Z ombucmanovy zprávy: „Výsledky výzkumu potvrzují zjištění ministerstva školství a České školní inspekce, že v Česku nedochází k integraci romské menšiny, ale k její nepřímé diskriminaci. Vyčleňování romských žáků z hlavního vzdělávacího proudu má negativní dopad již na počátku jejich vzdělávání a ztěžuje jejich uplatnění na trhu práce i v dalších oblastech. Naopak začlenění těchto žáků do běžných škol je nutnou podmínkou jejich integrace. Posílání romských dětí do někdejších zvláštních škol se děje bez zjištění lehkého mentálního postižení, které je podmínkou zařazení dítěte do praktické školy…“

Základní škola Masarykova ve Valašském Meziříčí chtěla před dvěma roky udělat experiment a otevřela v září pouze jednu první třídu, v níž byli i romské děti. Původně škola chtěla vytvořit třídy dvě, z nichž jedna měla být pouze pro romské děti. Radnice se po konzultaci s vedením školy, rodiči a odborníky rozhodla romským dětem umožnit rychlejší osvojení školních návyků. Projekt měl zamezit tomu, aby později skončily ve speciálních školách. Většina romských dětí totiž nechodila do mateřských škol, kde by si mohly návyky osvojit. Projekt však byl zrušen, jelikož se nelíbil Amnesty International…

Nedávno jsem v jednom ze svých blogů uvedl prorocká slova spisovatele Josefa Škvoreckého z Toronta: “Češi mají zkrátka od Romů nezdravý odstup. Říkáte u vás o Romech, že jsou nevzdělaní, ale když takové romské děcko přijde do první třídy základní školy a ostatní děti se na něj dívají přes prsty, jelikož doma od svých rodičů pořád slyší, co jsou ti Cikáni za pakáž, pak se nedivme, že se romským dětem do školy nechce a nemají zájem se učit…. Otevírání romských škol je nesmysl, začátek nebezpečné separace. Musíte se prostě naučit tento problém řešit a dělat vše proto, aby u vás vznikla romská buržoazie a inteligence,” usmál se mému údivu.

“Tak to udělali v USA s černochy a přineslo to už první pozitivní výsledky. Měl jsem v Torontu dvě velmi dobré studentky, z nichž se vyklubaly kanadské Romky, ale zřejmě ne ze současného romského exodu. Jejich romský původ jsem ale zjistil až potom, kdy jedna z nich napsala studijní úkol, v němž zcela přesně i s odbornými cikánskými výrazy popsala práci cikánské kartářky. Byla to velmi inteligentní a schopná dívka. Nikdy bych jinak nepoznal, že je to Romka.”

Co člověk, to jiný názor. Patrik Banga, redaktor iDnes a kdysi spoluzakladatel romské kapely Gipsy.cz, má jako Rom k těmto záležitostem svérázný postoj, který jsem už několikrát ve svém blogu prezentoval, zvláště jeho odpověď na otázku, co by dělal, kdyby byl českým ministrem práce a sociálních věcí:

„Asi bych byl prvním romským ministrem, zastřeleným rozzuřeným Romem. Zavedl bych totiž bez pardonu pro všechny, tedy pro gadže i Romy, nesmírně přísné zákony. Máš hodně dětí, přídavky budeš dostávat pouze na dvě. Neposíláš děti do školy, žádná podpora, ani na děti, ani v nezaměstnanosti… A tak dál, víc už toho říkat nebudu, aby mě fakt nezlikvidovali, byť je to vše myšleno pouze hypoteticky…“

Jsou ve školách rasisté, protože chtějí romské děti, které doma rodiče nepřipraví na vyučování, dát do zvláštních škol. Co by říkaly Vaše děti, kdyby chodily do jedné třídy s dětmi, které je budou zdržovat ve výuce? Co byste na to řekl Vy, jako rodič? Co víc může společnost dětem dát, než zadarmo základní školu, učitele, učebnice, osnovy, podle kterých se musí všichni učit stejně a ve stejný čas…?

“Udělal bych vše proto, aby podobné děti nebyly ve stejné třídě s mými chlapci, už jen proto, že jsem se jim jak vůl věnoval, aby na školu byli připraveni a chtěl bych, aby učivo zvládali bez problémů. Pokud by se nedalo se školou jednat (přesunutí dětí do jiných tříd, kde se jim bude kantor věnovat, bude tam méně dětí), dám děti do jiné školy, kde tento problém nebude a pokud to bude nutné, budu je tam i vozit, pokud by škola byla daleko. Ještě bych se pokusil škole doporučit tzv. romské asistenty, kteří by dětem pomáhali v učivu, nic jiného mne nenapadá…”

Jako bych to už před více než patnácti lety neříkal, když jsem byl požádán, abych pro The Globe and Mail napsal článek: „Jsou Češi rasisté nebo jen nemají Romy z lidského hlediska rádi…?“ Rázem jsem byl v té době největší rasista v Torontu a jeho okolí a Helsinská konference Kongresu USA dokonce můj „rasismus“ nazvala zabedněným a nedoporučila mi žádat o vízum dalších pět roků, než “demokraticky uzraji”… Bylo to odůvodněné opatření? Nebo je na mé straně i zkušenost s romskými azylanty v Británii a Kanadě…?

Na protest proti přijetí romských dětí do základní školy v anglickém městě Gloucester totiž přestali někteří „bílí“ rodiče posílat na výuku své děti. Do lavic tak neusedlo zatím na 50 žáků, další rodiče o bojkotu školní docházky uvažují a připravují protestní akce. „Obáváme se, že naše děti budou zbity a že je děti kočovníků okradou, bude-li jim povolen vstup do školy,“ svěřila se jedna matka. Rozruch propukl poté, co se hned vedle školy utábořila romská rodina s šesti dětmi. Právě z nich mají rodiče obavy. Do školní budovy museli malí Romové chodit s doprovodem.

A právě ve Velké Británii se přitom podle pilotní studie britské organizace Equality romské děti bez problému zapojují do tamních základních škol. Průzkumu se zúčastnilo 61 žáků, které český školní systém ve většině případů poslal do tzv. škol praktických, dříve zvláštních. Britský školní systém je nicméně na děti z jiného kulturního prostředí lépe připraven a počítá s tím, že prvních pět let se učí hlavně anglicky. Zázrak? Omyl. Na anglických základních školách jsou požadavky na žáky daleko nižší než u nás. Vezmou tam téměř kohokoliv. Zajímavé na celé věci navíc je, že autorkou výzkumu, jenž prokázal prosperitu romských dětí v Anglii, je někdejší spolupracovnice Společenství Romů na Moravě Lucie Fremlová.

Opačné zkušenosti mají s malými Romy v Kanadě. Deník Toronto Star napsal, že romští adolescenti  vykazují nulovou znalost angličtiny, chabý vztah ke škole i vyučování a ve srovnání s vrstevníky jiných národností značně omezené znalosti. Šokovaní učitelé je popisují jako žáky, kteří neznají ani tak banální věci, jako je školní zvonek nebo rozhlas. Řada z nich ve rvačkách ohrožuje své spolužáky, jsou neuctiví k učitelům, nedělají domácí úkoly a často i na několik dní nedodržují školní docházku, a to i na základní škole. Jeden z Romů vysvětlil náhlou absenci své 14leté dcery tím, že už má věk na vdávání a školu proto nepotřebuje.

Přesto deník Toronto Star, aniž by se poučil z názorů kanadských učitelů, upozornil, že je to vše tím, že ve východní Evropě pokračujeme v zařazování romských dětí do zvláštních škol a dochází k jejich šikanování. Ale že zrovna Kanada na tyhle žvásty skočí, když sama vidí, jak se romské děti mimo jiné neučí ani anglicky a jaké jsou pak s nimi potíže…? Když nějaké romské dítě neumí česky v české škole v Česku, je také na obtíž dětem, které česky umí, ale musí se zdržovat kvůli těmto žákům, jimž se doma rodiče vůbec nevěnují a neučí je mateřský jazyk, za který považují pouze romštinu. Kdo tedy koho diskriminuje a kdo koho šikanuje. Gadžové Romy, nebo snad Romové gadže…?

A Kanadě to pozvolna dochází, ale nechce si přiznat, že chyba je na její straně. Proto by chtěla s Prahou uzavřít jen dohodu řešící návrat neúspěšných žadatelů o azyl z Česka zase zpátky. Do Česka. Co my na to, že bychom se měli všestranně za nemalý peníz postarat o lidi, co v Česku nikdy nepřiložili ruku k dílu a ještě nás v cizině pomlouvali a plivali na nás? Cítíme se uraženi, že s námi bylo zacházeno jako s těmi, kdož utiskovali chudáčky Romy. Vy jste nám nezrušili vízovou povinnost, my vás necháme smažit se ve vlastní šťávě.

Česká republika má totiž s Kanadou podepsanou readmisní smlouvu z roku 1996. Dohody tohoto typu stanoví mechanismus pro návrat osob, které odmítají využít možnosti dobrovolného návratu. Proč si dělat starosti s nějakou jinou smlouvou, nota bene hlavně se zeměmi EU? Tvrdíme pomstychtivě. Co jste si upekli, to si i snězte. A vyplácí se nám to. V otázce vízové povinnosti za možný pozitivní krok vpřed označil nový azylový zákon, který by v Kanadě mohl už letos zpřísnit podmínky pro žadatele pro azyl. Mimo jiné má obsahovat seznam bezpečných zemí, kde je i Česko.

Inu, zrob romskému sociálně vyloučenému jedinci dobře, os.re ti plot… Nebo snad plod mé práce…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135