Proč to všechno? V roce 2006 založil internetový server WikiLeaks, který se zabývá získáváním tajných a citlivých vládních informací, jež poté zveřejňuje na svých webových stránkách. Na veřejnost se tak dostaly tajné materiály z americké věznice Guantánamo, obsah mailové schránky Sarah Palinové nebo tajné záznamy z válečných konfliktů v Afghánistánu, Vietnamu. Číně nebo Iráku. Vlna emocí se kolem odbojného serveru strhla koncem roku 2010, kdy uveřejnil tajnou korespondenci amerických diplomatů, jejíž obsah byl urážlivý a kompromitující. Na druhou stranu si Assangeův server vysloužil i obdiv coby zastánce spravedlnosti před svévolí vysokých úředníků. Byl oceněn organizací Amnesty International, časopisem The Economist a na konci roku 2010 se Julian Assange dostal do čela žebříčku Osobnost roku v magazínu Time. http://tema.novinky.cz/julian-assange

To je pravda pravicová. A co ta levicová? Stačí představa, že to nebude Assange, ale hacker Igor Igorovič Čurila Plenkovič, který získával tajné depeše ruské vlády a vojenských složek, za což mu hrozí v Rusku trest doživotí za vlastizradu. Utekl se tedy na mexickou ambasádu v Moskvě. kde žádá o azyl a celý svět sepisuje petice na jeho podporu, demonstruje za svobodu slova a proti cenzuře. V čele aktivistů je i Pirátská strana, jejíž členové z Pirátské internacionály se zaměřují hlavně na občanské svobody, sdílení informací, efektivní využití technologií a ochranu soukromí. Patrně největším úspěchem Pirátské strany byl podíl na zamítnutí kontroverzní mezinárodní smlouvy ACTA, co zakazuje i weby WikiLeaks…

A další story. Generál Perón byl obdivovatelem italského fašismu, který se mu stal jednou z inspirací pro Perónismus. Byl to čirý populismus jako za Hitlera. Orientace na nižší vrstvy a u moci jej držela nejen armáda SA, ale také podpora dělníků. Sám Perón pomohl řadě nacistů, kteří po 2. světové válce utíkali z Evropy. Mezi třemi stovkami, kteří v Argentině našli nový domov, byl i Adolf Eichmann, chvíli Oskar Schindler a doživotně Josef Mengele či Erich Priebke, co se podílel na římském masakru Italů v roce 1944. Od roku 1995 si prohlíží vězeňské mříže zblízka na Apeninském poloostrově…

V roce 1938 oslavovalo dvacet tisíc lidí na srazu v Buenos Aires argentinské NSDAP připojení Rakouska k třetí říši. Byla to největší demonstrace Národní strany mimo území Německa. Juan Perón, co zbohatl na nacistickém zlatu, pobýval jako důstojník v třicátých letech v Itálii. V tu dobu byl zrovna na vzestupu Benito Mussolini a fašismus společně s nacismem Peróna fascinoval. Je známo, že bývalá první dáma Argentiny Evita Perón vlastnila zlato, šperky a obrazy z nacistických pokladů, které zločinci vzali bohatým židovským rodinám zabitým v koncentračních táborech. Přesto se stala hrdinkou řady filmů i muzikálů…

Stejně světem opěvovaná je i Julie Tymošenková. Těch srdceryvných podpisových akcí na její osvobození. Poznal jsem začátky nové Ukrajiny, ministra pro životní prostředí Ščerbaka, později velvyslance v Izraeli, byl jsem na zakládajícím sjezdu Republikánské strany Ukrajiny, u  ministra zahraničí i v černobylské “zóně smrti” a u náčelníka kyjevské policie, v Gomelu u šéfa bělorusko-ukrajinské komise Agentury pro atomovou energii se sídlem ve Vídni i na protiatomových demonstracích Greenpeace. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou… Bylo jí třicet, v mládí funkcionářka komsomolu, v roce 1984 absolvovala sovětskou ekonomickou fakultu Dněpropetrovské státní univerzity. Od roku 1988 se společně s manželem Oleksandrem, nyní v Česku s azylem, věnovala v Sovětském svazu podnikání. Pět roků po odtržení Ukrajiny od SSSR se stala generální ředitelkou Spojených energetických systémů Ukrajiny a byla první pětatřicetiletou miliardářkou Ukrajiny, která si stihla naspořit kulatou sumičku za pouhých pět let.

