Jo, kdyby popel svých vojáků vysypali na skládku Rusové nebo Číňané

15. Prosinec, 2011 – 13:38
Jo, kdyby ze Zakázaného města v Pekingu udělali smetiště z popela čínských vojáků...  Foto: Břetislav Olšer

Jo, kdyby ze Zakázaného města v Pekingu udělali smetiště z popela čínských vojáků... Foto: Břetislav Olšer

Hrdinství a obětavost amerických vojáků znám z řady filmů. Četa, Rambo, Tichý Američan… Nasazení vlastního života je US Army vlastní. Možná dobrému jménu škodí jen vztah k černošské části americké armády. Ve válkách si černí byli v umírání rovni se svými bělošskými spolubojovníky, jakmile však válka skončila, zavládl opět rasismus.

Nepomůže ani prezident Obama a jeho původ. Ani další černoši ve vládě USA, včetně Colina Powella a Condollezzy Riceové… A z trapasů se US Army stejně nedostala dodnes. Vrcholem je včerejší faux pas, kdy se americká námořní pěchota musela trapně omluvit rodinám vyznamenaných padlých vojáků, jimž poslala vánoční přání. Že by vedení armády neregistovalo, kdo padl a kdo ne?

Že přání se mají posílat jen živým nositelům Purpurového srdce. Stačilo mi pár dílů jedinečného televizního kultovního sitcomu o mobilní ambulanci ve válce v Koreji M.A.S.H 077 a začínám zpětně vše chápat. Stačí postavy Garyho Burghoffa či Franka Kuního Ksichta Burnse, humor Hawkeye s Trapperem… Kdyby se takový trapas udál v provedení Rusů nebo Číňanů… To by byl hvízdot, jako když nastoupíme proti hokejopvé sborné…

K přání s poděkováním za službou byla totiž ještě přiložena i nabídka programu pro udržení fyzické kondice. To vše bylo odesláno na více než 9000 adres, ovšem 1150 nositelů bylo už dávno po smrti. Purpurovým srdcem jsou vyznamenáváni jen padlí, nebo zranění vojáci, kteří zemřeli ve válce, při teroristických útocích nebo při působení v mírových sborech. Má symbolizovat, že voják prolil krev za vlast. Od útoku na Pearl Harbor jím bylo možné vyznamenávat i padlé.

Není to však první ostuda. Arlingtonský národní hřbitov ve Virginii u řeky Potomac  byl založen za americké občanské války, je specifickým místem. Je na něm pohřbeno zhruba 330 tisíc veteránů a členů jejich rodin. Podle zprávy Senátu USA může zde být až 6 600 míst posledního odpočinku špatně označeno. Bílý dům označil celou záležitost za šokující. Mnoho rodin se tak modlí u jiných hrobů, než u těch, které by měly ukrývat ostatky jejich nejbližších…

Tady stojí za zopakování kus mého nedávného blogu. Čtyřikrát jsem byl ve Vietnamu, od Saigonu po čínské hranice. Něco o něm vím. Ve své knize “Chickenhawk” zase popsal svoji účast vojáka ve Vietnamu pilot vrtulníku Robert Mason, který prozradil i vyvraždění vesnice My-lai, kde bylo Američany zastřeleno a spáleno přes tři sta civilistů, mezi nimi i sto dětí, včetně nemluvňat.

“Kromě milionů mrtvých Vietnamců padlo ve Vietnamu i přes 58 tisíc Američanů, na dva tisíce je jich dodnes nezvěstných. Ti, kteří se vrátili, trpí těžkými neduhy, vždyť jsme tam vypustili do ovzduší 72 milióny litrů jedovatých defoliantů. Přes 42 000 vojáků US Army trpí poruchami zraku, téměř tři tisíce jich zcela osleplo, 4 662 vojáci US Army z Vietnamu měli amputovány obě nohy, 20 965 jich přišlo o nohu nebo ruku, další asi tři tisíce živoří do dnešních dnů v psychiatrických ústavech…” píše ve své knize Mason. Podle průzkumu veřejného mínění bylo 70 procent rozhořčeno článkem o vyvraždění vesnice My lai. Ne však pro tento zrůdný čin, ale proto, že si novináři dovolili psát tak hrozné věci o statečných vojácích US Army ve Vietnamu…

„Vůdci našeho národa chlapce posílají na misi, kterou vytyčil Bůh,” prohlásila guvernérka Aljašky a nedávno ještě viceprezintka USA za republikány Sarah Palinová, když mluvila o misích v Iráku a Afghánistánu. Bůh jistě vytýčil i ostatky hrdinů povalující se v mrazácích či jejich popel na smetištích USA. Někdo tomu říká „nenávistné kydy“, aniž by přidal argument, v čem se mýlím. Inu, pravda někdy bolí, někdy nesere…

Jsou to v tom světě zkrátka různé vztahy. Na Kubě mě překvapilo, že Kubánci přes svoji zášť vůči některým občanům Spojených států a vojenské mučírně na jejich území zvaném Quantánamo miluji prvního z Američanů – Ernesta Hemingwaye. A papá Ernesto, jak mu na Kubě každý říkal, zase miloval Kubu a nobelového Starce a moře, svého Santiága alias Anselma Hernándeze Garcíu z Cojimaru… “Jsem nesmírně šťasten, že jsem zase mezi vámi… Cítím se být Kubáncem…. Sympatizuji s kubánskou vládou… Nechci, aby mě někdo pokládal za Yankeeye…” řekl Hemingway, když se 4. listopadu 1959 vrátl do Havany ze Španělska.

Tragické trapasy US Army jsou však asi na pokračování. Nejméně 274 zpopelněných těl amerických vojáků skončilo na jedné ze skládek ve Virginii. Píše to list The Washington Post s tím, že tajné odvážení ostatků skončilo teprve před třemi roky. Pozůstalí neměli o osudu mrtvých vojáků nejmenší tušení. Počítali s tím, že letectvo s těly naloží s patřičnou úctou a pietou. Omyl je pravdou…

Podle záznamů z doverské márnice letectvo provedlo kremaci 976 ostatků, které patřily 274 vojákům. Po zpopelnění skončily mezi léty 2004 a 2008 na skládce. Mezi odpadky skončilo i 1762 neidentifikovaných kusů těl, které byly sebrány na bojištích a nebylo u nich možné provést testy DNA. The Washington Post také upozornil, že jiné federální vyšetřování viní vedení márnici na letecké základně ze špatného řízení. Běžně se stávalo, že v mrazácích i po dobu několika měsíců zůstávaly kusy těl.

Podle amerického letectva nebylo nutné příbuzné kontaktovat. Dopředu se zajistili dosti proradným způsobem. Podepsali totiž dokument, ve kterém stojí, že je letectvo nemusí informovat, pokud najde dodatečné ostatky vojáků. Proto vojenským složkám umožňuje, aby s ostatky naložili „odpovídajícím způsobem“… říká se v dokumentu… Pokud by takové faux pas provedli armádní šéfové v Rusku, Číně nebo v Severní Kojeji, stáli by zdejší nickové v pozoru a ve stoje by posměšně aplaudovali… standing ovation, ale dovolit si zveřejnit takový prohřešek v podání US Army, to je fůj, autore…

Inu, pořád však lepší mrtvý i bez čestné salvy, než absolvovat “waterboarding,” mučení US Army, vyvolávající v člověku pocit, že se topí…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *