Vrtošivý stařík a stařičký mocnář, aneb Když závist nedá lidem spát

25. Říjen, 2008 – 8:41

Pan prezident Václav Klaus si už vysloužil bezpočet přezdívek, většinou pejorativních. Když ho někdo tituluje posměšnými přízvisky, které se bezprostředně váží k výkonu jeho politické, resp. prezidentské funkce, mávnu rukou; jako známá veřejně činná osobnost si musí na různé ironizující výpady zvykat.

Rovněž prezident Václav Havel se musel smířit s tím, že ho jeho disidentský kolega a můj spolužák Petr Cibulka z Brna veřejně z očí do očí otituloval: „Jsi prase, Vašku!“

A Vašek byl natolik shovívavý, že z toho nedělal žádnou aféru a vše se pro Cibulku obešlo bez trestního oznámení pro urážku hlavy státu.

Pokud však David Rath nazve profesora Klause „vrtošivým staříkem“ a jeho stranický šéf Paroubek zase „staříčkým mocnářem“, jsou porušeny už slušnost i úcta k člověku, k jeho věku a nesporným úspěchům, které se v Česku, bohužel, neodpouštějí…

A tyto dobré mravy by se měly všeobecně dodržovat, ať ve vztahu k obyčejnému důchodci z Vysočiny či k politické superstar v letech. Dají se ovšem též pojmenovat jako bezmezná žárlivost a závist.

Jiná věc je karikatura či satirický bonmot, jiná věc je cílená urážka. Navíc prezident Klaus přes svých 67 let a totální endoprotézu kyčelního kloubu by po své rehabilitaci ještě korpuletního šéfa socialistů a jeho pobočníka pořádně prohnal po tenisovém kurtu, při turistických túrách i při jiných ryze mužských „bojových“ akcích.

Při svém blížícím se sedmém křížku a skvělé paměti by si jistě hravě poradil také s jazykovými znalostmi obou pánů, když sám zvládá dokonale několik světových řečí. A ani se svým IQ by zřejmě nenašel v tomto souboji rovnocenného partnera.

Rovněž jeho averzi vůči EU nahrává i Sarkoziho velikášství posledních dnů, kdy chce Česko vyšachovat z evropských pravomocí jen proto, že ještě nemá zavedeno euro. 

Navíc projevil nadčasovost svého myšlení také v oblasti globálního oteplování, mimochodem, není zdaleka sám; v USA už podepsalo přes 20 000 renomovaným vědců chartu – tzv. antikjoto…

Tolik obemílaný problém s oxidem uhličitým je totiž nepodstatný vzhledem k jeho obsahu 0,039 objemových procent v ovzduší. Zato vodních par, stejně rizikovému skleníkovému plynu v naší atmosféře, je všude kolem nás až tři procenta.

Takže poměr mezi industriálním chováním lidstva a účinky přírody je asi padesátkrát vyšší na straně moří, oceánů i pralesů a rýžových polí, které všechny „vydechují“ mimo jiné i vodní páry.

Lidstvo tedy může svou činností asi za deset procent oxidu uhličitého, zbylých devadesát procent je z přírodních zdrojů. Snížení lidského příspěvku o deset až padesát procent nemůže mít zásadní vliv na změnu klimatu, což je také závěr Václava Klause …

Proto pánové všech možných světonázorů, přesvědčení, vyznání a rasy, hlavně slušnost a úctu k šedinám osob, jimž jste ještě i pro svůj mladý (relativně) věk nedorostli ani k pověstným kotníkům…

Dokážete si představit, jaký bude nejen váš intelekt v sedmašedesáti letech? Budete mít za sebou státnické funkce nejvyššího kalibru úměrné svému vzdělání jako prezident Klaus…?

Fackovací panák David Rath má nyní o čtyřiadvacet roků míň, než Václav Klaus, a ještě nepřekonal svoji pubertu. A když se narodil sexy mozek Jiří Paroubek, přestože má nyní mladičkou ženu Petru, mladší o 21 let, měl už Vašík Klausů jedenáct.

Hrával tenkrát ve čtvrté „A“ pražské základky na Míráku a potom v Londýnské ulici se spolužačkou Pavlínou Filipovskou v Jiráskově Lucerně.

Tolik moje drzá moralitka, co jistě nikomu ze zmiňovaných pánů nepokazí chuť k obědu, natož aby tak učinilo mé poslední konstatování, že na rozdíl od Klause ani Rath či Paroubek ještě nezvládli umění, jak potlačit svoji ješitnost a sebestřednost tak mistrně, aby při tom nemuseli brunátnět…

Pohádky je konec a tak Jirka s Petrou a Davidem spolu žili spokojeně v sociální shodě, lásce a dostatku, a pokud nezemřeli, žíjí tak dodnes…

Reklama:
  1. 2 reakce na “Vrtošivý stařík a stařičký mocnář, aneb Když závist nedá lidem spát”

  2. S Vaším „Navíc projevil nadčasovost svého myšlení také v oblasti globálního oteplování, mimochodem, není zdaleka sám; v USA už podepsalo přes 20 000 renomovaným vědců chartu – tzv. antikjoto…“ a také

    „Tolik obemílaný problém s oxidem uhličitým je totiž nepodstatný vzhledem k jeho obsahu 0,039 objemových procent v ovzduší. Zato vodních par, stejně rizikovému skleníkovému plynu v naší atmosféře, je všude kolem nás až tři procenta.“
    bych si dovolil nesouhlasit. Těch 20.000 vědců je KDO, ODKUD, a JAKÉHO VĚDECKÉHO OBORU? Jednotlivé skleníkové plyny mají různý skleníkový efekt. Největší má metan. Nedají se srovnávat podle % jejich výskytu v atmosféře.
    Zdravím.

    od doktor v Říj 25, 2008

  3. To bych musel citovat spoustu nositelů Nobelových cen z oblasti chemie, fyziky, ekonomie a dalších oborů. Když si vezmete jejich seznam, máte odpověď na svoje otázky, kdo, kde, odkud a v jakém oboru. Myslím si, že každý průměrně inteligentní člověk musí nakonec, stejně jako já, dát profesoru Klausovi za pravdu. Procenta možná nevystihují celou podstatu problému, ale fakt, že příroda vytváří sama o sobě naprostou většinu skleníkových plynů. včetně metanu, bez zásahu člověka, je neoddiskutovatelný…

    od olser v Říj 25, 2008

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *