Ground Zero se prodraží o miliardu USD a zpozdí o dva roky…

18. Říjen, 2008 – 9:19

Už sedm roků a měsíc uplynulo od největšího teroristického útoku v dějinách lidstva, když 11. září 2001 narazila postupně dvě cestovní letadla do budov World Trade Center (WTC) v New Yorku.

„Bylíme od Manhattanu asi 150 kilometrů, severně do kopce v Kingstone. Právě jsme naštěstí neměli v New Yorku žádnou práci. Dozvěděli jsme se to z televize. Právě jsem v ateliériu dělal nějakou keramiku a moje první reakce byla, že teroristé zahájili velkou celosvětovou akci a že islamo-fašističtí sebevrahové a vrahové, rozmístěni po celém světě jako pátá kolona, najednou začnou své vražedné akce…“ vzpomínal včera Tibor Spitz, jeden z mých židovských amerických přátel, když jsme spolu komunikovali přes internet; slovenský výtvarník a skvělý malíř, žijící už více než čtyřicet roků v Kanadě a USA.

„Jeli jsme se tam podívat okamžitě, jak to bylo povoleno. Byli jsme tam pak ještě několikrát. Tu obrovskou díru uprostřed mrakodrapů, s hromadou sutin, si je těžké jen z fotografie představit. Vždyť v „dvojčatech“ pracovalo na 50 tisíc lidí, dvakrát víc, než žije ve městě, v němž bydlíme. Že zahynuly „jen“ necelé tři tisíce obětí, byl absolutní zázrak, který žádná logika nedokáže vysvětlit…“ dodává Tibor, který utekl do Kanady a poté do USA v roce 1968 z Kuby, kde měl dát v rámci „komandirovky“ do provozu sklářskou výrobu.

Nyní se zrovna balí na cestu do Izraele k Mrtvému moři, kde má jeho žena setkání po letech se svými přáteli. A také s mým přítelem Michailem Dorem, jenž mi dělal při jedné z mých cest po židovském státu průvodce.

„Moje dvě sestry jsou tam pohřbené, jedna zcela blízko zakladatelů Izraele na hřbitově v ulici Trumpeldor v Tel Avivu.  Moji rodiče tam totiž žili ve dvacátých letech minulého století…“ 

První z letadel explodovalo v 8:46 místního času, druhé pak v 9:03. Budovy WTC se v důsledku požáru, jenž letadla plně naložená leteckým benzinem zapříčinila, zhroutily v 10:28.

Padla na mě děsivá tíseň, když jsem si představil, jak jsem při své návštěvě New Yorku stál pod „dvojčaty“ a se zakloněnou hlavou jsem se snažil dohlédnout k vrcholu této úžasné stavby a jak jsem pak křečovitě svíral zábradlí na vyhlídkové terase ve výšce kolem 400 metrů…

V budovách Světového obchodního centra, z něhož jsem se roztřesený závratí marně snažil ve smogu nalézt Times Sguare, zahynulo celkem 2749 lidí. U příležitosti sedmého výročí četli ve čtvrtek 11. září 2008 na místě bývalého Centra jména všech zabitých jejich rodinní příslušníci.

Pietní ceremoniál byl přerušen pouze třikrát, minutou ticha, připomínkou nejtragičtějších okamžiků – nárazů letadel a zřícení věží.

Další lidé byli 11. září 2001 zabiti při nárazu třetího letadla do budovy Pentagonu. Bylo jich 184, včetně cestujících v uneseném letadla. Teroristické útoky spáchalo 19 příslušníků Al-Kajdá, kteří při náletech také zemřeli. Za akcí stojí stejná organizace pod vedením Usámy bin Ládina, nejhledanějšího teroristy světa.

V nejrozsáhlejším výzkumu veřejného mínění se 46 procent dotázaných tvrdilo, že za tímto hrůzným činem stojí Al-Kajdá, dalších osmnáct procent dávalo vinu USA a sedm procent vinilo z tragédie Izrael…

Výstavba na newyorském Ground Zero byla v podstatě zahájena ihned po vyklizení hrůzného zhořeniště a identifikaci všech zahynulých osob.

Památník obětem přímo na místě zřícených věží Světového obchodního střediska by měl být otevřen k desátému výročí tragédie v roce 2011, ale pravděpodobně bez návštěvnického střediska a bez konečné úpravy parku s 500 stromy. Podzemní muzeum by mělo být dokončeno až v roce 2013.

