Viewegh nezapomněl ani na Víta Bártu, který ministru Radku Johnovi poslal svou stolici, protože tuší, že byl někým otráven. Dehonestován je také premiér Nečas. Viewegh se drží argumentace, že „mu je ve fiktivní grotesce (ovšem s reálným prostředím i postavami) povoleno žertovat a krutě napadat všechny ty „šmejdy“ kolem nás…“ Mohl by mi pan Viewegh odpovědět na otázku, v čem se nyní liší on sám od těch „šmejdů“ kolem nás…? Rychlopsavec z metra a prezident ČR…? No, trošku tam rozdíl je… malinký… Doufám, že mě za neplacenou reklamu pochválí.

Jak se však asi cití, když píše stejně jako bulvár, který mu tolik ublížil? Mstí se za svoje ponížení? Proč zrovna na prezidentovi? Že by komplex a strach z autorit? Podobných údajných „politických satir“ je v knize údajně habaděj. Ještě jsem ji sice nečetl celou, ale ukázky mi bohatě stačily. Také nepíši o jejím obsahu, ale mně bohatě stačí, když pan Viewegh brečí, jak mu ubližuje bulvár a on sám stejně ubližuje jiným. A tuto záležitost vím, víc vědět nepotřebuji. To, co vím, mi zcela odhalí charakter spisovatele. A o to jde. Nejde přece o knížku, ale o vlastnosti pana Viewegha a jeho pomstychtivost. Tečka, puntík… Třeba mě pan autor vyvede z omylu. Podstatné však je, že Viewegh dělá, jak pije vodu, přičemž vesele nasává víno. Už jednou se porval s novinářem, který si ho dovolil kritizovat. Teď bezostyšné pokrytectví projevil svým novým elaborátem s názvem za „pět prstů“.

Notnou podporu v boji s bulvárem totiž dostal verdiktem Ústavního soudu, u něhož zažaloval deník Aha! za články, v nichž bulvár uváděl, že spisovatel má mladou milenku. Soudy daly sice Vieweghovi právem za pravdu, ale místo požadovaných pěti miliónů korun odškodného mu přiřkly jen 200 tisíc. Viewegha nadzvedly ze židle zvrhlé titulky v bulváru jako: „Má tajnou milenku! Viewegh má rád mladé autorky…, jeho manželka čeká druhé dítě. Ukázal mi své velké ořezávátko!“, které vyšly v Aha! v prosinci 2004.

Podle tohoto skoro bulvárního spisovatele, (Účastníci zájezdu, Výchova dívek v Čechách, Román pro ženy, Román pro muže, Biomanželka…) co závidí jiným bulvárním pisálkům milionové náklady, se jednalo o evidentně lživý článek, který nebyl omylem ani zkreslením informace, ale měl pouze za cíl přilákat pozornost čtenářů, přičemž došlo k masivnímu zásahu do jeho práv, navíc soudy prý při ukládání sankce zcela pominuly preventivní funkci takového potrestání. Co teď asi řeknou soudy na Klausova milence…? Že by ho Hrad v tom nechal, lze pochybovat. I navzdory Vieweghovu tvrzení, že v románu je povoleno v rámci svobody slova fabulovat dle libosti, ovšem také se záměrem upoutat pozornost čtenářů…

A jak Ústavní soud zdůvodnil své rozhodnutí? „Vybočí-li publikovaný názor z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, ztrácí charakter zprávy či komentáře a ocitá se mimo meze ústavní ochrany. Na nutnosti dbát těchto zásad nic nemění skutečnost, že jistá část tisku má sklon před fakty dávat přednost až „bombastické“ síle výrazů, jimiž „své názory“ tlumočí a prezentuje, neboť zasáhne-li do ústavně garantovaných práv jednotlivců, musí být připravena nést z takových jednání důsledky, byť má na nich založenou svou marketingovou strategii a dokonce i samotný účel své existence. Z toho důvodu je zcela nepřípustné, pokud se tyto subjekty při takovém způsobu jednání, téměř permanentně zasahujícím do osobnostních práv jednotlivců, dovolávají ochrany svobodou projevu, neboť zlému úmyslu nelze v žádném případě takovou ochranu poskytnout…“

Skvělé rozhodnutí; ani král Šalamoun by to neřekl líp, takže pan Viewegh může psát, co chce, urážet Klause a další politiky, ale běda, dotkne-li se někdo jeho svaté osoby. Vím, že moji milí nickové těchto mých řádků hnedle zneužijí a nařknou mě ze závisti. Abych jim to ulehčil, sdělím, že jsem se nikdy za spisovatele nepovažoval, přestože mi nakladavatelé vydali jedenáct knih. Na svých besedách ale tvrdím, že v tomto svém životě mám za úkol se naučit česky a jestli se ještě jednou narodím jako Čech a češtinu nezapomenu, pak se teprve stanu spisovatelem. Dnes bych svým rádoby spisovatelstvím urazil Tolstoje, Dostojevského, Heminngwaye, Jeroma Klapku Jeroma, Remarqua, Kafku, Čapka, Haška či Vančuru, i své známé Škvoreckého, Lustiga a jiné mistry pera. Včetně pelhřimovských rekordmanů v rychlopsaní pro Guinnessovu knihu rekordů.

Samozřejmě, jsem grafoman. A ještě též egoman. Grafomanie a egomanie jsou přece základní stavební kameny novinářovy mentality. Navíc jde u mě o ryze účelovou záležitost, abych trénoval mozkové závity. Žít a nevědět o tom, to bych fakt nechtěl… Mnozí mi tuto vlastnost předhazujete už dávno, tak dávám k dobru další své grafomanské vlastnosti. Jak se vám bude líbit exhibicionismus? Má-li být žurnalista k něčemu a chce psát otevřeně a pravdivě, musí se podepisovat vlastním jménem a musí doslova prahnout, aby byly jeho články čteny. Pokud se někdo skrývá za pseudonym nebo anonymní zkratku, prostě nick, je to alibista, který nechce nést svoji kůži na trh a odmítá brát zodpovědnost za svá tvrzení. Tak se stává politickým rowdies, který má zajištěnou anonymitu v bezhlavém davu, v němž může beztrestně sprostě řvát, nadávat či jak pan Viewegh dokonce rozdávat facky, byť v jeho případě ne anonymně…

Zatím přichází mráz z Hradu; zatím, co ale přijde, až pan virtuální spisovatel zjistí, že jeho exhibicionismus má už rampouchy a změnil se v chování řeznického psa, co umí jen ochcávat rohy, aby si vykolíkoval své území jednoho velkého mindráku blbce z Xeenemünde od Josefa Nesvadby…? Má to zapotřebí? Potíž je v tom, že má sice prodaných úžasných 60 tisíc výtisků z jednoho vydání, přičemž ovšem ví, že jím žalovaný bulvár má denní náklad kolem milionu výtisků a to dokáže pořádně nas.at… Nicméně mu přeji, aby se na jeho Mráz, co přichází z Hradu, dívali všichni potrefení „šmejdi“ shovívavě a s pochopením…

Inu, jak praví jeden z Murphyho zákonů, potvrzující, proč se zásadně nezúčastňující diskuzí pod blogy: „Nic není dostatečně chráněno před talentovaným blbem, aneb Nikdy se nepři s blbcem; někdo by si nemusel všimnout, že je mezi vámi rozdíl…

http://www.mediafax.cz/krimi/4026394-Ustavni-soud-rekl-ze-satisfakce-vyplacena-denikem-Aha-Michalu-Vieweghovi-neni-dostatecna

Geniální grafomanka, nebo nejbohatší spisovatelka? Asi obojí…

Kdo neskáče, není Čech, aneb Pepku, vyskoč a zameč…

Urazil jsem se, když mi řekl “ty bejku křesťanskej”, teď mě to mrzí

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135