Neber úplatky, neber úplatky, nebo skončíš u Chocholouška!

20. Říjen, 2008 – 8:36

Kdo by to neznal; Jachyme, hoď ho do stroje, ale nesmí to být gilotina. Tak si říkají lidé, co fandí lidským právům na život a kategoricky odmítají trest smrti, který je prokazatelně ekonomicky náročnější, než pseudohumanisty zavrhované doživotí.

Do Číny však zřejmě ještě česká kinematografie ani filozofie příliš nepronikly, takže tam neznají ani psychiatra Chocholouška, natož šéfa filmové autoopravny Smoljaka a jeho varování:

„Neber úplatky, neber úplatky, nebo se zblázníš…!“

Přesto mají v zemi čínské zdi světový primát v investicích do průmyslu i v počtu vyrobených a tedy i opravených automobilů. Asi se zde neberou úplatky, řekl by si našinec a se zlou by se potázal…

Nejenže se zde vesele korumpuje, kde se dá, a ještě se najdou jedinci, jimž není nic cizího svaté, bodejď – v komunistické zemi s kapitalistickou tváří.

Nedávno skončil na popravišti šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, jelikož pro samé úplatky, po našemu provize, neuhlídal zkažené potraviny a falešné medikamenty, které zle nedobře poškodily tisíce Číňanů.

Podle oficiálních údajů bylo minulý rok v této zemi popraveno nejméně 470 osob, ovšem podle organizace Amnesty International se prý popravení Číňane počítají na tisíce.

Takže, počítejme, že je ročně popraveno, ať to přeženu, tisíc osob, což při počtu více než 1 300 000 000 Číňanů znamená, že ročně je popraven jeden člověk na zhruba milion a čtvrt obyvatel, tedy asi tolik, kolik v USA se třemi sty miliony obyvatel a 60 popravenými za rok…

Čína má sepsáno pro miliardu a čtvrt obyvatel asi šedesát nejvážnějších porušení zákona, označovaných jako hrdelní zločin. Smrt oběšením, zastřelením či jedovatou injekcí zde hrozí mimo jiné za hromadné vraždy, brutální pohlavní zneužívání dětí, daňové podvody, opakovaný prodej falešných léků, zpronevěru velkého rozměru, korupci či závažné drogové delikty.

Nedávno se patrně proklínal další chtivý Číňan a ne nějaké „béčko“, ale bývalý místostarosta Pekingu a nomenklaturní komunista Liou Č‘-chu, jenž byl odpovědný za stavební projekty pro olympijské hry, které se v čínském hlavním městě konaly letos v srpnu a spadalo do nich i vylepšení infrastruktury s rozpočtem 40 miliard jüanů (109 miliard korun).

Dostal to, co si podle čínských zákonů zasloužil – trest smrti s odkladem dostal u soudu v provincii Che-pej za to, že přijal úplatky ve výši několika miliónů jüanů. Má přesto štěstí v neštěstí; trest smrti s odkladem je v Číně obvykle změněn na doživotní vězení, v případě dobrého chování vězně.

Podle žaloby se nezákonně obohacoval na přidělování zakázek, při podpisech smluv a povyšování podřízených. Než byl v roce 2006 sesazen a zatčen, měl devětapadesátiletý Liou ve svém „prasátku“ už skoro sedm miliónů jüanů, tedy bratru 20 miliónů Kč. Ty použil hlavně na vydržování své milenky Wang Ťien-žuej.

Všichni romantici doufají, že milá Wang za ním bude chodit do věznice na pravidelné návštěvy s buchtami, aby mu dokázala, že ho milovala z čisté lásky, na rozdíl od jeho ženy, jež mu zřejmě vůbec nerozuměla, a ne kvůli nějakým špinavým milionům jüanů.

Napadl mě hned nejmíň tucet českých rychlokvašných celebrit na jedno použití, které jsou rovněž vydržovány svými bohatými milenci. Mají ovšem kliku, že v Česku se za zpronevěru a korupci v podstatě netrestá, a i kdyby k tomu už mělo dojít, doporučí se takovému loupežníkovi, aby vzal do zaječích.

Nejlíp lyžovat do nějaké alpské země, nebo za sluníčkem do Jihoafrické republiky, na Scheysely, Bahamy, do Belize nebo do jiného daňového ráje, s nímž zatím nemáme vzájemnou dohodu o vydávání podobných ptáčků.