Dílo, stávající se z pěti nových mrakodrapů, se prodraží o miliardu dolarů a proti plánu se zpozdí o dva roky. Uvádí se to ve zprávě, kterou projednala rada newyorského úřadu Port Authority of New York and New Jersey, jenž pozemky vlastní.

Krize financí se zřejmě promítla i do nejpietnějšího místa nejen v USA. Sedm set miliard dolarů by se šiklo, ale hypoteční banky a pojšťovny i burza na Wall Street mají přednost. Ještě že si na nová „paterčata“ si nevzali hypotéku…

Rovněž přestupní stanice dvanácti linek metra s nadzemním terminálem podle návrhu španělského architekta Santiaga Calatravy se též prodraží – o víc než 700 milionů dolarů na nově stanovenou částku 3,2 miliardy. Do provozu má tak být se skluzem uvedena v roce 2014.

„Dvojčata“, která tvořila dominantu Manhattanu a celého New Yorku, mají být nahrazena Věží svobody. Se svou plánovanou výškou 541 metr se má stát nejvyšší budovou ve Spojených státech.

První budova, jež se však už vrátila na Ground Zero, je stavba, která se jako poslední zřítila při útocích teroristů na World Trade Center. Mrakodrap ze skla a oceli slavnostně otevřel její stavitel Larry Silverstein. Stavba má 57 pater, tedy o 10 více, než měl původní mrakodrap. Jeho cena činila přes 700 milionů dolarů.

Věž svobody překoná zborcené mrakodrapy WTC o 124 metrů. V té době mají být hotové i hrubé stavby dalších dvou budov vysokých 350 a 297 metrů.

Freedom Tower je přitom součástí projektu architekta Daniela Libeskinda nazvaného Memory Foundations (Základy vzpomínek). Libeskind je považován za významného architekta – mezi jeho další projekty patří například Židovské muzeum Mitzvah v Kodani nebo Královské válečné muzeum v Manchesteru. Tvůrci jednotlivých staveb na Ground Zero ovšem jeho vítězný ideový návrh ze soutěže na dostavbu Dolního Manhattanu pozměnili.

Na výstavbě mrakodrapů, vestibulu metra a památníku se během pěti let vystřídá přes 10 tisíc dělníků. Zbývající výškové budovy, z nichž dvě budou vyšší než dosavadní newyorský rekordman Empire State Building, vznikne ze 141 tisíc tun oceli a 453 tisíc kubíků betonu.

V závěru roku 2012 má být dokončena také stavba pátého mrakodrapu na místě stržené budovy Deutsche Bank, která stávala jeden městský blok od WTC.

Nedaleko dvojice symetrických staveb World Trade Center je ústí řeky Hudsondo Atlantiku, kde stojí majestátní Socha Svobody, věnovaná Francií k výročí vyhlášení Deklarace nezávislosti Spojených států.

Když plujeme kolem ní, každý má možnost si vyslechnout vše, co by měl o této věhlasné soše vědět:

Stojí na Liberty Island na řece Hudson. Je vysoká 46 metrů, spolu s 47metrovým podstavcem je tedy vrchol pochodně ve výšce 93 metrů nad zemí. Socha váží 205 tun, v obvodu má 10,6 metru, její ústa mají šířku 91 centimetrů. Pravá paže, držící pochodeň, je dlouhá téměř třináct metrů a její ukazováček má skoro dva a půl metru.

U nohou Svobody leží rozťatá pouta tyranie. V levé ruce drží socha desky představující vyhlášení nezávislosti; je na nich nápis JULY IV MDCCLXXVI (4. července 1776 – den vyhlášení Deklarace nezávislosti). I její koruna se sedmi paprsky je symbolem svobody, kterou má vyzařovat přes sedm moří do sedmi kontinentů.

Vítala přes 16 milionů uprchlíků z Evropy a zbývajících částí světa. U břehu je symbolický pomník, zobrazující záchranu topícího se trosečníka, jemuž podává pomocnou ruku postava stojící už na břehu…

Když autor této plastiky realizoval svoji vizi, jistě netušil, že kousek dál bude tento symbol jednou znovu naplňován newyorskými hasiči…

Stejně tak promlouvají i verše Emmy Lazarusové, vytesané v podstavci:

„Dej mi své unavené, ubohé, strachy schoulené masy, které touží svobodně dýchat…“

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay ceiling fan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *