Ve své dvacetiminutovce, kterou mu Wen Ťia-pao  milostivě věnval, se chlubil cizím peřím a odvolával se na českou tradici v oblasti obráběcích strojů, trakčních motorů, finančních služeb a úvěrů pro domácnosti. Podporu vyslovil též investicím mladoboleslavské Škody nebo jedné z největších investičních a finančních skupin ve střední a východní Evropě (PPF) v Číně.

Proto jeho ego spěchalo z parodie ve Sněmovně do Varšavy. Jeho „kolega“ Wen Ťia-pao s sebou totiž přivezl tři stovky čínských podnikatelů. Řada z nich se zasloužila, že Volkswagen byl první zahraniční automobilkou, která před třemi desetiletími vstoupila na čínský trh. Nyní je Čína největším trhem pro výrobce aut z Wolfsburgu a tedy i mladoboleslavské škodovky. Loni tato německá automobilka zvýšila v ČLR dodávky o 18 procent na rekordních 2,3 milionu vozů. Čína v roce 2009 díky silnému růstu prodeje vystřídala Spojené státy na pozici největšího automobilového trhu světa. Nabídku Pekingu si přijeli vyslechnout zástupci zhruba 450 evropských podniků…

Účast českých firem – mimo jiné Wikov, jenž vyrábí průmyslové převodovky a větrné elektrárny. Kontrakt za 360 milionů korun počítá s dodávkou celkem 22 převodovek. Větrné elektrárny, do kterých dodává Wikov převodovky, budou stát v moři, průměr jeho vrtulí vrtule patří k největším na světě. Třinecké železárny, druhý největší tuzemský výrobce surové oceli, hodonínská firma Air Technology se zabývá výstavbou vzduchových systémů a klimatizací, zejména pro výrobní haly a administrativní budovy. Ve Varšavě jednal i CzechTrade, který se snaží českým podnikatelům pomoci s kontakty a zakázkami v zahraničí. V jeho Desateru se praví: „Vytvořte si pozitivní vztah k Číně, obchodní partner to vycítí…“

ČLR má objem zahraniční měny ve výši kolem tří bilionů dolarů a eur, za zhruba stejnou částku i státní dluhopisy USA a EU, má relativně nízký dluh a její soukromý sektor je zatím bezchybný. Češi jsou s čínským trhem propojeni hlavně přes Německo, protože do Číny směřuje vývoz německých výrobků, na nichž se české, polské, slovenské a další firmy podílejí. Dvacetiminutová suplika se vyplatila a české firmy budou mít příležitost si utrhnout něco pro sebe z deseti miliard dolarů (188 miliard korun) čínských investic.

Chceme obchodovat s Čínou? Inspirovat se můžeme v Maďarsku, které je dnes ve střední a východní Evropě největším čínským partnerem. Maďaři dbají čínské specifiky; zhruba dva tisíce let císařství, nyní nejlidnatější země a 55 národností a etnik, do níž nelze implantovat západní způsob demokracie. Čínský premiér Wen Ťia-pao navštívil Maďarsko loni, v nejbližších dnech tam zavítá vicepremiér Li Kche-čchiang. Čínská velvyslankyně v Budapešti Kao Ťien v rozhovoru pro China Daily uvedla, že Čína si z Maďarska udělala základnu ve střední a východní Evropě.  V Budapešti otevřela již v roce 2003 pobočku Bank of China. Mezi Budapeští a Pekingem funguje přímé letecké spojení, které provozují Hainan Airlines. Těsně před koncem roku 2010 byla v Budapešti otevřena i první právní kancelář s čínskou majetkovou účastí ve střední Evropě Yingke-Várnai. Před sedmi lety byla založena první škola, kde se vyučuje v maďarštině a v čínštině a kterou sponzoruje čínská vláda…

Velvyslanec ČR v Pekingu ing. Libor Sečka má ověřený způsob, jak prezentovat Česko v Číně; především kulturou a uměním. Řekl mi: „My naštěstí nejsme v situaci, kdybychom potřebovali pomoc čínské ekonomiky tolik, jako některé jiné země. Usilujeme o rovnocenný obchod, ale současně sázíme na kulturní dialog. Pořádáme výstavy fotografů či malířů, jsme hosty mezinárodních festivalů básníků. Skvělý malíř Tomáš Císařovský, katolický básník Petr Borkovec či neotřelý fotograf Václav Jirásek. Nikdo totiž neví, jak se tato země, která má miliardu a 360 milionů obyvatel, dále vyvine. Musíme si uvědomit, že Čína je mistrem obřích skoků – z chlapce se najednou stala dospělým člověkem, a ani ona sama neví, jak tyto nové parametry zvládne…“

V sobotu 14. dubna 2012 se na velvyslanectví uskutečnil klavírní koncert Pavla Kašpara, kterého doprovodila mladá talentovaná čínská klavíristka Liu Zhimeng. V rámci uměleckého programu se 13. dubna 2012 konalo v rezidenčních prostorách velvyslanectví slavnostní otevření společné výstavy obrazů česko-čínských manželů Jiřího Straky a A Qin. Dnes začala výstava grafik v National Art Museum of China – „Bohuslav Reynek, český moderní samotář“…

V těchto dnech Nečasovy supliky jakoby se zapomnělo na náš obvyklý majstrštich, tedy na výhrady k dodržování lidských práv v ČLR. Tibetské vlajky na radnicích byly neoficiálně zakázány. Kdo by si troufl urazit štědrou zemi za Velkou zdí? Jde o hodně. Mírnit se musel i Čechoameričan v roli zpravodaje ČT v Pekingu Tomáš Etzler. Jen v Polsku čekala čínského premiéra necelá dvacítka demonstrantů požadující „svobodu Tibetu“ či zastavení pronásledování lidí praktikujících Fa-lun-kung a azyl pro slepého disidenta, co za podivných okolností údajně utekl na americkou ambasádu v Pekingu. O tom, že v USA protestují statisíce lidí proti válkám a mučení, rabováním proti rasové diskriminacci s více než padesáti mrtvými v předměstí Los Angeles nebo proti znovuzavedení potravinových lístků, ani muk.

Nečas ví, jak zhůvěřile se choval jeho předchůdce Mirek Topolánek s tibetskou vlaječkou na klopě saka, jenž napřed žoviálně prohlásil, že bez něho se to na Olympiádě v Pekingu obejde a zapapouškoval známou repliku, že už berlínskou Olympiádu v roce 1936 zneužili nacisté pro svoji propagandu. Pak ale stihl Olympiádu v Pekingu, kde se stačil svému synovi pochlubit, co všechno může předseda vlády, a ještě se stihl sejít s představiteli čínské letecké společnosti China Southern, která měla zájem o privatizaci ČSA nebo pražského letiště. A to ještě měsíc před tím žvanil, že prý by nerad pekingským ceremoniálem oslavoval jen sílu a velikost komunistické Číny. „Navíc Lucie Talmanová je ve spolku přátel Tibetu, takže to bych jí přece nemohl udělat…” Nakonec jí to udělal, viz syn Nicolas, a svoji tupost odhalil v celé své nahotě jako později sám sebe v Berlusconiho vile v Toskánsku…

Čína je zkrátka stále víc v kurzu. Přestože „spáchala“ na Tibeťanech genocidu. Zázračně; Tibeťanů neubylo, spíš naopak. A nejsou to etničtí Číňané. Asi proto, že prý mají na hlavní třídě ve Lhase jeden nevěstinec vedle druhého… A Čína že není nejbohatší zemí na světě? Opravdu? Nemá přece ten „skutečně nejbohatší“ přes 20 bilionů USD státního dluhu a nejmenuje se náhodou USA… A co vykořisťovaní Tibeťané, kteří milovali otrockou teokracii s marxistou Dalajlámou víc, než když dnes mají vše, nač si pomyslí…? Chvilka přiblblých vtípků? Kdepak, to jen „zasvěcení“ nickové, co umí procházet zdí. To pak musí být spoluvinník genocidy Tibeťanů i Obama, co si pozval předsedu čínských komunistů do Oválné pracovny, což žádný prezident USA předtím neučinil. Nebo že by byla spoluvražedkyní i ministryně zahraničí USA Clintonová, jež je v Číně s prosíkem pečená vařená? Či snad čínští orodovníci Barroso, Merkelová, Cameron, Sarkozy a Berlusconi…?

Napřed se sešel Summit v Pekingu s EU, poté přiletěl premiér Číny Wen Jiabao do Varšavy na hospodářské fórum, aby se nemuseli předsedové vlád 16 zemí střední a jihovýchodní Evropy trmácet do Říše středu. Každý premiér pak měl určeno dvacet minut, aby předložil na audienci svoji pokornou supliku. Evropa je největším obchodním partnerem Číny. Loni jejich obchodní výměna dosáhla 560 miliard eur. Evropští vůdci se již delší dobu snaží získat čínské finanční prostředky na podporu záchrany eurozóny, (Merklová nedávno, Barroso nyní), v níž by mělo být k dispozici 500 miliard eur. Unijní exporty do Číny nyní odpovídají 78 miliardám eur a zvýšily se tedy od začátku milénia o více než 50 miliard. Importy z Číny ve stejném období vzrostly ze 75 na 248 miliard eur. A tlak evropských firem na investice v Číně a čínské v Evropě den ode dne sílí.

„Chudá“ Čína již dřív blahosklonně oznámila, že vytvoří pětimiliardový fond na podporu řeckých lodních společností. Ty by za tyto peníze mohly koupit od Číny lodě. Představitelé Číny mají rovněž v plánu během pěti let zdvojnásobit obchod s Řeckem na 8 miliard eur ročně. Minulý rok činil vývoz z Číny do Řecka 3,04 miliardy eur. Mělo by se stát strategickým obchodním mostem mezi Asií a východní Evropou. Tomu napovídá i nárůst vlivu Číny v některých řeckých přístavech. Již od roku 2008 provozuje čínská lodní společnost Cosco dva hlavní terminály v přístavu Piraeus a podílí se na jeho restrukturalizaci. Společnost má v hledáčku i jiné řecké objekty. Například nové letiště Kastelli na Krétě, zřízení opravny lodí poblíž přístavu Piraeus či překladiště svých výrobků v přístavu Eleusis nedaleko Atén. Dokonce projevila i zájem o nákup části řeckých železnic…

Je zkrátka třeba si předcházet největšího globálního věřitele, který vytvořil z Tibetu další div světa. V současnosti hlavní aspekty tibetské kultury jako literatura a hudba zažívají renesanci a opět se rozvíjejí. Za tímto vzestupem stojí nová generace tibetské elity, která si osvojila plynulou mandarínskou čínštinu. Roste počet tisíců mladých Tibeťanů, kteří jsou vzdělaní, nepovažují se za zaostalou menšinu a vyžadují stejné zacházení jako zbytek Číny. Tibetská literatura se rozvíjí společně s tibetskou blogerskou komunitou. Tibeťanky vznášejí feministické otázky týkající se své role ve společnosti a ve Lhase účinkují tibetské rockové kapely. To vše jsou daná fakta, záměrně “ochránci lidských práv” opomíjena.

Dnes je v ČLR pouze na sedm desítek milionů komunistů, necelých pět procent z miliardy a tři sta milionů obyvatel, zbytek věří ve své duchovní hodnoty; buddhismus, taoismus, učení Konfucia, islám, křesťanství… Z celkového počtu 2 740 000 obyvatel tibetské provincie tvoří Tibeťané přes 93 procent populace; druhou největší etnickou skupinou jsou Chánové, kterých je asi 6 procent. Říše středu se vrací ke své jedinečné minulosti zvané první civilizace světa, velmoc jinu a jangu, Země a Nebe, Moře a Voda, Muž a Žena, Sever a Jih, Dobro a Zlo… Kosmická harmonie… To je Čína…

Proč se upalují tibetští studenti? Asi proto, že v Tibetu je bezplatné školství na všech úrovních, od základního až vysokoškolské vzdělání. Že by se začali znovu upalovat i čeští studenti? Zatímco ve starém Tibetu nebyly žádné školy, v současnosti má Tibet čtyři univerzity. V zájmu rozvoje tibetského školství zřídila ústřední čínská vláda v roce 1985 v 25 provinciích 67 tříd tibetštiny, poslala na 7 000 učitelů, aby vychovali 10 000 středoškoláků a vysokoškoláků. Vzdělání etnických Tibeťanů je dotováno vládou. Primární a sekundární vzdělání je povinné.

Od osvobození Tibetu od privilegovaných lámů, kteří zotročovali negramotné Tibeťany, neustále dbá čínská vláda na to, aby se v Tibetské autonomii žilo lépe. Letiště, nejrychlejší rychlíky na světě, restaurované kláštery, a aby se na všech stupních tibetských škol vyučovala, používala a rozvíjela tibetština. V červenci 1987 vypracovala autonomní oblast Tibet studii „Rozhodnutí o studiu, použití a rozvoji tibetského jazyka a písma” a jasně tak byla stanovena stejná váha tibetského a čínského jazyka, přičemž důraz je kladen na princip studia tibetského jazyka a písma. Na tibetských školách se vyučuje v tibetštině a hodiny tibetštiny jsou hlavním studijním předmětem…

Pan premiér Nečas se vrátil spokojený z Polska a Sněmovna si zase splnila svůj pokorný díl vděku za čínskou pomoc a důvěru mu odhlasovala. Peníze jsou přece vždycky až na prvním místě…

Inu, kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde, pokud ho nesní k večeři… Kdoví, jestli by si nedal premiér psí prsíčka, kdyby šlo o jeho vládu a čínskou provizi…?

Snímky Břetislav Olšer

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135