Ode zdi ke zdi; od Matiční a berlínské, až po čínskou a mexickou…

27. Prosinec, 2011 – 14:55
Na Velké čínské zdi...  Foto: Břetislav Olšer

Na Velké čínské zdi... Foto: Břetislav Olšer

V sobotu 19. prosince 2011 zemřel vůdce komunistické Severní Koreje Kim Čong-il na infarkt ve svém pancéřovaném vlaku během pracovní návštěvy po venkově. Bylo mu 69 let. Pchjongjang už jeho syna označil za „velkého následníka“. Kim Čong-un má teprve 28 let. Soul i Tokio hlásí pohotovost.

Jihokorejská armáda přešla do stavu pohotovosti a v Soulu zasedl k výjimečnému jednání Národní bezpečnostní výbor. Svět se dál pohybuje ode zdi ke zdi. Zřejmě nejdokonalejší globální bariérou je demilitarizovaná zóna oddělující právě Korejskou lidově demokratickou republiku a Korejskou republiku, mezi nimiž pořád existuje už půlstoletí válečný stav. Bariéra měří 248 kilometrů a probíhá na 38. stupni severní šířky. Zeď, dvojitý drátěný plot, ostnatý drát… Po korejské válce byla dohodou v Pchanmundžonu v roce 1953 stanovena 38. rovnoběžka jako dělicí hraniční linie mezi oběma korejskými státy.

Pásmo je zaminováno a vojensky zajištěno. V současné době se otevírají první průchody, jak o tom snili rovněž lékaři kultovního televizního seriálu M.A.S.H O77. První cesta protínající demilitarizovanou zónu byla slavnostně otevřena v roce 2003. Když vzájemné vztahy dosahují pár dílků nad bod mrazu, pokračují práce na výstavbě dálnice a železniční trati, které spojí jihokorejský Soul se severokorejským hraničním městem Kaesong. Jaká bude temperatura sousedských hrátek po smrti diktátora Kim Čong-ila, to je ve hvězdách. Proto Japonsko mobilizuje své síly, stejně tak i Soul… Pokud by severní Korejci tak hystericky bojovali, jak na povel lkali a ronili krokodýlí slzy, hrozilo by z jejich strany vážné riziko sváru podpořené jejich atomovou bombou…

Podle počtu zdí a rafinovaných oplocení by se dalo soudit, že svět tvoří jen špatní a nedůvěryhodní sousedé. Kdyby se délka všech zdí sečetla, tvořila by téměř délku rovníku. Skoro třetinu by zaujala Velká dlouhá zeď v Číně, tvořící vzdálenost skoro devět tisíc kilometrů. Čína je země, která byla, je a bude vynikat bezpočtem prvenství, od počtu obyvatel, přes největší množství 55 etnik a národů, až po jedinečné vynálezy. Když Evropa a zbytek světa prožíval z části na stromech dobu neolitu, Číňané si již hojně užívali křehkost a hebkost porcelánu a hedvábí. O vynálezu papíru a tiskařského lisu ani nemluvě. Následoval střelný prach, využití magnetické střelky ve feng-šuej i v navigaci, nevídané využití měl pozorovací drak čínské armády, stejně jako toaletní papír a technologie hloubkových vrtů pro těžbu soli.

Součásný čínský rekord drží světovou ekonomiku na nohou – na miliardu a tři sta šedesát milionů obyvatel připadá 3200 miliard zásob zahraničních měn a za dva biliony státních dluhopisů USA a EU. Čína je rovněž rekordmanem v množství porušování lidských práv, přestože je v ní paradoxně též nejvíc internetových připojení, více než 220 milionů, včetně tzv. wi-fi, jež je už v každém čínském hotelu. Tedy svoboda šíření informací. Velkolepost čínské kultury a architektury potvrdila stavba Zakázaného města a hlavně Velká čínská zeď, vybudována na obranu proti kočovným kmenům ze stepi.

Těžko popsat úžasný dojem, když jsem se ocitl uprostřed hor, jejichž hřebeny jsou lemovány obdivuhodnou zdí. Strmý svah, strmé schody, krkolomný spád, stejně tak vedoucí zeď. Neuvěřitelné. Jak ve snui se dotýkám monumentu z tisíců cihel, které obalují kdysi hliněný val. Jeho počátky sahají zhruba do osmého století př. n. l., kdy jednotlivé feudální státy na dnešním území Číny budovaly obranné hradby podél hranic mnohdy v délce mnoha set kilometrů. Dnešní údaj hovoří o délce 8 800 kilometrů, což ji vyneslo na pozici jediné stavby, viditelné z vesmíru.

Císař Čchin Š‘-chuang-ti (221 až 210 př. n. l.), který sjednotil Čínu, se rozhodl spojit různé již existující hradby, aby vytvořily jedinou dlouhou zeď na ochranu proti barbarským severním sousedům. Zeď probíhající od severozápadu k severovýchodu Číny se stala jejím největším památníkem a nejslavnějším symbolem. Snaží se přitom žít podle přírodní harmonie, proto vše zakládají na protikladech “jin a jang”, moře a slunce, oheň a voda, sever a jih, žena a muž, nebe a peklo, dobro a zlo… Nelze této Říši středu vnucovat západní demokracii, když její hlavní motto zní: Dokonalost lidská je pouze doplňována dokonalostí přírody.

Zpočátku bylo ke stavbě Čínské zdi použito tři sta tisíc vojáků, zločinců a také neschopných státních zaměstnanců svezených z celé říše. Zeď se stavěla z udusané hlíny zpevněné otýpkami z chrastí, ale také z cihel a kamene. Za následné dynastie Chan budování zdi a její zpevňování pokračovalo. Byly postaveny strážní věže se signálními ohni. Zprávy byly po vzoru indiánů sdělovány kouřovými signály. Kamenné úseky Velké čínské zdi vyrostly zejména za dynastie Ming a nejlépe se dochovaly. Zakladatel mingské dynastie Chung-wu (vládl 1368 až 1398) nařídil opravit všechny strategické průchody ve Velké zdi, ale nové úseky zdi se začaly stavět několik mil jižně od té původní. Stavba pokračovala bez přerušení až do roku 1500. Průměrná výška mingské Dlouhé zdi je osm metrů, šířka měla zajistit, že se na ni vedle sebe vejde pět koní s jezdci…

Svět je nepoučitelný. Další ochranná zeď vyrostla na pomezí Indie a Pákistánu. Povstalci na severovýchodě Indie využívali toho, že hranice s Bangladéšem byla prostupná, proto byla celá pětikilometrová hranice zajištěna dvojitým plotem. Ve výstavbě je další plot na 767 km dlouhé linii kontroly ve svazovém státě Džammú a Kašmír v západním Himálaji, kde se o území pře Indie s Pákistánem a Čínou.

Ploty a zdi dělící země ve válečném stavu mají své mírně dementní, přesto opodstatnění. Přesto mexicko-americká hranice dlouhá 3200 kilometrů je údajně nejporušovanějším územím na světě. Přes 130 kilometrů této hranice je zajištěno plotem. Nyní Američané budují zdvojený plot v délce 23 kilometry na úseku nedaleko Tichého oceánu, kde do USA přechází nejvíce ilegálních imigrantů z Mexika. Denně pohraniční orgány zabrání narušení státní hranice na území USA 400 osobám. Mexiko protestuje. Ekonomická situace země je zlá. USA však tvrdohlavě staví zdi na 1125 kilometrech svých hranic. Mexický prezident Felipe Claderon označil výstavbu plotu za „smrtelnou chybu“, která povede k tomu, že na hranici zemře více Mexičanů.

Zvláště po nasazení Národní gardy na ochranu proti nelegálnímu přistěhovalectví z Latinské Ameriky. Nikdo však nezná způsob, jak zabránit, aby lidé neprchali za lepším živobytím na sever. Argumenty USA jsou jasné. Proč nemusíme mít zeď na hranicích s Kanadou? Byl jsem zmatený, když jsem musel opustit sál Valného shromádění v New Yorku, protože OSN narychlo jednalo o mexicko-americké zdi. Americké veto rozhodlo. Více pracovních příležitostí a lepší platy v emigrantských zemích jistě zastaví mnoho nešťastníků, kteří nasazují své životy, jen aby se dostali oni a jejich rodiny z bídy. Vzkázala země zaslíbená, země nekonečných možností… Než k tomu ale dojde, zeď bude dál růst. Ročně tak hynou stovky lidí, ať už při ozbrojeném zásahu nebo vyčerpáním, když se snaží přejít nejméně střeženou poušť. Ve Spojených státech dnes odhadem žije 12 miliónů nelegálních přistěhovalců, z toho jich přes padesát procent pochází z Mexika.

A hned přes Tichý oceán je další bariéra. Tentokrát chrání před mafiánskými praktikami drogových kartelů. Thajsko-malajsijská hranice je dlouhá více než 500 kilometrů a je rájem pro pašeráky drog i zbraní. V polovině devadesátých let minulého století nechala malajsijská vláda vybudovat na dvaceti kilometrech této hranice betonovou zeď. Nyní thajský ministerský předseda navrhl tuto zeď prodloužit, tentokrát ne kvůli pašerákům drog, ale kvůli islámským separatistům, kteří pronikají přes hranici a útočí na jihu země…

Nejnovější zeď vyrůstá na Západním břehu Jordánu. Staví ji Izrael, má být dlouhá 700 kilometrů a zatím je postaveno 200 kilometrů. Akce vzbudila odpor palestinských Arabů. Betonová pevná zeď se částečně buduje na palestinské půdě, odřízla arabské vesnice od škol a řadě zemědělců znemožňuje přístup na vlastní pole. Případ byl předložen Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Důvodem stavby zdi byly teroristické útoky na židovský stát. Ve středu 14. prosince 2011 slavili islámští teroristé z Hamásu 24.výročí svého založení. Vydali k tomu dni statistiku svých aktivit. Zemřelo 1848 jeho členů, vystřelili na Izrael 11 093 granátů a podomácku vyrobených raket, zabili 1365 Židů a 6411 jich zranili… Ještě nějaké zdůvodnění stavby protipalestinských zdí…? Měl jsem možnost vidět zblízka Pásmo Gazy, děti trénující boj, aby mohly obětovat svoji krev za Jeruzalém. V jejich školách visí fotografie islámských mučedníků, vzorů školáků…

Tu bulvární slovní hříčku o projevu J. F. Kennedyho v Berlíně neberte vážně. Věta „Ich bin ein Berliner“ se sice dá přeložit jako „Já jsem koblížek“, ale stejně tak i jako „Já jsem Berlíňan“. Pokud chceme foneticky přepisovat jeho věty do americké angličtiny, jeho slavný výrok by vypadal: „Ish bin ine Bearleener…“ Hlavni ale je, že byl prvním americkým prezidentem u Berlínské zdi… A ta způsobila velké zlo. Měla celkovou délku 165 km (45 km s hranicí Západního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem). Stihl jsem to včas a mám ve vitríně kousek památečního betonu z Berlínské zdi.

Před šedesáti roky byl tak zahájen letecký most, který měl za úkol zásobovat přes dva miliony obyvatel západního Berlína, kteří byli odříznuti od 24. června 1948 blokádou Sovětského svazu. Při setkání se plukovníkem Hannahem, zástupcem velitele americké vojenské letecké základny US Air Force ve Frankfurtu nad Mohanem, jsem se mohl poklonit i památce několika desítek pilotů, kteří zahynuli během blokády, když ve špatném počasí nemohli přistát ani na hojně využívaném frankfurtském letišti. Frankfurtský památník tvoří slavná DC – 3, jeden z pověstných „Rozinkových bombardérů“ z časů Stalinovy blokády západního Berlína v letech 1948 – 49. “Přezdívka „rozinkový bombardér“ (Rosinenbomber) vznikla poté, co Gail Halvorsen, jeden z letců U.S. Air Force před přistáním vyhodil z okna na padáčku pár balíčků se sladkostmi pro děti,” říká mi s úsměvem majorka Rosemary Hickmanová.

Provází nás po letištní ploše US Air Force i během exkurze na palubě C-130 Hercules… “Celkem se uskutečnilo kolem 277 000 letů, při kterých bylo přepraveno 2,2 milionu tun zboží. Během leteckého mostu zahynulo 39 Britů, 31 Američanů a 6 Němců,” dodává pilot David Paage, vlastně mi čte, co je napsáno na pamětní desce pod “rozinkovým” bombardérem. Vzpomíná na ně také pomník před berlínským letištěm Tempelhof… Téměř dokonale zorganizovaný letecký most umožňoval, aby každé dvě až tři minuty přistálo letadlo na některém ze tří berlínských letišť.

Také Češi mají svoji populární zeď v Ústí nad Labem, kde se městské zastupitelstvo rozhodlo postavit zeď, která by oddělovala rodinné domky od domů, jež radnice vyčlenila pro sociálně slabší obyvatele a neplatiče nájemného. Tedy převážně Romů. Jednalo se o ní v OSN, dokonce i v senátu USA. Kdo by se dnes chtěl na slavný plot z Matiční ulice podívat, může tak učinit v ústecké ZOO. Slouží tu svému účelu v Drážďanské ulici poté, kdy byla v Ústí rozebrána, jelikož se stala symbolem rasové nesnášenlivosti. Zeď v Matiční ulici byla nejen zdí mezi nepřizpůsobivými Romy a spořádanými gadži.

Anekdota u Zdi:

Ptá se novinář Žida, uklánějícího se u Západní zdi v Jeruzalémě:

„Jak často se u Západní zdi modlíte?“

„Třikrát denně…“

„A kolik roků už k Západní zdi chodíte?“

„Už přes šedesát let…“

„A za co se u Zdi modlíte?“

„Aby se lidé měli rádi, neubližovali si a nezabíjeli se…“

„A jaký máte pocit, když se teď díváte kolem sebe po světě?“

„Jakobych mluvil do zdi…“

Inu, Matiční zeď prý byla zdí mezi námi a Evropou. A že byla také zdí v každém z nás… Přesto navrhuji, aby každý mluvil sám za sebe…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *