Dejme si povinné opáčko. Smlouva umožnila stabilní fungování menšinové Zemanovy vlády po celé funkční období 1998-2002. Ten balvan úlevy a vítězný pokřik Huronů byl slyšet padat z Milošova srdce až na Vysočině. Václav Klaus připomněl, jelikož mu očividně ponižující výměnek silně vadil, že se zapomíná na první opoziční smlouvu, co byla podepsána v roce 1996. Tehdejší koalice získala ve volbách 99 mandátů a Klaus se Zemanem uzavírali první opoziční smlouvu za přítomnosti prezidenta Václava Havla, který ji fakticky nadiktoval. Zeman dostal křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, Klaus místo premiéra…

Vládl po celé funkční období od července 1992 do července 1996. Koaliční strany měly ve Sněmovně většinu 105 křesel. Také v čele vlády vzešlé z dalších voleb stál znovu Klaus. Kabinet tvořily stejné strany jako v předešlém případě, ale měl ve Sněmovně pouze 99 poslanců. Tak se opoziční ČSSD zachovala jako kdysi ODS a vládu tolerovala. Ovšem pouze dva roky, po tzv. Sarajevském atentátu počátkem ledna 1998 vláda padla. Klaus dodnes tvrdí, že opoziční smlouva s ČSSD byla přímým důsledkem Sarajevského atentátu. Došlo k fatálnímu narušení politické scény, že při specifickém chování pánů Luxů, Pilipů a Rumlů v roce 1998 nebylo jiné cesty než opoziční smlouva. Mnohokrát řekl, že ji napsali pánové Ruml a Lux.

Vše proto, že ODS prostě nedokázala vysvětlit zvědavým médiím fantasmagorii, jež nebyla policií nikdy prokázána, proč stranu sedmi a půl miliony korun sponzorují Lájos Bács z Budapešti a Radjiv Sinha z Mauriciu, a už vůbec nebyla schopna adekvátně reagovat na novinářská zjištění, že jediný v úvahu připadající budapešťský Bács dávno zemřel a druhý údajný sponzor o České republice nikdy neslyšel. Byla to o něco lepší fáma, než jakou si vymyslel jistý Kubice, co ve své zprávě, kterou nechal pro své potíže s prostatou novinářům na stole Ivan Langer, napsal, že Paroubek je pedofil…

Po volbách z června 2002 vytvořila ČSSD koalici s KDU-ČSL a US-DEU. Kabinet měl ve Sněmovně těsnou většinu 101 hlasů. V jeho čele ale stál místo Zemana, uraženého ze zrady socialistů, jež mu překazili prezidentské volby, nový předseda sociální demokracie Vladimír Špidla. Ten v srpnu 2004 po neúspěchu strany ve volbách do EP rezignoval a na postu předsedy vlády jej nahradil stranický kolega a do té doby ministr vnitra Stanislav Gross. Ten působil v čele vlády až do skandálu kolem „křišťálového“ financování svého bytu. Od dubna 2005 do srpna 2006 byl konečně premiérem, hurááá –  Jiří Paroubek.

Moc se ale svého šéfování nenabažil; volební klání v roce 2006 skončilo, i přes počáteční výrazné preference socialistů, zásluhou Kubiceho zprávy patem mezi pravicí a levicí. Prezident pověřil ke vzteku Jirky sestavením vlády šéfa ODS Mirka Topolánka. Pro vyslovení důvěry kabinetu se totiž vyslovila i dvojice poslanců zvolených za ČSSD – Miloš Melčák a Michal Pohanka. Topolánkův kabinet pak vládl do března 2009, kdy mu byla na popud ČSSD vyslovena na popáté nedůvěra. Mohl za to Dalík, co chtěl po ČT, aby nevysílala reportáž o exsocanovi Wolfovi, dnes pravomocně odsouzeného za zpronevěru. Nepomohla už ani dvojka přeběhlíků – Melčák, Pohanka. Pro byli komunisté a dvojice poslankyň Strany zelených (Olga Zubová a Věra Jakubková) a občanští demokraté Jan Schwippel a Vlastimil Tlustý.

“Paroubek působí dojmem, jakoby ho poháněla neukojitelná chuť na politický chaos,” konstatoval komentář na webu Die Presse. Připomněl svržení vlády během předsednictví EU a nynější názorový obrat sociálních demokratů k předčasným volbám v ČR. “Paroubek je něco jako ztělesněná ‘neřízená střela’…“ Sestavením nové vlády byl na základě dohody demokratických parlamentních stran jmenován dosavadní šéf Českého statistického úřadu Jan Fišer, než mu uchmátl premiérské otěže Petr Nečas.

A Miloš Zeman nechal ČSSD svému osudu, založil si Stranu Práv Občanů ZEMANOVCI, objímal na Vysočině stromy, snil o pomstě a plodil svá moudra, aniž by tušil, že se některá jednou obrátí pro němu samému: „Prezident je v české politické džungli něco jako oleandr, okrasná rostlina. Já jsem ale masožravá rostlina s trny. To je dobré možná pro premiéra, ale ne pro prezidenta…“ řekl a dnes toho lituje.

