozemky, které zmizely pod hladinami všech přehrad, či pod silnicemi. Tyto pozemky byly zabrány ve veřejném zájmu tak jako všem ostatním. Nikdo neobdržel žádné finanční vyrovnání, tedy není důvod, proč by měla obdržet náhradu církev…? Pokud bude vyplacena náhrada církvi, poté budou následovat oprávněné žaloby na náhradu ze strany všech takto postižených, tedy nejenom fyzických osob, ale všech obcí, spolků, sdružení atd. V takovém případu bude zcela určitě žádat o náhradu za zatopené pozemky kolem hradu Orlík i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a jeho rodina.

Lesy, pole a další nemovitý majetek by měl stát podle vládou schválené dohody se 17 církvemi a náboženskými společnostmi vydat do pěti let. Celkově se mluví o 150 miliardách, což jistě není poslední číslo. Takže se ani neví, kdy se tedy stane církev takovou, jak ji dojemně líčil bývalý kardinál Miloslav Vlk; církví neprahnoucí po moci a bohatství, pouze po spravedlnosti? Ví pan exšéf českých katolíků, že 50 tisíc jeho farníků je ještě v roce 2012 negramotných a nikdy o základní školu nezavadilo ani omylem. Je tu ale i další složitá otázka; patří pozemky, lesy a budovy skutečně církvím? Nebyly válečnou kořistí už během husitských či křižáckých válek? Z velké části církev rovněž dostávala majetek od bohatých donátorů, od lidí z prostředí aristokracie či bohatého měšťanstva.

Spojené s tím byly nejen věci majetkové, ale i věci duchovní. Majetek byl třeba vázán na odsloužení určitého počtu mší za zemřelého dárce. Největší část svého majetku získávala katolická církev. Vznikaly žebravé řády, které výrazně upozorňovaly na zkaženost církve a potřebu vrátit se ke službě Bohu. Kritici poukazovali hlavně na to, že majetek není užíván pro blaho věřících a církve, ale ke světským radovánkám. A tento argument zaznívá i dnes; církevní majetek má být určen ke krytí duchovních potřeb a sociálních, vzdělávacích a charitativních iniciativ, nikoli k tomu, aby církev obchodovala na burze. což ale neplatí pro Vatikán.

Institut církevních záležitostí je vatikánská banka založená roku 1887, jejíž rozpočet představuje asi osm miliard dolarů. Kapitál Vatikánu vzrostl zejména za vlády diktátora Mussoliniho, který daroval “Svaté” stolici 80 milionů dolarů a cenných papírech. Kromě toho vlastní 482 hektarů orné půdy, včetně několika tisíc hektarů přímo v katastru Říma. “Svatá” stolice je akcionářem největší italské stavební firmy Generale immobiliare a velké prostředky vložila i do Institutu pro rekonstrukci průmyslu, který kontroluje loděnice, námořní a leteckou společnost, telefonní síť, trust hutnických závodů, vyrábějících 90 procent litiny v Itálii. V roce 1969 kontroloval Vatikán zahraniční akcie za 5 miliard dolarů, což bylo dvakrát víc než v případě Velké Británie. Proto ukládá svůj kapitál nejen do stavebnictví či prodeje minerálních vod, ale rovněž do heren v San Remo a Monte Carlo…

Připomeňme si jezuitské učení o chudobě v Duchovních cvičeních třetího týdne (viz 2. kapitola), kde jsou popsány dvě vojenské korouhve, z nichž jedna má nápis ”pýcha, čest, bohatství”, druhá ”chudoba, hanba, pokora” a cvičenec je metodicky pochopitelně veden k tomu, aby si vybral chudobu, hanbu a pokoru… Když byl ustanoven řád Tovaryšstva Ježíšova, skládali a skládají doposud jeho členové slib kromě jiného i o své chudobě. Vydanou bulou Regimini militantis Ecclesiae byl řád tovařyšstva oficiálně veřejně prohlášen za řád žebravých mnichů… ”Tento žebravý řád nemůže mít stálé jmění a musí žít z darů a podpor věřících a z nejistých almužen,” jak to potvrzuje papež Pius V. v bule Dum indefessae ze dne 7. července 1571…Vzpomínka na papeže Jana Pavla II. na Křížové hoře v Litvě... Foto:Břetislav Olšer

Je zde nyní další otázka, není i český katolický majetek postižen stíny zločinů nacismu; komu a za co se mají vyplácet peníze v rámci vyrovnání státu s církvemi. Ptá se spisovatelka, disidentka a chartïstka Lenka Procházková, spolubojovnice biskupa Malého, co jako duchovní zhřešil politikou, jejíž žalobu kvůli církevním restitucím na Nečase a vládu státní zastupitelství zamítlo… Pro spoustu nacistických válečných zločinců byla záchranou katolická církev i se svými majetky, mocí a penězi. Můžeme jmenovat jen namátkou: Eduard Roschmann, známý jako „Řezník z Rigy“, Franz Stangl – velitel vyhlazovacího tábora Treblinka, osvětimský „Anděl smrti“ Josef Mengele, velitel tábora Sobibor Gustav Wagner, organizátor deportací Židů z Francie a Slovenska Alois Brunner, Hauptsturmführer Erich Priebke, zodpovědný za masakr italských partizánů v Římě roku 1944, a v neposlední řadě také Adolf Eichmann… Pro všechny tyto počestné křesťany organizoval biskup Alois Hudal tzv. „krysí stezky“ (ratlines) umožňující prominentním nacistům uniknout velmi tajně z poválečné Evropy.

