Že Mišál bojuje za svobodu Palestiny, co je na tom špatného? Takových Mišálů už ale svět poznal; Gottwaldem počínaje, přes Guevaru, Castra, Pol Pota, poručíka Callleyho v My – lai, Maa, Beriju a další. Jedni tvrdili, že jsou to bojovníci za svobodu, jiní je nazývali teroristy. Vyberte si. Mišál je zkrátka novodobý Hitler, co sice nezabil šest milionů Židů, ale „konečné řešení židovské otázky“ už má dávno zpracované. „Nebuďte zbabělí, Abbási, neškemrejte u OSN o samostatnost Palestiny po boku Izraele. Na to nikdy nepřistoupíme….“ znělo z Pásma Gazy. Předváděl se nedávno Haníja, včera zase Mišál… Kdo z koho…?

Kdo dnes Mišálovi, kromě teroristů z Pásma Gazy uvěří? Napřed tvrdí, že vůdcem Hamasu nechce být, pak ale koná v úplně jiném duchu. Součástí jeho taktiky a strategie je i znenadálý „odpor“ vůči syrskému prezidentovi. Prostě se chce zalíbit vůdcům tzv. arabské revoluce, včetně Islámského bratrstva v Egyptě. Je jako korouhvička, která jen vyčkává, kam se otočit… A všichni vědí, že v Sýrii je tzv,. opozice tvořena žoldáky z více než třiceti islámských zemí, sympatizujících s pohrobky al-Kájdy… Vláda Palestinské správy premiéra Fajjáda, loajální k předsedovi autonomie a Fatáhu Mahmúdu Abbásovi,  schválila v roce 2005 dalši “útlumový” antihamasovský program, v němž hraje prim zákon proti praní špinavých peněz. Chtěl tím zastavit financování Hamasu ze zahraničí. Ten už obsadil Pásmo Gaza a zadarmo tak získal i tisíce automatických pušek M16 a Kalašnikov, spoustu dělostřeleckých granátů a raket, včetně velkého množství výbušnin, nášlapných min, tun munice i spousty ozbrojených džípů a transportérů. Ty Fatáhu v průběhu uplynulých let v rámci “oselských” dohod dodaly Egypt, USA a Izrael, aby si jeho policie udělala sama pořádek s teroristy.

Mluvčí Hamasu před časem trval na své filozofii čistek a potvrdil svoji výzvu k zavraždění všech vedoucích představitelů Fatáhu, které označil za „psy, poslušné svých izraelských pánů.“ Rozšiřoval seznam se jmény několika desítek vedoucích představitelů Fatáhu, které má za přisluhovače amerického satana a za spiklence USA, s cílem svrhnout Hamas. První z předáků Fatáhu už byli popraveni, i když se skrývali třeba v Egpytě a převlékali se za ženy… Není to tak dávno, kdy těžké boje propukly v Gaze, kde Hamas udeřil na klan spojený s rivalským Fatáhem. To vedlo k přílivu uprchlíků z řad Fatáhu do Izraele. V bojích zahynulo devět osob – 3 z Hamasu a 6 z Fatáhu – a dalších nejméně 88 bylo zraněno. Izrael otevřel hranici s teroristickou entitou Pásma Gazy pro prchající čelné představitele Fatáhu a přijal řadu zraněných… Dnes je vše jinak, jako všude; blíží se přece volby…

Pan Novotný se asi spletl, ale co Zdeněk Lokaj, publicista, co se specializuje na Blízký východ? Ano, je to ten samý Lokaj, jak příznačné to příjmení, co byl v konvoji se směšným pokryteckým názvem “Freedom Flotilla” o šesti lodích, co 31. května 2010 neuposlechla výzev izraelských plavidel, aby změnily kurs a místo do Gazy, odkud palestinští ozbrojenci ostřelují Izrael, vyložil humanitární pomoc v izraelském přístavu. Tam měl být prohlédnut a dopraven do Gazy po zemi. Bezpečností opatření; množství zbraní už podobně docestovalo do Pásma Gazy, včetně sebevražedných atentátníků. Lodě odmítly tuto nabídku a tak došlo k zásahu. Na palubách lodí byli reportér ČT Petr Zavadil, kameraman Jan Línek, nezávislý novinář Zdeněk Lokaj a filmař Alexandr Vojta. Takzvaní humanitární aktivisté čekali na izraelské vojáky s noži, řetězy, železnými tyčemi, sekerami a dalšími zbraněmi. Někteří dokonce už před plavbou oznámili, že odjíždějí zemřít mučednickou smrtí…

Mezi šesti stovkami „dobrovolníků“ bylo 30 Jordánců, 16 Kuvajťanů a další aktivisté z Pákistánu, Indonésie, Azerbajdžánu, Malajsie, Alžírska, Maroka, Mauretánie, Ománu, Jemenu a Bahrajnu. Co ty všechny jmenované národnosti spojuje? Všechny vyznávají islám. Kromě dvou pracovníků ČT – pány Zavadila a Línka, jimž nešlo (doufejme) o islám, ale pouze a jen o „objektivitu“. Na veřejných tiskových konferencích v Turecku v uplynulých letech zástupci IHH agitovali pro Hamas a jeho strategii, včetně ozbrojeného boje proti Izraeli. Plavbu spolufinancoval palestinský Arab Jasser Kašlak, obchodník ze Sýrie: „Nenechte se pomýlit umírněnými arabskými vůdci. Mír s námi není možný. Naše děti se do Palestiny vrátí. Izraelci nemají právo na existenci.“ To jsou jeho slova pro TV Al-Manar, kterou provozuje v Libanonu teroristický Hisb´allah. Opravdu mírumilovný muslim na humanitární lodi do Gazy. Kolik ještě podobných lodí bude Izrael obtěžovat svými řízenými provokacemi?

