Marxismus i kapitalismus jsou podle něho zdiskreditované ideologie a je potřeba vytvořit nový světový řád založený na spolupráci a harmonickém soužití. Má snad být tím novým řádem islámské právo šaria? Jeho Írán chce jen „mír, stabilitu a klid“ a naopak odmítá „nadřazenost a aroganci“. Nicméně podle něj „převažují závody ve zbrojení a zastrašování jadernými zbraněmi a zbraněmi hromadného ničení ze strany mocností, které mají hegemonii“. Jak líbezná melodie, jakoby mluvila Matka Tereza.

Je to pravda nebo ne? Svět je přece opravdu přetížen zbraněmi, zbrojní společnosti vydělávají ročně biliony dolarů, války jako ta v Libyi jsou veletrhy zbraní, aby si jejich potencionální kupci měli možnost naživo vidět, jak lze sofistikovaně zabíjet stovky lidí. Chceš-li mír, připravuj válku. Platí toto na první pohled děsivé rčení? Válčení ve světě však tomuto rčení dává za pravdu. Jak ve své výroční zprávě informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru, bylo za loňský rok ve všech zemích světa vydáno na vojenské účely přes 900 miliard eur (asi 25,6 bilionu Kč). Představuje to 137 eur (asi 3900 Kč) na každého obyvatele planety. Výdaje USA na zbrojení činí ročně kolem 600 miliard amerických dolarů. Jen ti necivilizovaní sionisté mi jaksi nesedí. Osobnosti židovského původu mají přece na 171 Nobelových cen, muslimové jen sedm a Peršané…?Soubor:Mahmoud Ahmadinejad 2010.jpg

Jeho krasořečnění možná někoho přesvědčilo o sci fi, že za pultíkem Valného shromáždění stojí lidumil, altruista a filantrop. Pár desítek zpátky však na tom samém místě stál i Jásir Arafat s károvaným arabským šátkem na hlavě a v saku pískové barvy. Po frenetickém aplausu pronesl mj. proslulá slova: „Přišel jsem s olivovou ratolestí i se zbraní bojovníka za svobodu. Nedovolte, aby tato olivová ratolest vypadla z mé ruky…“ A i když měl Nobelovu cenu míru, měl na rukách krev tisíců nevinných lidí, zavražděných při jím organizovaných únosech letadel, bombových a sebevražedných atentátech. Oba měli však stejnou rétoriku; pryč se satanem Západu, oba výhružně lobbovali za samostatnou Palestinu.

V pátek 21. září se konala v prostorách OSN konference o židovských uprchlících z arabských zemí po roce 1948. Jejich počet se odhaduje na 850 000. Násilné protižidovské excesy se odehrávaly v Íránu, Jemenu, Egyptě, Sýrii i Libanonu. Byli zabíjeni nevinní členové židovských komunit, synagogy a hřbitovy byly ničeny. Židé se nesměli scházet k bohoslužbám, museli nosit zvláštní průkazy a miliony dolarů jim byly úředně zabaveny. O těchto uprchlících není jediná zmínka v 1 088 rezolucích OSN ani v 172 rezolucích, věnovaných arabským uprchlíkům.

Konferenci v OSN předcházelo sympozium v Jeruzalémě pod názvem Justice for Jewish Refugees from Arab Countries (Spravedlnost pro židovské uprchlíky z arabských zemí). 200 poslanců z různých zemí si vyslechlo osobní svědectví vyhnanců. Velvyslanec Izraele v OSN Dan Prosor se obrátil na představitele OSN: „Vyzývám OSN k ustavení dokumentačního střediska pro studium příběhů židovských uprchlíků z arabských zemí. Tito zapomenutí vyhnanci si zaslouží odkrýt pravdu. Zaslouží uznání a spravedlnost.“

Naopak se židovská skupina ultraortodoxních Židů s pejzy, v černých kloboucích a kaftanech se družně bavila na teheránské konferenci zlehčující holocaust s prezidentem Ahmadínežádem. Rabín Jisroel Weiss z organizace Neturej Karta promlouvá z televizní stanice Hizballáhu o nutnosti „mírumilovného rozpuštění státu Izrael“. Tito ultraortodoxní Židé vítají íránského prezidenta v New Yorku. V Roš Pina, malém městě na severu Izraele, se nedávno sešli extremističtí rabíni židovských osad. Vzešla z toho halachická kletba jménem pulsa denura (aramejsky prý znamená “šlehnutí ohněm”), která byla uvrhnuta na Jicchaka Rabina krátce předtím, než byl zavražděn. Tehdy v listopadu 1995 ovšem převzal úkol nebeské eskadry smrti židovský fanatik Jigal Amir. Soudní řízení prokázalo, že byl v úzkém kontaktu s aktivisty Kahane-Chaj a pravicově extrémistickými kruhy v Kirjat Arba a Kfar Tapuach, dvou baštách KACHu a Kahane-Chaj.

