Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Hledá už Hollywood herce pro film o útěku Kájínka…?

Sotva si Jiří Kájínek po loňském červnovém přesunu z Valdic zvykl na celu věznice v Mírově, musel se předvčerem opět stěhovat do nově zřízeného oddělení pro doživotně odsouzené ve věznici v Karviné. Další mediální rozruch kolem této velmi kontroverzní osoby.

Má hypotetická úvaha je proto zcela logická; pokud by se v Česku konal průzkum veřejného mínění na téma: Nejznámější vězeň střední Evropy, a jestliže by tragicky nejslavnější Jiří Kájínek tuto lidovou anketu nevyhrál, jistě by obsadil přední místo.

Vrazi jsou kupodivu podporováni spoustou svých fandů, Jiří Kájínek má dokonce i své webové stránky pod názvem “Na podporu Jiřího Kájínka”. Existuje i redakční rada, které předkládá své texty taktéž jeho obhájkyně, svůdná advokátka Klára Slámová…

Je to jeden z českých paradoxů, jako jeden muž jsou skoro všichni obyvatelé zásadně pro trest smrti, na druhé straně drží palce filmových či skutečným vrahům, zvláště pokud jsou obviněni z ukladné vraždy nějakého podnikatele, kteří jsou pro Čechy většinou synonymem podvodníků a mafiánů.

Jiří Kájínek byl v červnu 1998 odsouzen k doživotnímu trestu Krajským soudem v Plzni za dvojnásobnou nájemnou vraždu. Soudce Polák své rozhodnutí zdůvodnil také tím, že jde o nebezpečného recidivistu, který byl už v roce 1990 byl potrestán jedenácti lety odnětí svobody, které si ani v plné výši neodseděl.

Poprvé Kájínek zaměstnal policejní pátrače v lednu 1993, kdy se nevrátil z přerušení výkonu jedenáctiletého trestu, který si odpykával za loupež v příbramské věznici.

Během této doby navštívil ministra spravedlnosti Jiřího Nováka s žádostí o revizi výše svého trestu Ministr Novák Kajínkovi řekl, že mu nemůže nic slíbit. Proto se vězeň rozhodl, že se do výkonu trestu zpět nevrátí.

Na útěku pak spáchal v květnu 1993 u plzeňské věznice nájemnou vraždu podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního ochránce Juliána Pokoše. Postřelen byl další bodyguard Vojtěch Pokoš. Kájínek byl následně zadržen v srpnu 1993.

V říjnu 2000 se z cely mírovské věznice dostal pomocí lana a kusu železa, které se mu z okna podařilo přehodit přes asi čtyřmetrovou zeď a ukotvit ho. Po třech měsících svobody byl v prosinci dopaden speciálním policejním komandem v pražském bytě Marie Černé. U sebe měl dvě pistole a granát.

Z Prahy byl přemístěn do věznice ve Valdicích, kde strávil několik roků. Pak se vrátil na Mírov, odkud ho čekal přísně střežený konvoj do Karviné…

“Jde o preventivní rotaci odsouzených, aby si příliš nezvykli na prostředí ve věznici, nespřátelili se s dozorci a ostatními vězni, což by jim pak umožnilo snadnější útěk z vězení,“ uvedl mluvčí Vězeňské služby ČR Robert Káčer.

Kájínkovi loni v listopadu sebral veškerou naději Ústavní soud, když definitivně zamítl jeho žádost o obnovení procesu.

Jedinou jeho satisfakcí může být mediální zviditelnění, určitě už některý scénárista přemítá, jak ztvárnit tento příběh a udělat z něho nejmíň český trhák a kasafilm.

Na Hollywood tento námět asi mít nebude, ale nic není nemožné; o každém druhém zlotřilém škrtiči, rozparovači nebo rozřezávači už byl nějaký ten film natočen.