A kde se měli Měsíčci scházet než ve Stonehenge, co leží sice v Anglii a je to stavba nejspíš z pravěku, ale nikdo neví, kdo a proč ji postavil. Někdo, si ji spojuje s mimozemšťany, někdo jiný s obřady keltských drujdů. Režisér Janák s dvanácti měsíčky Boženy Němcové… Scházely jen tři oříšky a opravdový princ…

Nechyběly zato ani jízdy na saních, zlobu všemocného Mrazíka nahradily rošťárny dvanácti měsíčků. A tradiční ruskou „děrevňu“ nahradil rožnovský skanzen. Jen jsem čekal, když začne pohádkový Karel bruslit jako v muzikálu na ledě. Marně režisér pohádku natahoval, víc než dvacetiminutový příběh Němcové z toho nešlo vytvořit. Jen jsem ještě očekával, když macecha „úkolovala“ Marušku, že vysype hrách a popel, aby si s ním poradilo hejno holubů…

A také jsem čekal Ivetu Bartošovou a Karla Gotta. V roce 1998 totiž Iveta nazpívala roli Nastěnky pro muzikálovou lední show Mrazík a zúčastnila se uvedení této pohádky ve velkých městech České i Slovenské republiky. Jak již napsal ve svém blogu Přemysl Čech, ani já nejsem kritik, abych kritizoval, nicméně po hodně letech jsem se zvědavostí v srdci včera usedal v podvečer k televiznímu přijímači, abych shlédl „moderní“ zpracování klasické pohádky O dvanácti měsíčkách“. A stejně jako on jsem kolem půl deváté jsem s rozpaky televizi zase přepínal.

Rovněž jsem při sváteční večeři prohlašoval, že už konečně uvidím něco jiného, než pořád toho ruského Mrazíka. V samém závěru mi příjezd Karla s Maruškou po svatebním obřadu něco moc nápadně jako panu Čechovi připomínal. Nebudeme si nic nalhávat, byl to Mrazík jak vyšitý. Narodil jsem se a mládí prožil nedaleko rožnovského skanzenu, tak jsem byl vděčný, alespoň za jeho půvaby…

Jak sa praví u nás na Valašsku: „Každé ráno si pročtu seznam 50ti nejbohatších lídí na světě. Když tam nejsu, idu do práce. V životě je dobré sa pro neco zapálit.  V krematoriu už je pozdě! Štěstí přeca nezávisí na penězoch.  Ale v limuzíně sa bečí líp než v autobuse..!“

Nejvíc mě mrzí, že nejlepší herečka – Maruška, jinak Marie Majkusová, musela doplatit na to, že byla obsazena zrovna do nepříliš vyvedené pohádkové slátaniny. Kdo to ale mohl tušit…? Byla svá, nikoho nekopírovala, prostě jediná originál hvězda na nebi plném vyhaslých meteoritů…

Současnost je plagiáty narvána, vznikají muzikály podle klasiků, aniž by si dnešní rychlokvašní autoři sami lámali hlavu nad vymýšlením námětů či příběhů. Proč, jsou tady přece velikáni jako Viktor Hugo, Alexandr Dumas, Dostojevský, Tolstoj, Shaw, Friedrich von Schiller a další. Tak vznikla Angelika, Dracula, Jack Rozparovač, Johanka z Arku, Dáma s kaméliemi, Kleopatra, Kat Mydlář, Krysař, Monte Cristo a další a další „vykrádačky“ po česku…

Inu, stačí si počkat, až po úmrtí autorů uplyne pár desítek let, po nichž zanikají autorská práva a pak se to rozjede…

PS: A ještě něco o vkusu průměrných českých diváků, u níchž ve čtenosti vede bulvár a ve sledovanosti jihoamerické telenovely… „Nejsledovanějším pořadem Štědrého dne byla pohádka Dvanáct měsíčků, uvedla v úterý Česká televize. Na programu ČT1 sledovalo premiéru filmu režiséra Karla Janáka od 19:00 hodin 2,36 miliónu diváků, tedy 60 procent všech dospělých u televize…“ Když se zpívá …”Zas čtyři roky v prdeli…“ a kejklíř Žito vyhrožuje…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135