Při dalším zkoumání Ahmadínežáda se nám jeho malebný obraz mírotvůrce poněkud změní. Patří totiž k největším antisemitům. Mýtus holokaustu“ označuje za lživý a uměle vytvořený. Holocaust vnímá jako historickou událost, kterou je třeba – včetně příčin k ní vedoucích – studovat, zkoumat a diskutovat o ní, nikoli ji uzavírat jako dogma a perzekvovat lidi, kteří na tuto událost přinesou nový pohled. Sionistický režim je podle nej rakovinný nádor. Země regionu brzy skoncují s přítomností sionistických uzurpátorů palestinské půdy. Rád takto řečnil, zatímco dav mezitím průběžně skandoval hesla: „Smrt Izraeli“ a „Smrt Americe“.

Odkud se tento podivný politik vzal? Psychopat nebo spravedlivý politik, hájící právo Íránu na atomovou zbraň, jakou už mají všichni kolem, včetně Izraele, Indie a Pákistánu… Proč by ne rovněž kdysi nejvyspělejší Perská říše? Vraťme se o dva roky zpátky. Mahmúd Ahmadínežád  ve svém „mírovém“ projevu na zasedání 65. Valného shromáždění řekl o 11. září 2001: “Ten útok zorganizovaly jisté síly uvnitř americké vlády s cílem pomoci upadající americké ekonomice a s cílem obnovit kontrolu USA nad Blízkým východem v zájmu záchrany sionistického režimu. Většina Američanů stejně jako většina národů a politiků z celého světa sdílí tento názor…“ Americké oběti útoků pak Ahmadínežád přirovnal k obětem irácké války.

Představitelé USA, západních zemí a členských států EU ze solidarity v reakci na tyto výroky okamžitě opustily jednací sál. Tento stavební inženýr, exstarosta Teheránu a ortodoxní muslim si změnil původní příjmení Sabúrdžiján (barvič koberců) na zbožné Ahmadínežád, tedy “ctnostné plemeno Prorokovo”. Podle Britů je pravděpodobné, že Ahmadínežád je židovského původu, protože příjmení Sabúrdžiján je typické pro íránské Židy. V jednom ze svých projevů údajně použil slovní spojení „vymazat Izrael z mapy“. Tato fráze byla ovšem špatně přeložena a ve volném překladu znamená „tento režim, který okupuje Jeruzalém, musí být eliminován ze stránek historie…“

Dne 3. srpna 2005 byl Mahmúd Ahmadínežád inaugurován šestým prezidentem Íránu. Je bezesporu kontroverzní postava; obvinil Západ, že ničí dešťové mraky nad jeho zemí. Tu tak trápí velké sucho. Prezident to řekl v projevu, který se věnoval nedostatečným srážkám, uvedl Daily Telegraph. Též prohlásil, že hrozba izraelského vzdušného úderu proti íránským jaderným zařízením je planá. Izrael podle Ahmadínežáda jen straší, dělá rámus a blufuje. Izrael podle Ahmadínežáda nemá právo na existenci. „Írán tady je sedm, deset tisíc let. Oni (Izraelci) ta území okupují 60, 70 let s podporou a sílou Západu. Nemají žádné kořeny v dějinách. Vůbec je nebereme jako rovné. V historické fázi představují jen drobná narušení, která jsou pak eliminována,“ dodal.

A dštil oheň a síru i na spisovatele Salmana Rushdieho za to, že napsal Satanské verše a byl za ně v červnu 1989 obviněn islámskými fundamentalisty z rouhačství a odsouzen íránským duchovním vůdcem Chomejním k smrti, která však několik dnů poté dopadla samotného ajatolláha. Po Chomejního smrti fatvu potvrdil i jeho nástupce ajatolláh Alí Chameneí, i když se autor omluvil a přestoupil k islámu. Všeobecným omylem je názor, že fatva znamená výzvu k fyzickému odstranění (zabití) nějaké osoby. Jde o druh doporučení, závazný imperativ. Jen někdy může jít o toto krajní řešení, zabití… Příkaz zabít Rushdieho byl vydán proto, aby byly vymýceny kořeny spiknutí proti islámu. Bylo by velmi vhodné vykonat ho nyní. A proto Íránci zvyšují cenu za zabití Rushdieho o 500 tisíc dolarů… Byl také hostem Festivalu spisovatelů v Praze, kde jsme se potkali a mj. řekl, že se cití věčným emigrantem. Nenápadný provokatér, jehož román “Satanské verše” z roku 1988, rozčílil zejména umírajícího ajatolláha Chomejního. Hlavní islámský prorok Muhammad je nazýván Mahound (hanlivá zkomolenina užívaná křižáky, anglicky „honící pes“ nebo „sprosťák“), jehož hojné manželky Salman Rushdie drze a rouhačsky umístil do nevěstince. Mahound navštěvuje veřejný dům “stan u Černého kamene” (evokuje svatyni Kaaba v Mekce…)

Ajatolláh Alí Chameneí (nástupce Chomejního – pozn. autora) rovněž vydal fatvu jako závazné doporučení zakazující výrobu, skladování a použití jaderných zbraní dne 9. srpna 2005. Fatva byla pronesena v oficiálním prohlášení na zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. V prohlášení jsou také kvůli své jaderné politice kritizovány USA: Nejvíce absurdní a ironické je, že země, která je zodpovědná za jediné dva jaderné útoky na této planetě, nyní převzala roli hlavního kazatele v oblasti jaderné energie, zatímco sama stále rozšiřuje svůj potenciál jaderných zbraní. Atomovou bombu bude mít prý velmi brzy každý stát, který má peníze. Írán v posledních stoletích nikoho nenapadl, na rozdíl od Izraele…

Během čtyř let po islámské revoluci opustilo Írán asi 1,5 miliónu Íránců, mezi nimi i 50 000 Židů – zhruba polovina celé komunity. Nový režim učinil z Izraele svého největšího nepřítele a sociální, ekonomické i vzdělávací možnosti íránských Židů se rychle zhoršovaly.  Dnes zbylo v Íránu z původních 100 000 Židů už jen asi 25 – 30 000. V čistě náboženské sféře je jim přiznávána svoboda. Jen v samotném Teheránu dnes funguje přes deset synagog. Židé však přesto musí být velmi obezřetní. V roce 1999 bylo 13 mladých Židů ze Šírázu obviněno z údajné špionáže pro Izrael jen proto, že mezi nimi a Izraelem došlo k běžné mailové korespondenci. Deset mladíků pak bylo odsouzeno k trestu odnětí svobody od 4 do 13 let.  

“Neuznáváme režim Izraele, protože je založený na okupaci a rasismu. Neustále napadá své sousedy. Zabíjí lidi. Vyhání je z domovů,” řekl Ahmadínežád. “Nesouhlasíme se způsobem, jakým se USA snaží řídit svět. Myslíme si, že tento způsob je špatný. Vede k válce, diskriminaci a krveprolití.” Má pravdu, nemá…? Křičí zloděj, chyťte zloděje? Je skutečně duševně omezený šílenec, nebo jsme z něho bestii udělali my všichni společnou rukou? Věřit, nevěřit…? Máme přestat vnímat jeho slova o likvidaci Izraele, o Chomejního fatvách…?

Ovšem, když prý může mít jaderné zbraně Izrael, Indie a Pákistán, tak proč ne Írán? Islámská republika Pákistán je druhou nejlidnatější muslimskou zemí na světě, vlastní jaderné zbraně a v současné době je místem s největším počtem teroristických útoků. Novou vládní stranu Pákistánu tvoří muslimové. Islám je zde státním náboženství, které praktikuje až 98 procent Pakistánců, kteří chtějí zavést islámské právo šariá… Přesto Pákistán neděsí USA, Evropskou unii, na rozdíl od Íránu, který atomovou zbraň zatím nemá. Proč nám nevadí Pákistán, válečnický národ, který je politicky rozpolcený, plný nebezpečí, atentátů, skrývajících se teroristů a raket, co doletí i do Evropy…? Proč nás neděsí, že by se jich mohli zmocnit extrémisté z Talibanu nebo Al-Kajdy…

Islámská země má též své krutosti. Íránka Sakíne Aštíaníovou odsouzená k trestu smrti ukamenováním se v íránské televizi přiznala k nevěře i k tomu, že věděla, že se její nový přítel chystá zavraždit jejího manžela. Než přijde na kamenování, trest 99 ran bičem už byl vykonán. Jen pro názornost, jak takový ortel probíhal, jsem měl popsán i s drastickými detaily íránskou Židovkou, která se šťastně dostala z 90procentního šíitského rozložení íránských obyvatel do Izraele. Ani necelé procento Židů v Íránu, s téměř 70 miliony obyvatel, byla děsivá menšina…

“…Zuřivá lůza zabalí odsouzence k ukamenování do bílého prostěradla, svážou mu ruce i nohy a strčí ho hluboké jámy, zasypou do poloviny těla, aby byl zbytek k dispozici jejich kamenům… Ty nesmí být ani malé, ani příliš velké. Aby smrt přicházela pomalu, bolestně, aby si chudák cizoložník vytrpěl své. Nejlíp ho trefit do hlavy, týla, nosu, do čela nebo očí…”

A na závěr anekdota, i když se ke kamenování zrovna žádný humor nehodí:

Arafat se už necítil dobře a tak si zavolal z obavy ze smrti astrologa, aby by mu řekl, kdy umře. “Zemřete na židovský svátek”, řekl astrolog. “Na který”, chtěl vědět Arafat. “To je jedno”, odpověděl astrolog, “ať zemřete kdykoli, bude to v každém případě židovský svátek.”

Inu, ďábel nebo anděl, pomatenec či světec…? Každopádně jde o nevyzpytatelného muslima, o nichž je známo, že mají na sto druhů úsměvů a není dobré se k nim točit zády…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135