Těm kápli do noty naši zákonodárci, když z úplatku udělali provizi, z podvodu je spekulace, z nezákonné manipulace veřejným míněním je lobbink a z korupce tzv. zlaté padáky, „černé duše“ a honoráře za znalecké posudky nanic o ničem…

Jiní své klukovské sny řeší oficiální cestou. Prostě se stanou premiérem, sednou do vládního letadýlka a hurá do Číny. Třebaže to bylo napřed řečí, vyhrůžek, hypotetických blokád, teorií ignorance a pomluv.

A též porušování lidských práv, olympijská megalomanie jako v šestatřicátém v Hitlerově Berlíně, obtěžování zahraničních novinářů, cenzura, zatýkání nepohodlných osob a kdovíco ještě..

Přesto se Mirek Topolánek v Pekingu stačil svému vlastnímu synovi pochlubit, co všechno může předseda vlády, a ještě se stihl sejít s představiteli čínské letecké společnosti China Southern, která má zájem o privatizaci ČSA nebo pražského letiště.

Stát vlastní v Českých aeroliniích více než devadesátiprocentní podíl. Prodat ho chce do poloviny příštího roku. Kromě China Southern Airlines jsou mezi zájemci i ruský Aeroflot či Air France. To zase bude úplatků, pardon provizí, a darů vzájemného porozumění…

Všichni investoři světa, zejména z USA, se hladově vrhli na bezkonkurenční olympijské stadiony, které jsou nyní na prodej. Především stadion „Ptačí hnízdo“, který je dnes nejatraktivnější nemovitostí na světě.

Zkrátka „Ptačí hnízdo“ pro 91 tisíc diváků, symbol olympiády, je pro toho, kdo dá víc, volné, stejně jako jeho tvář. Poté, co nad ním zhasl olympijský oheň, dostal novou image. Vybraný zájemce, samozřejmě v legálním konkurzu, jak jinak, získal za částku stovek milionů dolarů právo na 30leté spojování svého jména s tímto velestánkem.

Čínská střední třída se vzmáhá a své přebytky bude rozhodně víc a víc investovat do sportu a kultury. A to vše zásluhou Olympiády i „Ptačího hnízda“, stadionu za více než 500 milionů dolarů. Ty se hravě vrátí. Stadion totiž bude mateřských přístavem fotbalového klubu Guoan Peking a už teď vydělal svým odprodejem miliardy.

Obří obchodní štěstí potkalo i správce dalších atraktivních sportovišt – basketbalové haly i úžasné „Vodní kostky“ v Pekingu, kde byla překonána čtyřicítka světových rekordů. Zájem o ni má za nájem ve výši stovek milionů dolarů šest světových firem.

Kdo dá víc, ten ji získá. To bude, panečku, zase šance pro nové místostarosty a jiné filuty, co se nebojí riskovat výstup na popraviště. „Vodní kostka“ má tři bazény, stavěla se čtyři roky a stála přes 200 milionů dolarů. Čínská stavební společnost, která ji postavila, měla před pěti lety dvě stovky zaměstnanců, dnes jich má přes 1800…

Její příjmy rostou o 80 procent ročně. Letošní roční obrat by měl v přepočtu dosáhnout přes dvě miliardy Kč. A ještě ani nezačal pořádně fungovat a už získal peníze.

V kontraktu na prodej plastikových lahví na vodu zvítězila kanadská firma, která se inspirovala motivy krychle. A bývalý spolupracovník firmy chce prodávat nábytek a doplňky s motivy namodralých bublin.

Kdopak a za kolik mu tento milionový klšeftík asi zprostředkoval…? Pak se divme, že se Číny ameriko-evropsko-japonská finančí krize skoro nedotkla a ještě může nakupovat dluhopisy bankovních ústavů USA…

Peníze, peníze a zase peníze, co přece nesmrdí a jsou vždycky až na prvním místě. Točte se pardálové. To je přece ta svoboda, pro kterou se cinkalo klíčemi na letenské pláni…

Proč bychom zrovna my měli myslet na nejhorší. ZVláště když v Česku trest smrti není a zřejmě ani dlouho nebude a korupce je dávno uznávaným národním sportem…

Jo. kdyby ale přišlo na zákon, to by bylo doktorů Chocholoušků a těch hlav dolů…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *