Prezident byl zvolen, nenávist trvá dál, aneb Na řadě byli tchánové…

10. Únor, 2013 – 9:33

Správně řeknete; to přece nic neznamená, když otec Schwarzenbergovy manželky Theresy byl vysokým příslušníkem jednotek SA a obdivovatelem Adolfa Hitlera. „Hrabě Johannes Hardegg, usazený na dolnorakouském zámku Ulrichskirchen, očekával podobně jako řada dalších představitelů šlechty od Adolfa Hitlera a jeho Třetí říše osobní výhody.

Velmi záhy vstoupil do nacistických organizací a dotáhl to až na führera (velitele) SA,“ píše ve Schwarzenbergem autorizovaném životopise rakouská novinářka Barbara Toth. Kniha vyšla česky v nakladatelství Torst v roce 2007. V župní složce Theresina otce, poznamenává dále novinářka, najdeme úkol „vycvičit vybrané příslušníky SS a SA ve střelbě“. Hardegg byl také členem Německého klubu v Rakousku, který byl sice založen už roku 1908, ale ve třicátých letech se stal spojencem národních socialistů.

Ovšem pomsta musela být sladká, zvláště když to pravdoláskoví aristokraté projeli na celé čáře; Lidové noviny, jejichž německým vydavatelem je Rheinisch-Bergische Druckerei-und Verlagsgesellschaft, přišly s bombou – tchán Václava Klause za druhé světové války pracoval u tajné policie fašistického Slovenského štátu.

Tedy otec současné české první dámy Livie Klausové byl Štefan Miština, jenž působil jako vedoucí cenzurního oddělení Ústředny státní bezpečnosti (ÚŠB). (Tento německý holding je od roku 1994 rovněž majoritním vlastníkem deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, které jako MaFra vydává. A je taktéž provozovatelem několika českých rádií a televizní stanice Očko.)

Manželé Mištinovi a jejich čtyři dcery - Livia u otce

Rodina paní Livie… foto:  Archiv Livie Klausové

Z této funkce byl Štefan Miština v roce 1942 pověřen sepsáním majetku deportovaných slovenských Židů, čímž se mohl podílet na jejich perzekuci. Během dvou dnů tak pořídil několik desítek seznamů zabavených věcí, písemností a cenností. Celkem zajistil na účtech židovských organizací 186 336 slovenských korun a 104 424 na hotovosti. Co je to proti šesti melounům, které od nácků dostal Miloš Havel za svůj podíl v Barrandově.

Na pranýři zbylo místo i pro jednoho ze synů V. Klause, který kritizoval nacistické sklony knížecího tchána. Když první dáma Livia Klausová uvedla na adresu Schwarzenbergovy manželky, že si nepřeje, aby česká první dáma neuměla česky, mohla očekávat nemilosrdnou odvetu. Co z toho, že paní Theresa umí několik světových jazyků a jak prohlásil pan kníže, umí i svazijsky, proč by se nemohla naučit i česky. Pokud se on stane prezidentem ČR, přestože jeho otec působil v extrémní kolaborantské organizaci Vlajka. Z ní ale údajně odešel okamžitě, když zjistil, že by musel kolaborovat…

Co ale činila během nacismu pražská rodina Havlů, z níž pochází první porevoluční prezident Václav Havel? Byli majiteli Paláce Lucerna, jež přežila druhou světovou válku i když svůj provoz a zvláště zábavnou činnost musela podřizovat móresům a potřebám nacistických vládců českých zemí. Spolupráce bratří Havlů byla tehdy velmi často na hraně kolaborace, ale na druhou stranu podle poválečných svědectví jejich zaměstnanců tuto hranu nepřekročila a šlo spíše o ochranu vlastních pracovníků a jejich zájmů i za cenu nemilých kontaktů s hnědou správou.

Co by asi dnes v rámci novodobého antagonismu uslyšel Miloš Havel, co se narodil 3. listopadu 1899 jako mladší ze dvou synů majitele stavební firmy Vácslava Havla? Jelikož se Havlovi léta podíleli na hospodářském vedení Národního divadla, měli úzké styky s řadou osobností kulturního života. Miloš Havel se stal dokonce na čas členem Národní obce fašistické. Havlové v té době vlastnili pět pražských kin a založili filmovou produkční společnost Lucernafilm, v jejímž vedení Miloš seděl od devatenácti let. A na ty, jež odmítli kolaborovat. čekaly koncentráky…

V roce 1934 byla rozpoutána kampaň proti výrobnímu monopolu společnosti A-B a proněmecké orientaci jejího vedení, protože Havel upřednostňoval německé firmy, s nimiž měl – stejně jako se zástupci Říšské filmové komory a německého ministerstva propagandy – výborné kontakty. To ale nebránilo Němcům, aby Miloše Havla po okupaci o ateliéry připravili.

Už 16. března 1939 patolízalsky informoval Němce o rezignaci svých židovských ředitelů Levoslava Reichla a Osvalda Koska a o propuštění židovských režisérů Jiřího Weisse a Waltra Schorsche. Marně. Ztratil sice ve firmě majoritu, ale přesto byl za své akciové podíly finančně odškodněn. Došlo k dohodě a Miloš Havel se rozhodl svůj podíl ve společnosti prodat za 6 885 000 korun…

V letech 1941 – 1945 zde byly postaveny velké ateliéry s pomocí židovských “podlidí“. Z AB Barrandov se stala říšskoněmecká společnost Prag-Film Aktiengesellschaft, jejímž úkolem v rámci Třetí říše byla výroba vlastních filmů. Filmy byly vyrobeny v německém jazyce, primárně byly určeny pro říšský trh. V době svého největšího rozmachu Prag-Film disponoval celkem třinácti ateliérovými halami. Pracovala pro něj řada českých režisérských hvězd, v čele s Fričem.

Inu, o co jim jde? Ut pueris placeas et declamatio fias… jen aby se zalíbili chlapcům a stali se tématem řečnických cvičení… Tak si rýpl údajně Napoleon do Saši Vondry, co to pletu, přece do Alexandra Makedonského…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *