V kritické době byl William Cabaniss pouze členem dozorčí rady celkem bezvýznamné a nepříliš úspěšné obchodní společnosti Tatra, a.s. V březnu roku 1999 ČR skutečně do NATO vstoupila a hned jejím prvním krokem bylo bombardování Jugoslávie. Během té doby manažeři z Terexu Holding začali obsazovat klíčové pozice v Tatře Kopřivnice a vyhazovat jednoho českého odborníka za druhým. A tak, když v roce 2001 podalo Czech Partners CZ a.s k ministerstvu průmyslu stížnost proti výběrovému řízení, vlastnil už Terex Holding 80,5 procenta akcií Tatry Kopřivnice a.s. Její další dakarové dějství se odehrávalo v hlavním městě Francie.

Paříž je pro mě i vzpomínka na chvíle 16. ledna 1994, strávené při očekávání vítězné tatrovky Karla Lopraise z Dakaru. V pouštích mu neřekli jinak než “Monsieur Dakar”. Dnes je to šestinásobný vítěz nejtěžší dálkové rallye světa v kategorii kamionů. V té vyhrál s vozem Tatra v letech 1988, 1994, 1995, 1998, 1999 a 2001. Kromě zlatých má i čtyři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Navíc byl párkrát držitelem Zlatého volantu pro nejlepšího českého automobilového jezdce. Jeho žákem a následovníkem v soutěžích kamionů je nyní synovec Aleš Loprais, nedávný vítěz nad ruskými legendami. S kamionem Tatra totiž vyhrál Rallye Hedvábné stezky z Moskvy do Soči.

„Trochu mě bolí v zádech, ale v rehabilitační centru v Rožnově pod Radhoštěm, kam se po závodě chystáme, se to spraví,” usmíval se unavený Karel Loprais i jeho spolujezdci Radomír Stachura a Josef Kalina. „Vyměnili jsme deset pneumatik “michelinek”. A když v poušti dojdou? Koupí se od soupeře. Běžná cena je 4000 tisíce franků za kus, v průběhu závodu je soupeři prodávají za dvojnásobek. Podobné je to i s ostatními díly či naftou. Její spotřeba během písečných etap byla asi sto litrů na sto kilometrů…” Jeden by řekl, že tito kamionoví fanatici víc prodělají než vydělají…

První americký ředitel Tatry Gerald Greenwald, jehož jsem měl čest osobně poznat právě v Paříži, kam přiletěl z Detroitu v rámci své reklamy uvítat vítězného Karla Lopraise po dalším návratu z Dakaru, velel Tatrovce na dálku. Bratru pár tisíc kilometrů přes Atlantik. Milionový plat mu i tak pravidelně docházel. Asi odlučné hrálo největší roli. Bývalý šéf Chrysleru měl za úkol zřejmě potopit svého tatrováckého konkurenta. Dokonale se mu to povedlo. Při dnešní práskáčské politice jeho nástupce Ronalda Adamse si lze myslet cokoli…

V čem byl „zakopaný pes“? Tatra, dodavatel 588 automobilů pro armádu za 2,7 miliardy, se rozešla ve zlém se subdodavatelskou firmou Praga. Ta totiž vyráběla některé díly, s jejichž kvalitou tatrováci nebyli spokojení. Po rozchodu se obchod začal zadrhávat, tatrovky začaly mít problémy při armádních zkouškách. Proto údajná nabídka pár milionků, aby se vše mezi Tatrou a Pragou urovnalo. Kdo měl nabízet a kdo brát? Američanova slova o Bartákově korupci potvrdil i prezident americké pobočky Tatry Duncan Sellars, který prý také byl účastníkem jejich rozhovoru. Já na bráchu, brácha na mě. Ruka ruku myje. Víc přiléhavých floskulí už neznám… Pokusme se zrekapitulovat kousek dění v tomto pro USA velmi lukrativním a strategickém podniku.

