Začátkem sedmdesátých let vstoupila jako svazačka do FDJ – Svazu svobodné německé mládeže, Freie Deutsche Jugend – jednotné masové mládežnické organizace v bývalé NDR. Poté pracovala jako vědecká spolupracovnice na Institutu fyzikální chemie Akademie věd NDR a stala se sekretářkou FDJ pro agitaci a propagandu. Po volbách do lidové sněmovny se stala mluvčí poslední vlády NDR. A přestože v době blokády Berlína ještě nežila, může si dnes tuto událost připomenout jako každý z nás, včetně mně…

Právě ale prohrála svůj boj proti dvaasedmdesátiletému Joachimu Gauckovi, obhájci lidských práv z někdejší NDR, který se stal přes její odpor novým prezidentem Německa. Patří mezi uznávané morální autority. Po pádu Berlínské zdi vedl úřad dokumentující činnost východoněmecké tajné policie Stasi. Referendum zjistilo, že přes polovinu Němců si za prezidenta přeje právě jeho. Vystudoval teologii, působil jako pastor v Lüssowě v Meklenbursku. Se svou ženou má čtyři děti. Během mírového převratu v NDR se stal poslancem východoněmeckého parlamentu. Vedl pak „Úřad spolkového zmocněnce pro dokumenty Stasi a mnohé nechal “klientelisticky” zřejmě skartovat. Situace je přesto napjatá…

Kdoví, jak oba vzpomínají na chvíle, kdy byl před 64 roky zahájen letecký most, jenž měl za úkol zásobovat na dva miliony obyvatel západního Berlína, kteří byli odříznuti od 24. června 1948 blokádou Sovětského svazu. Při setkání se plukovníkem Hannahem, zástupcem velitele americké vojenské letecké základny US Air Force ve Frankfurtu nad Mohanem – Rhein-Main Air Base, umístěné v severní částí letiště od roku 1947 až do roku 2005, jsem se mohl poklonit i památce několika desítek pilotů, kteří zahynuli během blokády, když ve špatném počasí nemohli nouzově přistát ani na hojně využívaném frankfurtském letišti, odkud letadla startovala směr letiště v americkém, britském či francouzském sektoru Berlína. Do Evropy zkrátka směřovala americká dopravní letadla. A jako výstraha a upozornění na americký jaderný monopol se přesunulo do Británie i několik B 29 schopných nést jaderné zbraně…

Nejvíc se však zapotily letouny typu DC-3 Dakota, Globenmaster a York, určené pro přepravu vojáků. Již příští den přistálo na letišti Tempelhof v americkém sektoru první letadlo operace Vittles, Britové započali s operací Plain Fare o dva dny později ze svého vojenského letiště Gatow a z vodních ploch jezer nasazenými hydroplány. Na letech se později podíleli i letci z Nového Zélandu. Kanady, Jižní Afriky a Austrálie… Frankfurtský památník dnes tvoří slavná DC – 3, jeden z pověstných „Rozinkových bombardérů“ z časů Stalinovy blokády západního Berlína v letech 1948 – 49. “Přezdívka „rozinkový bombardér“ (RosinenbombBerlínská zeď v pozadí s Braniborskou bránou.er) vznikla poté, co Gail Halvorsen, jeden z letců U.S. Air Force před přistáním vyhodil z okna na padáčku pár balíčků se sladkostmi pro děti,” říká s úsměvem majorka Rosemary Hickmanová. Provází nás po letištní ploše US Air Force i během exkurze na palubě C-130 Hercules…

“Celkem se uskutečnilo kolem 277 000 letů, při kterých bylo přepraveno 2,2 milionu tun zboží. Od denních 120 tun pšenice, masa, léků či benzinu, až po rekord ve výši 12 860 tun. Během leteckého mostu zahynulo 39 Britů, 31 Američanů a 6 Němců,” dodává pilot. kapitán David Paage, vlastně mi čte, co je napsáno na frankfurtské pamětní desce pod “rozinkovým” bombardérem. Vzpomíná na ně také pomník před berlínským letištěm Tempelhof…

Všechny ty potíže začaly po válce, kdy bylo Německo rozděleno do čtyř okupačních zón a stejně tak i hlavní město Berlín. Problém Berlína byl v tom, že ležel ze všech stran obklopen sovětskou zónou. A přítomnost amerických, britských a francouzských sil vně sovětské zóny byla samozřejmě trnem v oku Stalinovi. Západní mocnosti se snažily ve svých sektorech situaci obyvatel co nejrychleji stabilizovat. K městu obklopenému sovětskou zónou vedly dálnice a železnice, existovaly i tři dohodnuté letecké koridory. Vedly do Berlína z Hamburku, Hannoveru a Frankfurtu nad Mohanem.

