„Napřed jsem si otevřel úplně prťatou hospůdku, co byla neustále začouzená. Nejedlo se, ale jen čepovalo české pivo, měsíčně až tři sta sudů. Hostům však k úplně spokojenosti chybělo jídlo…“ vzpomíná Rastislav. Šťastné náhody chodí asi zásadně ve dvou: Jeden ze štamgastů byl kuchař a prohlásil, že bude třeba vařit zadarmo, protože skvělé české pivo si zaslouží něco chutného k jídlu… Napřed doma vařil guláš, který Rastislav ohříval v hospůdce v mikrovlnce. Následně se začalo vařit v restaurační kuchyni a pak už to chtělo něco většího a ještě většího, až si pronajal báječné restaurační prostory, v nichž už byla kuchyně a to ryze česká…

Ilustrační snímek Břetislav Olšer

A to už se mi vybavil kamarád Kurt Lanzer, co se vystěhoval do Izraele z Ostravy, když přežil bojovou cestu se Svobodovou armádou z Buzuluku, přes Duklu až do Prahy, Kurt s láskou vzpomínal na chvíle, kdy za ním na dovolenou přiletěla jeho maminka, co mu vyvařovala zásadně nekošer jídla – svíčkovou, vepřo-knedlo-zelo, guláš a jiné pochutiny, jež Kurtovi v konzumaci zakazovaly zásady judaismu.

Stejně prolomil „kuchařské ledy“ i Rastislav Pechr a začal svým hostům, většinou českým Židům, číšníkům a krupiérům z kasín v Ejlatu, připravovat vepřová kolena s křenem, svíčkovou nebo jiná jídla na bázi mléka a masa. Nečekaně se však objevil problém; v Izraeli je k dostání pouze hladká mouka, když české kynuté knedlíky potřebují zásadně mouku polohrubou. Tak se stávalo, že tyto „hladké“ produkty rychleji tvrdly, takže si je gastronomických zásad neznalí hosté přizpůsobovali k obrazu své chuti a natírali si je gulášem, aby je poté jedli jako speciální knedlo-gulášový chlebíček, České pivo dnes mají za 24 šekelů, tedy skoro za 120 korun…

„Dnes mám šestnáct zaměstnanců, mezi nimiž jsou jen dva Čecho-Slováci – já, Slovák narozený v Bratislavě, a servírka Veronika Borstein ze Znojma. Kuchaře mám z Jihoafrické republiky, což by svádělo k dojmu, že může za malé faux pas, které nastane v nejbližších dnech v Little Prague, kdy budeme mít lovecká jídla. A jelikož v Izraeli není srnčí, nahradí ho náš speciální kuchař z Ministerstva zahraničí ČR Radek Příhonský masem pštrosím. Přiletí už v pátek… Kromě Malé Prahy mám ještě další dvě provozovny kolem Tel Avivu…“

A další věc, která není sama sebou; když jsem byl v roce 2003 v Izraeli na mimořádných volbách a setkal se s Arielem Šaronem, existoval v Tel Avivu ještě bar Pelikán, který provozoval jemenský Žid a barmanku mu dělala Monika ze Znojma… Také tento bar byl otevřený i v sobotu. Tel Aviv a Haifa mají zkrátka vůči šabatu dosti liberální vztah. Proto ani Little Prague nevzrušuje páteční podvečerní siréna, jež oznamuje začátek svátku svátků. Navíc se v Jaffě ozývá z playbacku magnetofonová nahrávka, přičemž ale předstírá, že je na jeho ochozu snaživý muezzin, co „naživo“ svolává muslimy k jedné z pěti denních modliteb…

A co bude na jídelníčku? K současným jídlům přibude např. jako studený předkrm králičí paštika s brusinkami, králík, vepřový bůček, vepřové nohy, to vše vylepšené novým kořením, bobkovým listem, pepřem, solí, k tomu bude i mrkev, celer, petržel, cibule, česnek, červené a bílé víno, bramborový škrob, cukr, želatina plátková… Chybět nebude ani zapečená topinka s pikantní zvěřinovou směsí, masový ořez – pštros, králík, hovězí, cibule, rajčata, paprika, rozmarýn, tymián, petrželka…

„Gruntem též u mě budou polévky; zvěřinový vývar s celestýnskými nudlemi a zeleninou, zvěřinová gulášová polévka z pštrosího masa: Budou též saláty; mj. z konfitovaného králičího masa s hruškami a medovo-hořčičným dresinkem. Hlavním jídlem pak bude zvěřinové ragů z pštrosa, se zeleninou a bramboráčky, králík na smetaně s brusinkami a žemlovými noky, králičí zadní stehna, zvěřinový steak z pštrosa, s houbovým ragů a bramborovo-hráškovou kaší a též kýta z pštrosa…“ útočí na mé chuťové buňky Rastislav. A pak přidá k tradičním švestkovým knedlíkům i lívance s lesním ovocem, parfet ze švestek s pošírovanými švestkami ve višňovém likéru…

Inu, také štěstí někdy nechodí po horách, ale i po lidech; stačí se ocitnout v pravou chvíli na správném místě v Tel Avivu…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)