MUDr. Barták, takřka usvědčený dvěma muži, z nichž jeden požívá vážnosti už přinejmenším z někdejšího oslovování „excelence“. Někdejší velvyslanec USA v Česku William J. Cabaniss řekl MF DNES, že exnáměstek z ministerstva obrany Martin Barták požádal 26. února 2008 v hotelu Centreville ve Washingtonu o úplatek. Měl posloužit na vyřešení problému s armádní zakázkou na automobily Tatra. Cabaniss byl dříve šéfem dozorčí rady kopřivnické automobilky. (Vedle něho pětačtyřicetiletý absolvent lékařské fakulty Univerzity Karlovy, neurochirurg Barták, s téměř dvěma desítkami roků lékařské praxe v nemocnici Na Homolce, člen České neurochirurgické společnosti v rámci České lékařské společnosti J.E. Purkyně. Několik odborných postgraduálních stáží na Harvard University, Oxford University a Hannover University…) Za generálního ředitele jmenovali Ronalda Adamse. Dalšího Američana…

Už to vidím; poprvé jede Barták v roce 2008 jako náměstek Topolánkovy vlády do USA a hned do Bílého domu. Pak se nebojí oslovit “pána Boha” Cabanisse a požádat ho o úplatek několika milionů dolarů. “Víte, excelence, pokud mi dáte pět melounů, jsem schopný problém Tatry s Pragou dát do pořádku. Vše bude OK, pokud budou dolary…” Exvelvyslanec USA v Praze a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William J. Cabaniss si však na vše s touto korupcí zázračně vzpomněl po více než dvou letech. Proč tak pozdě? Tajil trestný čin, navíc údajně spáchaný na půdě USA?

Co na to americké Federální zákony, nejpřísnější na světě? Ať již byl William Cabaniss v jakémkoli postavení, podle americké protikorupční legislativy měl povinnost o žádosti o úplatek uvědomit příslušné státní orgány, které by zcela nepochybně upozornily českou vládu. To patrně neučinil, čímž se provinil proti zákonům své země. Vláda USA nepodnikla žádné kroky proti „korupčnickému“ členovi české delegace. Martin Barták naopak prokazatelně nadále požíval důvěru ministra obrany USA, což je zřejmé z toho, že jím byl později několikráte přijat k jednání. Z jakého důvodu byl Barták stále beztrestný?

Na tuto otázku pan Cabaniss asi neodpoví ani českým orgánům činným v trestním řízení. Může říct jen onu banalitu, že tenkrát neměl důvěru v naše orgány. Komické. Kdoví, proč byl odvolán z Prahy, která už rok neměla nejexcelentnějšího amerického diplomata. Scházel nám? Já si myslím, že ne. Až nastoupil Norman Eisen, známý jako jeden z nejčestnějších amerických politiků. Zřejmě aby vyčistil Augiášův chlév po Cabanissovi. Ten o sobě nechal slyšet alespoň tím, že „bonzl“ na Bartáka, že si prý troufl mu ve Washingtonu nabídnout úplatek. Nebylo to náhodou obráceně? Role se však obrátily až nyní; z žalovaného je najednou žalující. Barták kontra Adams.

V únoru 2008 prý Adams vedl několik jednání. Nechtěl přijít o zakázku, aniž by údajně zjistil, kdo za tím stojí. Proto údajně řekl: ‚Kdybychom zaplatili dvacet, co byste pro nás mohli udělat? Kdybychom zaplatili dvacet, mohli byste dohodnout schůzku s panem Topolánkem?‘ popsal Adams schůzku, která se uskutečnila v brněnském hotelu Holiday Inn, a kterou si tajně nahrál. Přesto šéfa české pobočky automobilky Tatra Ronalda Adamse policie obvinila z korupce v souvislosti se státními zakázkami…


Šéfa české pobočky automobilky Tatra Ronalda Adamse policie obvinila z korupce v souvislosti se státními zakázkami. Překvapivé je to proto, že hlavním svědkem proti Adamsovi je bývalý vicepremiér a ministr obrany Martin Barták. Muž, který je sám obviněn z korupce a jedním ze svědků v případu je právě Američan AdamsZdroj: http://zpravy.idnes.cz/sef-tatry-je-obvineny-z-korupce-d3l-/krimi.aspx?c=A120821_1818950_krimi_klm

A Ronald Adams připustil, že slova o 20 000 000 úplatku při dodávce terénních vozidel české armádě skutečně zazněla. Jen se neví, jestli měl na mysli koruny nebo dolary. V rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že tím chtěl jen zjistit, kdo si přes vlivného lobbistu Michala Smrže říká o úplatek. Tehdy si prý myslel, že tím žadatelem je někdejší premiér Topolánek. Adamsovo tvrzení, že slova o dvacetimilionovém úplatku byla prý provokací, vyvolávají úsměv.

Stejný jako způsob, jak úspěšně podnikat. Jistý Žid měl podědil jediný polštář, nacpaný peřím. Prodal ho za libru, kterou zaplatil členský příspěvek v úvěrové společnosti, jež mu ihned umožnila úvěrovou půjčku do výše deseti liber. Pak zašel za majitelem pozemku, který ochotně vzal deset liber v hotovosti a souhlasil, aby zbytek ceny byl splacen ve směnkách. Když už byl Žid majitelem pozemku, zašel tentokrát za stavebním podnikatelem, jemuž řekl: “Mám pozemek, postav si na něm dům a jediné, co po tobě chci je, aby v něm byl byt pro mě a moji rodinu…“

Oč jde Američanům v Kopřivnici? Nová Tatra totiž respektuje standardní i speciální požadavky na vojenská vozidla. Ano, v tom je účel celé korupční kampaně. Zbrojní průmysl musí vyrábět a nestoudně bohatnout. Za jakoukoli cenu. Vozidlo Tatra 815-7 kopřivnická firma v ČR se poprvé představila na veletrhu IDET v Brně. Podvozek 4×4 řady 815-7 byl také použitý pro obrněný transportér zkonstruovaný izraelskou firmou IMI, který byl prezentován na výstavě Association of the U.S. Army v říjnu 2005 ve Washingtonu. Na rozdíl od předcházejících typů má Tatra 815-7 nízkou kabinu, díky čemuž může být přepravována letouny C130 Hercules používanými v NATO. Kabinu s plochými skly, dveřmi a stěnami lze snadno pancéřovat. V akci ji zvládnou opancéřovat dva vojáci do osmi hodin…

Konec šppatný, všechno špatné. Ještě slova Ing. Prokůpka:…“Pan Cabannis se též objevil na scéně, od roku 2002 do roku 2004 vykonával funkci velvyslance USA v naší republice. Skončil v roce 2004, tedy ve stejný rok, kdy americká společnost Terex Holding opustila s velkou ostudou brány kopřivnické Tatry, jelikož na západ neprodala skoro ani jeden nákladní vůz. Spousta lidí přišla o práci, Tatra o milióny a já o iluze. A to hned dvakrát! Poprvé, když jsem zjistil, že americký velvyslanec může vystupovat arogantně, ba až výhrůžně. Podruhé, když jsem slyšel v televizi vystoupení pana poslance Bublana, který o panu Cabanisosvi v souvislosti s kauzou „Cabanniss – Barták“ hovořil jako o velmi slušném člověku a pravém „mariňákovi“. V tu chvíli jsem si vzpomenul na „spráskané mariňáky“ z Koree a Vietnamu…“

Inu, kdo asi vyjde vítězně z toho souboje českého Davida a amerického Goliáše? Prak asi stačit nebude. Zkrátka, nechoď Bartáku s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme. Děkuji, pane Karle Havlíčku…

Snímky Břetislav Olšer

http://www.vaclavprokupek.cz/news/www-investujeme-cz-privatizace-tatry-koprivnice-americkou-cestou-dodnes-budi-pochybnosti-/

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135