Copak skrývá Bártův trezor aneb Jak se privatizuje politická strana

16. Duben, 2012 – 17:39
Když má žid notně hluboko do kapsy...  Foto: Břetislav Olšer

Když má žid notně hluboko do kapsy... Foto: Břetislav Olšer

Končím s humorem svůj seriál o Vítu Bártovi, co se mu jako metrosexuálovi a hlavnímu exhibicionistovi české politické scény splnil dětský sen; všichni o něm mluví, denně je v televizi a mnozí ho dokonce považují za Žida. Zda má obřízku, to může potvrdit či vyvrátit jen jeho teologická manželka, nicméně nos má spíš po Arielu Šaronovi než po Napoleonovi… Proto jde o humor židovský…

Nevím, jak by šel doromady judaismus s husitskou teologií, kterou ThDr. Klasnová vystudovala na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Poněkud hrubšího zrna je její manžel Vít Bárta. Vystudoval pražskou Policejní akademii a Akadémii policajného zboru v Bratislavě. V roce 1996 založil bezpečnostní agenturu ABL, která je dnes největší v České republice a chránil významné tuzemské i zahraniční firmy. Než firmu Bílého lva předal bráchovi; střet zájmů…?

A aby postupoval v duchu „odposlouchávající metodiky“ ABL, předložil v říjnu 2008 manažerům firmy Bílého lva plán ovládnutí veřejného prostoru pomocí strany Věci veřejné. Z toho už byl jen krůček k ovlivňování infiltrací a tajným sledováním konkurenčních firem a zákazníků. Poslouchat můžu, hlásit musím… Tajný materiál nazvaný „Strategie 2009-2014“ zveřejnila Mladá fronta DNES v dubnu 2011. Její redaktor Kmenta k tomu naspal o Bártovi dokonce knihu. Nevídané; Vít Bárta klasikem už za svého života.

Po střední škole studoval lékařství, které nedokončil. Jeho otec doc. RNDr. Ivo Bárta, CSc. byl biolog, přednosta Ústavu obecné biologie na 3. LF UK, matka MUDr. Jiřina Bártová, CSc. působí na Ústavu obecné hygieny 3. LF UK a je členkou strany Věci veřejné. Schází snad ještě něco, co by zabránilo hvězdné kariéře mladého a ambiciózního zarputilce? Zdálo se, že má vše potřebné k oslňujícímu postupu, který svým startem připomněl severokorejskou raketu, jež sice vypálila jako ďas, aby po několika minutách skončila rozlomená v mořských hlubinách. V propadlišti dějin, jak trefně říká profláklá floskule. Vít Bárta totiž přecenil svoji moc i moc mnoha peněz a tzv. obálkovou metodou se je snažil zužitkovat. K čemu by také byly desítky let špiclování, odposlouchávání a infiltrování kamkoli to šlo i nešlo.

Dnes mu zůstalo nadité konto a stejně vyplněný trezor. Kdo ví, kolik směnek a jiných materiálů má pod palcem tento snaživý slídil. Kdoví, kolika českým politikům by jimi zamotal hlavu. Na sto je způsobů vydírání a držení v šachu svých protivníků. Možná i v šach matu, v jehož ohrožení je však nyní on sám. Svůj hlavní cíl ale splnil; zprivatizoval v obchodní firmu politickou sektu Věci veřejné, dnes už skoro Věci vězeňské…

A jeli řeč o vězení, je na čase si představit i další kandidátku pro celu natvrdo a jejího významného tatíčka. Zakázku ministerstva práce a sociálních věcí na systém ostudně se projevujících modulů pro vyplácení sociálních dávek za 184 milionů korun vyhrála firma Fujitsu. Většinu subdodávek ovšem podle Jaromíra Drábka (TOP 09) obstará firma Skill, kterou vlastní otec dnes již nezařazené poslankyně Kristýny Kočí – jednatel Skill Antonín Kočí.

A máme zde další fakta, prokazující, jak jsou mnohé zakázky zamžené a jak je jich třeba rozdělit podle koaličního klíče; já na bráchu, brácha na mě… Další ze dvou podezřelých kšeftech MPSV získal sponzor TOP 09 Michal Svatý a dcera Kalouskova blízkého přítele Ivo Kaderky, obě v řádech milionů korun…

Má tak i TOP 09 další máslo na hlavě…? Rázně nechce zakročit ani Nečas. Jen plácá formální nesmysly. Kdo by se jen tak zbavil měsíčních dvě stě premiérských tisíc? Pokud by vyhodil véčkaře, přišly by mimořádné volby a s nimi konec přepychu. Ne nadarmo platí; nenažranou svini od koryta nezaženeš. Partička drží pohromadě… Vondra, Kalousek, Drábek, Bárta…

Že by se hodila „bulharská cesta“? Své prémie a odměny ve výši osmi milionů korun vrátili do státního rozpočtu všichni bulharští ministři, jejich náměstci, regionální guvernéři a jejich zástupci. Učinili tak pod hrozbou propuštění a na příkaz bulharského konzervativního premiéra Bojka Borisova, který nahradil socialististu Sergeje Staniševova. Za vším hledej katastrofální výkony státní správy. Peníze půjdou na fond nemocných bulharských dětí.

Vláda v Sofii navíc rozhodla, že zmínění politici dostanou jen 70 procent svého dosavadního platu, zbylých třicet mohou dostat až podle toho, jestli budou skvěle pracovat. Mimořádné odměny, mnoho násobně převyšující základní mzdy, známé také u nás, budou zrušeny. A žádné výmluvy, já nic, já to nepodepsal, já jen subalterní úředník. Začne se rovněž s vyšetřováním osobní odpovědnosti za ekonomické propady Bulharska v minulosti.

Jedno je ale jisté už nyní; Bárta je mazaný jako liška, resp. jako Žid. Má v hrsti polovinu politické scény, stejně jako izraelské velení drží na zkrácené uzdě celý svět. Zvládne to Vít podobně jako Židé v několika příbězích, jež mají moudrost a humor ryze židovský? Vše má Vít zatím na povel, jako v dívčí internátní škole na jihu USA…

Před koncem školního roku chce paní ředitelka pro děvčata uspořádat taneční bál, ale narazí na problém nedostatku pánů. Volá proto na nedalekou vojenskou základnu, zda by k nim nemohli pár slušně vychovaných mladíků poslat na ten ples. S tolerancí to na jihu nikdy nebylo nejlepší a tak i ředitelka má speciální požadavky: „V mé škole studují slušná křesťanská děvčata proto doufám, že mezi těmi vojáky, co mi pošlete nebudou žádní židi.“
„Jak si přejete, vyřídím panu plukovníkovi…“
Přijde den, kdy se má ples konat. Na nádvoří školy vjede vojenský náklaďák a z korby seskočí padesát vyfešákovaných černochů v kvádrech.
„Panebože, to musí být nějaký omyl!“ málem omdlí ředitelka.
Řidič odpoví: „Ale kdepak, toto jsou naši vzorní vojáci, co k vám jedou na ples.“
„Jste si jistý, že zrovna tihle???“
„Ano, osobně je vybral náš pan plukovník Isaac Rabinowich.“

Také Židé jako Bárta vynikají způsoby, jak vlastnit velké bohatství…

Kohn se vydal na aliji do Izraele. Na letišti v Moskvě ukázali celníci na velkou bustu, kterou vezl sebou. “Co je to?” ptali se Kohna.

“To je špatná otázka; měli byste se ptát, kdo je to? Jde přece o vůdce světového proletriátu a geniálního politika V. I. Lenina…” Celníci pokývali zúčastněně hlavami a Kohna i se sochou pustili dál. Na letišti v Tel Avivu zastavili Kohna izraelští celníci.

“Co je to?” spustili zhurta a ukázali na bustu.

“To je špatná otázka; měli byste se ptát, kdo je to? Jde přece o Lenina, největšího zločince, který způsobil smrt mnoha milionů Rusů. Bude mi sloužit jako věčné memento…” Celnící pokývli vážně hlavami a Kohna vpustili do židovského státu. Když přišel ke své rodině, vnuk se ho zeptal: “Kdo je to, dědo?”

“To je špatná otázka, synku! Měl by ses ptát: Co je to?”

“Tak, dědo, co je to?

,,Správná otázka. Odpověď zní: To je dvacet kilo ryzího zlata…”

A nakonec virtuální rada pro Škárku:

Přijde Kohn domů celej ustaranej a není s nim řeč. Sára se ho ptá, co se děje.
„Ále, dlužím Roubíčkovi 10.000,-, zítra mu je mám dát a já je nemám… Nemůžu z toho spát!“
„A to tě trápí?“ Sára na to, přejde k oknu, otevře ho a zařve naproti do baráku:
„Roubíček, starej jim prej dluží 10 000!?“
„Souhlasí“, ozve se od naproti.
„A prej jim je má zítra dát!“
„Taky souhlasí.“
„Tak von jim je nedá, protože nemá!“. Načež Sára zavře okno.
„Tak, a teď můžeš v klidu spát, teď nemůže spát Roubíček!“

Inu, řečeno s Balzacem: „Buďte si jisti, že za každým velkým majetkem je zločin…“

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *