Prostředníkem mezi ním Masarykem byl zpočátku básník Josef Svatopluk Machar žijící ve Vídni. Dalším cenným zdrojem byl rytmistr Vilém Hoppe ze sborového velitelství v Praze, který byl důvěrně zasvěcen do rakouských mobilizačních plánů. Nakonec se Masarykovým hlavním stanem se stal Londýn, kam přibyl v září 1915 se srbským cestovním pasem vydaným vyslanectvím Srbského království v Paříži. Krátce poté byl uveden k dvěma úředníkům britské armádní zpravodajské služby, kde jim Masaryk předal informace o rakousko-uherské armádě.

Když Rakousko začalo obnovovat absolutistickou vládu, většina českých liberárních politiků zanechala svojí činnosti. Havlíček se v Národních novinách postavil na odpor a 13. dubna proto stanul před soudem a v lednu 1850 se přestaly jeho noviny vydávat. Havlíček se však nevzdal a v květnu začal v Kutné Hoře vydávat politický týdeník Slovan. Byl proto šikanován policií i soudem. A to měl státní znak Rakouska svoji černou orlici, co třímala v jednom pařátu kladivo a ve druhém cep, symbol úcty k dělníkům i zemědělcům. Aniž by se bolševici uzarděli, vykašlali se na rakouský copyright a srp s kladivem věnovali svému sovětskému proletariátu.Soubor:Austria Bundesadler.svg

Týdeník Slovan se nesměl rozšiřovat mimo Kutnou Horu a 16. prosince 1851 byl zatčen a odvezen do Brixenu, kde musel žít ve vyhnanství tři roky. I tam se snažil studovat, překládat a tvořit. Z Brixenu se vrátil v květnu 1855. Pár dní před jeho návratem mu zemřela žena. Do Prahy mohl jen na návštěvu, trvalý pobyt mu nebyl povolen. Čekalo ho tam odmítavé chování jeho známých. Jen Palacký, Němcová, Trojan a pár dalších přátel se k němu veřejně hlásilo i přes atmosféru strachu vyvolanou Bachovým absolutismem. V té době mu lékaři diagnostikovali pokročilou tuberkulózu. Zemřel velmi brzy, v pětatřiceti letech.

Ulázla z Tyrolských elegií…

…Od všech z Vídně pozdravení,
pan Bach je líbá,
jsou-li prej zdráv, a tuhleto psaní
po nás posílá.“ —

Já jsem i na lačný život
vždycky zdvořilý:
„Odpusť, slavná císařská komise,
že jsem v košili!“

Bach mi píše jako doktor,
že mi nesvědčí
v Čechách zdraví, že prej potřebuju
změnu povětří.

Že je v Čechách tuze dušno,
horké výpary,
mnoho smradu po té oktrojírce,
holé nezdraví!

Ach ty světe, obrácený světe!
Vzhůru nohama ve škarpě leží stráž,
ale s panem delikventem samým kluše ekypáž!

Ach ty vládo, převrácená vládo!
Národy na šňůrce vodit chceš,
ale s čtyřmi koňmi na opratích
vládnout nemůžeš!

Během 1. světové války bylo důležité odhalovat nezákonnou činnost Centrálních mocností a tím zvyšovat význam Čechů pro boj Spojenců. Masaryk chtěl přesvědčit americké občany o nepřátelských úmyslech Němců a Rakušanů a naopak o nezbytnosti americké pomoci státům Dohody. Spolehlivou informátorkou se stala i paní Wernerová, Češka, jejíž německý manžel byl operátorem německé rádiové stanice v Sayville na ostrově Long Island. Dvakrát týdně chodila do knihkupectví a veřejné knihovny pana Hlavy. Při půjčování knih prozrazovala Hlavovi samá tajemství: kolik německých ponorek číhá u amerických břehů na spojenecká plavidla, obsah depeší pracovníka úřadu vojenského atašé kapitána Karla Boy-Eda z Washingtonu o odplutí spojeneckých lodí do Evropy…

Důležitá poselství vezla do Evropy též žena chicagského typografa Francis Stanková-Buránková. Další kurýrkou byla Villa Vosková-Bechyňová, jež jako sekretářka Central Purchasing Company zase kopírovala tajné dokumenty. Také česká pěvkyně Ema Destinnová, která vystupovala v newyorské Metropolitní opeře, působila jako kurýrka. Na jaře 1915 se vrátila do svého zámečku ve Stráži nad Nežárkou v jižních Čechách, kde využívala faktu, že ji miloval sám německý císař Vilém…

Co se to s Českem stalo, že chtělo za hlavu státu 76letého Karla Schwarzenberga s narkolepisií? Stačilo snad jen gesto Václava Klause, jímž odmítl finančně podporovat český filmařský průmysl a uražení režiséři a herci začali dělat naschvály…? U vztahu Menzel – Schwarzenberg bych se nedivil, ale co Forman? Kolik dostává peněz na své filmy od vlády USA? Český Ovčákov zase naletěl. Prý je pan kníže, byť Masaryk v roce 1918 zrušil šlechtické tituly, vzdělaný, čestný, nezkorumpovaný…

Jakou že to má za sebou vysokou školu, kromě studia aristokratické etikety? Byl přece členem vlády a ne na nevýznamném postu, která navzdory protestům občanů jednala ve znamení stomiliardových církevních restitucí, zbídačující důchodové reformy, reformy zdravotnictví, sociální reformy, sKaret, veřejné služby neboli „nucených prací“ pro nezaměstnané ­- nedávno zrušené Ústavním soudem pro rozpor s Listinou základních práv a svobod, daňové reformy, reformy vzdělávání, hlasování pro šílenou smlouvu ACTA, která by zlikvidovala svobodu internetu. A jaký by to byl ministr zahraničí, kdyby se nemohl pochlubit svým „majstrštichem“ v podobě uznání Kosova, ovládaného narkomafií. Pan kníže bouří proti Nečasovi, že se odmítl poddat tzv. dalajlámismu, ale sám podporuje stát, kde soustavně dochází k brutálnímu porušování lidských práv, vyhánění a vraždám veškerého nealbánského obyvatelstva a k etnickým čistkám?

Vraťme se ještě k církevním restitucím, pokud se mýlím, opravte mě, ale… Federální shromáždění ČSFR 1. srpna 1991 schválilo „výčtový zákon, kterým se restituovaly majetky církví a náboženských společností.“Jako důkaz onoho vstřícného kroku mezi státem a církví mělo být prohlášení tehdejšího kardinála Františka Tomáška, že to je poslední nárok, který církev vznáší! Nejen on, ale i další opoziční představitelé se vyslovili pro restituční tečku. Kardinál Tomášek upozornil také na to, že nejde o žádný majetek zabavený komunisty. Úplné vypořádání poměrů s římskokatolickou církví tedy proběhlo 1. 8. 1991…

Že pan kníže není spojen s žádnými korupčními skandály? Co privatizace Becherovky? Co fakt, že při své restituci uplácel? Našim „knížecím“ spoluobčanům stačí jeho vyjádření, jak restituoval coby Havlův kancléř, kdy na počátku 90. let 20. století přijal nabídku úředníka urychlit vyřízení restitucí za příslib protislužby. V reakci na zveřejnění tohoto svého počinu pak oznámil: „Nebyla to žádná suma. Nebyly to peníze. Bylo to něco jiného, jakási protislužba, kterou po mně ten úředník tehdy chtěl a kterou jsem pro něj měl udělat. Byla to výjimečná situace.“ Celý případ přiznal, až byl právně promlčený… Copak to asi bylo?

Známe i další případ; má jednoho jmenovatele: Chadimová a její restituční podvod, té ženy, obžalované z padělání podkladů na jejichž základě měla restituovat dům na Loretánském náměstí na Hradčanech a část budov a pozemku Strahovského kláštera. V prosinci 1991 totiž informovala opata strahovských premonstrátů o dokladech, podle nichž má údajně nárok na pozemky a budovy v klášteře. Hodnota majetku z obou restitučních nároků činila asi 40 milionů.

Policie Chadimovou obvinila z podvodu, padělání a pozměňování veřejných listin a maření výkonu úředního rozhodnutí. O nepravosti dokumentů a tedy i restituce rozhodl již v občanskoprávním řízení Obvodní soud Prahy 1. Trestní senát měl rozhodnout, zda zfalšování dokumentů učinila sama Chadimová. Trest však někdejší disidentce nehrozil, neboť jí prezident Václav Havel zaručil svou milostí v srpnu roku 1995 beztrestnost…

A jak dopadla Nadace Bohemiae? Karel Schwarzenberg, který si spolu s Miroslavem Kalouskem hraje na spořádaného hospodáře, v nadaci, kterou v roce 1992 založil, figuroval jako výkonný ředitel. Rok po svém založení přestala však nadace platit daně, aby poté skončila v konkursu s dluhem 3 milionů – na daních. Z velkolepého plánu (v nadaci figurovala i jména Vladimíra Dlouhého, Josefa Zieleniece, Michala Lobkowicze, Lucie Pilipové nebo Jana Švejnara), jak do České republiky lákat zahraniční investory, nezbylo vůbec nic… Dlouhou dobu byl jediným vlastníkem společnosti R-Presse, která vydává týdeník Respekt, v roce 2006 však do dlouhodobě ztrátové společnosti vstoupil Zdeněk Bakala, který se stal v roce 2007  po navýšení základního jmění firmy majoritním vlastníkem (55,5 %). Schwarzenberg si podržel pouze menšinový podíl (44,5 %)… Kdo by nemiloval uhlobarona Bakalu, co de facto ukradl přes 45 tisíc bytů hornickým rodinám v Ostravě…

Dojemné bylo vystoupení Věry Čáslavské při závěrečném duelu prezidentských kandidátů, kdy se snažila moralizovat Miloše Zemana, že byl v KSČ. Jakoby ale sama zapomněla, že právě ona darovala svoji olympijskou medaili generálnímu tajemníkovi KSČ, jemuž kytici růží i polibek dala rovněž Marta Kubišová, další volička knížete Karla Spáče I…? Je to přesně dvacet roků od tragédie, kdy v noci z 6. na 7. srpna 1993 Josefu Odložilovi způsobil smrtelné zranění jeho syn Martin.

Syn jeho krve, jenž se narodil jeho první manželce, gymnastce Věře Čáslavské. Byl mu za tuto otcovraždu uložen nepodmíněný čtyřletý trest, avšak ještě před jeho nástupem dostal prezidentskou milost Václava Havla. Je třeba dodat, že počátkem 90. let působila Čáslavská jako Havlova poradkyně. Měla na starost školství, zdravotnictví, mládež, tělovýchovu, sociální problematiku a věci všeobecného charakteru. Zároveň byla jako nositelka sedmi zlatých olympijských medailí v gymnastice předsedkyní Českého olympijského výboru. Na náhrobní kámen Josefa Odložila je vytesán v žule nápis: „Ten komu jsi život s láskou dal, on ti ten tvůj krutě vzal“. Tím, kdo onen život vzal, byl syn Martin Odložil, který provozoval sedm let bojové sporty. V ten tragický den 6. srpna 1993 na diskotéce v restauraci U Cimbury v Bělé pod Pradědem si ho syn všiml a nechal mu zahrát písničku od skinheadské skupiny Zelené mozky, která zesměšňuje a uráží armádu. Poté asi půl hodiny po půlnoci mu rozbil venku zaparkované auto a následně ho udeřil v hádce pěstí do obličeje tak silně, že ten upadl na temeno hlavy a na následky svého zranění po 35 dnech hlubokého bezvědomí zemřel…

A co Schwarzenbergovo prohlášení o zločineckém prezidentu Benešovi a soudu v Haagu, o jeho vládě a dekretech? A co fakt, že pozval v prosinci 2010 do Prahy premiéra bavorské vlády Horsta Seehofera, který je patronem sudetských Němců, a ten přijel společně s předákem sudetských Němců Berndem Posseltem? Premiér Nečas souhlasil s tím, že Posselt bude součástí bavorské delegace pouze v případě, že se s ním nebude muset setkat… Teprve nedávno vyšla totiž najevo informace až dosud pečlivě skrývaná, že byli odškodněni nejen odsunutí sudetští Němci v SRN a v roce 1993 i v bývalé NDR, ale i tzv. Novorakušané, tj. osoby, které získaly rakouské občanství teprve po roce 1945, prakticky po odsunu, na něž se nevztahovaly čs.-rakouské smlouvy o odškodnění z roku 1964 a 1974, kdy ČSSR zaplatila Rakousku pro tzv. Starorakušany (tj. osoby, které byly rakouskými občany před anšlusem v roce 1938) miliardu šilinků. Novorakušané byli odškodněni na základě zvláštní rakousko-německé smlouvy v letech 1961-62…

Otec Schwarzenbergovy manželky Theresy rozené Hardeggové (72) byl vysokým příslušníkem jednotek SA a obdivovatelem Adolfa Hitlera. „Hrabě Johannes Hardegg, usazený na dolnorakouském zámku Ulrichskirchen, očekával podobně jako řada dalších představitelů šlechty od Adolfa Hitlera a jeho Třetí říše osobní výhody. Velmi záhy vstoupil do nacistických organizací a dotáhl to až na führera (velitele) SA,“ píše ve Schwarzenbergem autorizovaném životopise rakouská novinářka Barbara Toth. Kniha vyšla česky v nakladatelství Torst v roce 2007.

V župní složce Theresina otce, poznamenává dále novinářka, najdeme úkol „vycvičit vybrané příslušníky SS a SA ve střelbě“. Hardegg byl také členem Německého klubu v Rakousku, který byl sice založen už roku 1908, ale ve třicátých letech se stal spojencem národních socialistů. Jeho stanovy z té doby tvrdí, že „členy mohou být jen Němci árijského původu, kteří se hlásí k zásadám nacionálního socialismu.“ Podle soudních spisů z roku 1945 patřili k jeho zakladatelům „nefalšovaní nacisté, kteří si od Třetí Říše slibovali počátek zlatého věku“.

Samozřejmě, děti nemůžou za své rodiče, i když geny jsou geny, ale uznávám, že manželka pana knížete za svého otce nemůže, ale vezměme si paralelu; co by se dělo v médiích, kdyby hypoteticky žena Miloše Zemana byla dcerou Klementa Gottwalda, soudruha Grebeníčka staršího či nacistického pohlavára Josepha Goebbelse…? Co by činila česká média, jež se vyžívala, když Zeman jen kamarádil se Šloufem a ten s Mrázkem, což ovšem neznamenalo, že by měl Zeman něco s Mrázkem? Sdělováky prostě jako šestá velmoc určují myšlení veřejnosti, ovšem tchán coby aktivní nacista je jen „nedorozumění.“..

Na to všechno, co se u nás dnes děje, paradoxně nejlíp sedí tisíce let starý Sokratův výrok: “Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce, a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie…”

Jak se hledali spolupracovníci tajné rakousko-uherské policie. Jaroslav Hašek o tom napsal:

…“Nejvíce starostí dala Flanderkovi instrukce, jak získati z místního obyvatelstva placené donášeče a informátory, nakonec, poněvadž uznal za nemožné, aby to mohl být někdo z místa, kde začínají Blata a kde je ten lid taková tvrdá palice, připadl na myšlenku vzít na tu službu obecního pasáka, kterému říkali “Pepku, vyskoč!” Byl to kretén, který vždy na tuto výzvu vyskočil. Jedna z těch ubohých, přírodou a lidmi zanedbaných postav, mrzák, který za pár zlatek ročně a za tu nějakou obživu pásl obecní dobytek.

…“když někoho uslyšíš mluvit, když chodíš po obědech od domu k domu, že je císař pán dobytek nebo podobné, hned přijď ke mně a oznam mně to. Dostaneš šesták, a když uslyšíš někoho vykládat, že to nevyhrajeme, zas půjdeš, rozumíš, ke mně a řekneš, kdo to říkal, a dostaneš zas šesták…. A teď vyskoč!” nařídil mu strážmistr Flanderka. Když Pepek vyskočil, dal mu dva šestáky a spokojené napsal raport na okresní četnické velitelství, že již získal informátora. Asi způsob, jak se tato praxe využívala na Letné, kde statisíce demonstrantů cinkalo klíčemi a křičelo: Kdo neskáče, není Čech…

Svým zaujetím být slavným a posmrtně populárním proslulí též mnozí neúspěšní kandidáti na prezidenta ČR; třeba ti, co byli jako přes kopírák s Haškovým obrlajtnantem Bergrem od dělostřelectva, který si během bojů vylezl na vysokou jedli a zřídil si tam na větví pozorovací stanoviště “beobachtungspunkt”. Jak ti jeho ustoupili, už nemohl slézt, pokud nemínil padnout do zajetí nepříteli, co mezitím místa pod jeho stromem obsadil. Dva týdny pak nebohý Bergr visel na stromě, a aby nezemřel hlady, ohlodal celý vršek a živil se větvičkami a jehličím. A když ti jeho zase přišli, byl tak zesláblý, že spadl a zabil se. Byl po smrti vyznamenán zlatou záslužnou medalií za chrabrost…

Inu, jen deset procent hlasů chybělo pro Havlova kancléře, aby málem naplnil heslo Václava Havla, byť v obráceném gardu: Pravda a láska opět prohrály se lží a nenávistí… http://www.stream.cz/video/687723-kdyz-rath-mluvi-schwarzenberg-spi

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135