Nafgaz vynášel. Plyn a ropa byly požehnáním… Že by si na to vydělala poctivou prací, v to může věřit jenom ten, kdo tvrdí, že také Viktor Koženy je průzračný jako Grossův křišťal, a Radovan Krejčíř, že je nevinný jako andílek, když ho přece sedm našich soudů už zprostilo v několika kauzách viny… Na žádost ruských úřadů po ní 7. prosince 2004 Interpol vyhlásil pátrání. Ruské orgány obvinily Tymošenkovou z podplacení ruského ministra vnitra v 90. letech, kdy se svým manželem Oleksandrem provozovala firmu dovážející energii z Ruska. Po několika hodinách však fotografie nejbohatší ukrajinské ženy i zpráva o pátrání po ní ze stránek Interpolu zmizela. Centrála Interpolu v Lyonu tento postup nikdy nijak neobjasnila. Došlo však i na ni; už několik měsíců je v charkovském vězení a vidí se v Evitě Perónové, své konta má v suchu…

Nezvykle rychle zbohatl i Michail Borisov Chodorkovskij, jenž se narodil 26. června 1963 v Moskvě v rodině ruských Židů. Vystudoval Mendělejevovův chemicko-technický institut, později absolvoval prestižní Plechanovův institut národní ekonomie. Přitom se výrazně angažoval jako mladý komunista v Komsomolu, což mu otevřelo dveře k jeho závratné kariéře. Spolu s přáteli z Komsomolu využil období Gorbačovovy perestroiky a založil nejprve soukromou kavárnu a poté vedl centrum pro vědeckou a tvořivou činnost Menatep, která se zabývala především oblastí výpočetní techniky. V roce 1988 již Menatep vytvořil obrat 10 milionů dolarů.

Největší vzestup však zažil spolu s Abramovičem a Berezovským v Jelcinově éře při privatizaci státních podniků. Mentep půjčoval peníze federálním ministerstvům a poté za 350 milionů dolarů koupil ropný gigant Jukos. Podíl v Jukosu ho vynesl až do dvacítky nejbohatších lidí světa podle časopisu Forbes se jměním 15 miliard dolarů. To mu bylo teprve 30 roků a stal se nejmladším miliardářem nejen v Rusku. Zázrak? V říjnu 2003 byl Chodorkovskij zatčen a obviněn z podvodů a daňových úniků. V květnu 2005 pak soud nejbohatšího oligarchu odsoudil na devět let, trest byl následně snížen na osm. S peticemi na jeho osvobození jako „vězně svědomí“ se roztrhl pytel. Abramovič si napřed pořídil jachtu s protileteckým dělem za pět miliard a nechal se kvůli imunitě zvolit na skoro deset let guvernérem Čukotky, Berezovský radší navratně zvolil britské klima….

A máme tu další případ, tentokrát na druhé straně. Nyní žádné petice či podpisy na protest, že jde o politickou objednávku. Ani demonstrace… Bernie Madoff, král Wall Streetu a člověk, kterému svěřila své úspory většina boháčů světa, skoro padesát let svým klientům spravoval peníze a podváděl hvězdy showbyznysu, finančníky, šlechtu i uznávané vědce. Trvalo téměř půl století a Madoff stihl zpronevěřit 65 miliard dolarů. Dostal za to 150 roků vězení… Kdo mu vzal morálku, nebo proč nezvládl svoji osobní disciplinu? Že by politický zájem…?

A je zde další souboj dvou pravd. Punková skupina Pussy Riot vtrhla do chrámu Krista Spasitele v Moskvě, znemožnila hlavního patriarchu Ruska Kirilla, začala předvádět v kuklách divoké tance a vydávat skřeky: „Bohorodičko, vyžeň Putina!“ Následovalo jejich zatčení za zneuctění církevního místa a trest dva roky v pracovním táboře. A opět protesty celého světa. Jak si někdo může dovolit zatknout za nevinné hopsání tři dívky, matky dětí…?

Zkusme i zde paralelu; do chrámu sv. Víta v Praze vběhne parta holohlavých neonacistů, začne tam během bohoslužby kardinála Duky řvát a tančit tzv. hardbass, v poslední době velmi populární hromadný tanec, doprovázený razantními pohyby, symbolizuje dominanci a semknutost krajní pravice, jež má mít zastrašující účinky na nepřátele. Tato „móda“ se už objevila i v Ostravě, kde jí provází píseň nazpívaná v ruštině, na kterou ostravští neonacisté tančí a přitom hajlují. Nevím, jaký mají v tomto ohledu v Rusku trestní zákon. V Česku by šlo o trestný čin výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 tr. zákona, kde by hrozil maximální trest 3 roky nepodmíněně. Pokud by šlo o prvotrestané, blízké hranici plnoletosti, dostali by jeden rok s podmíněným odkladem…

Že opět míchám jablka s hruškami? Možné to je, ovšem když z tohoto ovoce uděláte kvas, vznikne po jeho vypálení hruškovicový kalvados, povzbuzovač svědomí. Mezi námi; nevěřím na levici či pravici, jenom na schopné a neschopné, dobré a zlé, naivní a zákeřné, chudé a bohaté. Nikdy nezapomenu, když můj táta učil a zkoušel ve třídě své vlastní děti, nikdy jim nedával otázky on sám, ale dovolil našim spolužákům, aby kladli otázky místo něho. Zvykl jsem si na takovou objektivitu. Otce pak vyhodili, že byl věřící, na jeho spravedlnost však nikdy nezapomenu…

Inu, tak se nám naši zaměstnanci vrátili z prázdnin; to zase bude v álejích nablito a já, jako katolík, se teď alespoň můžu modlit za jiné katolíky, aby jim Bůh odpustil, že jejich víra se změnila v bohapustou politiku, s níž nenávidí Putina i patriarchu Kirilla. Modlím se i za všechny ty, jimž je objektivita v jejich politické zaslepenosti ukradená…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135