Po schůzce představitelů západních mocností v Londýně na přelomu února a března 1948 bylo rozhodnuto o vzniku tzv. Trizónie, resp. spojení americko-britské a francouzské zóny. V té době už existovala Bizónie – spojení americké a britské zóny. Dne 20. června 1948 začal Západ s měnovou reformou ve svých sektorech. Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat a 24. června uzavřeli Rusové všechny pozemní přístupové cesty do Západního Berlína. Britský ministr zahraničí Bevin a americký generál Clay se shodli na nutnosti reagovat zřízením leteckého mostu. Stalin odřízl Západní Berlín od dodávek elektrické energie. Uhlí se tak stávalo naprosto nedostatkovým zbožím. Elektřina šla v těchto krizových momentech pouze několik hodin denně.

Téměř dokonale zorganizovaný letecký most umožňoval, aby každé dvě až tři minuty přistálo letadlo na některém ze tří berlínských letišť. Vypomáíhala i ostatní letiště, včetně toho frankfurtského. Během jedenáctiměsíční blokády bylo do Berlína dopraveno téměř 1,5 milionu tun potravin a dalšího zboží. Dne 12. května 1949 byla tranzitní spojení do Berlína opět otevřena a tím skončil i letecký most… Následně byl zvolen parlament a prezident, ustanovena vláda a 7. září 1949 byl formálně vyhlášen vznik nového státu – Spolkové republiky Německa (SRN). Sovětský svaz reagoval o měsíc později 7. října 1949 vytvořením druhého německého státu – Německé demokratické republiky (NDR).

Tu nadcházející slovní hříčku o projevu J. F. Kennedyho v Berlíně z počátku 60. let neberte moc vážně. Věta “Ich bin ein Berliner” se sice dá přeložit jako “Já jsem koblížek”, ale stejně tak i jako “Já jsem Berlíňan”. Pokud chceme foneticky přepisovat jeho věty do americké angličtiny, jeho slavný výrok by vypadal: „Ish bin ine Bearleener…“ Hlavni ale je, že byl prvním americkým prezidentem u Berlínské zdi… A ta způsobila velké zlo. Byla postavena 13. srpna 1961 a měla celkovou délku 165 km (45 km s hranicí Západního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem). Stihl jsem to včas a mám ve vitríně kousek památečního betonu z Berlínské zdi…

Při mé návštěvě US základny ve Frankfurtu n. M. na počátku 90. let byl už její letecký park pestrý; McDonnell Douglas KC-10 Extender, Lockheed C-130 Hercules, C-5 Galaxy, C-141 Starlifter, Boeing C-17 Globemaster III… Probíhala právě operace Pouštní štít – Válka v Zálivu, jinak též válka v Perském zálivu…

Koncem 80. let patřilo Německo mezi nejbohatší země Evropy. V polovině 90. let bylo již na 6. místě; za Lucemburskem, Rakouskem, Dánskem, Belgií a Nizozemskem. Důvod? Ze státního rozpočtu SRN proudilo a stále proudí na východ Německa ročně 70 miliard euro. Tyto dotace byly a jsou určeny na financování důchodů, nezaměstnanosti, na výstavbu dopravní infrastruktury a podporu rozvoje průmyslu a podnikání…

Inu, zrob susedovi dobře, os.re ti plot; při nedávném výročí zboření Berlínské zdi vyplynulo, že patnáct procent z dvaaosmdesáti milionů Němců (a Turků) touží po návratu do dob před více než dvaceti roky, kdy byla země rozdělena na NDR a SRN. A kdy v jedné z okupačních zón vládla sovětská vojska, jejíchž příslušníci měli své svatby i setkání veteránů II. světové války…

Snímky Břetislav Olšer a jeho archiv (1)

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135