Nic ve zlém, milí sousedi. Děkujeme za vlídné zacházení během metternichovského absolutismu, za cenzuru a tajnou policii, stejně tak za delikátní Bachův absolutismus nebo bachovský absolutismus. Nicméně tisíckrát nic umořilo osla. Přesně takový osel je Česko, co čelí rakouské erozi. Zrníčko po zrníčku drolí nejpevnější skálu ve středu Evropy. Provokace za provokací. Mají to snad ve svých genech?

Možná bude odpověď na tuto otázku snadnější po uvedení několika faktů, včetně toho, že se v Rakousku narodil Hitler v městečku Braunau am Inn. Každý třetí muž Rakouska ve věku od 17 do 45 let šel ochotně bojovat za Hitlera a Třetí říši. Proto chtěli skoncovat též s duševně chorými židovskými dětmi a dětmi Svědků Jehovových. Přišli na to, že na každého dětského mrzáka, říkali jim „zatěžující existence“ či „nežádoucí životy“, doplácejí denně skoro pět marek. S přispěním morfio-hydro-chloralu a totálního vyhladovění je usmrcovali a potom naložili přes osm tisíc těchto dětských mozků do formalinu, aby posloužily vědě a oni ušetřili tisíce.

A co čert nechtěl, jak na potvoru, se dělníci loni při výstavbě nové části areálu psychiatrické kliniky v rakouském Hallu notně vyděsili, když odkopali zbytky 220 těl. Podle mluvčího firmy vlastnící tamnější psychiatrickou kliniku jde o těla lidí pohřbených v letech 1942 až 1945. Za jejichž smrtí je pravděpodobně nacistický program zvaný “Eutanazie”, který předcházel holokaustu. Nacisté ve svém prvním hromadném vyhlazovacím programu zabili v rakouský zámku Hartheim celkem 30 tisíc mentálně a fyzicky postižených lidí.

A pak skončila válka a my jsme se znovu rozjeli. Dnes máme na svém kontě vlastní automobily značky Tatra či Škoda, motocykly Jawa a ČZ, také jsme vyráběli a vyrábíme vlastní letadla L-410, bitevníky L-159, větroň Blaník či traktory Zetor, měli jsme své světové vynálezce, jako byl Wichterle, nositele Nobelových cen či filmových Oscarů. Světovou špičkou byli a podnes jsou filmoví režiséři Forman, Kadár, Klos, Menzel, Krejčík, hudební skladatelé Dvořák, Smetana, Martinů nebo Janáček. Mozart je Rakušany také považován za domácího, i když se narodil ve městě, které ve své době patřilo k německému Bavorsku, takže jim nakonec zbyl pouze rakousky zamindrákovaný Antonio Salieri, co se narodil v Legnanu v blízkosti Verony… 

Na české straně je celá škála duševního bohatství, které Rakousko na rozdíl od Česka v takové míře postrádá. Zatímco Rakousko zplodilo císaře Františka, Hitlera, Mengeleho či Waldheima, Češi se mohli pochlubit Karlem IV., Přemyslovci, Masarykem, Benešem, Havlem či Klausem. Faktem je, že Karel IV, třeba neměl zrovna českou krev, ale když nám v tomto ohledu Rakousko konkurovalo, tak možná jen svým Arnoldem, terminátorem převlečeným za kalifornského guvernéra. V průměru jsme země s největším množství mistrů a vicemistrů světa; atletika, vzpírání, fotbal, hokej, házená, volejbal, florbal, kolová, také ragby máme lepší. Kromě alpského lyžování těžko najdeme sport, v němž by nás trumfli. Snad jen v antitemelínské blokádě státních hranic.

Přitom rakouská národohospodářská rada v roce 1958 přijala rozhodnutí, že v rakouské vesnici Zwentendorf vznikne první atomová elektrárna v Rakousku. K jejímu dokončení došlo v létě roku 1977. Pak ale do Evropy a hlavně do Rakouska dorazila dlouho před Černobylem vlna zpolitizovaných protiatomových protestů. Dne 5. listopadu 1978 při referendu o zákazu atomové energie zvítězila Lidová strana s 50,47%, když byla proti už postavené jaderné elektrárně, naopak 49,53% občanů bylo pro její zachování a uvedení do provozu… Jedno procento Rakušanů tak “naprostou” většinou hlasů rozhodlo: Ne atomu! Lidovci zvítězili i ve volbách, takže fakta jsou daná. A od té doby blokují rakouští ekoteroristé hraniční přechody kvůli Temelínu.

Jak však loni potvrdila hornorakouská agentura pro obchod s realitami, inkriminovaný Temelín v Rakousku ve skutečnosti nikoho nezajímá. nebyl zaznamenán jediný pokus o vystěhování se z ohrožené pohraniční oblasti, co víc? Ceny nemovitostí v této oblasti neklesají, naopak rychle stoupají. V hornorakouském Freistadtu, tedy městě, které právě symbolizuje protitemelínský odpor, dokonce ceny domů a bytů rostou; k městu se od jihu blíží dálnice, která ho spojí s Lincem. Ve Freistadtu se prostě situace na realitním trhu zlepšuje a ceny jdou nahoru…

Rakušané však mají jiné „veledůležité“ priority, svědčí i kauza rakouské státní hymny. Bude se totiž asi měnit. Konkrétně text hymny, která má nově opěvovat nejen „vlast velkých synů“, ale v zájmu rovnoprávnosti bude přepsána v duchu „vlasti velkých dcer“. Tím by byl doplněn čtvrtý verš první sloky a nové znění původního textu rakouské spisovatelky s chorvatskými kořeny Pauly Preradovičové by mělo být: „Jsi vlastí velkých dcer a synů“. Myšleny jsou těmi “velkými” dcerami i ženy, které v roce 1911 slavily v Rakousku-Uhersku ve Vídni svůj první komunistický 1. máj, svátek práce… Prý čestnými “velkými dcerami” budou také Kuchtová s Jacques a další “překážečky” na hraničních přechodech…Soubor:Austria Bundesadler.svg

Zapomenout nelze ani na listopad 2008. Ten “hrozivý” televizní obraz byl k vidění také v Česku. Tisíce Rakušanů utíkají zmateně do krytů, hasiči se snaží pomoci ozářeným a rozdávají všem jodové tablety. Hrůza třepe rakouským kurníkem, jen s tím rozdílem, že šlo pouze o sci-fi dokument, který režíroval Andreas Prochaska, jenž se dosud živil především natáčením hororů. Komické; všichni fingovaně do kamer berou roha, ale své domy prodat nemíní. Ani omylem.

To jen rakouská veřejnoprávní televize ORF odvysílala jeho 90minutový film “První den”, který pojednával o fiktivní havárii v jihomoravské jaderné elektrárně Dukovany. Snímek byl součástí série pořadů ke 30. výročí referenda o jaderné energetice. Rakousko má i zákon, který neumožňuje vystavět jadernou elektrárnu. Tato země sice bere energii z jádra z okolních zemí, ve vzdálenosti 200 km od Rakouska se totiž nachází více než 30 reaktorů, zejména švýcarských a německých, ale u sebe atomové elektrárny nechce, přesně v duchu výše citovaného hesla.

A další zrníčko eroze. Napřed loni zabavily rakouské úřady novou lokomotivu Škoda 109E. Důvod? Celá událost se stala jen týden poté, co v rámci příprav tendru na dodání 300 lokomotiv pro německé dráhy skončil audit plzeňského závodu Škody Transportation. Stodevítka byla největším favoritem; má vysokou rychlost a zároveň silný výkon, takže může být univerzálním strojem pro nákladní i osobní dopravu. Záměr? Aby tendr lokomotiva nevyhrála, tak ji zabaví, okopírují z ní pro sebe, co budou chtít…? Lokomotiva byla nezapečetěna v hale, kde měla svůj stan i konkurenční německo-kanadská firma Bombardier. To vše pro zpochybněných 10 milionů Kč, když cena lokomotivy je mnohonásobně vyšší.

A ještě se Češi nevzpamatovali z jednoho podrazu a je tady další. Okresní soud ve Vídni rozhodl, že nároky firmy Diag Human proti České republice jsou oprávněné a nařídil exekuci majetku ČR v Rakousku. Odnesly to české obrazy “Tanečnice” od Vincence Beneše, “Dvě ženy” od Emila Filly a bronzová plastika “Objetí” od Otto Gutfreunda, tedy díla, která jsou už čtvrtý měsíc vystavována na vídeňské výstavě Kubismus/Futurismus/Kinetismus. Zabavená umělecká díla z počátku 20. století vídeňský soud ocenil na 24 miliónů korun, což je jen zlomek pohledávky, kterou si v miliardách Diag Human nárokuje po českém státu. I za pomoci advokáta bez titulu JUDr., kdysi likvidátora strany ODA Jana Kalvody.

Hitler se neptal, ukradl, co se dalo, soud nesoud. Ani obrazy nedal pečlivě do depozitáře a jejich majitele pak nahnal do koncentračních táborů a spálil v krematoriích. Narodil se přece v rakousko-uherském Braunau am Inn. Nedokázal však nikdy systematicky pracovat a dodržovat kázeň a proto se ani nedostal k maturitě. Strašně toužil stát se umělcem, hlavně malířem. Zvládl však jen malovat pokoje. Proto asi bral Židům veškerá umělecká díla a je samotně udusil Zyklonem B v plynových komorách Osvětimi.

A ještě byl u nás nedávno poprask s tím, zda se někde objeví srp s kladivem, komunistický symbol spojení dělnictva a rolnictva? Je zvláštní, že současný rakouský znak tvoří černá orlice se zlatou hradební korunkou a zbrojí, nesoucí na prsou červený štítek se stříbrným břevnem. A v drápech drží tato orlice zlatý srp a zlaté kladivo, představující rolníky a dělníky, když hradební korunka zastupuje městský stav. Od roku 1945 má navíc na nohou roztržený stříbrný řetěz jako připomínku osvobození od nacismu. Že by dva diametrálně odlišné vztahy k rolnictvu a dělnictvu…?

Také jsme se dočkali článku z rakouských novin Die Presse o českém „masakru“ Němců v obci Budínka, kde měl být koncem loňského roku odhalen jejich hromadný hrob. Našly se v něm ostatky třinácti Němců. Bylo jasně prokázáno, že na ostatcích nebyly zaznamenány žádné rány, jež by svědčily o násilné smrti, natož o projevu nekontrolovatelné msty. Pak se ukázalo, že vrahy Němců byli jeiich soukmenovci…

…“Jsem zneklidněn z toho, že s odstupem pouhých dvou či tří generací začíná být zamlžován kontext a že se začíná hovořit převážně jen o jednotlivostech vytržených ze souvislostí… Tyto individuální zločiny je sice třeba pojmenovat, odsoudit a také připomínat, nesmí se ale zakrývat jejich širší souvislosti… Genocidu židů a nacistické plány na likvidaci českého národa nelze relativizovat….“ řekl prezident Klaus v rámci piety v Terezíně. Ihned zareagoval Rudolf Reimann, předseda sdružení Němců, kteří byli po válce vysídleni ze zemí střední a východní Evropy a nyní žijí v Rakousku, jenž obvinil českého prezidenta z údajného překrucování dějin.

A další rána pod pás od rakouských recidivistů. Kolikátá už? Slavný český větroň unikátní hliníkové konstrukce L-13 Blaník, který patří k chloubám našeho leteckého průmyslu a s nímž dříve trénovala i americká armáda, poslaly zřejmě navždy do hangárů v celé EU rakouské úřady. Důvodem je smrtelná nehoda dvou rakouských pilotů na tomto stroji, kterou si ale podle dostupných informací zřejmě způsobili sami. L-13 Blaník je dvousedadlový kluzák s pevnými nosnými plochami. Používá se k výcviku základní a vyšší pilotáže. Výrobcem byl Let Kunovice (dnes AI Kunovice).

Vyrobil přes šest tisíc kusů, včetně modifikací. Stále létá ve více než 40 zemích světa. Rakouské vyšetřovací orgány k případu mlčí, ke svým závěrům nechtějí ani dva roky od události nic sdělit. K zastavení provozu letadel L-13 Blaník došlo nařízením Evropské agentury pro bezpečnost v letectví (EASA) po nehodě v červnu 2010 v Rakousku. Z jejich zastavení výroby v Kunovicích jim krev ani peníze netečou. Příčinou nehody bylo nedodržení letové příručky, neprovádění údržby a porušení provozní příručky tohoto letadla. Selhal navíc dozor rakouského národního leteckého úřadu… Rakouští piloti porušili všechno, co se porušit dá… Snad se dočkáme patřičného odškodnění. Ale za všechny ty roky šikany by se Rakousko nedoplatilo a muselo by zbankrotovat… 

Kde hledat kořeny této dlouholeté šikany? Tedy nic nahodilého, ani nic trestného, za což bychom byli zodpovědni. Jen únosy a vydírání. A současnost? Česká spořitelna spadá pod rakouskou Erste Bank a Raiffeisen banka pak patří pod stejnojmennou mateřskou společnost původem z Rakouska. Mochov východně od Prahy byl výrobcem mražené české zeleniny. Nyní jsou v obchodní síti stále prodávány pod značkou Mochovská zelenina, avšak mají na obalu připsáno Made in Austria…

Inu, jak dlouho budeme ještě za blbce aneb Zapomněli se snad Rakušáci ve své zaostalé monarchii a pletou si neustále Česko s poddanými v podhradí…?

Snímky archiv autora

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135