Kdyby blogeři znali českou ústavu, rozhodně by se takto nekompromitovali. Klíčovým podpisem na amnestii je totiž podpis premiéra. Ten musí vědět, co z toho bude mít za polízanici; finanční, bezpečnostní, politickou. Takže, ještě jednou, pro pochopení tupolánků na blogu: Amnestie patří mezi pravomoci, které dává prezidentovi ústava a kde rozhodnutí společně s prezidentem podepisuje předseda vlády. Premiér Petr Nečas dnešní částečnou amnestii již spolupodepsal. Co mají dělat nyní ti, kterým se Klausova amnestie nelíbí? Mohou žádat své poslance, aby vyslovili nedůvěru vládě, která je za amnestii prostřednictvím svého spolupodpisu plně odpovědná.

Ano, pravomoc prezidenta při vyhlašování amnestie je minimální. Odpovědná je skutečně vláda… Takže, žádný Klaus, ale Nečas je ten, na koho je třeba spoluplivat… Klaus amnestií spolupromíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se vztahuje i na zbytky těchto trestů. Hlava státu dále promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky lidem, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let. Koho tito nebozí staří lidé asi ohrožují na životech…?

Místo toho se však naši spoluobčané, vydali po špatné cestě, čímž vytvořili lavinu nenávisti proti prezidentu Václavu Klausovi, který si dovolil spoluudělit poprvé amnestii, jež je minimální proti amnestiím Havlovým. A český lid je jako tavič a jeho babička; tavič taví železo a babička ta ví prtdlajs. A je z toho poprask, alespoň mezi tzv. blogery na iDnes. Zhruba sedm tisíc propuštěných vězňů, kteří nikoho nezabili, neznásilnili, ani nevyloupili. Propustil zhruba třikrát míň vězňů než Havel, jenž byl jiný pašák. Od jeho slavné amnestie v roce 1990 se de facto zrušila práce ve věznicích. Nápravná zařízení tehdy opustilo přes 23 tisíc lidí z tehdejších 31 tisíc vězňů. Spousta podniků, závislých na vězeňských výrobcích, zbankrotovala, takže další už teď nechtějí nic riskovat… Připočteme-li k propuštěným přímo z věznic ještě ty, kteří měli domácí vězení či alternativní nebo nepodmíněné tresty, tvoří propuštění za Klause asi tolik osob, co propuštění zločinci za Havla…

Havel vyhlásil amnestii ještě v letech 1993 a 1998, vždy ke svému zvolení prezidentem. V roce 1993 bylo amnestováno 130 lidí, v roce 1998 bylo na základě amnestie propuštěno téměř tisíc obviněných a odsouzených. Vězeň se musel zavděčit svým hochům z cel. Nesmíme zapomenout ani na amnestii pro vraha Jířího Kajínka a obsazená česká nádraží, kde bivakovali propuštění vězni, pro které nebylo místo ani v zaměstnáních, ani na ubytovnách…. V polovině osmdesátých let minulého století byl Jiří Kajínek odsouzen za majetkovou trestnou činnost, nedovolené se ozbrojování a útok na veřejného činitele (při zatýkání zmlátil tři policisty železnou tyčí).

Ten rok, co byl pro tyto trestné činy amnestován (1990), tak opět páchá majetkovou trestnou činnost a vrací se zpět do vězení. Tentokrát loupil se zbraní v ruce a ukradl policistům služební vůz. Kajínek je za tento čin odsouzen na 11 let. V lednu 1993 mu byl na tři dny přerušen výkon trestu, do vězení se již nevrátil a měl spáchat nájemnou vraždu  – zastřelit podnikatele Štefana Jandu a jeho strážce – Juliána Pokoše. 

Havlův nástupce v úřadu prezidenta Václav Klaus po svém zvolení v roce 2003 ani po svém znovuzvolení či při jiné příležitosti amnestii nevyhlásil. Že nelze srovnávat Havlovu a Klausovu amnestii? Ano, nejde; v roce 1989 došlo k zásadnímu zvratu, kdy se kriminalita u nás zvýšila o stovky procent. Pan tehdejší ministr vnitra Ruml to zdůvodnil po svém; prý demokracie, která přináší svobodu, musí mít za toto nádherné svobodné potěšení i něco nepříjemného, tedy nárůst zločinnosti. Ano, byli jsme šťastni, jak nás začali lumpové svobodně okrádat, vraždit a tunelovat, což byl výraz, který se zrodil právě ruku v ruce s touto slastnou demokracií. Holt, něco za něco…

V roce 1989 bylo v celé Praze 542 přepadení. V roce 1990 už to bylo tisíc sto, resp. více než 400 trestných činů na 1 000 obyvatel. Vražd bylo v posledním roce komunistické éry 107, v roce následujícím už 212, v roce 2012 dokonce 650, násilných trestných činů pak 583 455, krádeží skoro 6 milionů, když celková kriminalita se vyšplhala na 28 milionů trestných činů… Před rokem 1989 se hospodářská trestná činnost omezila jen na tzv. rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, rozkrádačky, v době demokracie nabyla doslova obludných rozměrů. Přispěl k tomu i proces privatizace, který skýtal pro podsvětí nebývalé možnosti. S novou dobou pak přišly i nové způsoby zločinného obohacování jako daňové úniky, tunelování či praxe tzv. „bílých koní“.

Havel udělal ve spolupráci s komunistou Čalfou amnestii, která neměla v historii Evropy obdoby. Ven se dostala spousta recidivistů, které museli kriminalisté dostat zpátky. Byla to doba, kdy policisté v práci doslova bydleli. Otevření hranic a volně směnitelná koruna navíc přilákala do Česka další nešvar – „drogy“. Ze začátku bylo Česko pro mezinárodní drogové mafie pouhým tranzitem na cestě do severských zemí, dnes už je plnohodnotnou cílovou stanicí. Novým fenoménem se stala také organizovaná prostituce provázaná s drogami, obchodem s lidmi a dalšími typy kriminality.

Václavu Havlovi a československé vládě tedy dnes děkují miliony Čechů. Za co? Za nezaměstnanost, protože nemusí mrznou ve frontě na banány, ale mohou stát v teple na pracáku, kde se poskytuje štědrá“ sociální“ pomoc i těm, kteří nikdy nepracovali, nepracují a pracovat nebudou. Dík mu patří též za to, že skoro 70 procent občanů za práci nedostává ani polovinu průměru celostátního platu a že za odpracování více jak čtyřiceti tří let, pobírají staří lidé důchod ve výši třetiny průměrného celostátní mzdy.

Všichni čekali, kdy s amnestií přijde i ten protivný senilní stařík z Pražského hradu, to „hovado“, jak bylo v titulku jednoho z „počestných blogů“, kodex nekodex. Nenávistná protiklausovská hysterie se strhla už kvůli Lisabonské smlouvě a Evropské unii a eurozóně. Stačí si přečíst titulky článků a blogů: “Zrůdný gauner, terorista a sprostý vyděrač Klaus, Klaus hraje s Evropou poker, karty má ale falešné, Evropské bahno pohlcuje Klause, Soudruh Klaus v Moskvě, Velezrádce Klaus, nebo nebeská kráva Gajdůšková, Já píšu Vám, graždanin Klaus, Václav Klaus a KGB, Parlament by měl napravit svoji chybu volby a měl by Klause zbavit pravomoci. Na Klause jedině impeachment.…”

Dnes vše hraje pro prezidenta Václava Klause, člověka vzdělaného, s přehledem, schopnostmi polyglota, který byl sice koncem 60. let v USA na několikaměsíční stáži na Cornell University, ale v době přechodné katarze minulého režimu. Ani jeden jeho kritik mu nesahá po kotníky. Václav Klaus zkrátka vítězí svými názory zcela přesvědčivě, Lisabonskou smlouvou počínaje a lidským faktorem v tzv. globálním oteplování konče. Proto všichni soudní lidé očekávali amnestii prezidenta republiky, o kterou usilovala již exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová a v předchozích letech o ni žádal i spolek Šalamoun. Páně prezidentovo rozhodnutí z1. ledna 2013 je jedním z nejužitečnějších, jež během svého působení v roli hlavy státu učinil (upozornění: amnestie se nedotkne žádného z chráněnců spolku Šalamoun). Denně Česku ušetří přes šest milionů korun. Jo, kdyby to bylo naopak, to by se děly věci..

Inu, žili, byli jednou dva prezidenti Vaškové, ale jen jednomu z nich, a nebyl to Klaus, nezbedný spolubojovník z disentu řekl veřejně před televizními kamerami: “Vašku, ty jsi prase“…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135