Kde ty loňské sněhy jsou aneb Jak přijít o „rodinné stříbro“…

26. Listopad, 2011 – 22:27
Česku už nepomůže ani slon pro štěstí... Foto: Břetislav Olšer

Česku už nepomůže ani slon pro štěstí... Foto: Břetislav Olšer

V Číně jsem se před pár dny zvědavě ptal, jestli tamní obyvatelé vědí, kde leží Česko? Směšná ješitnost. Odpovědí mi bylo jen stydlivé pokrčení ramen. Nepomohla ani Praha či Prag, Havel, Jágr, Nedvěd, ani fakt, že jsme první na světě se 160 litry vypitými litry piva na osobu, v užívání drog či dětských sebevraždách…„Podstatný pro Číňany je jejich vztah s přírodou, cítí se její součástí; dokonalost lidská je zde kopírována dokonalostí přírodní. Je třeba Čínu vnímat jako příležitost, doslova jako nabíječku pro všechny kolem, tedy i pro Českou republiku. Proč toho nevyužít…? Mladí lidé v Číně dnes často nevědí, kde se ČR nachází. Znají Ameriku, Afriku, v Evropě Německo a Francii a to je asi tak všecko…” uklidnil mě velvyslanec ČR v Pekingu ing. Libor Sečka.

Přesto si v naší středoevropské kotlině pomáháme jak jen to jde. Peníze jsou naše modla. V Česku je momentálně přes třicet bank a jejich poboček. Německo, Velká Británie, Nizozemsko, Francie, Rakousko, Slovensko, Polsko, Japonsko… Lidé chtějí být klamáni… Napřed to bylo “zhasnutí světla v Československu”, po jehož rozsvícení bylo vše rozkradeno. Tedy – skoro vše…

První vlna kupónové privatizace začala v květnu 1991. Bylo do ní zařazeno 988 firem v celkové hodnotě přibližně 213 miliard Kč. Druhá vlna proběhla v letech 1993 – 94. Do ní bylo zařazeno 860 firem v hodnotě přibližně 155 miliard Kč. Neoficiálně proběhla i třetí privatizační vlna. Ta se dá vymezit obdobím mezi roky 1996 – 97. Podstatou této třetí privatizační vlny byl proces koncentrace vlastnických podílů. V rámci velké privatizace byl zprivatizován majetek přibližně za 1 bilión Kč.

Následovala výmluva, že s takovým ekonomickým bankrotem, co nám zanechala totalita, se nedá žít. Nemůžeme být dobří hospodáři, je třeba zapojit zahraniční kapitál. Vypočítavý alibismus, jak zadarmo přijít k mamonu. A tak se prodalo bankrotující “rodinné stříbro” i “asanované” finanční ústavy. Ve 14 bankách v Česku zahraniční peníze převažují. V 9 bankách je zahraniční kapitál zastoupen stoprocentně, v sedmi bankách pak převažují akcionáři naší země a pouze pět bank je ryze českých.

Komerční banka francouzské Société Générale, Česká spořitelna spadá pod rakouskou Erste Bank, ČSOB vlastní belgická KBC, GE Capital Bank je tučným soustem amerického koncernu GE Cupital Holding a Raiffeisen banka pak spadá pod stejnojmennou mateřskou společnost původem z Rakouska.,, Ať to bereme z jaké chceme strany, hlavními vlastníky českého bankovního kapitálu jsou z téměř 94 procent státy a akcionáři z Evropské unie.

A ve světě? Padesátce největších bank na rozvíjejících se trzích dominují čínské peněžní domy. Z českých bank, které se do této skupiny řadí též, se na předních místech neumístila žádná. Největší banky se zkrátka nachází v Číně, která jich v Top 50 má třináct. Na úplně první místo se dostala Průmyslová a komerční banka Číny, jejíž celková aktiva přesáhly v roce 2010 hodnotu dvou bilionů dolarů (37,6 bilionu korun). V Číně dnes žije asi sto třicet miliardářů a na devět set tisíc dolarových milionářů…

Paradoxně přišel s větou o paradoxech Václav Havel. A měl pravdu, možná i víckrát než jednou. Když jsem byl v New Yorku a v OSN, přijal mě tehdejší velvyslanec české mise při OSN JUDr. Galuška, jehož totec šéfoval Expu v Montrealu či v Ósace, kde jsme se ještě měli čím pochlubit. Byl jsem se podívat do budovy OSN, kde byly v prvním patře umístěny dary členských zemí. Československo reprezentoval křišťál, Moserovo sklo, které je jedinečným „rodinným stříbrem“ naší vlasti. Veleslavnou historii karlovarské firmy Moser založil Ludwig Moser v roce 1857. Kdoví, co by dnes říkal na to, že u insolventního soudu v Praze se ocitl i podnik Karlovarský porcelán a sklářská společnost Sklo Bohemia, patřící dnes do skupiny výrobců porcelánu a skla kolem Bohemia Crystalex Trading…

Znamená to, že ve foyer OSN už asi není broušené české sklo, jelikož by jen stěží ještě bylo české…? Jednou z mála komodit, kterou bychom tam mohli jako Češi vystavit, by byly loštické, resp. olomoucké tvarůžky, jimž „českost“ právě přiznala EU. Ovšem ani tak by se mezi dary členských zemí nehodily. Někdo by si mohl nahlas myslet, že ryba smrdí od hlavy… A možná by se konečně někdo chytil za nos a zjistil, že tento moloch Společenství národů už zavání ne tvarůžky, ale anachronismem.

Co nám tedy v naší drahé vlasti zbylo, kromě mentálně retardovaných čutálistů, pobíhajících po letišti jen v tangách a s kondomem nataženým přes hlavu? Dřív se říkalo sdělovacím prostředkům „myšlením národa“. Ale jaképak myšlení národa, když všechna naše média, drtivá většina“, jsou pod finanční kuratelou Němců, Rakušanů, Švýcarů, Francouzů a dalších?

Když jsem byl před lety v Jihoafrické republice, abych hrdě z Pretorie psal reportáž o českém pivu, ani ve snu by mě nenapadlo, že právě ten největší trumf Česka bude patřit JAR. “Přijel jsem v roce 1994, abych v Africe za čtyři měsíce navařil na čtyřicet tisíc hektolitrů piva,” hlásil mi pyšně Anton Barnošák, když mě přijímal ve své kanceláři obchodního ředitele ve Vivu v Pretorii. Vařil tady sice české pivo, ale zároveň byl výrobním ředitelem a jediným bělochem v jinak černošském vedení tohoto pivovaru.

„Afričané navíc chtějí postavit nový pivovar na klíč, jelikož ostravská pivní receptura všem náramně chutná a jen na její obří reklamu včetně laserového show bylo v Johannesburgu a okolí vynaloženo na čtyři milióny randů,” vysvětlil mi ing. Petr Janík, který působil v Pretorii jako specialista na technologii výroby piva z české poradenské firmy Pivo Praha.

“Pravé české pivo s jeho tradiční hořkostí a řízem se pije jen v Česku,” tvrdil Anton Barnošák. “Všude jinde mají raději piva sladší. Proto tady používám německý slad a chmel, jihoafrickou kukuřici a rovněž zdejší cukr. Zbytek receptury je můj a ten ti neprozradím. Brzy budeme pivo stáčet do sedmičkových láhví a do plechovek o obsahu 340 a 450 mililitrů,” liboval si a ještě netušil, že jeho představa se stane pouze zbožným přáním a ostravsko-pretorijský pivovar Vivo – Ostravar zůstane navždy jen na papíře. Naopak majitelem největších českých pivovarů se stala jihoafrická pivovarnická společnost South African Brewerles (SAB).

Prazdroj, Radegast, Gambrinus, Popovický Kozel… jo, kde jsou ty časy českého „rodinného stříbra“…? Zbyl jen zápis v Guinessově knize rekordů, že jsme největší pijani na světě. Čo bolo, to bolo, terazky som majorom… Zní komická replika. Co dodat jako rozhřešení?

Inu, ne vše, co bylo zprivatizováno, bylo ukradeno. Ale velká část privatizovaného majetku dodnes nebyla zaplacena. A vznikl jedinečný slovní útvar – tunel…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:
  1. 4 reakce na “Kde ty loňské sněhy jsou aneb Jak přijít o „rodinné stříbro“…”

  2. Malá nepřesnost: Moser a.s. ani Ludwig Moser nemá s Karlovarským porcelánem, společností Sklo Bohemia a skupinou Bohemia Crystalex Trading nic společného.

    od Frankespider v Lis 27, 2011

  3. Sklárny Moser patří do společenství špičkových výrobců. Asociace Comité Colbert sdružuje 75 značkových firem, jež nabízejí nejluxusnější zboží na trhu. Najdete zde například Chanel, Hermes, Dior, Cartier, Louis Vuitton či proslulé francouzské sklárny Baccarat, Lalique a Saint-Louis. Asociace vznikla v roce 1954 z popudu Jean-Jacques Guerlaina.

    od olser v Lis 27, 2011

  4. „Náš“největší tunelář byl Alon Barak,který
    připravil Komerční banku o 8 miliard,ale nikdo
    je po něm nechce.Ti nerozumní,kteří se pokusili
    jej obvinit,tak měli nehodu,či onemocněli náhle!Alon využil příznivého investičního
    záměru pro získání 200 milionů,se kterými začal
    ve Válcovně trub a plechů ve Frýdku Místku.
    Další kolo rozjel za pomocí zástupce státu v této firmě,což se dělo i v severních Čechách
    u firem dobývající uhlí.I zde zástupce státu
    Kopáček si za jediný rok vydělal miliardu Kč.
    Ministrem průmyslu byl bývalý novinář Urban.
    Také se zasadil o změnu stanov,které umožnily
    vstup soukromých investorů,kteří zmenšili vliv
    státu.Pak se začalo odklánět i do zahraničí
    v miliardách.
    Zmíněný Alon Barak po ovládnutí Válcoven,svůj
    prvotní vklad vložil do své nové firmy EFC
    v Rakousku.Přestože tam měl jen 9 zaměstnanců,
    tak Čs.televize odvysílala chválu jejich
    pracovitosti,jestliže hodnota jejich firmy
    činila zmíněných 200 milionů Kč.Reportéři nic
    netušili,protože svářeči pilně svářeli a …
    Takových bylo více,neboť ředitel vládní
    agentury shromažďující vyhozené peníze neuskečněnými investičními záměry Cízler,popsal
    její hodnotu v roce 2000 na tiskové konferenci
    v Novém Yorku na 3 biliony a 200 miliard Kč.
    Po této zprávě vstoupil do struktůr Světové
    banky.Jestliže dodnes jsme si vypůjčli již
    1 bilion a 800 miliard Kč,tak je stát ochuzen
    celkově o 5 bilionů Kč!

    od Petr Gabriel v Kvě 12, 2012

  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *