Zákon počítá, že církve dostanou zpátky majetek v hodnotě 75 miliard korun, které jim bude stát splácet 30 let. S inflací to může být až 96 miliard. Navíc bude stát dále 17 let přispívat na platy duchovních; tři roky 1,4 miliardy, další každý rok se podpora bude o pět procent snižovat. Církev navíc požaduje náhradu i za pozemky, které zmizely pod hladinami všech přehrad, či pod silnicemi. Tyto pozemky byly zabrány ve veřejném zájmu tak jako všem ostatním. Nikdo neobdržel žádné finanční vyrovnání tedy není důvod proč by měla obdržet náhradu církev…?

Pokud bude vyplacena náhrada církvi, poté budou následovat oprávněné žaloby na náhradu ze strany všech takto postižených, tedy nejenom fyzických osob, ale všech obcí, spolků, sdružení atd. V takovém případu bude zcela určitě žádat o náhradu za zatopené pozemky kolem hradu Orlík i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberk a jeho rodina. V tomto jednání lze spatřovat střet zájmů a pokud by byl ministr zahraničí férový člověk, měl by se sám z jednání a hlasování vyloučit. Pokud ovšem zase neusne spánkem spravedlivých… Měl by též uznat, že v případě církevních restitucí nelze tvrdit, že co bylo ukradeno, to se má vrátit; co když bude vrácen pozemek, který církev vůbec nikdy nevlastnila…?

Kdy se tedy stane církev takovou, jak ji dojemně líčil bývalý kardinál Miloslav Vlk; církví neprahnoucí po moci a bohatství, pouze po spravedlnosti? Ví pan exšéf českých katolíků, že 50 tisíc jeho farníků je ještě v roce 2012 negramotných a nikdy o základní školu nezavadilo ani omylem. Je tu ale i další složitá otázka; patří pozemky, lesy a budovy skutečně církvím? Nebyly válečnou kořistí už během husitských či křižáckých válek? Z velké části církev rovněž dostávala majetek od bohatých donátorů, od lidí z prostředí aristokracie či bohatého měšťanstva. A spojené s tím byly nejen věci majetkové, ale i věci duchovní. Majetek byl třeba vázán na odsloužení určitého počtu mší za zemřelého dárce. Největší část svého majetku získávala katolická církev. Vznikaly žebravé řády, které výrazně upozorňovaly na zkaženost církve a potřebu vrátit se ke službě Bohu. Kritici poukazovali hlavně na to, že majetek není užíván pro blaho věřících a církve, ale ke světským radovánkám. A tento argument zaznívá i dnes; církevní majetek má být určen ke krytí duchovních potřeb a sociálních, vzdělávacích a charitativních iniciativ, nikoli k tomu, aby církev obchodovala na burze.

Připomeňme si jezuitské učení o chudobě v Duchovních cvičeních třetího týdne (viz 2. kapitola), kde jsou popsány dvě vojenské korouhve, z nichž jedna má nápis ”pýcha, čest, bohatství”, druhá ”chudoba, hanba, pokora” a cvičenec je metodicky pochopitelně veden k tomu, aby si vybral chudobu, hanbu a pokoru… Když byl ustanoven řád Tovaryšstva Ježíšova, skládali a skládají doposud jeho členové slib kromě jiného i o své chudobě. Vydanou bulou Regimini militantis Ecclesiae byl řád tovařišstva oficiálně veřejně prohlášen za řád žebravých mnichů…

…”Tento žebravý řád nemůže mít stálé jmění a musí žít z darů a podpor věřících a z nejistých almužen,” jak to potvrzuje papež Pius V. v bule Dum indefessae ze dne 7. července 1571… Podívejme se, jaká podle “Tajných dějin jezuitů” byla jejich činnost v padesátých letech našeho století: Řád věnoval co největší péči tisku a školství. V roce 1939 mělo tovaryšstvo mimo misijní oblasti 15 univerzit, 421 vyšších a středních ústavů, na nichž učilo 3683 profesorů-jesuitů a v nichž se vzdělávalo 138 307 žáků.Ani židovská Chrámová hora, hebrejsky Moria, to nemá s náboženským fanatismem snadné...   Foto: Břetislav Olšer

V misiích bylo v roce 1938 dalších 15 institutů univerzitního typu (8 580 žáků), 169 středních škol (51 734 žáků), 95 průmyslových škol (4 499 žáků), 7 817 nižších škol (375 054 žáků), 25 tiskáren, 115 periodických časopisů. Za čtyři století vydali jezuité téměř 120 000 svazků o teologii, asketice, literatuře, dějinách a vědě. Řád spravuje 21 astronomických observatoří a meteorologických stanic… Možná by si z Řádu žebravých mnichů měli vzít ponaučení nejen Vatikán, ale i české církve. Jejich tisíciletá tradice nejsou sto roků existující automobilky, ale přetrvávající politické instituce, vyžívající se v mamonu, dobách temna, Křižáckých válkách a inkvizici. Můj otec jako praktikující katolík mi často četl o Jezuitech, kteří vždy razili heslo: ”chudoba, hanba, pokora”. Proto byl ustanoven řád Tovaryšstva Ježíšova, který se veřejně prohlásil za řád žebravých mnichů. Tento žebravý řád nesměl mít stálé jmění a musel žít jen z darů a podpor věřících a z nejistých almužen, jak to potvrzuje papež Pius V. v bule ze dne 7. července 1571. Zásluhou jezuitskému řádu je dnes nejbohatším státem světa Vatikán, který má tři hlavní zdroje svých bilionových příjmů.

Tradiční “groš svatého Petra” jsou dary věřících osobně určené římskému papeži, dále je to Institut církevních záležitostí, tedy vatikánská banka založená roku 1887, jejíž rozpočet představuje asi osm miliardy dolarů. Kapitál Vatikánu je většinou uložen v Itálii. Jeho hodnota vzrostla zejména za vlády diktátora Mussoliniho, který daroval “Svaté” stolici 80 milionů dolarů v italských lirách a cenných státních papírech. Kromě toho Vatikán vlastní 482 hektarů orné půdy, včetně několika tisíc hektarů přímo v katastru Říma. Ovšem největší příjmy plynou do Vatikánu z finanční účasti v různých podnikatelských firmách. “Svatá” stolice byla akcionářem největší italské stavební firmy Generale immobiliare a velké prostředky vložila i do Institutu pro rekonstrukci průmyslu, který kontroluje největší společnosti země: loděnice, námořní společnost Italia, leteckou společnost, telefonní síť, trust hutnických závodů, vyrábějících 90 procent litiny v Itálii.Vzpomínka na papeže Jana Pavla II. na Křížové hoře v Litvě... Foto:Břetislav Olšer

V roce 1969 Vatikán kontroloval zahraniční akcie v hodnotě 5 miliard dolarů, což bylo dvakrát víc než v případě Velké Británie. Proto ukládá svůj kapitál nejen do stavebnictví či prodeje minerálních vod, ale rovněž do heren v San Remo a Monte Carlo…Vatikán vlastní značné množství zlata, jehož převážná část je ukryta na jedné vojenské základně v USA. Dalším zdrojem příjmů je turistický ruch, k němuž patří i různá svatá procesí a poutě do Říma. Vatikán má také svou rozhlasovou stanici, vysílající ve 24 jazycích, a televizní studio, které obnovilo svou činnost v roce 1983.

Jako vždy se při podobných zvěstech zhluboka nadechnu a uslyším slova svatého Matouše: “Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů. Je psáno: Můj dům bude zván domem modlitby, ale vy z něho děláte doupě lupičů…”

Inu, jiná doba, jiný mrav a máme tady rok 2012 a s ním gigantickou “církevní” hypotéku na sto miliard se splatností na třicet let. Není to těžký hřích, když české církve kážou vodu a přitom velkými doušky pijí víno…? Že by bylo zapotřebí uplést nové důtky na kupčíky…?

Snímky Břetislav Olšer

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135