Komunismus Okamura popsal jako „nejdemokratičtější systém, který svět poznal“. Ve smyslu komun, které například budovali komunardi v revoluční Paříži v 19. století. Komunismus v jejich pojetí spočíval ve svobodném federálním sdružení obecních komun, společenství svobodných a rovnoprávných lidí, kde už tehdy měli hlasovací právo všichni. Komun, v nichž žijí dodnes američtí indiáni, kde společně hospodaří a dělí se skutečně podle potřeb,“ uvedl Okamura, který napsal už desítky veleúspěšných blogů, ale ani jeden, v čemž by se zmínil o úžasných komunistech. No jo, tenkrát ještě nebylo po volbách….Tomio Okamura

Okamura udělal z KSČM demokratickou legální parlamentní stranu, která nikdy nestála za „miliardovými zlodějinami jako většina vládních stran“ a která se snaží demokratickou cestou dospět k socialismu. Strana se podle něj dostatečně distancovala od předlistopadového režimu. Ve svém blogu jsem mj. napsal o tom, jak jde Tomio na ruku všem kritikům českých nešvarů, Romy počínaje, přes zákaz heren a byrokracií konče. Bylo před volbami, netušil, že málem zvítězí komunisté, takže o nich ani slovo. pak volby skončily a Okamura cítí, že by mohl dostat hlasy i od nich, tak jsou najednou nejdemokratičtější stranou…

Ale také ví, že 80 procent českých voličů nesnáší cikány. Tak se pustil do „nucených prací“ A prý je třeba chytat Romy za ruku při krádežích. Nucené práce? Už nejste v Japonsku, pane Okamuro. A kdo nechytá romské čorkaře za ruce? Proč tedy máme málem nejvíc vězňů v EU a  Romové tvoří asi 60 procent uvězněných. Tuto prázdnou demagogii potvrzuje i následující, naprosto dokonalá frázovitá pastička pro voliče: „Nezapomeňme používat tři slova: dobrý den, děkuji a na shledanou a bude nám všem na světě lépe!“

Je to pravda? A ještě bych přidal slůvko: soudruzi… Samozřejmě, pravda tu je, ale pěkně po česku demagogická. České potíže s Romy jsou jen procházka višňovým sadem proti atentátům islamistů ve Francii, Británii, Španělsku, Rusku či Číně. A to, že do heren nechodí všechny romské děti, jaksi zapomněl. Hantýrka několika šoumenů, výkvětu české demagogie; Vandas, Landa, Sládek i Okamura, který též zdůraznil, že nucené práce zdaleka nesmí být jen nějakým zametáním nebo kopáním. Jen tak prý Romové získají pocit odpovědnosti. Jak objevit Ameriku. Tohle už dávno říkal i Patrik Banga z Gipsy.cz, admin blogu iDnes. A též spisovatel Josef Škvorecký, když mi vysvětloval nešvar zvaný miltikulturalismus a kanadské podlézání OSN bezplatným pobytem exodu Romů.

Josef Škvorecký… Snímek Břetislav Olšer

A teď na dojemnou notu. Češi jsou citliví a milují charitu. Tomio o tom víc. „Byl jsem nařčený z populismu, že chci zakázat herny,“ říká. „Zakázat je nechci kvůli své popularitě – ale třeba kvůli panu Kučerovi ze Svitav, zemřel poté, co syn prohrál v automatech celý dům, pekárnu, restauraci a dvě herny. Bez domova a v bídě se octlo několik rodin. K tomu nejde mlčet.  Chtít zákaz heren v kraji, kde firma Synot a herny zaměstnávají řádově tisícovky lidí, to je šílenství, uznávám, ale ne populismus. Takovou blbost si může myslet jen politolog nebo politický komentátor….“ rozepsal se Tomio. Pateticky tvrdí, co chce v senátu změnit a proč tam jde.

