Jejich odchod provázely spekulace médií o tom, zda a co jim za to bylo nabídnuto. Fuksa od ledna 2007 do května 2010 zastával funkci prvního náměstka ministrů financí Miroslava Kalouska (nyní TOP 09) a nestraníka Eduarda Janoty. Krátce po zvolení do Sněmovny v květnu 2010 byl jmenován ministrem zemědělství, kterým byl do svého odvolání loni v říjnu.

A pak pan Fuksa na Primě a už jako ministr zemědělství naznačil možnost lepšího života našich zemědělců, spočívajícího v zakládání družstev. Což by byla ideální pomoc českým zemědělcům a potravinářům. Že by oživení tajemníka KSČ Pláteníka z „Okresu na severu“…? A pravnuk Honzíka Hamrů by tam mohl dělat ředitele… Jeden z politicky slepých je i Ivan Fuuksa.

Proto; hlasuj, hlasuj, vykrůcaj, len mi vládu nezrůcaj… Pan Marfy by věděl, co na to říct: „Hodinky jsou vodotěsné až do té doby než se ponoří do vody…“ Pokud by sledoval průběh zmíněného sněmu, možná by dodal: „Nikdy se nepři s blbcem. Někdo by se nemusel všimnout, že je mezi vámi rozdíl…“ O tom by měli přenejmenším přemýšlet Tluchořovi boys. A vzpomenout si na slova Karla Čapka: „Kdo jednou zradil, zradí podruhé“…

Pak přišel sjezd ODS. Dlouho byl jediný kandidát na předsedu Petr Nečas. Pár hodin před koncem se přihlásil Ivan Fuksa. Dost ve svém čteném projevu nudil. Proto jako protikandidát Ivan Fuksa, jeden z Tluchořových zrádců, pardon, rebelů, neuspěl. Petra Nečase podpořilo deset krajů, nemohl se opřít o hlasy z Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje. Počty to byly a jsou snadné; skoro dvě třetiny delegátů z Česka si položilo pragmatickou řečnickou otázku: Co by se stalo, kdyby Nečas prohrál? A sami si ihned odpověděli, že neúspěšný předseda ODS končí též jako premiér a s ním i jeho vláda.

A všechno začalo tak pompézně. Americký radar v Brdech zachrání tuto oblast, kde jen lišky a Klvaňa dávali dobrou noc. Miliardy a sliby létaly jak rakety Persing… To bylo slibů, obhajování a vysvětlování za nemalý peníz, vášnivých demonstrací pro a proti. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce 7. října 2007 vyplynulo, že z českých i evropských zdrojů by do Brd, kde Američané ještě chtěli umístit radar protiraketové obrany, měla jít asi jedna miliarda korun, řekl náměstek ministra financí a předseda Komise pro rozvoj Brdska Ivan Fuksa.

Podle něj ministerstvo financí vyčlenilo asi 200 až 250 milionů korun, zbytek by měl jít mimo jiné z evropských fondů. “Přestože existuje několik obdobných regionů, tento si to skutečně zaslouží,” uvedl. Podle něj je Brdsko srovnatelné s regiony, které bylo třeba obnovovat po pádu železné opony. “Dokud tyto lokality nebudou bezproblémově dostupné, tak soukromý sektor tam nepřijde,” dodal.

Vláda tedy postavila do čela Komise pro rozvoj Brdska Ivana Fuchsu. byl spolupracovníkem “mluvčího radaru” Tomáše Klvani. Orgán má určovat podobu investic, které budou směřovat do brdského regionu, bez ohledu na to, zda tam Američané nakonec raketovou základnu postaví. Nakonec to byla pro brdské obce na rozvoj zanedbaného regionu miliarda a čtvrt – 600 milionů měly dostat plzeňské obce, 400 milionů středočeské a 250 milionů by spolkly opravy silnic.

Co to znamenalo pro starosty obcí? Ti museli nechat podrobně rozpracovat návrhy projektů a odevzdali je vládě. Ani tyto projekty nebyly zadarmo. A obce měly své dlouhodobě zanedbané záležitosti – rozbité komunikace, chybějící chodníky, nedostatečnou kapacitu ve školách… Dlouhé seznamy požadavků na nové kanalizace, vodovody, plynofikace, rekonstrukce komunikací, ale i na opravy škol a školek, obecních úřadů a dalšího obecního majetku vznikaly ve dvacítce obcí, které leží v nejbližším okolí lokality uvažované pro výstavbu americké radarové základy v Brdech. Spálené Poříčí, Struhařice, Lipnice, Rožmitál pod Třemšínem, Strašice, Nezvěstice…

Mnohým hrozí bankrot? Rozkopaná plynofikace a další stavby na dluh. Kdo to zaplatí? Asi nikdo, ale naštěstí; jinak by to zase museli zatáhnout daňoví poplatníci. A těch skoro 141 tisíc státního dluhu jim snad už bohaté stačí… Ovšem, situace se prudce změnila, Topolánka vystřídal Fischer a brdské obce, co si už začaly stavět kanalizace či plynovody a kdovíco ještě, jsou teď v rozpacích. Dostanou slíbené peníze nebo ne…?

Inu, jeden z „poctivců“, co se čestně vzdali poslaneckého mandátu, je už za vodou. O pana Šnajdra z VZP či dalšího bakaláře Tluchoře se též bát nemusíme, že by skončili pod mostem…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135