Když mě moskevský taxikář měl za izraelského lichváře…

15. Únor, 2012 – 16:21
U ruských voleb...  Foto: Břetislav Olšer

U ruských voleb... Foto: Břetislav Olšer

Zaujaly mě dvě nové a diametrálně odlišné zprávy; v Praze nejvíc utrácejí Rusové a Číňané. Naopak Rusko děsí případ mladistvého gangu, který podle vyšetřovatelů zabil ve městě Balašicha u Moskvy až 27 lidí. Banální důvod k vraždě – požádali svou oběť o pár rublů nebo cigaretu a pak ji zabili. Vše si nahrávali na mobilní telefony, z nichž je umísťovali na internet.

Rusko je nyní se svými téměř 143 miliony obyvatel na prvním místě mezi zeměmi světa v počtu neonacistů. Jen za první čtyři měsíce roku 2008 napadli 211 lidí, z nichž 53 ubodali či ukopali k smrti. Ruská organizace Sova, bojující proti rasismu, tvrdí, že v zemi působí zhruba 50 tisíc aktivních neonacistů a skinheadů. Petrohradu se přezdívá „metropole skinheadů.“

„V Rusku jsou sledovány více než tři stovky organizací a skupin, které lze označit za rasistické nebo neonacistické. Vyznávají cosi, co lze nazvat doktrínou ruské ublíženosti. Mají pocit, že by se měli lépe a Rusko by mělo lepší postavení, kdyby nebylo zahraničí a cizinců. Celý svět a lidé odjinud jsou pro ně protiruští a viníci toho, proč Rusko není bohaté a není velmocí,“ řekl pro Aktuálně.cz Jan Petránek.

Znepokojení dává najevo i vedení ruské židovské komunity, neboť synagogy a židovské hřbitovy se stále častěji stávají terčem neonacistických vandalů. Zejména v Moskvě se s násilím často setkávají i lidé pocházející z Kavkazu nebo ze středoasijských republik bývalého Sovětského svazu. Těch přitom v ruské metropoli žijí statisíce. Moskva je domovem příslušníků všech ras a národností, které existovaly v bývalém SSSR. Nejvíce šokující byl případ z roku 2004, kdy skupina mladíků nožem ubodala k smrti devítiletou dívku z Tádžikistánu..

Ruští ultranacionalisté se dohodli na vytvoření společné organizace „federálního rozsahu“, která dosud rozdrobené extremisty sjednotí. Chtějí být „železnou pěst v sametových rukavicích“… Sametovou revoluci známe i u nás, ovšem poněkud s rozpaky se ohlížíme na těch skoro dvaadvacet roků zpět. Základem nové neonacistické organizace je spojení zakázaného Slovanského svazu s Hnutím proti ilegální migraci. Prozatímní název nové ultranacionalistické organizace zní Ruský lid… Mezi obětmi násilí jsou v Moskvě často studenti školy nazvané paradoxně Univerzita přátelství národů Patrice Lumumby. V dobách komunismu zde mnoho studentů z Afriky, Asie a Latinské Ameriky přiměla po dobrém či po zlém ke spolupráci sovětská tajná policie KGB. Univerzitou prošla řada pozdějších komunistických vůdců a politiků třetího světa.

Podle ruské nevládní organizace Sova, která aktivitu ruských neonacistů monitoruje, množství stoupenců krajní pravice v Rusku roste. Každoročně se v zemi stávají terčem smrtících útoků desítky přistěhovalců. Podle Sovy bylo při útocích rasistů loni zabito třicet sedm lidí, zatímco rok předtím přes osmdesát. O české neonacistické inspiraci z Východu svědčí i tzv. hardbass, v poslední době velmi populární hromadný tanec, doprovázený razantními pohyby, symbolizuje dominanci a semknutost krajní pravice a má mít zastrašující účinky na nepřátele. Tato „móda“ se už objevila i v Ostravě, kde jí provází píseň nazpívaná v ruštině, na kterou ostravští neonacisté tančí. Na jednom z videí na internetu je viděti hajlování.

Na své ruské pobyty a „podmaskevskije večery“ vzpomínám jen s úlevou, že mě nic násilného nepotkalo. Petrohradské „bílé noci“ a zvedání mostů nad Něvou byly těmi nejromantičtějšími večery v Rusku. Moskevská hlavní třída Kalininský prospekt, dnes Nový Arbat, Kreml a jeho devatenáct věží jsem v noci nejednou obcházel v klidu a v melancholické náladě. Policistů bylo tolik, že o nějakém riziku, natož o „paprašajnikach“ – žebrácích, nemohla být ani řeč. Pokud se někde objevili, byli okamžitě policisty zpacifikováni, aby nekazili socialistický image.

O pár roků později přišla „pěrestrojka“ a s ní se zejména moskevští taxikáři změnili ve všemocné bossy, pasáky i vekslákiy. Při cestě od Chrámu Vasilije Blaženého k hotelu Ostankino jsem upoutal šiltovkou s nápisem Izrael, kterou jsem si přivezl z židovského státu, a byl jsem okamžitě považován za „jevreje“, tedy bohatého frajera z Mosadu. Dostal jsem nabídku koupit šampaňské, vodku, cigarety a prohlédl jsem si album s fotografiemi vybraných krásek okamžitě k mání, ale hlavně mi byl nabídnut veksl rublů za dolary. Zůstal jsem, já – valašský katolík, u hry na rozmařilého izraelského lichváře zvaného „vor v zákoně“, což bylo něco jako mazaný šíbr podle zlodějského práva, co dodržuje „kodex zločinecké cti“… Nakonec jsem odešel s balíčkem rublů v protekčním kurzu 30 ku 1… A s heslem: Chodorkovský a vztyčeným palcem…

A pak máme rovněž českou neonacistickou scénu, kterou po vzoru ruských „bratrů“ dnes tvoří mj. organizace a skupiny Blood and Honour – název podle hesla SS “Krev a čest!”, Národní odpor – dříve Jungen Nacionaldemokraten, Národní socialisté a Národní demokraté, Národní Aliance, Vlastenecká Fronta, Národní front caristů – podle latinského Castis omnia casta – čistému vše čisté… A dále jsou to Combat 18 – česká pobočka britské teroristické organizace, Lonstyle servis, Conspirators, a Hnutí korporativistické demokracie…

Nejtvrdší česká neonacistická skupina Národní odpor má svoji ženskou odnož – skupinu Resistance Women Unity (Spojený ženský odpor), přední sdružení českých neonacistek. Dnes jsou v Česku aktivní dvě ženské neonacistické organizace – RWU a Women Side (Ženská strana), které mají desítky příznivkyň… První snahy o vytvoření ženské krajně pravicové organizace se u nás objevily už v roce 1995, kdy vznikla skupina s názvem Árijské sestry. Jejich činnost je pestrá – od koncertů (především na Plzeňsku), distribuce nášivek a dalších materiálů, udržování mezinárodních kontaktů (v zahraničí se patrně vyráběly některé materiály a pocházela odtamtud i velká část finančních zdrojů), vydávání časopisu Phoenix, napadání demonstrací antifašistů a levice… A od této“činnosti“ už je jen kousek k ruské mafii, resp. k ukrajinské „luhaňské brigádě“…

Podle dokumentu světové ministerské konference o organizovaném mezinárodním zločinu vydaném v Neapoli v roce 1994 existovalo jen v Ruské federaci přes 4 300 skupin organizovaného zločinu a za necelý rok jejich počet vzrostl na 5 700. Z tohoto počtu bylo v této době více než 200 zločineckých skupin na vysoké mezinárodní úrovni. Na přelomu druhého a třetího tisíciletí působily již ve více než čtyřiceti zemích světa, včetně ČR. Počátkem devadesátých let minulého století se postupně v naší republice začaly usazovat ruskojazyčné zločinecké gangy, jejichž základnou se již v této době stalo známé lázeňské město Karlovy Vary. U ruskojazyčných gangů převažuje násilná trestná činnost; zejména vybírání poplatků za fiktivní ochranu, tedy výpalného – „kriši“ (střecha), dále ozbrojená loupežná přepadení bank, pošt, zlatnictví a prodejen s vysokými tržbami.

Inu, hrát si na ruskou mafii je trestné, ale rozprášit neonacistický ”Combat 18” – českou pobočku britské teroristické organizace, nelze… A zlikvidovat neonacisty z hnutí Ruský lid jakbysmet…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *