Obě minority byly takřka negramotné, pod jhem privilegovaných lámů, resp. rasisticky naladěných gadžů a samozvaných cikánských králů. Když jim bylo nejhůř, utíkali se ke své kultuře a tradicím… V Tibetu mě napadlo toto kacířské srovnání – Tibeťané a Cigáni-Romové. Obě komunity mají svého vyvoleného z indického poloostrova. Dalajláma tam uprchl v roce 1959 do Dharamsale v indickém státě Himáčalpradéš, zatímco Sri Kumar Vishwanathan, narozený ve městě Kollam (Quilon) ve svazovém indickém státě Kérala, naopak zvolil opačný směr. Je v Ostravě, kde bojuje za práva Romů ve čtrnácti tamních ghettech. Chrání minoritu čítající desetitisíce jeho krajanů, potomků dávných uprchlíků z Indie do Evropy. Britové v roce 1904 kulomety Maxim postříleli do zad na tisíce prchajících Tibeťanů, předtím stejně tak činili jako koloniální velmoc v Indii s tamními obyvateli. Není možné zapomenout ani na vraždění Mongolů, Nepálců a Číňanů…

Co tedy mají Romové a Tibeťané společného? Obojí mají za sebou genocidu, mají vlajku, jazyk, ten cikánský pocházející z dialektu staré hindštiny, tibetština vyšla z tibeto-barmských jazyků, mají hymnu, snědou pleť, kdysi byli téměř sousedy, jejich děti už musí chodit do školy, polovina z dospělých je negramotná a mnozí žijí ze sociálních dávek, umí chodit mezi odpadky, nevadí jim silný zápach, tisíce z nich byly zavražděny… Co obě komunity dělí? Romové nechtějí svůj vlastní stát, na protest se neupalují, nikdy nebyli otroky, romský jazyk na rozdíl od toho tibetského není jazykem, jimž se učí ve státních školách, Romové většinou nevědí, co je to buddhismus, protože sami jsou bez vyznání, nebo křesťané, a dožívají se vyššího věku než 36 roků, nezbavují se svých hříchů třeba odskákáním mnohakilometrových poutí, když s dřevěnými tlapami na rukách skáčí skoky plavmo jako žáby, jedni jsou diskriminováni majoritou, druzí majoritu zase diskriminují… Rozdíl je ještě v tom, že dnes žijí Tibeťané kultivovaně, když většina Romů obývá i v současnosti rozpadající se domy v ghettech, jsou negramotní a nepracují, což mají obyvatelé Tibetu už více než půl století za sebou. Včetně své genocidy..

V srpnu si připomenuli velmi smutné výročí v dějinách evropských Romů: v noci z 2. na 3. srpna 1942 uplynulo 60 let ode dne, kdy bylo v plynových komorách koncentračního tábora v Osvětimi zavražděno 2897 romských starců, žen a dětí. Práceschopní romští vězňové byli předtím deportováni do jiných koncentračních táborů, kde měli být postupně „zničeni prací“. Další Romové byli zavražděni v koncentračních táborech především v Chełmnu, Treblince, Majdanku, Sobibóru a Bełżcu. Jiní, jejichž počet se jen stěží odhaduje, byli bez varování nahnáni do lesa, tam postříleni a zahrabáni. Masové hroby byly často odkryty až dlouho po válce. Památný den romského holocaustu si Česká republika připomněla v Letech u Písku položením květin u pomníku „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943″. Dne 27. ledna 1945, podle hebrejského kalendáře 12. Ševatu roku 5705, osvobodila Rudá armáda koncentrační tábor Auschwitz – Osvětim. Přežilo ho jen asi 7 500 lidí. Zavražděno jich však bylo více než 1,1 miliónu; asi 960 tisíc Židů, 75 000 Poláků, 23.000 Sintů (Cikánů), dále mnoho homosexuálů a Svědků Jehovových…

Tibet 21. století? Odstraňována je špína, dávné zničené památky jsou restaurovány a negramotní chudáci, co se stávali otroky privilegovaných lámů, mají už i své školy. Rozpadající se cikánské ghetto Přednádraží v Ostravě je ukázkou toho, jak žili kdysi Tibeťané; bez elektřiny, vody, plynu a kanalizace, a jak žijí nyní Romové v ČR 21. století, obývající kdysi exkluzivní vily bohatých Židů a Němců. Ty první zničil holocaust, těm druhým byl po válce vnucen bezprecedentní odsun. Svět se ale mění. Dnes Čína plánuje v Tibetu po výstavbě letiště, sídliště, dálnic a nejvýše položené železnici světa i obrovský zábavní komplex poblíž Lhasy. Je z toho vlna „obav“ z „ničení“ dávné tibetské kultury. A z návalu etnických Číňanů do Tibetu, aby vytlačili původní obyvatele. Skutečnost? Z celkového počtu 2 740 000 obyvatel tibetské provincie tvoří Tibeťané asi 93 procent populace; druhou nejvýznamnější etnickou skupinou jsou etničtí Číňané-Chánové, kterých je asi 6 procent. Jen šest procent umělých čínských imigrantů…

.Stejně tak si žijí i Romové v Česku. Mají svoji latentní kulturu, zvyky i jazyk a zjevné potíže s českou vládou a gadžovským obyvatelstvem. Chánov. Janov, Šluknovsko, Přednádraží či Bedřiška, kam si ze Slovenska ještě zvou své příbuzné… Také oni, stejně jako Tibeťané, jsou podle OSN utiskovanou menšinou, na rozdíl od Tibeťanů je jich ale podstatně míň a nejmíň polovina z nich nechce pracovat, ani chodit do škol. Na rozdíl od Tibeťanů, kteří jsou schopni se i upálit, když se změní výuka fyziky a chemie z tibetštiny na čínštinu, by byli naopak šťastní, kdyby se neučilo vůbec. Ani občané Tibetu si však na pořádek moc nepotrpí a mohou vděčit Číně za sociální dávky a zachování svého folklóru. Čeští Romové v čele s Indem Kumarem naštěstí nechtějí nezávislý romský stát. Mají z něho dokonce hrůzu, kdo by se za ně podepisoval. Přesto více než 5,1 mld. Kč jde u nás na projekt „zlepšení prostředí v problémových sídlištích“, placených z evropských peněz. Romskou otázkou se zabývám desítky let. Třikrát jsem byl v Kanadě, abych pochopil jejich tzv. romský exodus..

Valašsko má svůj skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, stejně jako Stockholm či Helsinky. Proč ne Tibet? Zvláště když loni v březnu Dalajláma po 369 letech zrušil systém, který z dalajlámy činil duchovního i politického vůdce Tibetu. Konec s převtělováním…? Splaskla bublina dalšího náboženského mýtu? V dubnu 2011 bylo jasné, že se ve funkci premiéra politických úkolů ujme dvaačtyřicetiletý právník z Harvardu Lozang Sanggjä a v srpnu on i jeho šestičlenný kabinet složil přísahu.

Zábavní park výrazně odlehčí přetíženým historickým památkám ve Lhase a nebude jen lacinou továrnou na peníze. Vybudování nákladného komplexu má v Tibetu podle čínských plánů do roku 2015 zvýšit roční turistickou návštěvnost na 15 milionů lidí. Tematicky bude zaměřen na historii Tibetu. Vše se bude točit okolo života čínské princezny Wen-čcheng, která se do dějin zapsala v 7. století, kdy se provdala za tibetského krále z dynastie Jarlung. Její příběh je dáván za příklad harmonického soužití obou znepřátelených národů.

A když Tibet Britové rozkradli, klidně odešli od „snědeného krámu“, aby ho nechali přes 40 roků napospas bídě a neřízenému chaosu. Dnes s čínskými vojáky v ulicích připomíná nejen česká romská ghetta, v nichž jsou naopak požadovány další policejní posily. Až po půl století se Čína rozhodla vyčistit tento Augiášův chlév, podobný vsetínskému “cikánskému pavlačáku” ve velkém…

Tibetští nevolníci a otroci představovali 95 procent populace, přirozeně neměli žádnou osobní svobodu a zacházelo se s nimi jako s věcmi. Vlastnili je buď vládní úředníci, aristokraté nebo vysocí lámové. Po generace byli připoutáni k půdě patřící feudálním pánům. Čím více měl pán nevolníků, tím byl bohatší. Mohl je půjčovat, dávat jako vklad do hry, zastavovat na hypotéku, darovat je či prodat. V případě, že nastávající manželé patřili různým pánům, musel být jejich sňatek schválen oběma pány. Někdy si nevolník musel svou manželku od pána koupit. Jakmile se nevolníkovi narodilo dítě, stalo se majetkem pána. Lichva, robota a vysoké daně tvořily pilíře režimu. Většina nevolníků byla zadlužena či zatížena dědičným dluhem. Ostatně, lichvu dobře znají i nynější Romové. Zatímco ve starém Tibetu nebyly žádné školy, v současnosti má Tibet čtyři univerzity.

Proč už z Česka zmizeli králové. šlechta a její poddaní z hradů Karlštejn, Zvíkov, Křivoklát či Kokořín, Lipnice nad Sázavou, Pernštejn či Bouzov, proč po hraničních přechodech nechodí Chodové se svými psy a u Chlumce se před Bílou horou neshromažďují husitská vojska…? Protože česká tradice na rozdíl od té tibetské už dávno chodí po žebrotě… Jen cigáni dál u nás mají „čorkaření“ jako svoji tradici… Do roku 2013 může putovat na odstranění romských ghett dalších až přes 5 mld. korun.

 

Tibeťanka nebo Cikánka? 

Snímek Břetislav Olšer

Vybojovali si je příslušníci romské menšiny. A je tu ještě 200 milionů Kč na tzv. individuální projekty obcí, jež rovněž pochází z eurofondů. A je pak 117 milionů Kč přímo pro menšiny, které nejdou z peněz z eurofondů, ale ze státního rozpočtu… Velkou oporou zejména ostravských Romů ve čtrnácti ghettech, co měly být už dávno za obdržené miliardy zrušeny, je indický občan Kumar Vishwanathan. Podle výroční zprávy činí roční příjem jeho sdružení Vzájemného soužití 25,5 milionů Kč, vydání téměř 26 milionů, z toho na mzdy pro cca 45 zaměstnanců přes 11 milionů Kč… Plus plat osobního šoféra pro dr. Kumara.

A kolik Čínu stojí dnes Tibet? Když odečtu už investované miliardy dolarů, je zde i v pasteveckých oblastech uplatňována politika „třech balíčků“, jejichž hlavním obsahem jsou „balíček jídla, balíček bydlení a balíček výdajů na studium“. Tříbalíčkové fondy každoročně vydají asi za 330 milionů yuanů, cca miliarda Kč. Další významnou položkou tibetského školství jsou školy tibetského buddhismu. Buddhismus v Tibetu se tradičně rozděluje do čtyř hlavních proudů: Ňingmapa, Kagjüpa, Sakjapa a Gelugpa. Ty se dělí na množství řádů a podškol. Každá má svého duchovního vůdce a vlastní styl výuky a praxe, který odpovídá potřebám různých lidí.

Na základě výzkumu kanceláře ombucmana v 67 vylosovaných praktických školách ze všech krajů ČR tvoří romské děti až 35 procent žáků bývalých zvláštních škol, dnes škol praktických. Podíl romské populace v Česku se přitom pohybuje mezi 1,4 až 2,8 procenta obyvatel. Z ombucmanovy zprávy: “Výsledky výzkumu potvrzují zjištění ministerstva školství a České školní inspekce, že v Česku nedochází k integraci romské menšiny, ale k její nepřímé diskriminaci. Vyčleňování romských žáků z hlavního vzdělávacího proudu má negativní dopad již na počátku jejich vzdělávání a ztěžuje jejich uplatnění na trhu práce i v dalších oblastech. Naopak začlenění těchto žáků do běžných škol je nutnou podmínkou jejich integrace. Posílání romských dětí do někdejších zvláštních škol se děje bez zjištění lehkého mentálního postižení, které je podmínkou zařazení dítěte do praktické školy…” O tom, že mnozí žáci mají až neuvěřitelných 500 neomluvených hodin, to však náš veřejných ochránce lidských práv nějak opomněl dodat…

Navzdory kritice ombucmana kanadský deník Toronto Star nedávno o skutečné „inteligenci“ sociálně vyloučených napsal; romští adolescenti dál vykazují nulovou znalost angličtiny, chabý vztah ke škole i vyučování a ve srovnání s vrstevníky jiných národností značně omezené znalosti. Šokovaní učitelé je popisují jako žáky, kteří neznají ani tak banální věci, jako je školní zvonek nebo rozhlas. Řada z nich ve rvačkách ohrožuje své spolužáky, jsou neuctiví k učitelům, nedělají domácí úkoly a často i na několik dní nedodržují školní docházku, a to i na základní škole. Jeden z Romů vysvětlil náhlou absenci své 14leté dcery tím, že už má věk na vdávání a školu proto nepotřebuje.

Naopak jsou již tisíce mladých Tibeťanů, kteří jsou vzdělaní, ovládají mandarinskou čínštinu, ke všemu se nepovažují  za zaostalou menšinu a vyžadují stejné zacházení jako zbytek Číny. Tibetská literatura se rozvíjí společně s tibetskou bloggerskou komunitou. Tibeťanky vznášejí feministické otázky týkající se své role ve společnosti a ve Lhase účinkují tibetské rockové kapely. Zatímco ve starém Tibetu nebyly žádné školy, v současnosti má Tibet čtyři univerzity. V zájmu rozvoje tibetského školství zřídila ústřední čínská vláda v roce 1985 v 25 provinciích 67 tříd tibetštiny, poslala na 7 000 učitelů, aby vychovali 10 000 středoškoláků a vysokoškoláků.

Vzdělání etnických Tibeťanů je dotováno vládou. Primární a sekundární vzdělání je povinné a bezplatné. Do roku 2003 bylo v Tibetu zřízeno 1011 škol, včetně 2020 vyučovacích kurzů. Počet posluchačů dosáhl 453 tisíc a skoro 92 procenta tibetských dětí chodí do škol. Počet negramotných se snížil o třetinu od roku 1992, kdy byl uplatněn projekt „Naděje“, který pomáhá chudým školákům znovu chodit do škol. Současně bylo postaveno 180 škol, 36 tisíc chudých školáků se do nich vrátilo. Zákon o oblastní autonomii národnostních menšin Čínské lidové republiky stanoví: „Každý národ, tedy i tibetský, má svobodu používat a rozvíjet vlastní jazyk a písmo“.

“Toužime po mírovém spolužití s našimi čínskými bratry a sestrami,” zopakoval dalajláma to, co řekl na tiskové konferenci v německé Bochumi. Zároveň dodal, že namísto nezávislosti by byl rád, aby tibetská provincie získala v rámci Číny větší autonomii a respekt pro kulturní a náboženské otázky. Už v 8. století tibetský král Langdarma nechal bořit buddhistické chrámy a kláštery, ničit jejich sochy, pálit knihy a mnichy nutil vykonávat práci řezníků… A privilegovaní lámové otročili tibetské chudáky, z nichž dělali buddhistické fanatiky…

Peking dnes rovněž vyplácí důchody tibetským mnichům, k tomu zdravotní pojištění a sociální příspěvky. Benefity mají údajně duchovním pomoci v těžkých životních podmínkách a zabránit jejich častým sebevraždám. Jen od března se v oblastech obývaných hlavně Tibeťany upálilo jedenáct mnichů a mnišek. Všichni z nich bojovali za samostatnost Tibetu a návrat dalajlámy. Tibetským mnichům jsou proto nově vypláceny sociální dávky, příspěvky na bydlení a penze. ČLR jim také zdarma zajistí zdravotní pojištění. Do všech klášterů by navíc měla být zavedena elektřina, voda, telefonní přístroje, rádia a televize. To vše v rámci rozvoje tibetských oblastí a zlepšení komunikace. Celkem komunistická vláda jednorázově investuje do Tibeťanů dalších 60 milionů dolarů, což je v přepočtu něco přes miliardu českých korun.

Inu, v čem se liší privilegovaní otrokářští lámové od cikánských olašských králů…? Rozdíl je asi v jednom století; privilegovaní lámové byli, olašští králové jsou…

Snímky Břetislav Olšer

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135