Navzdory celibátu trvají namluvy papeže a Židů…?
24. Říjen, 2008 – 9:29Víkendové vatikánské námitky proti textům pod fotografií Pia XII. v Muzeu holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě nejsou rozhodující pro případnou návštěvu Benedikta XVI. ve Svaté zemi. Informoval mluvčí Svatého stolce P. Federico Lombardi.
Upřesnil také, že ačkoliv papež chce tuto cestu ještě letos uskutečnit, nic konkrétního na toto téma zatím nebylo naplánováno.
Zároveň potvrdil, že Svatý otec dosud nepodepsal dekret o heroických ctnostech Božího služebníka Pia XII. Jak řekl, proces je ve stádiu „prohlubování poznatků a zvažování“, a tedy „není vhodné vyvíjet na papeže nátlak na jednu ani druhou stranu“.
Důvodem má být údajně snaha udržet dobré vztahy s Židy. Papež Benedikt XVI. nepojede do Svaté země, dokud nezmizí pod fotografií Pia XII v Muzeu holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě údajně lživá popiska, obviňující ho ze spoluviny na vyhlazování židů za II. světové války.
Na jaře 24. března 2000 navšívil Jeruzalém i Palestinskou autonomiii Benediktův předchůdce - papež Jan Pavel II. Neměl to v Izraeli a na územích palestinské samosprávy snadné. Židé mu vyčítali, že se objímal s Arafatem, Palestincům vadilo, že se chystal políbit židovskou Zeď nářků.
Nejvíc byli nedůtkliví pravoslavní duchovní z Arménie, střežící s dalšími pěti církvemi Boží hrob. Dovnitř ho vpustili jen se značným sebezapřením. Byli to přece jejich prapředkové, kteří jako první zavedli státní křesťanství a byli za to Turky málem vyvražděni a vyštvaní z rodné země. Katolíci se k nim chovali stejně.
“Nejvíc si to však před lety odnesl Pius XII., který byl papežem v letech 1939 až 1958, a jenž se stal obětí černé legendy, jež by měla být vyvrácena.”
Tak definoval kardinál státní sekretář Tarcisio Bertone papeže Pia XII. při prezentaci knihy vatikanisty Andrey Tornielliho „Pius XII. Eugenio Pacelli. Muž na Petrově trůnu.”
„Palestinská otázka a problém komunismu nepochybně ovlivnily úhel pohledu na tohoto papeže. Přitom právě on se angažoval v péči o ty, kdož nejvíc trpěli, zvláště o Židy uprostřed fanatického pronásledování nacistů. A samozřejmě mnoho Židů, kteří se zachránili a přežili, mu bylo moc vděčných a mnozí historici nikdy nepřestali Pia XII. hájit,“ říká kardinál Bertone.
Hodně mu uškodila divadelní hra Náměstek (Der Stellvertreter), zabývající se postojem katolické církve, Vatikánu a papeže během druhé světové války. Čest katolíků v tomto dramatu zachraňuje Riccardo Fontana, vězněný v osvětimském koncentrálu.
Jeho existence se podle autora Hochhutha, přítele popírače holocaustu Davida Irvinga, opírá o reálnou postavu kněze Bernarda Lichtenbergra, který dobrovolně sdílel osud židů a zemřel s nimi v Osvětimi.
Spekulace, mýtus…? Kdoví…?
Pozvánka pro papeže Benedikta XVI. k návštěvě Izraele stále trvá a židovský stát ji nebude spojovat s Benediktovým názorem na Pia XII. Prohlásil to izraelský prezident Šimon Peres.
Na izraelském serveru Yalla Kadima se objevila fotomontáž, na níž byl Benedikt s hákovým křížem na prsou. Fotografie byla však ze stránky stažena a strana Kadima - Vpřed se od ní distancovala.
