Jak být diplomatem a nezměnit se přitom ve schizofrenika…

8. Listopad, 2011 – 9:20
Velvyslanec ČR v Pekingu ing. Libor Sečka... Foto: Pavla Olšerová

Velvyslanec ČR v Pekingu ing. Libor Sečka... Foto: Pavla Olšerová

„Milý chlapče, ty asi nejsi stvořený pro diplomatické služby!“ říkává mi s oblibou moje žena Pavla, když opět se svým valašským naturelem vyčiním někomu „perlivě“ jen kvůli tomu, že nesouhlasí s mým názorem. Pan Voltaire by se divil…

Ano, vím to já, ví to sousedi i všichni, co se mnou mají něco dočinění. Jsem cholerik a pro diplomata je jediná možnost; být sangvinik nebo mít žaludeční vředy od neustálého přemáhání. Ing. Libor Sečka má velkou výhodu – je sečtělý, nad věcí, ví, o čem je život a věří, že svět se dá napravit. Ideální parametry pro diplomata a to ne jen tak ledajakého. Minulý týden jsem ho požádal v čínské metropoli o rozhovor.

Běžná pracovna, na zdi také obrazy, jenž připomínající současné umění i díla těch nezávislejších tvůrců. Slovo má ing. Sečka:

Pane velvyslanče, Čína je dnes neuralgický bod, kolem kterého se točí světová politika, zejména pak ekonomika. Váš čínský post musí patřit v diplomatické sféře k nejlepším, zřejmě proto také Vy musíte být nesmírně zkušený. Důkazem je též fakt, že jste pracoval na Stálém zastoupení ČR při EU v klíčové době vedení a dokončování přístupových jednání.DSC_0552Secka.JPG 

„Do diplomatických služeb jsem vstoupil zhruba před čtvrt stoletím, byl jsem mj. pět let ve Španělsku, v Mexiku, v Bruselu při Evropské unii, pak čtyři roky v Itálii, čtyři roky doma a dnes jsem druhý rok v Pekingu. Čína je nesmírně zajímavá, ale rovněž složitá země. Rozhodně však není zemí našeho typu a nemůžeme očekávat, že po tisícileté císařské tradici by se v ní mohla budovat demokracie západního typu. Má zcela jinou filosofii. Podstatný pro Číňany je např. jejich vztah s přírodou, cítí se její součástí; dokonalost lidská je zde kopírována dokonalostí přírodní. Je třeba Čínu vnímat jako příležitost, doslova jako nabíječku pro všechny kolem, tedy i pro Českou republiku. Proč toho nevyužít…? Mladí lidé v Číně dnes často nevědí, kde se ČR nachází. Znají Ameriku, Afriku, v Evropě Německo a Francii a to je asi tak všecko…“

Nepřipadáte si něco jako schizofrenik, když musíte přece mít svůj vlastní názor, ale hlavní je ten, který má Váš zaměstnavatel, ministr zahraničí naší vlády. Lze to řešit i jinak, než jen jako způsobem chytré horákyně…?

„My naštěstí nejsme v situaci, kdybychom potřebovali pomoc čínské ekonomiky tolik, jako některé jiné země. Usilujeme o rovnocenný obchod, ale současně sázíme na kulturní dialog. Pořádáme výstavy fotografů či malířů, jsme hosty mezinárodních festivalů básníků. Skvělý malíř Tomáš Císařovský, katolický básník Petr Borkovec či neotřelý fotograf Václav Jirásek. Nikdo totiž neví, jak se tato země, která má miliardu a 360 milionů obyvatel, dále vyvine. Musíme si uvědomit, že Čína je mistrem obřích skoků – z chlapce se najednou stala dospělým člověkem, a ani ona sama neví, jak tyto nové parametry zvládne. Co s touto novou silou. Schizofrenikem doufám, že nejsem. Snažím se totiž své vlastní názory tlumočit domovu tak, aby se mohly stát příspěvkem pro formování našich pozic. A mám pocit, že se to často daří…“

Jak byste Čínu charakterizoval, kromě toho, že má nejvíc obyvatel, přes padesát národností, mimo jiné zde žije víc Mongolů než v Mongolsku, dvanáct milionů muslimských Ujgurů a je zde i Velký Tibet, který je větší než ten tradiční a zabírá asi šestinu Číny…?

„Říše středu, jak se s oblibou říká, je zemí symbolů a obrazů. I písmo má obrázkové. To je třeba mít neustále na zřeteli, její vertikální i horizontální polohu. Nebe, příroda a tady jsem já. Jsou prostě vertikální. Jsme schopni se obohatit navzájem, i když my jsme horizontální, hodíme to na počítač, přes čísla a slova… Zažijete tady spoustu symbolů a musíte se v nich vyznat. Třeba u příležitosti rautu na počest založení ČLR jsme dostali stůl č. 93. Další výmluvný obraz diplomacie. Hned vás musí napadnout, že loni to bylo stůl č. 130. Nikdo o tom nemluví, ale výpovědní hodnota tohoto faktu je zřejmá… Můžete být rádi, že vás pustili do Tibetu. Pro velvyslance je to složitější – jednou za čtyři roky pro nás uspořádají výlet na určitá místa…“

Na prvním místě je politická bezpečnost Číny… Hodně se toho namluví o dalajlámovi, zvláště Česko má s tím maličkou potíž…?

„Někdy se celá záležitost hodně zužuje. Tedy na vysvětlenou : pokud jde o postoje pana ministra Karla Schwarzenberga, pak jde o postoje člověka, který ctí přátelství a neměmí názory dle nějaké momentální potřeby. Mám pocit, že i čínská strana nyní lépe chápe jeho přístup. Jsme připraveni jednat, bavit se o všech otázkách, včetně lidských práv a Tibetu zvláště. Současně vnímáme i čínské obavy a „citlivosti“. Není ale možné, aby Čína v tomto směru měřila dvojím metrem. Obama na počátku tohoto roku přece také přijal dalajlámu a Čína jedná s USA dál …“

Nedávno se uskutečnila v Kunmingu, hlavním městě provincie Yunnan v Číně, významná událost, kdy jste za přítomnosti zástupců vlády provincie Yunnan podepsal Memorandum of Understanding mezi Yunnan Land and Resource Vocational College a naší Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava.

„Cílem této spolupráce je zajistit vzdělávání pedagogů a studentů na čínské straně v oblasti hornictví, dobývání surovin, geologie a bezpečnosti. Jedná se o výjimečný krok v tom, že se České republice tímto daří prodat znalosti a zkušenosti, které se u nás v těchto odborných oblastech pěstují bezmála 300 let a pojem znalostní ekonomika tak nabývá velmi reálné a konkrétní podoby. Dalším bodem takto započaté spolupráce s čínskou stranou bude připravit projekt, jehož náplní bude transfer znalostí z naší univerzity cestou přípravy vzdělávacích programů, školení a přípravy pedagogů a v neposlední řadě také výuky studentů z Číny v Ostravě…“

Čína má přes miliardu a čtvrt milionu obyvatel, ale jen 72 milionů komunistů, tedy asi pět procent, ale je novátorská, zkouší, resp. experimentuje se zaváděním místní demokracie…

„Je to v Asii zcela nevyzkoušený pokus, takže se někde stává, že když lidé volí samosprávu, svého starostu, jsou zmatky, protože všichni volí své příbuzné… Bude to prostě trvat. Zapomeňme na aplikování naší demokracie. Tady bylo hrozně moc dlouho císařství…“

Podepsal jste jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec, vedoucí mise České republiky při Evropských společenstvích opatření pro obchod s některými druhy ryb a výrobky z ryb. Týká se to zřejmě jen evropských ryb a nikoli těch z Čínského moře, které bylo znečištěno radioaktivní vodou z AE Fukušima po tsunami…?

„Myslíte zřejmě „Dodatkový protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, stanovující opatření pro obchod s některými druhy ryb a výrobky z ryb. Tento protokol byl podepsán již v roce 2002 a týkal se skutečně jen obchodu v rámci EU, byl součástí našeho přístupového procesu do EU. Co se týče dovozu ryb z Japonska po tamějším neštěstí, tuto problematiku jsem do hloubky nesledoval, nicméně vím, že EU přijala různá opatření, která by, společně s opatřeními přijatými japonskou vládou, měla zabránit tomu, aby na evropský trh pronikly kontaminované ryby či výrobky z nich.“

Čína věnovala Taiwanu pandu, což je symbol přátelství. Napřed byla odmítnuta, ale nyní ji přijali. Co byste mohl říct o vztahu mezi Čínou a Taiwanem…?

„Zásadní vývoj je pozitivní, obě strany zdůrazňují zájem na dialogu. Významným byl v tomto kontextu loňský podpis dohody ECFA (Rámcová dohoda o ekonomické spolupráci), která dláždí cestu pro prohlubování ekonomické spolupráce mezi ČLR a Taiwanem. Dnes je také již např. možné, aby turisté z pevninské Číny na Taiwan samostatně cestovali, existuje přímé letecké spojení a počet linek enormně narůstá. Toto bylo před pár lety skoro utopií…“

Jaké formulace používá diplomat, když má vznést v Číně, co na nikoho netlačí, ale „pouze“ naléhá, nótu proti nedodržování lidských práv…?