Na co český volič též slyší? Požadovat hmotnou a trestní odpovědnost politiků v exekutivě, ministrů, hejtmanů, starostů bychom našli ve svém okolí tisíce. Není to populismus, ale nutnost, bez které se neposuneme dál. Každý z nás musí být zodpovědný za své činy a každý, kdo spravuje veřejné peníze nebo rozhoduje o bytí či nebytí druhých, musí být za svá rozhodnutí odpovědný. To jsou mi ale krásná slova. Zatímco dnes senátoři hlasovali, čerstvý senátor Okamura rozdával rozhovory japonské televizi…

Pan Achenbach Šimon mi dal pěkně do těla, jsem zvědavý, jak tento a jiní komunistobijcí budou reagovat na Tomiho blog o „nejdemokratičtější straně“ v Česku. A pan Zdeněk Žíkovecký ho doplnil. Konečně pochopil, proč Břetislav Olšer píše ty své ódy na Čínu a její režim čtvrté cesty, místo aby se zastal okupovaného Tibetu – každý kdo se vysloví pro něco dobrého, slušného nebo morálního, zařadí se tím přece mezi prázdné demagogy a patetické populisty….

Takže, já jsem demagog, ale komunisty do nebe vynášející Okamura je svatý muž, srdnatě bušící i do jiných zlořádů naší společnosti, která ho miluje. Jak otevřený, odvážný a bystrý mladý muž, co přece nezažil rodinnou lásku, ale ústrky v dětském domově, a jak dokázal zbohatnout poctivou prací. Po Romech je v Česku též významný problém s byrokracií. Sotva Okamura napíše, že u nás extrémně narostla byrokracie během posledních několika let, je úžasný borec. Dalším, neměnícím se problémem, je neserióznost obchodních partnerů. Nulová platební morálka, neloajalita zaměstnanců. 

Skoro Okamura za mlada… Snímek Břetislav Olšer

Kdože to je, ten 40letý Okamura, který nás dojímá svým pohnutým dětstvím? A americkým příběhem, jak z čističe bot se zrodíl v zemi neomezených možností miliardář. Narodil se v Tokiu, kam se jeho maminka po svatbě s Japoncem z velice známé a bohaté rodiny v roce 1966 přestěhovala. Do tehdejšího Československa přicestoval poprvé, když mu bylo šest let. Jak z odstrkovaného a handicapovaného dítěte může vyrůst skvělý člověk a dobrý obchodník. Každý se však musí přičinit sám a jít pevně za svým cílem, říká Tomio tajný recepis, co vždy spoléhal jen sám na sebe a to se mu plně vyplatilo. Dal si záležet, aby všichni znali jeho životopis, hlavně jak trpěl v děcáku… Bla, bla, bla…

V první řadě je důležité, jak pateticky oblbnout lidi žvaněním, že důležité je mít své touhy a přání, za kterými se vydáme a pokusíme se je splnit. Buď sami, nebo s pomocí opravdových přátel a rodiny. Horší fráze, klišé a floskule jsem dlouho nečetl. A to občas čtu i po sobě. Lapidárně řečeno; otevřeš konzervu, vyleze Okamura…Má ale dvojníka. V silných slovech i v popularitě. Předseda strany Věci veřejné Radek John se před dvěma roky stal s 61procentní podporou suverénně nejpopulárnějším politikem v Česku, i když do Sněmovny kandidoval poprvé. Nadchl svými principy ekonomického programu Věcí veřejných; dosažení vyrovnaného rozpočtu, splnění Maastrichtských kritérií, zabránění dalšímu nezodpovědnému zadlužování či zahájení důchodové a zdravotní reformy. Byl ve svazáckém časopise “Mladý svět” redaktorem. Šéfredaktorka “Mladého světa” Olina Čermáková byla manželkou nejvyššího cenzora – předsedy Úřadu pro tisk a informace….a tak dál… Kdepak dnes zakotvil John…?

Inu, třeba se Tomio po vzoru pana Paroubka spojí nejen s komunisty, ale i s Mimozemšťany, jen aby nakonec nespáchal harakiri, náš Japoneček malý…

http://zpravy.idnes.cz/okamura-haji-komunismus-08d-/domaci.aspx?c=A121120_212117_domaci_jj 

http://olser.cz/3218/levicakem-snadno-a-rychle-aneb-rychlokurs-blbosti%e2%80%a6/

http://olser.cz/1758/uz-zase-lzou-podvadeji-lidi-a-mazou-vsem-jen-med-kolem-huby/

http://okamura.blog.idnes.cz/c/304478/Zase-tu-beha-strasak-komunismu.html

http://olser.blog.idnes.cz/c/298477/Tomio-a-americky-sen-z-prodavace-popcornu-senatorem-i-prezidentem.html 

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)