„Znám papeže Benedikta XVI., několikrát jsem se s ním sešel. Jeho návštěva by neměla být spojována s debatou o Piovi. Máme důvody domnívat se, že Pius XII. neudělal dost pro to, aby zachránil židovské životy,“ řekl Peres.
Benedikt hájí Pia tvrzením, že za druhé světové války pracoval „tajně a tiše, aby se vyhnul nejhoršímu a zachránil co nejvíc Židů. Piova vatikánská tzv. tichá diplomacie za druhé světové války zachránila až 800 000 Židů.
Peres k tomu řekl, že „jestliže někdejší papež Pius Židům pomáhal, pak to může být dokázáno stejně jako fakt, že to nedělal“…
„Záměr prohlásit Pia XII. za svatého je nepřijatelný… V době holocaustu Vatikán velmi dobře věděl, co se děje v Evropě. Nejsou však žádné důkazy, že by v této věci papež jako hlava Svatého stolce nařídil podniknutí nějakých kroků “prohlásil kategoricky Jicchak Herzog, izraelský ministr sociálních věcí.
Papež Jan Pavel II. během své návštěvy Izraele vzpomněl sedm hříchů a sedm chyb, jichž se katolíci dopustili během věků na muslimech i Židech. Řekl, že prosí Boha za odpuštění hříchů, spáchaných v minulosti křesťany při jejich křižáckých taženích proti islámu.
A že prosí Boha o odpuštění i za násilí a křivdy spáchané na Židech, ale některé izraelské listy psaly, že papež po dvou tisících letech prosí o odpuštění přímo Židy a ne Boha…
Je ale přívětivé jaro roku 2000. Polský papež Wojtyla žehná Palestincům v Betlémě.
,,Během celého svého působení ve funkci papeže jsem se cítil být blízko palestinskému národu v jeho utrpení. Zůstali jste zbaveni mnoha věcí, které stanoví základní potřeby lidské jistoty… Toto místo, kde se narodil syn Boží, postihlo jařmo biče a útisku. Jak často se na těchto ulicích rozléhal křik neviňátek?” říká srdceryvně a mezi řádky obviňuje ze zla Židy, i když se dost podobá nejen svým čepečkem na hlavě farizejům.
Papež už zase projížděl poloprázdným Jeruzalémem k Západní zdi - ke Zdi nářků, aby do jedné ze skulin vložil dopis se svým přáním.
„Co si může takový papež přát, když má, nač si pomyslí a ještě je na zemi druhým po Bohu?” ptá se čísi hlas z hrstky přihlížejících.
,,Kdybys vytočil na svém vatikánském faxu izraelské číslo 261 22 22, mohl jsi poslat své přání telefonem. Rabíni by ho do zdi vložili za tebe! Dělají to třikrát týdně! To víš, byznys je byznys…” vykřikne další hlas.
„On přece řekl, že je na straně Palestinců a to znamená, že se ztotožnil i s teroristy Hamásu a Fatáhu,” odporuje mladík v černém hábitu, s kudrlinkami pod širokým kloboukem. „Papež Hitlera - Pius XII., papež Hamasu - Jan Pavel II. Od Hitlera po Hamas!” křičí a zvedá nad hlavu protipapežský transparent. „Holocaust trvá dál! Ve jménu jejich Boha zabíjeli Němci Židy!”
„Bůh měl jít před soud v Norimberku!” přidává se jiný hlas. „Za to, že se jen díval na zločiny proti Židům!”
„Na tomto místě paměti a smutku cítí srdce i duše výjimečnou potřebu mlčení,” říká Jan Pavel II. v Muzeu holocaustu. „Neexistují dostatečně silná slova, aby se jimi dala oplakat a popsat neskutečná tragédie šoa. Přišel jsem do Yad Vashem, abych složil hold miliónům Židů, kteří byli obráni o všechno, především o svou lidskou důstojnost, a pak ještě zavražděni…”
Řekl s pietou Jan Pavel II., aniž by se zabýval fotografií PIa XII. a jeho protižidovským nařčením..