Což třeba dopis, v němž biskup Hudal roku 1948 požádal argentinského diktátora Juana Peróna o vydání 5000 argentinských víz pro bývalé „vojáky“ nacistické Třetí říše. Po boku Hudala stál při organizování některých krysích stezek vedle jiných lidí také Monsignor Karlo Petranović, ustašovský válečný zločinec, který uprchl z Chorvatska přes Rakousko do Itálie. Další povedený církevní ptáček, páter Krunoslav Draganović, chorvatský profesor teologie a pašerák válečných zločinců z Chorvatska, se v 50.letech a 60. letech objevoval na výplatní pásce amerického Pentagonu. Se zmíněnými požehnanými jedinci spolupracoval také Monsignor Karl Bayer, římský ředitel katolické organizace Caritas International. 

Při vzpomínkách na organizování krysích stezek v interview ze 70. let Msgr. Bayer prohlásil: „Papež nám na toto poskytoval peníze, občas sice jen po troškách, ale peníze chodily.“ Nějaké finance, krom jiných donátorů, poskytl i Giuseppe Siri, arcibiskup janovský. Mnoho prostředků na krysí stezky přicházelo z USA, konkrétně od American National Catholic Welfare Conference. Historik Michael Phayer, jezuitský profesor na Marquette University tvrdí, že existovala úzká spolupráce Vatikánu (papeže Pia XII. a Giovanni Battisty Montiniho, zástupce státního sekretáře Vatikánu a později Pavla VI.), s Draganovićem a Hudalem. Hudal ve svých zápiscích potvrdil, že podle něj byla pomoc nacistickým válečným zločincům podporou „spravedlivé věci“ v boji proti bolševismu, která by se „měla očekávat od každého pravého křesťana.“

Od konce čtyřicátých let byl Hudal postupně izolován. Jeho úsilí o rehabilitaci bývalých nacistů bylo přijímáno s nelibostí… A já se ptám, jestli je jiná krev na církevním majetku z dob invizice či z dob nacismu…? Třeba nástupnické organizace Řádu německých rytířů, která se chce v rámci církevních restitucí rovněž ucházet o majetek. V Olomouckém a Moravskoslezském kraji jde o hrady, zámky, lázně i tisíce hektarů lesů a polí. Řád německých rytířů přišel o majetky už před 2. světovou válkou, kdy je zabavili nacisté a řád rozpustili. Po válce nemovitosti přešly jako konfiskát majetku Německé říše na český stát.

Je opravdu podle ústavního práva restituce církevního majetku v situaci, kdy polovina českých důchodců tře bídu s nouzí? Že církve žádný majetek nevlastnily? Církve od roku 1771, tedy od vlády císaře Josefa II., měly majetek propůjčený od státu a s ním nakládaly. Jak to tedy je s církevními restitucemi, co mají vydat komunisty ukradený majetek, jenž nese stopy krve umučených kacířů? Inkvizice byla předchůdcem nejen Goebbelsovské filosofie, ale i StB…  Přesto Federální shromáždění ČSFR 1. srpna 1991 schválilo “výčtový zákon, kterým se restituovaly majetky církví (zejména církevních řádů) a náboženských společností.” Že by vliv exkomunisty na postu předsedy vlády Mariána Čalfy…? Nicméně jako důkaz onoho vstřícného kroku mezi státem a církví bylo prohlášení tehdejšího kardinála Františka Tomáška, že to je poslední nárok, který církev vznáší! Poděkoval a sdělil, že další majetky už katolická církev žádat nebude.

Nejen on, ale i další opoziční představitelé se vyslovili pro restituční tečku. Ozývají se však hlasy, že kardinálova slova nejsou prokazatelná, že tady byl rovněž přece tzv. blokační paragraf, který měl otevřít další restituce… Nicméně v letech 1990 a 1991 bylo do vlastnictví katolické církve zákonem převedeno asi 170 komplexů. Kardinál, arcibiskup pražský, hlava katolické církve v Čechách a na Moravě Tomášek upozornil také na to, že nejde o žádný majetek zabavený komunisty. Úplné vypořádání poměrů s římskokatolickou církví tedy proběhlo 1. 8. 1991…

Když byl poslanec JUDr. Stanislav Polčák z TOP 09 tázán, proč nejsou zveřejněny seznamy církevního majetku, určené k navrácení, odpověděl ve smyslu, že by tímto seznamem prozradili církvím i majetky, o nichž ony samy nevěděly a nemínily by je ani žádat k navrácení. V opačném případě by český stát přišel o velké peníze. Co je to za pokryteckou taktiku a strategii? Chce TOP 09 pomáhat církvím s restitučním vyrovnáním nebo si hraje na dvojitého agenta, co od každé z jednajících stran něco dostane…? Každopádně je takové lavírování na obě strany směšné. Zvláště, když se policie zajímá, jak pan poslanec přišel před časem k 7,5 milionům Kč a do čeho je investoval…?

Inu, kdoví, kolik zbude v ateistickém Česku praktikujících křesťanů v momentě, kdy se naplní, a kdoví jestli vůbec, pokrytecká iluze exkardinála Miloslava Vlka o církví, neprahnoucí po moci a bohatství, pouze po spravedlnosti…?

Snímky Břetislav Olšer (5) a archiv (1)

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135