Co nás to třiadvacetileté vyčerpávání vládními rošádami všechno stálo? Pod svícnem bývá největší tma, řekli si mnozí a brali, co nebylo přisvářeno. Připomenu namátkou jen pár kauz těch partají, které jsou všem známy. Diag Human – prohospodařeny 2 miliardy Kč, aktuální kauzy staveb tunelů v Praze v režii Pavla Béma – 10 miliard Kč, Gross – byty, akcie Stanislav Gross – 300 milionů Kč, internet do škol za vedení Eduarda Zemana – 884 milionů Kč, nucená správa IPB 2000 – 200 miliard Kč, sanace polostátních bank v 90. letech – 200 miliard Kč, Chemapol Group Junk – 16,5 miliardy Kč, Knižní fond Macek – 400 milionů Kč, liberecký šampionát v režii Magistrátu města – 150 milionů Kč, lehké topné oleje – 100 miliard Kč, rumová aféra – 60 milionů Kč, kamencové jezero u Chomutova – 750 milionů Kč, Konsolidační banka a Konsolidační agentura – 234 miliardy Kč, podpora na fotovoltaické elektrárny – 900 miliard Kč… příprava státních maturit – 280 milionů… A pak 11 milionů Wolf, zelený Drobil půl miliardy, odkloněných 18 melounů Kocourkem, pár krabicových milionů Davida Ratha, ozvučený Vondra, kakaový Kraus, Parkanové Casy a pandury se škodou za 658 miliónů korun, opencarty, Gripeny, minomety… Suma sumárum: Jeden bilion 675 miliard 878 milionů Kč státního dluhu a pouze dva politiici právomocně odsouzení za vytunelování Liberty, resp. za zpronevěru 11 milionů – Ivo Svoboda, ministr financí Zemanovy vlády a zmíněný Petr Wolf… U Davida Ratha ještě nezasedal ani soud, natož aby byl nějaký rozsudek…

A nyní ODS flirtuje s ČSSD. Jako třeba v Ostravě. A premiér Petr Nečas kvůli českému byznysu odmítl nechutnosti Pussy Riot a jejích příznivců http://urod.ru/news/6207/ i politickou módu tzv. dalajlamismu a ministr jeho vlády Schwarzenberg se za něho stydí. Navíc ho jako každý pravý šlechtic nařkl, že měl „plná kaťata“, jen proto, že “kryl” údajné porušování lidských práv v Číně a Tibetu. Předseda nejtragikomičtější české vlády v polistopadové historii přijel do Waršavy za svým čínským protějškem Wen Ťia-pao jako premiér zkorumpované a rozpadající se vlády. co měl milostivých dvacet minut pro svou pokornou supliku. No, kdo jiný může ještě víc udělat pro stále sílící levici v Česku…?

Už je i tak ve srabu; musel vyměnit za dva roky devět ministrů a nepoučitelný rovnátkový Bohuslav Sobotka tak už zase šilhá po dalším vyslovení nedůvěry jeho sqaudře. Už popáté…? Ani to nestačím počítat. Začíná to být nudné. Sobotka má ještě větší urputnost vládnout, než Zeman, Špidla, Gross a Paroubek dohromady. Mít měsíčně o stotisíc vyšší gáži, kdo by to nebral? Je třeba myslet na rodinu, říkají si i ti politici, co vyměnili mírně korpulentní manželku za mladší štíhlou děvu. Naštěstí se dnes nedá říct, že by socialisté vypřahali uprostřed brodu; tolik bot Nečasovy trojkoalice (a dva a půl koalice) nevyprodukoval snad ani sám zlínský Baťa…

Bože, ty to vidíš. Proč dělat nějaké průtahy. Pravice v právě skončených komunálních a senátních volbách už dala jasně najevo, že mají kdoví co „slíbeno“ od komunistů, takže jim bez skrupulí uvolnila pole. Tak kdy už rehabilitujete Klementa Gottwalda, vydáte prohlášení, že prokurátoři Urválek a Polednová měli pravdu, že Horáková byla vlastizrádce a že 21. srpen 1968 byl šťastný den pro dočasnou bratrskou pomoc statečné Sovětské armády. Zbytečně to neprotahujte, dejte se do práce, stejně je to už na spadnutí, když jste svým stupidním vládnutím dali KSČM šanci. Je to hodně, plus mínus tucet hlasování o důvěře vlády, přičemž tuším, že jen jednou to opozici vyšlo? O čem to svědčí; že vládnoucí koalice má převahu, nebo že opozice je patologicky posedlá urputností, jak se dorvat ke korytům. Faktem však je, že jakoukoli nenažranou svini je těžké od koryta odehnat…

Na Slovensku mají jasno. Pravice v Česku končí, protože ztratila odvahu na cokoliv smysluplného. Nejvíc času a energie utrácí na vnitřní konflikty a vysvětlování, proč se věci dělat nedají. I když nějakých úspěchů dosáhne, neumí je tlumočit a stejně jako slovenská pravice ztratila cit pro to, jak věci vnímají voliči. Za dva roky přišla vláda o nejpohodlnější většinu v parlamentu v historii země a dnes nemá ani základních 101 hlasů, aby prosadila své reformy.

Nejspravedlnější by pro daňové poplatníky a voliče asi bylo, kdyby se po klauso-zemanovsku uzavřela další, nyní povinná „opoziční smlouva“ mezi ODS, TOP 09, VV a ČSSD, aby zmíněné politické strany mohly všechny promrh(d)ané peníze zase lidem vrátit formou doživotních splátek ze svých poslaneckých platů, resp. důchodů.

Inu, spolu s tou Špidlovou eurokomisařskou cca 150tisícovou penzí by to šlo jedna radost, zkrátka jako po másle…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135