„Otázka lidských práv je jednou ze složitějších otázek ve vztahu mezi Českou republikou (a dalšími evropskými zeměmi či obecněji západními demokraciemi) a Čínou, nahlížíme na ni rozdílným pohledem. Zároveň je ale jedním z principů naší zahraniční politiky. Je třeba o ní tedy s čínskými partnery hovořit, samozřejmě s patřičným respektem. Při takovýchto rozhovorech se často odkazuji na mezinárodní závazky Číny, které na sebe přijala svým podpisem celé řady mezinárodních lidsky právních instrumentů. Poukazuji např. také na to, že i pro rozvoj ekonomických vztahů, na kterém mají zájem obě strany, je důležité, aby v partnerské zemi existovalo průhledné právní prostředí a vláda práva…„

Deník China Daily napsal, že 65 procent transplantovaných orgánů Číňanům pochází od popravených vězňů. Čína tak poprvé přiznala, jak moc je její zdravotnictví závislé na počtu poprav v zemi. Jistě máte i svůj názor na to, že orgány popravených mohou přijmout jejich příbuzní…?

„Čína se v posledních letech snaží vytvořit nový systém pro darování orgánů, který by snížil závislost na orgánech od popravených vězňů….“

První židovská komunita byla v Číně založena v roce 1163, zanedlouho poté byla také postavena rovněž první čínská synagoga. Ča pokročil a moc nacistů v Evropě narostla; ostatní země zakázaly Židům vstup. Šanghaj byla výjimkou. Ve třicátých letech minulého století byla jediným místem na světě, které nežádalo vstupní víza ani od Židů. Zřejmě to vše způsobilo, že vztah mezi Židy a Čínou je poměrně velmi dobrý?

„Historie Židů v Číně je skutečně zajímavým příběhem, který pokračuje až do dneška. Během 2. světové války, jak správně připomínáte, sloužila čínská Šanghaj jako jeden z „bezpečných přístavů“ pro evropské Židy utíkající před holokaustem, což je příběh, který je v Evropě celkem dobře známý. Na druhou stranu by se nemělo zapomenout, že po nástupu Maa většina Židů Čínu opustila a odstěhovala se do Izraele, a to mj. v souvislosti s jejich perzekucí během Kulturní revoluce…“

Prezident Šimon Peres není důsledně praktikujícím, ale respektuje šabat při plnění státních povinností. Původně odmítl pozvání zúčastnit se Olympijských her, protože by to vyžadovalo cestovat o šabatu, což je porušením židovského náboženského práva. Čína proto uvolnila pravidla ubytování a dovolila Peresovi být jediným zahraničním státním představitelem, který mohl o šabatu zůstat v olympijské vesnici. Dodržují se v Číně judaistické zásady?

„Méně známý je příběh židovské komunity z čínského Kaifengu, která se datuje zpět až do 10. století. Tato komunita nadále přežívá, i když mnoho židovských zvyků nedodržuje (např. linie se mezi nimi udržuje po otci, nikoli po matce, jak by tomu mělo dle judaismu být). Někteří z nich nyní znovu nacházejí židovskou víru a odcházejí do Izraele. Judaismus ale v ČLR není mezi pěti oficiálně uznávanými náboženstvími.“

Na závěr našeho rozhovoru zaklepala na dveře velvyslance ing. Sečky jeho tříletá dcera, aby se s ním rozloučila, jelikož odcházela na dětský karneval jako Šípková Růženka…

Čínská lidová republika je dnes v pozici adolescenta, který se den ze dne stal dospělým a musí zvládat vše, co k tomu náleží. Je to země s nepředstavitelnou energií a vitalitou. Má ekonomickou moc, tak se najednou stane, že zasedání německé vlády se uskuteční s Polskem, s ohledem na jejich dlužné válečné reparace, a hlavně s Čínou. Je prostě třeba, aby její produktivita tvořila jen dobré věci, sloužící všem. Připomíná mi to epizodu, jak vedoucí projektu americké atomové bomby Robert Oppenheimer odhadoval, že výbuch atomové bomby, kterou spoluvytvořil, může zabít až 20 000 lidí, což všechny šokovalo. A to ještě neměli ani ponětí, že to bude až šestkrát tolik obětí.

Oppenheimer a další jeho bývalí spolupracovníci měli proti vývoji nové bomby výhrady, vyslovoval se pro kontrolu nad vývojem a užitím. A právě toto prohlášení ho přivedlo do maléru, kdy byl FBI vyšetřován pro zradu, že poskytl informace o atomové bombě Sovětskému svazu. Ke všemu ještě vyšla na povrch jeho dřívější spolupráce s komunistickou stranou. Přestože byl odvolán ze všech funkcí a ztratil politický vliv, nadále pokračoval v práci profesora a věnoval se fyzice. O deset let později byl prezidentem Kennedym rehabilitován.

Inu, Čína i atom jsou na tom podobně; skýtají neskutečně ohromné pragmatické využítí, ale též velké riziko nečekaného katastrofálního zvratu….

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *