S Nabuccem k české sametové revoluci, dočkají se též Italové…?

28. Září, 2011 – 15:02
Řím a jeho Španělské schody...   Foto: Břetislav Olšer

Řím a jeho Španělské schody... Foto: Břetislav Olšer

Verdiho opera Nabucco je geniální dílo. Nelze ho inscenovat v džínách a tričkách, s bederními kalhotami s holým bříškem. Má svůj historický podtext, který je nezaměnitelný. Poznal jsem to na vlastní kůži, když jsem byl na několika představeních v českých divadlech. Za hluboké totality.

Nikdo se nebál během sboru Židů povstat, aby dal najevo, źe také naše země je jako chór Židů odvlečených po prohrané válce do Babylonu asi 590 let před naším letopočtem. Nás sice nikdo nikam neodvlekl, ale každý druhý z nás se cítil jako ve vězení. Dokonce ani totalitní režim nic nezmohl. Žádný Verdi nebyl zakázán, protože by to byla ostuda světová, na kterou by si ani ÚV KSČ netroufl. Troufám si říct, že tento latentní vzdor kultivovaných a slušných lidí vedl k zániku politiky jedné strany.

Itálie věří, že rovněž na Apeninském poloostrově se změní vztah k úžasné kultuře starého Říma, Florencie, Benátek, Verony a dalších úžasných perel umění. Dokázali to u příležitosti 150. výročí moderní Itálie za přítomnosti neoblíbeného Berlusconiho a starosty Říma, který v rámci projevu před zahájením opery kritizoval škrty rozpočtu na kulturu.

Už před začátkem opery byl dlouhý frenetický potlesk. Italové, milují Verdiho a jeho opery a většinou znají jejich libreta nazpaměť a slavné árie zpívají často. Opera v Římě měla běžný průběh, jako kdysi u nás, k uvedenému sboru, jehož první slova v překladu jsou: „Ach, má země, tak krásná a ztracená“… V hledišti vládlo zvláštní napětí, které cítil dirigent i účinkující. Když skončil sbor otroků, byl obrovský aplaus. Dirigent slyšel výkřiky: „opakovat“ ! A rozruch neustával.

V Itálii není zvykem opakovat části v průběhu opery, ale nakonec, když se rozruch utišil, obrátil se dirigent Mutti na Berlusconiho a řekl: „Jsem Ital. Cestuji po celém světě a teď se stydím za to, co se děje v mé zemi a proto přijímám Vaši prosbu o opakování. Nejen pro vlastenecký obsah, ale při dirigování slov „Ach, má země, tak krásná a ztracená“… myslím na to, že když budeme takto pokračovat, zničíme kulturu, která tvoří historický základ Itálie. V tom případě bude naše země opravdu ztracena“.

Potom ještě dodal: „Já, Mutti, jsem mlčel po léta. Nyní bych chtěl dát této písni skutečný význam. Jsme doma v Římě, v divadle se skvělým sborem a nádherným doprovodným orchestrem. Navrhuji Vám, abyste se připojili a budeme zpívat všichni spolu“. Potom zahájil opakování písně sboru, obrátil se k publiku a dirigoval jejich zpěv. Když sbor skončil, bylo vidět, jak si ženy zpívající ve sboru si za ohromujícího potlesku utíraly slzy. Ve zhaslém hledišti nebylo vidět, zda Berlusconi odešešl nebo zpíval…

Co si budeme namlouvat; kulturní pokladnice Evropy začíná být stejně jako ekonomika v krizi. Míra hodnot je na dně. Premiér Silvio Berlusconi je známý sukničkář, milovník mladých dívek, plastických operací a miliardář, který už třikrát stanul mezi špičkami italského politického nebe. V roce 2001 ho americký časopis Forbes označil s majetkem zhruba 6,5 miliardy dolarů za druhého nejbohatšího muže Itálie. Zřejmě ho levicový sever naučil jako Dalibora housti a tak vznikly jeho úzké vztahy se zednářskou lóží Propaganda 2 (P2), jež v Itálii nelegálně fungovala od 40. do 70. let, kdy byla její činnost pozastavena. Údajně…

Kromě vazeb na stavitelství a vlastnictví fotbalového klubu AC Milán, v němž hrál pět let i můj synovec Marek Jankulovský, se Berlusconi pohybuje také v mediální oblasti. Vlastní televizní společnost Mediaset. V další televizní společnosti Endemol má většinový podíl. Vlastnictví mediálního impéria velmi zdatně využívá k nestydatému ovlivňování veřejného mínění a posilování své pozice v politice. Italským premiérem se poprvé stal v roce 1994 za svoji pravicovou stranu Forza Italia (Vzhůru Itálie). Stranu spoluzaložil v roce 1993 a už od počátku byla jedním z největších politických subjektů v zemi.

Právě v devadesátých letech měl také fungovat jako spojenec tehdejších mafiánských špiček, konkrétně sicilské Cosa Nostry. Během soudního procesu s bossy organizovaného zločinu jeden ze svědků uvedl, že v době mafiánské konjunktury se Berlusconi dosti podílel spolupráci s mafií. Dnes už jako šéf pravicové strany Lidé svobody; jeho Forza Italia posílila a v roce 2009 se spojila s Národní Aliancí. Jako každý, koho když něco nezabije, tak ho to udělá ještě silnějším…

Italský ministerský předseda je neudolatelný, v minulých dnech pobýval v Brazílii, setkal se s prezidentem Luizem Inaciem da Silvou a rovněž si pozval dívky do prezidentského apartmá v hotelu Tivoli, kde byla vybrané lahůdky, víno či italský sýr. Jedna z tanečnic později uvedla, že soukromá show obsahovala i erotický tanec u tyče. Berlusconi se také jako obvykle vytahoval, že se dožije 120 let. Dívkám slíboval, že je zaměstná na jednom ze svých televizních kanálů.

Je to prostě obstarožní narcis. Nic není nemožné, řekli si paparazzi a fotili jak o život Berlusconiho vilu na Sardínii i jeho nahé hosty. Levicový deník El País si přišel na své a vše otiskl. Fotograf Antonello Zappadu při honu na Berlusconiho nastřádal na 400 fotografií, z nichž ale většinu v rámci “svobody slova” nechal italský premiér soudem a policií zabavit. Jeho strana Lid svobody navíc vyslala do Evropského parlamentu několik žen, jež byly vybrány podle “estetických” kritérií svého sexappelu. V eurovolbách tak uspěla chráněnka italského plastického kohouta a bývalá účastnice Miss Itálie Barbara Materaová. Osmadvacetiletá hvězdička se do europarlamentu dostala přes Berlusconiho vily…

Věděl jste, že ženy, se kterými se stýkáte jsou prostitutky? Míváte dámskou společnost v oficiálním vládním letadle? Jaký je ve světle všeho toho, co vyšlo najevo za poslední dva měsíce, váš zdravotní stav? Deset podobných otázek pokládal každodenně italskému premiérovi list La Repubblica. Místo odpovědi, poslal Berlusconi na novináře policisty… Prostě, stoupá, ale především s ním padá italská kultura…

Inu, Verdiho sbor Židů z opery Nabucco už slouží po staletí jako kouzelný proutek revolučních změn… Dočkáme se nějakého Verdiho také v Česku…?http://www.youtube.com/embed/G_gmtO6JnRs

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *