Když tito dva politici neznají míru, jak by ji mohli znát jejich příznivci? Jak jsem uváděl, nikdy jsem nevolil a nikdy k volbám nepůjdu, přesto mi vadí návrat do padesátých let, kdy byli lidé vyhazováni z práce pro svoji víru, názory a touhu po svobodném vyjadřování. Mám svůj pořad v jedné regionální televizi LTV Celebrity za humny. Dělal jsem půlhodinový rozhovor s Janou Bobošíkovou, stejně jak s Milošem Zemanem i Ladislavem Jaklem. Prostě moje práce, oslovovat osobnosti, nalevo či napravo… Padni komu padni…

Dnes jsem konečně pochopil, že už mám značné části voličské svoloče plné zuby. Faktem je, že rád provokuji, nezúčastňuji se diskuzí, ale za to se náramně bavím fanatickými výkřiky do tmy moralizátorů. U jednoho z mých blogů bylo skoro šedesát nenávistných výroků, když jsem kritizoval knížete, co urazil české veterány, přestože tito muži a ženy prolévali krev i za dnešní omladinu, aby se mohla svobodně vyjadřovat na facebooku, kde jich statisíce podporují Karla Schwarzenberga. A pokud jim někdo oponuje, v rámci „demokratické“ svobody projevu ho pošpiní těmi nejhoršími nadávkami.

Mezi mými texty o volbách jsem umístil i připomínku na děsivé peklo zvané Osvětim. Ohlas? Jeden jediný komentář. Co je jim to nějakých Židů, do nacistické zrůdy Mengeleho a dalších zvěrstev nacistů. Právě takových, jakým byl i tchán Karla Schwarzenberga. A všichni Karlovci hned, že přece nemá nic společného s kandidátem na prezidenta ČR Schwarzenbergem. Byl to přece jen jeho tchán…

Samozřejmě, děti nemůžou za své rodiče, i když geny jsou geny, ale uznávám, že manželka pana knížete za svého otce nemůže, ale vezměme si paralelu; co by se dělo v médiích, kdyby hypoteticky žena Miloše Zemana byla dcerou Klementa Gottwalda, soudruha Grebeníčka staršího či nacistického pohlavára Josepha Goebbelse…?

Dokáže si někdo představit, jaká by to byla mediální mela? Takže, tolik jsem chtěl jen napsat k nechutné šavlovačce, které se u nás eufemisticky říká propagace před druhým kolem prezidentských voleb, jejichž výsledkem může být rarita, kdy se v Česku při novoročním projevu objeví na obrazovce i jeho český text…

Novinářka zpovídá rabína u Zdi nářků:
„Rebe, jak často se sem chodíte modlit?“
Rabín: „Dvakrát denně.“
Novinářka: „A za co se modlíte?“
Rabín: „Aby se lidé přestali nenávidět, aby nebyly války, aby si lidé pomáhali a měli se rádi.“
Novinářka: „To jsou samé krásné věci. Jak dlouho už se takhle modlíte?“
Rabín: „Padesát let.“
Novinářka: „Padesát let!!! To je neuvěřitelné. A jaký máte pocit, když vidíte svět kolem sebe?“
Rabín: „Mám pocit, jako bych mluvil do zdi.“

Inu, jako Ponský Pilát, co se chtěl zbavit Krista a zneužil k tomu farizeů, když se jich zeptal, jestli ho má omilostnit, jak býval takový zvyk. A farizeové stejně fanaticky jako někteří čeští voliči ryčeli: Smrt, smrt… A potom, že se dějiny neopakují…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135