Exilový vůdce Hamasu Mišál včera uvedl, že Hamas je připravený zaplatit za palestinskou jednotu jakoukoli cenu. Prohlásil, že si přeje vznik nezávislého státu Palestina v Předjordánsku i v Pásmu Gazy, jehož hlavním městem by byl Jeruzalém. Jde mu o stát bez židovských osadníků, který se nevzdá jediné pídě země. Příkázal Fatáhu: Zrušíte dohodu s Izraelem o jeho právu na existenci…! Pan Lokaj musí být velmi důvěryhodná osůbka, když může dělat rozhovor přímo s Mišálem, nejhledanějším teroristou světa. To musí být prostě třída… Kam se na něj hrabu; já – nevzdělaný havíř…

Závidím mu hlavně jeho žaludek. Což tak třeba „Jack rozparovač“, bohužel, pozdě, a se „spartakiádním vrahem“ už zase hovořil Josef Klíma… Ne nadarmo se ke slovu „lokaj“ nalázá spousta nelichotivých synonym. Lokaj se prostě nezapře, ostatně dalšími, kdo podporují Palestince, jsou mj. Uhl, co ošulil Svobodnou Evropu se zabitým studentem Šmídem, alias Růžičkou, resp. Zifčákem, Kavan, co už na sněmovním výletě s Vlčkem na Blízký východ sám jednal s Hamasem, a další tvůrci české levice. Byl také jistý Jahja Ajáš, který stál za celou řadou bombových teroristických útoků. Známý byl především svým „uměním“ sestavovat bomby. Pak mu jeho „dobrý“ kamarád přinesl nový mobilní telefon, co Mosad naládoval výbušninou a bylo to… Pan Lokaj musí být proto persona důvěryhodnosti. Ale, kdo by se divil – Mišál brzy vyžene Izraelce a po vzoru Arafata získá Nobelovu cenu míru. A to pak bude teprve rozhovor…

A do toho figurka OSN; Pan Ki-mun. Není to tak dávno, kdy prohlásil, na rozdíl od svých dřívější proklamací o slávě nezávislého státu Palestina, že by naopak Palestinská správa neměla pokračovat ve svém plánu stát se 194. členským státem Organizace spojených národů. Nyní, když byla „Palestina“ přijata do UNESCO, mělo by se vedení autonomie s tímto úspěchem spokojit. Nic jiného „nebude prospěšné pro Palestinu a nebude prospěšné pro nikoho,“ uvedl Pan Ki-mun na setkání skupiny průmyslových států G-20 v Cannes.

Proč tento šokující zvrat? Za vším hledej peníze. Jde o finanční následky přijetí „Palestiny“ do UNESCO. USA a Kanada totiž na to konto zastavily své financování organizace. Najednou tak došlo k propadu v operačním rozpočtu UNSCO takřka o třetinu. Nikdo se nehrnul USA zastoupit, takže ze dne na den schází 64 milionů dolarů, které měly Spojené státy tento měsíc do rozpočtu UNESCO poslat. O další dva miliony UNESCO přijde tím, že rovněž Izrael zastavuje placení svých příspěvků. Pan Ki-mun ve svém “obratu” uvedl, že naopak jakékoliv další úsilí Palestinské správy o zakotvení v organizacích OSN jako nástroje k mezinárodnímu uznání státu, který chce zřídit v Judeji, Samaří, Gaze a většině Jeruzaléma, „by mělo dopad na život milionů lidí, kteří dále nebudou dostávat finance na své potřeby a budou trpět kvůli akcím Palestinců.“

Teď se podívejme, co to chtěl Abbás uznat. Měl na mysli stát, v němž de facto i bez Izraele probíhala občanská válka. Fatáh kontra Hamás. Ten první ovládá “záhumenek” Palestinské správy v Judeji a Samaří, tam před nedávnem zatkl stovky příslušníků a vůdců Hamásu a uzavírá podniky, školy a instituce s Hamasem spojené. Ten má ovšem v moci Pásmo Gazy. Proto nakonec mohlo hypoteticky dojít jen ke vzniku místo tolik oplakávané Palestiny dvou ministátů – Fatáhstanu a Hamástanu…

“Nyní vás sionisté chrání, jakmile však ochrana sionistů skončí, naši lidé z Hamasu vstoupí do vašich ústředí a vykopnou vás,“ tak před pěti roky vyhrožoval šéf Hamasu Chálid Mišal v prohlášení, určeném silám Palestinské správy v Judeji a Samaří. A právě to je největší problém při humbuku, jenž Abbás rozpoutal svým požadavkem. Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy jsou od sebe vzdálené zhruba sto kilometrů. Jakým koridorem přes izraelské území by byla takto rozdělená Palestina spojena…? Co by řekl asi Mišál, na takovou podobu svého hájemství, pane Lokaji v cizích službách…?

Inu, prezident Abbás si svým Pyrrhovým vítězstvím v OSN zřejmě vykopal hrob. A s ním i celá Evropa, co se může těšit na příliš 80 milionů muslimů, jak to předepsal program EUROMED pod taktovkou EU… Alláhu Akbar… A nyní unikátní rozhovor s teroristou číslo jedna, po likvidaci bin Ládina… To bude teroristická ňamka…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135