Také mnoho českých domácností je zadluženo novými půjčkami na splácení těch svých dřívějších. Skoro tři čtvrtě bilionu korun českých spotřebních úvěrů už stojí za pováženou. Exekutoři mají hody.

Proto si všichni dlužnící – nepodnikatelé, donedávna ještě plátci daní, oddechli, když jejich zaměstnanci – poslanci a senátoři – schválili zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, jehož součástí je též institut osobního bankrotu. tzv. oddlužení, resp. insolventní zákon.

Od této chvíle se už přes 1 500 nešťastníků či vyčůránků obrátilo na soudy s žádostí o přiznání osobního bankrotu, jelikož mají každý až patnáct věřitelů. Poradny při finanční tísni se mají co ohánět, zvláště když se mezi jejich klienty objevují i dlužníci s třiceti věřiteli.

Když soud uzná řízený bankrot, dlužník musí splati alespoň 30 procent svých pohledávek. Když je uhradí, bude osvobozen od placení zbytku svých finančních závazků. Dlužník paradoxně vydělá, věřiteli zbudou jen oči pro pláč…

A pak to v USA, kde mají s osobními bankroty dlouhodobou zkušenost, opět přišlo; sinusoida vzestupů a pádů šla znovu do mínusu a krach investiční banky vyvolal největší propad na americkém akciovém trhu od teroristických útoků z 11. září 2001. Analytici a politici hovoří o stoleté krizi a srovnávají ji dokonce s velkou hospodářskou krizí z třicátých let.

K propadu přispěly problémy pojišťovny AIG (American International Group), která se musela obrátit na centrální banku Fed s pokornou žádostí o krátkodobý překlenovací úvěr ve výši minimálně 80 miliard USD.

Zavládl všeobecný chaos. Od Ameriky, přes Evropu a Asii. Osobní bankrot vyhlásilo na půl milionu Američanů, což je o třetinu více než za stejné období loňského roku. V tomto si jsou Česko s USA podobné, jen s tím, že Američané nikdy nezažili socialismus s lidskou tváří.

Bílý dům a Kongres rychle připravily balík podpůrných opatření v hodnotě asi 500 miliard dolarů. Ve všech televizích v zemi přednesl vlastenecký projev prezident G. W. Bush. Optimisticky chlácholil vyjevené spoluobčany.

Jeho rétorika je pořád stejná; po 11. září 2001 řekl Američanům: „Nakupujte, tak nejlépe pomůžete své zemi!“ A vlastenci nakupovali, půjčovali si a znovu nakupovali…

O sedm let později při projevu k současné krizi Bush řekl: „Půjčujte si zase v bankách, bez obav. Podpořili jsme bankovní sektor, zamezíme „zlatým padákům“ ředitelů…“ A myslel tím stamilionové odstupné i těch manažerů, kteří přivedlii své firmy na mizinu.

Trochu si lezli do zelí se svým republikánským kolegou McCainem, který řekl těsně před tím, než kvůli krizi přerušil svoji předvolební kampaň: „Viděli jsme jen vlastní zájmy, chtivost, neodpovědnost a korupci, která podminovávala tvrdě pracující americký lid…“

A ještě slíbil, že „skončí doba, kdy Wall Street fungoval jako kasino.“ Vyzval také o pár dní před Bushem k tomu, aby generální ředitelé přestali dostávat multimiliónové částky…

Jak napsal The Washington Post, nepoučitelný prezident G. W. Bush požaduje pro rok 2009 navýšení rozpočtu pro armádu o 7,5 procent. V roce 2008 byly výdaje USA na armádu asi 600 miliard USD. Zbrojení v USA má tedy růst sedmkrát krát rychleji, jak HDP, a má na něho být vydáno asi desetkrát víc dolarů, než v rozlohou největší zemi světa – Rusku.

„Musíme se podívat i na výdaje na obranu, které jsou obrovské,“ řekl McCain v televizním duelu s Obamou, i když jak zdůraznil, aby neshodil svého republikánského prezidenta, jsou „výdaje na obranu nesmírně důležité kvůli výzvám, které máme před sebou“. Zmínil například nárůst nákladů na výstavbu základen a i lobbování zbrojařských firem, sám už inicioval zásah proti Boeingu…  

A když už to počátkem týdne vypadalo, že USA jsou z „nejhoršího uvnitř“, zkrachovala největší spořitelna Washington Mutual. Stala se další obětí současné úvěrové a bankovní krize. Účty klientů za 1,9 miliardy dolarů převzala tržně „za hubičku“ banka JP Morgan Chase, kroužící jak sup nad mršinou…

Washington Mutual je největším krachem v USA během současné krize. V minulých týdnech padla velká banka Lehman Brothers. Pojišťovna AIG má šanci, utekle zřejmě hrobníkovi z lopaty. Vláda chce totiž investovat až 700 miliard dolarů (asi 11,9 biliónu korun) také pro její záchranu.

Zřejmě bude muset udělat též korekce i co se týká chronické touhy po válčení. Jen irácká válka týdně „zkonzumuje“ asi miliardu dolarů, což za pět let válčení bude stát kasu USA už přes tři biliony…  Další bilión dolarů budou činit úroky z půjček, které USA musí zaplatit do roku 2017.

To vše způsobilo, včetně stovek miliard na odstraňování škod po sérii hurikánů, že v USA je pětiprocentní nezaměstnanost a každá pětistá americká domácnost je v exekuci. Do roku 2012 bude vyvlastněno podle oficiálních odhadů 2.7 milionu dlužníků.

 Inu, když tak  slepě naslouchají svému prezidentovi, který přezírá fakt, že v USA je už přes 300 miliard různých půjček a hypoték.

Je zřejmé, že USA, zatím jako ekonomika světa number one, jsou víc viditelné než ty ostatní. Nedej Bože, abych měl popisovat horečně utajovanou fiskální politiku oligarchů a její problémy v Rusku, Číně nebo Indii. To by mi celý blog nestačil…

Faktem však také je, že zatímco v Česku dluží daňoví poplatníci, včetně nemluvňat, za státní dluh několik desetitisíců korun na osobu, v USA jsou to také desetitisíce, ale v dolarech, které i přes svoji krkolomnou devalvaci mají pořád ještě o něco lepší kurz než koruny…

V legraci vždycky tvrdím, že kibucy v Izraeli žijí svůj poklidný socialistický život anachronických komun díky kapitalismu židovského státu, který za ně teď platí dluhy.

V USA je tomu doposud naopak; bilióny tržního mechanismu musí krýt svými státnímu dluhopisy po socialisticky sama americká vláda.

Prostě, neviditelná ruka trhu, co vše vyřeší, dostala zřejmě gangrénu. Je nutná amputace…?